„Bojovat za někoho, kdo nemá zájem, je marné. Dobře, že se jednotky stáhly," řekl k Afghánistánu kandidát do Sněmovny

23.08.2021 13:44 | Rozhovor

„Afghánistán má osud ve svých vlastních rukou a my všichni v rámci OSN musíme dělat vše pro to, aby Afghánistán nebyl jen vývozcem terorismu a opia,“ uvedl Pavel Šrámek, lídr Aliance pro budoucnost v Plzeňském kraji. Podle něj to nyní bude jen o lidech a jejích představitelích, jak si svoji zemi uspořádají.

„Bojovat za někoho, kdo nemá zájem, je marné. Dobře, že se jednotky stáhly," řekl k Afghánistánu kandidát do Sněmovny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pavel Šrámek

Jaký dojem ve vás vyvolávalo zpravodajství o tom, jak rychle přebíral Tálibán v Afghánistánu moc?
 
Bylo to velmi rychlé a pro všechny určitě nečekané. Afghánská vláda, které jsme pomáhali dlouhá léta ve stabilizaci státu, státní zprávy, školením bezpečnostních sborů, v nastavení vlády práva, se vzdala naprosto bez boje. Je to tedy nakonec důkaz toho, že stažení jednotek z této země bylo správné rozhodnutí. Bojovat za někoho, kdo vlastně ani nemá zájem, je prostě marné. Je jasné, že žádná mise není na věčné časy, známe to i z naší nedávné historie a prostě jednou to muselo skončit. Je jen otázkou jak.
 
 
Co říkáte na finální fázi, kterou sledujeme v posledních dnech. Mám na mysli evakuaci našich lidí a způsob, jakým reagovala vláda?
 
Nevím, jak přesně naše vláda postupovala. Zatímco v ostatních zemích se toto veřejně probíralo, u nás to bylo v režimu tajné. Mám z toho pocit, že v tomto režimu to bylo proto, abychom neviděli, že naše orgány toto příliš neřešily a jako obvykle u naší státní správy, vše se řešilo na poslední chvíli. Proto to zřejmě mělo být tajné.
 

Anketa

Považujete afghánskou misi (2001-2021) za úspěch Západu?

1%
98%
hlasovalo: 19280 lidí
Zvládla podle vás Česká republika tuto záchranou misi? 
 
Určitě ano, jak jsem již zmínil, v Afghánistánu se udělalo hodně práce, pomáhali jsme uspořádat a nastavit chod klasického právního státu, což se podařilo. To, co se stalo nakonec mise, je pro mě obrovským zklamáním afghánské vlády. Neznám detailně pozadí celého procesu včetně stažení spojeneckých misí, možná probíhaly nějaké rozhovory, to už je dnes jedno. Afghánistán si zvolil svoji budoucnost a bude jen na lidech a jejích představitelích, jak si svoji zemi uspořádají.  
 
Pokud bychom se podívali na dvacet let okupace Afghánistánu spojeneckými vojsky, byly to podle vás zbytečně ztracené roky a mnohdy i životy těch, kteří se tam angažovali, a to včetně Čechů? 
 
Nepojmenoval bych to okupací, ale mezinárodní misí. My ze své historie víme, jak vypadá okupace. My jsme investovali čas, peníze a někteří položili i životy za to, aby Afghánistán nebyl jen hnízdem teroristických organizací, ale normální zemí. Za to všem patří velký dík a respekt. Afghánistán se určitě nevrátí do devadesátých let minulého století, to nejde a jsem přesvědčen, že se to nestane. Afghánistán není jen Tálibán a navíc ani toto hnutí není homogenní celek. Bude teď zajímavé sledovat, kam a jak se bude rozvíjet. A tady naše mise, jako externího pozorovatele a podporovatele mírového rozvoje dané země, nekončí.
 
 
Lze předpokládat, že spousta lidí nyní Afghánistán bude chtít opustit, nabízí se zde otázka, co s těmito lidmi? Máme se o ně urychleně postarat? 
 
Nechci dělal urychlené závěry na základě několika dnů. Mnoho lidí bude chtít zemi opustit hlavně z bezpečnostních důvodů. Mám na mysli spolupracovníky, tlumočníky apod. Těm všechny státy účastny v misi, musí pomoci. Ale nějaký velký exodus, jak je vykreslováno v médiích, neočekávám, alespoň v to doufám. Tálibán, pokud bude chtít uspět v řízení země, nemůže své občany, hlavně svoje elity, jen vyhnat. Potřebuje je, pokud bude chtít hrát důstojnou roli na mezinárodní scéně. Bude záležet i na přístupu okolních států a hlavně všech velmocí. Jsem přesvědčen, že nikdo z nich nechce masovou emigrační vlnu. Ani USA a EU, ani Rusko či Čína, které jsou v bezprostřední blízkosti. 
 
Co teď Afghánistán a jeho obyvatele čeká?
 
Mají osud ve svých rukou a my všichni v rámci OSN musíme dělat vše pro to, aby Afghánistán nebyl jen vývozcem terorismu a opia.
 

Anketa

Má naše účast v NATO smysl?

4%
94%
hlasovalo: 26249 lidí
 
Jaké následky očekáváte ve smyslu uprchlické krize, terorismu v Evropě a podobně?
 
Nemám křišťálovou kouli, ale jak jsem již zmínil, neočekávám masovou uprchlickou vlnu. Bude mnoho lidí, kterým daná situace nevyhovuje, tam se bude jednat o emigraci. Masovou uprchlickou krizi neočekávám. 
 
Premiér Andrej Babiš se rozhodl přijmout „afghánské tlumočníky“ s rodinami a další Afghánce, kteří spolupracovali s českou armádou. Ti již přiletěli do Prahy. Jak se na tuto situaci díváte vy, bylo to správné rozhodnutí?
 
Tito lidé pro nás pracovali, pomáhali nám a je naší morální povinností jim pomoci, postarat se o ně. Jinak by to byl podraz na ně samotné. Jde i o morální kredit naší země v mezinárodním měřítku. Navíc nejde o žádnou masu lidí. Myslím, že využívat toto jako předvolební téma „my tady migranty nechceme“, je nedůstojná a primitivní hra na voličské emoce.  
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…