„Komunisté zvolili chytrou taktiku. Bylo jasné, že jejich kandidát by stejně neuspěl, ale odebral by hlasy levicovým uchazečům, hlavně Miloši Zemanovi. Chtějí-li ho dostat na Pražský hrad, nesmějí tříštit síly,“ vysvětlil politolog Rudolf Kučera, proč se komunisté rozhodli nenominovat vlastního člověka. Podle jeho názoru KSČM nepovažuje prezidentského kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera za skutečného kandidáta levice.
„Ale volit ho bude významná skupina sociálních demokratů, protože je pro ně důvěryhodný,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog. Připomněl, že Dienstbier je inteligentní politik, který má za sebou volební úspěchy v Praze, a není populista.
Psali jsme:
Zeman může vysokoškoláky bavit, ale volit ho nebudou
Důchodce z Vysočiny hledá podporu, kde se dá. Navštěvuje vysoké školy a baví studenty svými proslavenými, i když někdy už omšelými bonmoty. Odmění ho za to svými hlasy v přímé volbě? „Miloš Zeman je schopen udržet pozornost, pobavit, ale je propastný rozdíl mezi návštěvou besedy a jeho podporou v prezidentské volbě,“ upozorňuje Kučera. Je přesvědčen, že bavit studenty není nejlepší cesta, jak získat voliče.
„Ani v Ústí nad Labem, kde působím na univerzitě, nemá žádný vliv,“ konstatuje. Lidi prý odpuzuje, že léta škodí straně, kterou přivedl do vlády a vybudoval. „Dodnes se mstí ČSSD za ponížení, které mu způsobila před deseti při volbě hlavy státu,“ připomíná politolog trapné chvíle, které připravili poslanci sociální demokracie svému bývalému šéfovi strany, když ho nepodpořili v tajné volbě a nakonec souboj o Pražský hrad díky tomu vyhrál tehdejší outsider Václav Klaus.
Klaus a Zeman nemohou zapomenout na opoziční spojenectví
Těžko říci, jestli dnes Miloši Zemanovi pomůže silná podpora jeho bývalého rivala současného prezidenta Václava Klause. „Oba politici nemohou zapomenout na období spojenectví opoziční smlouvy, na zlaté doby, kdy si rozdělovali stát,“ soudí Kučera. Možná prý Václav Klaus doufá, že kdyby usedl na Pražský hrad Miloš Zeman, mohl by Klaus ještě získat nějakou významnou lukrativní funkci, kterou mu může dát jen prezident. „Věřím, že by se někdejší spojenci opět dohodli,“ je přesvědčen politolog.
Je to podle něj pravděpodobnější varianta než úvahy, že by se současný prezident po odchodu z funkce postavil do čela ODS nebo jiné pravicové strany, která by vzala pod svá křídla věrné z ODS, politiky z upadající TOP 09 nebo nevolitelných Věcí veřejných, případně Strany svobodných občanů či hnutí DOST. „Nemyslím, že by se Václav Klaus stal lídrem strany, není nekritický, dobře ví, že stárne,“ připomíná politolog Klausův pro vedení strany již pokročilý věk.
Psali jsme:
Fischera podporuje i Evropská unie
Jako řada průzkumů považuje Rudolf Kučera za nejvýznamnějšího z kandidátů Jana Fischera. „Má dost peněz na kampaň, může se pochlubit největšími sponzory, a myslím, že dostává i výraznou podporu ze Západu. Po éře Klausově je to pro Evropskou unii nekonfliktní člověk, s dobrým vztahem k Evropské unii, oportunista, který se všemu a všem přizpůsobí,“ konstatoval. Podle odborníků má Fischer nejen podporu bohatých sponzorů, jako jsou ocelářský magnát Tomáš Chrenek nebo majitel sítě směnáren Exchange Mikuláš Šveda, ale i řady významných osobností a voličů z pravicového voličského spektra.
Populismus Okamury ovlivnil nejmladší nevzdělané voliče a důchodce
Podnikatele a novopečeného senátora Tomia Okamuru podporují nejmladší voliči se základním vzděláním, které podle politologa Rudolfa Kučery oslovily jednoduché názory a populistická hesla, ale i důchodci a bývalí voliči Věcí veřejných. Nejmladší, ale vzdělanější voliči, často studenti, by na Pražském hradě zase rádi viděli umělce Vladimíra Franze. Jeho popularitu ostatně dokázal i fakt, že se mu podařilo s počtem téměř devadesát tisíc podpisů dohnat i největší favority – Jana Fischera a Miloše Zemana, kteří nasbírali zhruba sto tisíc podpisů.
Psali jsme:
Kdo nakonec zaboduje – straničtí nebo nestraničtí kandidáti?
Ale podle analytiků ještě není zdaleka rozhodnuto, protože se do lednových voleb mohou voličské nálady ještě měnit, ani politologové nedokáží odhadnout, kdo se dostane do druhého kola. Ještě na počátku letošního roku říkal ostřílený politolog Tomáš Lebeda: „V naprosté většině zemí, kde mají přímou volbu prezidenta, vítězí straničtí kandidáti. Minimálně takoví, kteří mají podporu některé ze stran. Kladu si otázku, proč by to v České republice mělo být jinak?“ Dnes už je zřejmé, že vůbec není vyloučeno, že to jinak bude. Straničtí kandidáti se ocitají až za nestranickými kandidáty Fischerem a Zemanem. Sociálnědemokratický Jiří Dienstbier je tak až na 3. místě za oběma favority, a Karla Schwarzenberga za TOP 09 a Přemysla Sobotku za ODS předstihl v průzkumech i nezávislý Tomio Okamura.
Nikdo neodhadne, kolik voličů přijde
Není však jisté, kdo se nakonec přímé volby zúčastní, protože zamíchat výrazně kartami může i možné vyřazení některého z kandidátů kvůli neplatným podpisům na volebních arších.
Záležet bude také na skutečné voličské účasti. Odborníci předpokládají, že první přímé volby prezidenta by se mohlo zúčastnit více lidí než ve sněmovních volbách. Ale jistotu nemá nikdo. „Nemáme zkušenosti s přímou volbou prezidenta, nikdo není schopen ani odhadnout, kolik lidí se vůbec volby zúčastní,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Zbořil. I když podle průzkumů žádalo tento způsob volby nejvyššího ústavního činitele až osmdesát procent občanů, k urnám může podle Zbořila přijít stejně jako při volbách do krajských zastupitelstev, pětatřicet až čtyřicet procent občanů, ale i méně.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
