Tak máme za sebou summit Trump–Putin. Když necháme stranou téma „ovlivňování voleb v USA“, tak čeho bylo dosaženo? Sýrie, Ukrajina, jaderné odzbrojení? Jak vnímáte americký křik, že Trump působil „slabě“ a vůbec nekritizoval Putina?
Nevím, čeho bylo dosaženo. Můžete si jejich tiskovku, která trvala tři čtvrtě hodiny, pouštět kolikrát chcete, a stejně nic nezjistíte. Trump v podstatě neřekl nic, co by už neříkal dříve, Putin sice konstatoval, že jejich jednání bylo víc k věci, než očekával, ale co probírali, taky neprozradil. Takže si na skutečné výsledky budeme muset počkat – počítám, že bude třeba pozorně sledovat události a vývoj ve světě a z něj odvozovat případné změny v chování obou států. A pak hluboce spekulovat, jestli se na tom dohodli právě v Helsinkách nebo ne.
Fotogalerie: - Neztrácíme naději!
Co si myslíte o Robertu Šlachtovi?Anketa
Ta hysterie, která zavládla po summitu a vlastně i předtím – „liberálové“ odmítali vůbec i jen samotné setkání Trumpa s Putinem – podle mého jen vypovídá o tom, že se jim bortí „svět“. Mají strach, že se na něčem v Helsinkách opravdu dohodli. A pokud ano, zcela určitě se nedohodli na vzájemné válce. Jako že by si řekli něco jako: „Tak hele, příští středu ve tři odpo to spustíme.“ To fakt ne. A pokud tedy nebude válka, tak ve vnímání určité části politického spektra to může představovat jen opačný extrém, tedy sbližování, bratření se s Ruskem. Což se rovná kapitulaci před Ruskem. A to je v militaristickém a autoritářském prostředí zrada, která nikomu jen tak neprojde, a je jedno, jestli se jedná o amerického prezidenta. Čili ve chvíli, kdy Trump fakticky „odmával“ studenou válku, tlak na vyprovokování války skutečné vlastně jen zesílí. Je to bizarní a krajně nebezpečné.
A je v tomto mentálním prostředí příznačné, že v americkém Kongresu přibývá hlasů, aby si na slyšení pod přísahou pozvali tlumočníka, který by jim odvyprávěl, o čem se ti dva ve Finsku vlastně bavili. Čistě pro dobro jeho a jeho rodiny bych mu doporučovala, aby neříkal ani tak „čistou pravdu“, jako spíš to, co chtějí američtí neoliberální jestřábi slyšet. Protože pokud budou jeho výpovědí zklamáni, mohou se rozpálit ještě víc a následky mohou být ještě horší…
Pokud jde o to „ovlivňování voleb“, tak Trump na tiskovce s Putinem řekl, že si nemyslí, že Rusové volby ovlivnili. Když začal obrovský shitstorm, tak následně řekl, že se přeřekl a že samozřejmě Rusové volby ovlivnili, ale on by stejně vyhrál. Je to komické, že se „přeřekl“, anebo smutné, že takto podlehl tlaku?
Mně osobně ta výmluva na přeřeknutí v tak zásadní otázce připadá tak dětinská, že mám pocit, že si Trump ze svých odpůrců dělá legraci. Nemůžete se přece „přeřeknout“, že bílá je černá. Trump k tomu teď dodává, že se už nehodlá „vrtat“ v Putinových ujištěních, že se do amerických voleb nevměšovali, ale že mu „dal jasně na srozuměnou, ať se to už neopakuje“. Pořád mám pocit, že je v tom všem vysoká dávka ironie, že si ze svých nepřátel utahuje. V zemi, kde má Trump aktuálně možná víc nepřátel než kdekoli ve světě a kde už nepohodlní prezidenti končili „špatně“, je to vcelku odvážný přístup.
Ale znovu, mnohem důležitější než záplava slov takových i makových, bude to, jak si třeba povede nově dohodnuté Fórum pro kontrolu jaderných zbraní a další platformy směřující ke spolupráci…
Zvláštní žalobce Robert Mueller obvinil 12 operativců GRU, že hackli maily Hillary Clintonové, čímž volby ovlivnili. Věříte předloženým důkazům? Myslíte, že nakonec bude prokázáno spolčení Rusů s Trumpovou kampaní? A jinak, jak posoudit případ jakési 29leté ženy z Ruska, která se prý příliš kamarádila s republikány… takže ji ve Washingtonu zavřeli?
Je těžké „věřit předloženým důkazům“, když žádné důkazy předloženy nebyly. A to ostatně platí pro celou tu kampaň o Trumpových ruských vazbách – trvá přes rok, je kolem ní spousta povyku, ale ten má jen zakrýt skutečnost, že ve skutečnosti to zatím je pořád jen to velké NIC. Nicméně, je tragikomické, že to části politického spektra stačí k tomu, aby si dál mlela svou. Jak napsal Washington Post, jeden z hlavních protitrumpovských hlasů, který už si ani nehraje na nějaké seriózní noviny, „spekulace, i když ani zdaleka nevytvářejí žádnou jistotu, jsou plně namístě“. A o to jde. A to bohatě stačí k vytváření reality. Tedy, virtuální reality, ale…
Upřímně, kauzu s tou mladou Ruskou, co miluje zbraně a americké republikány a „nelegálně ovlivňuje americkou politiku“, nijak nesleduji. Už je na mně nějak moc všech těch agentů z toho zaostalého, chudého, otrhaného a divokého Ruska, kteří – „pod přímým vedením někoho mocného rovnou z Kremlu“ – ale dokážou zásadním způsobem ovlivňovat tu nejskvělejší, nejmocnější, nejmodernější (klidně si něco doplňte sami) supervelmoc, která je všemocným vůdcem svobodného světa… Už je to fakt nuda.
Palestinci prý odpalují rakety do Izraele, izraelské bezpečnostní složky jim útoky oplácejí. Dle médií poměrně brutálně. Jak hodnotit tento vývoj? Je to něco nového?
Je zvláštní, že jako první uvádíte Hamás, jemuž Izrael útoky „jen oplácí“. Na prohození rolí v izraelsko-palestinském konfliktu máte samozřejmě právo, ale nijak se tím nemění realita, tedy: kdo je okupant a kdo je okupovaný. Podle logiky popisu tohoto konfliktu v mainstreamových médiích a v prohlášeních většiny západních politiků by okupovaní Palestinci měli Izrael milovat a být za okupaci dokonce ještě vděční. Obzvlášť podivně takové hodnocení zní u nás, kde jsme si taky prožili „okupaci“ a pro spousty lidí je to důvod k nenávisti vůči Rusku, i když dnešní Moskva nemá s Brežněvovou Moskvou politicky a ideologicky nic moc společného. Tím spíš, že okupační roky nastartované v roce 1968 se – třebas v počtu obětí – nedají s izraelskou okupací palestinských území ani trochu srovnávat. Ale v praxi přesto paradoxně platí, že „ruská okupace“ byla zlo, izraelská okupace je dobro, to jen ti „nevděční muslimáci“ všechno kazí…
Ale budiž. A ano, máte pravdu, izraelská armáda dostala rozkaz, aby se připravila k další „kárné“ agresi do pásma Gazy, které je ze všech stran už dávno zablokované izraelskou armádou a odkud před izraelskou armádou lidé ani nemají kam uprchnout. Přitom ale podle všeho současně probíhají možná přímé, ale spíš nepřímé rozhovory, které by celý ten problém s pásmem Gazy z Izraele přesunuly na bedra sousedního Egypta, konkrétně na egyptskou Sinaj, s americkým posvěcením a za saúdské miliardy. Uvidíme, co se bude dít v příštích měsících a letech. Trump je nicméně nejspíš rozhodnutý, že právě on se stane tím „mírotvorcem“, který rozetne tamní gordický uzel, a tak mám pocit, že nebudeme na výsledky muset čekat nijak dlouho.
A teprve se uvidí, jak životaschopné řešení to bude. Na druhou stranu ale Palestina na svém území, které dostala kdysi od OSN, už beztak vzniknout ani teoreticky nemůže, protože z něj zbylo asi jen 11 procent rozdělených na tři navzájem nepropojené ostrůvky utopené mezi židovskými koloniemi. Takže čas na nějaké alternativní „kreativní“ řešení asi opravdu nadešel.
Matteo Salvini řekl, že je připraven podpořit zrušení sankcí proti Rusku. Náš Babiš to naznačuje také. Co by se muselo stát, aby ta „sankční“ zeď praskla?
Čistě v praxi by stačilo, kdyby jediný stát EU sankce vetoval a bylo by po všem. Na druhou stranu je tu problém, že ve hře není jen „vysoká politika“, ale i zájmy jednotlivých členských států. Je třeba mít na paměti, že sankce se opírají především o ruskou anexi Krymu. Pokud by nyní padly, znamenalo by to, že už Krym – nebo obecně, překreslování hranic – nevadí. To by si EU dala sama sobě facku jako hrom. „Čtyři roky jsme se tvářili principiálně, a když to bylo na nic, tak toho teď už necháme, jo?“
Současně ale platí, že spousta členských států EU neuznala dodnes ani Kosovo, protože se bojí právě překreslování hranic a ztráty svého území. Kdyby se nyní ještě přidal Krym, těch argumentů pro rozpad mnoha evropských států by jen přibylo. Nezapomínejte, že Španělsko hájí svou územní celistvost před Katalánci či Basky opravdu už jen brutální silou, na rozpadnutí je Itálie, separatismus bují na francouzské Korsice, Ukrajina by se mohla zcvrknout na oblast kolem Kyjeva a Poltavy, k zamyšlení je i čím dál samostatnější postup Bavorska… Těch příkladů se ale dá vyjmenovat překvapivě mnoho, stejně jako motivů za politikou jednotlivých států. Každý vnímá sankce ze svého pohledu – a ne vždy to musí být opravdu pohled primárně trestající Rusko, ale spíš jen jako jakýsi záchranný kruh „starých pořádků“.
A co víc, Donald Tusk konstatuje, že před ním Trump nijak ani neskrýval, že není z Ukrajiny nijak nadšený a více pochopení prý má pro to, co na Ukrajině udělalo Rusko. Na jednu stranu tak možná platí, že Evropa čeká na USA, až ten problém „rozseknou“ jako první, na straně druhé je tu ovšem otázka: Pokud budou USA opravdu zastávat takové postoje, kdo si dnes umí představit dopady pro Evropu?
Fotbalový komentátor České televize Jaromír Bosák se nechal slyšet, že se fotbalový šampionát Rusku sice povedl, ale že se tam z mnoha důvodů stejně neměl konat. Měl pravdu? A jak si ohledně lidských práv a respektování mezinárodního práva stojí takový Katar, kde se bude mistrovství světa konat příště?
Jéjda, no a co byste od ČT čekal jiného? To snad ani nemá smysl rozebírat. Upřímně, překvapilo by mě, kdyby z obrazovky ČT něco takového nezaznělo. Začala bych se hned znejistěle rozhlížet kolem, co že se to jako děje…
Ne, vážně. Pokud bychom vzali argument s tím, že se mistrovství v Rusku z „řady důvodů“ nemělo konat, tak kde by se konat asi tak mohlo? V USA? V Británii? Francii? Německu? Itálii, Turecku, Číně…? Proboha, vždyť většina států, které by asi tak z pohledu ČT mohly být přijatelné, mají za sebou hromady mrtvol nebo zničené země nebo obojí dohromady. V tomto duchu si z podobných protiruských mudrlantů tuhle utahoval německý Die Welt. A problém je, že na Fidži, které asi fakt nikdy nikoho neokupovalo, nevedlo žádné agresivní války, nezabíjelo lidi po stovkách tisíc až milionech a obecně tak může být přijatelným státem pro pořádání světových šampionátů, se všichni ti fandové a stadiony prostě nevejdou…
A Katar? To je přece totální autokracie, která se jen za velké úplatky vykupuje z reálných obvinění z otrocké práce při výstavbě stadionů a tak podobně. To je taky zbytečné rozpitvávat. Všichni to vědí, a nic se neděje. Koneckonců, v sousedním brutálním Bahrajnu si vesele jezdí Formule 1 a taky to nikomu nevadí…
No, možná bychom ještě tak mohli zrušit mezinárodní fotbalové turnaje – nebo sportovní šampionáty obecně. Ale co by pak dělali sportovní komentátoři?
Co bychom v příštích dnech měli sledovat?
Myslím, že protitrumpovská hysterie bude dál sílit a překryje vše ostatní. Ale třeba se i v „tom ostatním“ ještě najde něco zajímavého, neřku-li důležitého. Koneckonců, svět nežije jen Trumpem, i když se to z pohledu i českého mediálního mainstreamu zrovna nemusí zdát…
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Martin Huml
