Loni jsme prožili Velikonoce ve znamení covidu, letos války. A tak se nabízí zamyšlení, co nás čeká příští rok? „Tento rok to vlastně ani není blízkost války na Ukrajině. Ta nás udivuje jen svou přítomností v naší blízkosti. Ty války minulé, které byly delší a krvavější, nás míjely za našeho bezbožného nezájmu. Ale ani to asi není to nejdůležitější. To, co by nás mohlo potkat horšího, by mohla být posedlost nenávistí každého z nás a hledání nepřítele ve svém nejbližším okolí,“ komentuje Zbořil. „Jak vidíme i v dnešních dnech, není to nemožné a vzorcům nenávisti se někteří z nás už naučili. A je lhostejné, z které části světa je dovezli do svých domovů a kde to předávají jako svůj odkaz dokonce už svým dětem. Domnívám se také, že pokud se nepřestaneme navzájem urážet, obviňovat, soudit a odsuzovat, bude deficit lásky a vzájemného porozumění důvodem, proč ten nadcházející rok bude tak lidsky ‚lehce nesnesitelný‘,“ dodává.

Snadno vystraší své poddané

V neděli nám v Partii opět připomněli, jak jsme na tom špatně. Zažíváme nejhorší ekonomickou krizi od druhé světové války. „To špatné se dobře připomíná zejména těmi, kteří se domnívají, že snadno vystraší své poddané. Snadněji, než se vysvětluje, proč se máme ‚tak špatně‘ a co pro to, aby nám bylo lépe, udělat,“ říká Zbořil. „Když nabídne nějaká TV příležitost k exhibici pesimismu, málokterý politik nebo redaktor tomu dokáže odolat. Od roku 1945 bylo hned několik krizí. Vzpomeňme třeba na tu hypotéční, kterou v americkém Kongresu nedokázalo předpovědět, slovy jednoho z kongresmanů, ani dvanáct nositelů Nobelových cen na tomto atraktivním fóru se předvádějících. Proto bychom měli reagovat na slova našich televizních pop-ekonomů opatrně a ptát se, co si myslí, že se proti této ‚krizi‘ dá dělat,“ dodává s tím, že ještě naléhavější otázky bychom měli klást vystrašeným politikům, kteří těchto obav zneužívají k osobnímu prospěchu nebo v předvolebních hádanicích politických stran. „Ti, kteří jdou k jádru věci, kritizují, ale navrhují nějaké řešení, se v dnešní době nehledají snadno, ale snad se časem nějaký odvážný, který nebude reagovat jen na doporučení z neznámého zahraničí, najde. Ale zatím si bude muset většina české společnosti, ta, která si tuto vládu a celý Parlament zvolila, vychutnat svůj politický analfabetismus a poohlédnout se třeba u sousedů v EU, zda se to nedá dělat trochu jinak,“ dodává.

Předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil po návratu z ukrajinského Kyjeva sdělil, že „brutalita ruských vojáků na Ukrajině je neuvěřitelně vysoká“. Země podle jeho slov potřebuje nejen další vojenskou a humanitární podporu, ale i „perspektivu členství v Evropské unii“. Psala o tom MF Dnes. A tak jsme se zeptali: Měla by se stát Ukrajina členem EU?

„Pan předseda Senátu někdy dokáže udivit svými vyjádřeními, o kterých lze pochybovat, že jsou jej důstojné. Tentokrát má, podle mého názoru, pravdu a o ‚perspektivě členství‘ Ukrajiny v EU by se mohlo uvažovat. O něčem podobném se v souvislosti s Tureckem ‚uvažuje‘ už skoro, pokud se nemýlím, čtyřicet let. Ukrajina je nejen válkou, ale celou svojí ‚perestrojkou‘ zbědovaná země a bude potřebovat velké investice, aby se mohla vrátit ke svému ekonomickému významu v minulosti,“ popisuje Zbořil. „Výzva pana prezidenta Zelenského k poválečné pomoci ‚obnovy válkou zničeného hospodářství‘ je sice pochopitelná, ale mnohem složitější než poskytnutí válečných úvěrů na zbraně, které jsou dodávány z různých zemí. A někdy se zdá, že ku prospěchu spíše těch, kteří potřebují modernizovat svou výzbroj ve prospěch obrany vlastní země. Ve Spojených státech, spíše na akademické než politické úrovni, se také uvažuje nejméně třicet let o tom, zda není ‚rozšiřování EU‘ zároveň pastí, která může způsobit rozvrat evropských struktur a ten má v této zemi na této úrovni dokonce i své příznivce,“ dodává.

Hesla, která poslouží ve volbách mimo Prahu

Bývalý premiér Andrej Babiš zopakoval, že vládní pětikoalice se v migrační krizi nestará dostatečně o české občany. „Fiala nedal lidem vůbec nic. Lidé mají pocit, že na ně vláda kašle a stará se jen o Ukrajince,“ uvedl v sobotním rozhovoru pro Právo bývalý ministerský předseda.

„To je politické heslo, které může posloužit v nadcházející volební kampani zejména v místech mimo Prahu. A nejen kandidátům hnutí ANO, ale i mnoha dalších, dnes neparlamentních politických stran a ad hoc vznikajících v souvislosti s regionálními volbami,“ říká Zbořil. „Je to slogan, který je srozumitelný všem, kteří si myslí, že ta místy až zběsilá vítací kampaň v souvislosti s energetickou krizí je smrtící koktejl pro kandidáty celostátní pětikoalice. Tak proč to nezkusit i na nižší úrovni, zvláště když v poslední době nemine den, kdy se někteří reprezentanti vládních stran dokážou až komicky ‚historicky znemožnit‘. Zejména některé dámy tak činí s úsilím až olbřímým,“ dodává.

Psali jsme:

Mají zbraně i munici. Ale dodají je pozdě. Zelenskyj není spokojen

Řekla Babišovi, aby se zamyslel. On se zamyslel. A začal počítat

Česko zatím udělilo ukrajinským uprchlíkům necelých 294 000 speciálních víz

Zdražení v Německu: Útok na české zboží? Prý to hrozí

Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo program, kdy rozdá obcím dotace na opravy či stavby domů pro uprchlíky z Ukrajiny. „Samozřejmě že bude možné uplatňovat náklady zpětně ode dne, kdy Rusko napadlo Ukrajinu,“ řekl při představení dotačního programu ve čtvrtek ministr Ivan Bartoš.

„To je odvážné rozhodnutí, a pokud pan ministr Bartoš bude umět při této akci prodat svoje bruselské kontakty, kterými se vychloubal a obhajoval v minulosti, mohlo by to přinést alespoň částečnou kompenzaci pomáhajícím. Ale i postiženým, o kterých se dá předpokládat, že si v České republice najdou nový domov anebo alespoň místo, odkud budou moci vést své aktivity do jiných zemí schengenského prostoru. Kdyby se to ale nepovedlo, může to mít efekt dnes ještě nepředvídatelný,“ komentuje Zbořil.

Z milionářů milicionáři?

Vzhledem k válce na Ukrajině budou růst státu náklady. Ministr financí Zbyněk Stanjura odmítá, že by se kabinet pokusil získat další příjmy do státního rozpočtu z plošného zvyšování daní, pouze připouští, že by se mohly revidovat daňové výjimky.

„Pan Stanjura nemá pověst obratného a kompetentního ministra financí ČR. Nápad revidovat daňové výjimky má od pana prezidenta Zemana a není jisté, že by se jemu nebo současné vládě tento nápad podařilo uskutečnit. Za pokus to ale stojí. Horší je to se zvyšováním nebo snižováním daní. Pan ministr pochází z líhně ODS, pro kterou snižování daní, nikoliv zvyšování, bylo mantrou opakovanou od roku jejího vzniku,“ připomíná Zbořil. „Zdá se, že i jeho strana od této doktríny ustupuje, ale zda už tento jeho svět přišel na to, že zvyšování nebo snižování daní není dogma? Výše daní, víme už od počátku novověku a Erasma Rotterdamského, má být optimální, a tak teprve ještě uvidíme, jak se dílo podaří…
Že by došlo na ‚daň z bohatství‘, jak se o ní mluví ve Spojených státech, a u nás by to byla tzv. milionářská dávka (v roce 1948), si nemyslím. To by, jak píše Bohumil Hrabal v jedné své povídce, nastala doba, kdy se milicionáři stávali milionáři a milionáři milicionáři, a tak daleko snad ještě nejsme,“ dodává.

Zastupitel Jilemnice a místopředseda liberecké krajské SPD Bronislav Kalvoda si na oslavě vylepšil chlebíčky nazdobenými sýry ve tvaru Z. To je v Rusku symbol podpory invaze na Ukrajinu. Fotografie chlebíčků umístil na sociální sítě. Vyvolal tím pobouření. Až takové, že se snad případem zabývá policie.
 
„Páni od policie s tím budou mít pěknou patálii. Budou muset dokázat subjektivní stránku trestní věci, tedy alespoň to, že pan Kalvoda svým činem chtěl oslavit a podpořit jednu stranu konfliktu na Ukrajině anebo šířit zášť a nenávist s podobným úmyslem. Možná se budou muset zabývat i tím, kdo a z jakých důvodů se ‚pobouřil‘, a dokázat, že tak ve skutečnosti způsobil veřejné pohoršení anebo alespoň obecnou neslušnost,“ komentuje Zbořil. „Předem ale chci upozornit, že jsem v této věci zaujatý, protože od začátku své publicistické činnosti (před desetiletími) jsem se podepisoval šifrou -zz- a ještě dnes mám ve své internetové adrese zborilzz zavináč. To všechno v době, kdy se v Liberci ještě o podobném nediskutovalo a vzpomínalo se spíše na dvojitou vítěznou runu, která byla v době panychidy za Reinharda Heydricha umístěna (nemýlím-li se) na radnici nebo jiné významné budově v pomnichovském říšském Reichenbergu,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

Psali jsme:

„Bl*jt se mi chtělo.“ Očkovací Tečka: Expert o lžích a podivnostech

„Vítězství Ruska nám vrátí Kosovo.“ V Srbsku je dusno. I prezidentovi

Tolik jsem vám už dal, sdělil Fiala chudým. Zmínil, co dovolí EU

Jednou se zúčtuje. O tom se musí mlčet. Zbořil objevil o vládě

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.