Jakou chcete vládu?Anketa
„Pro politické strany z toho plyne poučení: držte se od prezidenta co nejdál,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog Jiří Pehe.
Víc než neúspěch zemanovců budou mít podle odborníků vliv na prezidentovu popularitu jeho kroky při jednáních s politickými stranami o budoucí vládě a jmenování premiéra. Sociolog Jan Herzmann varuje: i dnes oblíbený prezident může o důvěru občanů velmi rychle přijít, protože veřejnost jednotlivé chyby politikům postupně sčítá.
Na fiasko SPOZ se rychle zapomene
Podle politologa Jiřího Pehe musíme rozlišit mezi autoritou Miloše Zemana a autoritou prezidenta, která je dána ústavními pravomocemi, a to volební fiasko SPOZ nijak neoslabilo. „Miloš Zeman s nimi umí dobře zacházet a bude si držet dominantní postavení na české politické scéně. Navíc mu hraje do karet patová situace i jednání o vládě, která se budou vléct dlouho. Tato autorita neutrpí a na fiasko SPOZ se zapomene,“ je přesvědčen politolog. Jediným konkrétním dopadem na prezidentské fungování bude mít neúspěch SPOZ v tom, že kancléř Vratislav Mynář, když se nedostal do parlamentu, bude muset z funkce prezidentova kancléře odejít, protože potřebnou bezpečnostní prověrku asi nezíská.
Psali jsme:
Prezidentské strany mají těžší pozici
Ani podle dalších odborníků nebude mít fiasko politické strany, která pomohla Miloši Zemanovi na Pražský hrad, vážnější dopad. „Česká veřejnost bude hodnotit prezidenta podle toho, jak teď zvládne kormidlovat zemi a ústavní systém k nějaké shodě, k nějakému smíru a nové vládě,“ je přesvědčen politolog Jan Kubáček. Připomněl, že i bývalí prezidenti „pohřbili“ svou podporou některé politické strany: „Václav Havel Občanské hnutí a Stranu zelených, Václav Klaus Stranu svobodných občanů a teď Hlavu vzhůru. Tak zvaná prezidentská strana má větší odpovědnost a náročnější podmínky, protože lidé očekávají, že bude výrazná, nezávislá, soběstačná na prezidentské autoritě, že dokáže vedle prezidenta vyniknout, ale že tím hlavním důvodem úspěchu nebude prezident,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz, co stálo obvykle za neúspěchem hlavami státu podpořených stran.
Zeman byl největším tahákem i slabinou SPOZ
Ale historička a analytička Veronika Sušová-Salminen zdůraznila, že SPOZ byla v českém prostředí v určitém smyslu experimentem, protože nejen názvem, ale i celkovým image stavěla především na postavě prezidenta Miloše Zemana. „Prezident byl pro SPOZ na jednu stranu největším symbolem, ale na druhou stranu také největší slabinou. SPOZ si ale neuvědomila, že Zeman už prezidentem je a že stavět stranu dál na něm je značně nelogické. Myslím, že se dá odhadnout, že SPOZ splnila svůj účel k tomu, aby vytvořila zázemí pro zvolení Miloše Zemana prezidentem, a tím to zřejmě díky volebnímu neúspěchu končí. Volební výsledek SPOZ je samozřejmě i prohrou prezidenta. I když je poměrně problematické bez skutečného šetření tvrdit, že se jednalo o vyslovení názoru k prezidentovi. Je možné, že prostě voliči nevnímali SPOZ a prezidenta stejně,“ zamýšlí se historička.
Fotogalerie: - Zeman ve Středočeském kraji
Psali jsme:
Je možné, že dnešní dění v ČSSD je přímým důsledkem neúspěchu SPOZ
Zeman a často vztah k němu podle historičky už delší dobu kolonizuje veřejnou debatu v České republice a kromě toho je zdrojem velmi silné polarizace, takže je možné, že tu byla i určitá únava voličů kombinovaná s tím, že SPOZ nedokázala dobře oslovit. „Kromě toho v českém veřejném prostoru panuje stále představa o prezidentském úřadu jako symbolickém, apolitickém či dokonce antipolitickém. A jeho politizace a prezidentův politický styl budí nevoli,“ soudí. Současná situace v sociální demokracii, kterou prezident - pasivně a zřejmě i aktivně - rozděluje, může Zemana poškodit, a zřejmě i poškodí, mnohem více než blamáž s pokusem o prezidentskou stranu v podobě SPOZ. „Je i možné, že dnešní překotné dění v ČSSD je přímým důsledkem neúspěchu SPOZ,“ naznačuje možné souvislosti Veronika Sušová-Salminen.
Zeman může ztrácet popularitu díky vnitrostranickým intrikám
Právě s ohledem na politizaci úřadu a nyní dokonce jasné symptomy zasahování do vnitrostranických intrik, může podle historičky prezident Zeman ztrácet popularitu už jen proto, že prostředky, které tu jsou používány, řada lidí vnímá jako nedůstojné a nevhodné (nejen) pro hlavu státu. „Politizace úřadu prezidenta je totiž otázka proporcí. Celé dění kolem ČSSD zase ukazuje voličům obraz, kde převažují osobní animozity nad vizemi s politickými programy. A prezident se, ať chce nebo ne, stává součástí takového vnímání,“ shrnula Veronika Sušová-Salminen.
Psali jsme:
Kdyby se ČSSD chovala autonomně, mohla mít ve volbách třicet procent
Jiří Pehe míní, že čeští prezidenti, Václavem Havlem počínaje, velmi přeceňují svoji politickou autoritu a nedokáží ji oddělovat od prezidentské. Je také přesvědčen, že podpora prezidenta politické strany ve volbách vždy poškodila. „To se potvrdilo už za první republiky, když si T. G. Masaryk založil prezidentskou stranu a ona neuspěla. To mě přivádí k sociální demokracii, když se k prezidentovi Haškovo křídlo lísá, může to být pro i pro ČSSD polibek smrti, protože čeští občané neradi vidí, když se prezident spojí s nějakou prezidentskou stranou,“ varuje vítěze voleb, který se teď potácí ve vážné vnitrostranické krizi.
Je přesvědčen, že kdyby se sociální demokraté dokázali postavit Zemanovi, chovali se před volbami autonomně a jednotně, měli by ve volbách podporu přes třicet procent. „Tím, že se zapletli se Zemanem, jsou tam, kde jsou,“ svaluje vinu za „ utrpěnou nevýhru“ ve volbách na Haškovce a Zemanovce, kteří prý dopředu podrývali sociální demokracii.
Situace kolem neúspěšného projektu bude zatlačena do pozadí
Sociolog Jan Herzmann míní, že neúspěch SPOZ popularitu prezidenta rozhodně neposílí, ale víc než velmi nízkou podporu, jakou dosáhli zemanovci ve volbách, by mu mohlo uškodit to, v jaké atmosféře tato strana do voleb šla a co se v ní dělo. „Myslím, že Miloš Zeman, když je čestným předsedou strany, bude k tomu muset zaujmout nějaké stanovisko,“ sdělil ParlamentnímListům.cz sociolog. Není si jist, jestli pomůže obrazu strany nebo vyšší popularitě prezidenta, pokud zmizí jméno hlavy státu z názvu SPOZ, tedy přání, které Miloš Zeman vyjádřil v rozhovoru pro Českou televizi.
„Myslím, že to ale není klíčové, co bude utvářet popularitu Miloše Zemana. Situace kolem neúspěšného projektu SPOZ bude zatlačena do pozadí tím, co se bude dít okolo formování nové vlády. Myslím, že tam má prezident daleko víc příležitostí vybudovat si dobrou image, stejně jako tam číhá řada rizik, které by ho mohly poškodit,“ poznamenal Jan Herzmann, co považuje za mnohem důležitější pro veřejnost, než co se dělo nebo bude dít ve SPOZ.
Od obliby až k totálnímu odmítnutí osobnosti
Otázka je, zda mohou spory o moc, které vyvřely v sociální demokracii po návštěvě některých sociálních demokratů na zámku v Lánech, ovlivnit i popularitu prezidenta, když se v ČSSD i ve veřejnosti zvedl odpor proti útoku na předsedu strany Bohuslava Sobotku. Zatím se přímo zvolený prezident těší velké podpoře veřejnosti, stále mu věří přes padesát procent občanů. Ale nemusí to prý být věčně. Sociolog Jan Herzmann potvrzuje, že image se vytváří dlouhodobě a vlivy, které na ni působí, mají kumulativní charakter. „Bude záležet, jak bude Miloš Zeman postupovat a jak to veřejnost bude vnímat,“ konstatoval, protože veřejné mínění má prý dlouhou setrvačnost, dlouho odolává změnám, ale pak k nim může dojít velmi prudce.
„U každého politika se vnímání jeho kroků skládá v delším časovém období, ale potom může přijít poměrně prudká změna, ať už k lepšímu, nebo horšímu, třeba až k totálnímu odmítnutí osobnosti,“ prohlásil. I když prezidentský úřad má vlastní image, která dodává svému nositeli jistý punc, takže v takovém případě setrvačnost veřejného mínění je větší než v jiných případech, vyloučit prudkou změnu veřejného mínění nelze ani u dnes oblíbeného a uznávaného prezidenta Miloše Zemana. „Vyloučit prudkou změnu veřejného mínění nemůžeme u žádné osobnosti, u žádné instituce a u žádného jevu,“ potvrdil sociolog.
Fotogalerie: - Zeman v Ústeckém kraji
Psali jsme:
Ing. Miloš Zeman
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
