Pane doktore, volby v Maďarsku prohrál Viktor Orbán na tématech ekonomiky a fungování státu. Voliče tedy otázkami Ukrajiny a EU nepřesvědčil. Lze ve volební kampani vlastně porazit „ledničku a peněženku“?

Díval jsem se dlouho na celovečerní zpravodajství ČT, kterého se účastnily pozvané komentátorské a analyzující celebrity. Tento váš názor tam prezentovala Lenka Zlámalová, která popisovala současné Maďarsko jako téměř ekonomicky rozvrácenou zemi, ve které lidé mají nejen hluboko do kapsy, ale snad už tam nejsou k mání ani ty ledničky. Jedině Jefim Fištejn tam zachoval chladnou hlavu a přemýšlel o tom, zda skutečně maďarské volby dopadly tak, jak si u nás mnozí přáli a nad jejich výsledkem marně jásali. Ti ostatní se prezentovali jen obvyklým česko-televizním omíláním, až nakonec host ze Slovenska, Arpád Soltész, upozornil, že se po odchodu současné maďarské vlády může objevit něco jako fašismus maďarského nebo italského typu. A že bychom se měli více zajímat o to, co je ukryto za kulisami masových shromáždění a hesel nadšených davů.

Potom následoval přímý přenos děkovného projevu předsedy strany Tisza (Strana respektu a svobody) Pétera Magyára, na jehož komentování už nezbylo příliš mnoho času. Ačkoliv bylo mimořádně důležité.

Nebo se dokonce obvyklí pozvaní a nevědoucí obávali účinkovat na scéně vítězné Tiszy. Mohlo je napadnout, že to bude něco o pravdě a lásce, ale to by bylo trochu namáhavé. Nebo si všimli, že nad hlavami oslavujících nebyly žádné eurounijní prapory, natož pak ukrajinské. Volební vítěz ve svém projevu použil jenom dvakrát, třikrát slovo Evropa, ale ani jednou Evropská unie. Omlouvám se, pokud jsem něco přeslechl, ale pokud ano, pak to bylo bezvýznamné. O to víc mluvil o ochraně Maďarů doma i v zahraničí. Ty zahraniční pozval ke spolupráci, protože jsou přece jeden národ. Zejména nejmenoval ty na Slovensku, Ukrajině, Rumunsku, ale zmínil „ty, všude na světě“ a kdo chtěl, mohl za tím alespoň tušit trianonské ponížení.

Pro nás v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byla pozoruhodná výzva prezidentovi Tamási Sulokovi, aby jej bezodkladně jmenoval předsedou vlády a poté, také okamžitě, odstoupil. To bylo jako z jiného světa středoevropské politiky. K bezodkladnému odstoupení vyzval i nejvyššího státního zástupce, předsedu Vrchního soudu a další „hlavy státních úřadů“, kteří musí být vyměněni. Na Seznamu si ještě dnes k ránu myslí, že „prohráli nacionalisté“ a trochu Trump, ale já jsem poslouchal a viděl něco úplně jiného. Nejen karneval maďarského nacionalismu. Ale uvědomil jsem si, že cesta J. D. Vance do Budapešti mohla mít i jiný cíl, než podporu Viktora Orbána. Ale protože víme z Forum24, že „nejen prohrál Orbán, ale i Donald Trump a Andrej Babiš“, kteří oba ničemu nerozumějí, bude trvat ještě nějakou dobu, než se pražští komentátoři naučí poslouchat a přemýšlet.

https://t.co/A4gWkr3oRG

— Magyar Péter (Ne féljetek) (@magyarpeterMP) April 12, 2026

Asi mi za to srovnání budou lidé nadávat, ale nedojel Orbán na to samé, na co Fiala se svou „hodnotovou politikou“ u nás? Ano, politikou zcela obrácenou, ale také ho odstavilo to, že lidé se zkrátka měli hůř?

Domnívám se, že Viktor Orbán byl pod velkým tlakem z evropsky nenávistných struktur, ale byl také psychologicky opotřebovaný. Pro nastupující generace světových politiků přestával být partnerem a vrstevníci Pétera Magyara a okolí prezidenta Donalda Trumpa jím mohli být trochu unaveni. Asi podobně jako přestává tyto „muže ve stínu“ zajímat Volodymyr Zelenskyj na Ukrajině.

Ve světě se toho děje až příliš, a jak se říkalo v minulosti, je třeba čas od času „vyměnit kádry“. A ze stejného zdroje také víme, že „kádry rozhodují vše“. Nebo ještě víc natvrdo – „není člověk, není problém“. Pak se rodí nápady, jak sledovat vznik potíží a jejich růst, jak je odstraňovat a jak potrestat nevinné.

Nový maďarský premiér Péter Magyar není žádným milovníkem Ukrajiny: nebude prý nic blokovat, ale také nebude nic platit. Postřehli to vlastně naši „ukrajinofilové“? A vůbec, co ta expozice „ukrajinofilství“ u našich opozičních voličů do vnímání maďarských voleb? Jako by to byla světodějná událost.

Nejen „ukrajinofilové“, ale dokonce i vševědoucí komentátoři a mluvící televizní „panditové“ podléhají takovému „vnímání“. S Péterem Magyarem to budou mít, alespoň zpočátku, dost obtížné. Nejde jen o ty maďarské pasy rozdané na Ukrajině, ale i o ten „americký útěk“ z Ukrajiny. Ten se zdá být rozhodnutý a nový maďarský předseda vlády, kterému dnes ještě volají sláva, sláva!, na rozdíl od orbánovského hanba, hanba!, může v řadách některých českých politiků vládních i opozičních vyvolat pěknou paniku. Ono to „Pánové, držte si kloboučky, jede se z kopce!“ má u nás tradici, na kterou občas zapomínáme. A třeba ta ukrajinofilie se změní, až se zase bude jednat o euro, právo veta a o dalších vymoženostech evropské centralizace.

Americký prezident Donald Trump tedy ztratil svého přítele Orbána. Měli bychom se my snažit zaujmout místo „nejlepšího Trumpova přítele“, nebo raději už ne, vzhledem k tomu, jak probíhá konflikt v Íránu?

Je to dnes lákavé a pan MZV Macinka o tom jistě ví své. Rozhodně si myslí, že má k americkému prezidentovi blíž než jiní čeští politici. Ale ani to na Bílý dům neplatí. Sice jsou u nás lidé, kteří by si chtěli zajet do Persie na safari, ale neměli by své válečnické nadšení přeceňovat a „nechat stranou ležet muset“. Mohlo by to dopadnout jako vždy, se všemi „následníky trůnů“ - dobré úmysly, potemnělá vášeň, ale mrzáci i v lásce.

Prezident Petr Pavel se na Trumpa zlobí, že kvůli Íránu narušuje jednotu NATO víc než Putin. A „přítel po boku“ Petr Kolář Trumpovi spílá, že se k Evropě chová vazalsky. Co k tomu říci?

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

• BPP
• Profil není převzatý, články vkládá redakce.
• prezident České republiky

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Už to dávno dosáhlo mimodiplomatické úrovně. Buď si to pan prezident neuvědomuje, anebo to neví. Musíme se pokusit rozlišovat mezi názory prezidenta Petra Pavla a názory Hradu. To jsou zřejmě dvě trochu se míjející témata, kterým, samozřejmě díky jejich příznivcům, sebevědomí nechybí. Ale jak říkáme občas po staročesku - čeho je moc, toho je příliš. A celá tato skupina by si mohla uvědomit, že jsou nebo brzy budou jako jejich bývalý řeporyjský přítel „na podmínce“.

A finálně: Jak řešit spor o to, zda má, či nemá prezident Pavel jet na summit NATO?

Ing. Pavel Spirov, PhD

• SPD
• mimo zastupitelskou funkci

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Možná by se oběma stranám mělo poradit – ať raději nikam nejezdí. Když se neumějí dohodnout o takovém „týlovém zabezpečení“, jak asi povedou válku, až jim někdo řekne, že právě vypukla?

Psali jsme:

Zbořil o Zdeňku Svěrákovi: Minulost i nedávné dny

Hrozba horší, než co Macinka napsal Kolářovi. Zbořil zesměšnil Milion chvilek

Výhrůžky věšením kvůli zákonu? Chystejme se na nejhorší, obává se Zbořil

Teror v islamizované Evropě. Obavy Zdeňka Zbořila po útoku na Írán