Pane profesore, jak jste se v IKEMu připravovali na koronavirus? Co se změnilo oproti měsíci lednu, operace probíhají dále? Museli jste nějaké například rušit?
Z vašeho odborného pohledu a z našeho laického pohledu: lze na pacientovi poznat, že tímto typem virového onemocnění trpí?
Symptomy jsou dnes známy. Je to zvýšená teplota – suchý kašel – úzdrava, či rozvoj komplikací, to jest multiorgánové selhání.
Jsem poněkud ve specifické situaci, protože má dcera přímo pracuje jako lékařka ve Španělsku v koronavirové nemocnici v jedné z nejvíc postižených lokalit. V její nemocnici leží 400 nemocných s těžkým průběhem, denně jich přijímají několik desítek. Zlomilo se to prakticky ze dne na den – jeden den byla situace jako u nás, druhý den přijímali několik desítek nemocných. Ze španělské rodiny mé dcery – šest dospělých osob – onemocněla polovina, naštěstí lehce.
Zákaz vycházení se přísně kontroluje, na cestě na nákup ji zastaví několikrát policie. Přitom se jedná o nejvyspělejší španělský region s vysokou kvalitou života a veškerých služeb, normálně ráj na zemi.
Jak vlastně nemoc probíhá a jak vypadá smrt, opravdu je to udušením?
Pochopitelně čerpám ze stejných zdrojů jako celá veřejnost, dovolím si upozornit na dva velmi kvalitní: WHO (World Health Organisation), a John Hopkins, to je univerzita v Baltimore. Časné příznaky jsem uvedl.
Varovné příznaky těžkého průběhu jsou bolest na hrudi, zmatenost a cyanóza rtů. V těžkých případech se rozvíjí bronchopneumonie a selhání respirace i dalších orgánů vyžadující obvyklou intenzívní péči.
Jak mi dcera sděluje, specifické a smutné je to, že nemocní umírají v naprostém osamění – návštěvy jsou zakázány a personál svůj kontakt omezuje na nezbytné minimum.
Čím si vysvětlujete tak vysoký počet mrtvých v Itálii, to přeci nemůže být pouze starším věkem pacientů… A jak si vysvětlujete, že v ČR doposud nikdo nezemřel? Za svou dosavadní praxi, setkal jste se s podobným „neidentifikovatelným“ virem?
Po všech stránkách jsme v situaci, která nemá v moderní době precedens, pokud nesáhneme k historii španělské chřipky a morových nákaz, což není v určitých momentech neinspirující. Tzv. MERS a SARS a jiné virózy podobného rozšíření nedosáhly.
Rozdíly v tíži onemocnění si nikdo neumí vysvětlit, přitom v Itálii se počet fatálních případů dokonce zvyšuje. Ale v menším měřítku jsou vysoké rozdíly i mezi Francií a Švýcarskem a například Německem, kde je smrtnost přes poměrně liberální přístup nízká.
Osobně pracuji na podrobnější epidemiologické analýze, případně s ní veřejnost vbrzku seznámím. Jsem nesmírně rád, jako každý, že je to zatím u nás takové, jaké to je.
A opatření vlády považuji za adekvátní. Má to opravdu nesmírně těžké, je to výzva potenciálně na úrovni přírodní katastrofy či války.
Jak vlastně probíhá klinická praxe při výrobě protilátek?
To bych nechal na jiných.
Jak hodnotíte britský přístup o „kolektivní imunitě“, tedy de facto nechat život tak, jak je?
Takzvanému britskému argumentu rozumím. Obecně země nereagují jednotně, a není divu – recept neexistuje. Taiwan vsadil na lokální a individuální hygienu a precizní trasování, Korea široce diagnostikuje. Vedle Británie zvolilo liberální přístup Německo, ale podobně jako Británie z něj ustupuje.
Nejvíce na britský liberální přístup v současné době sází Holandsko. Je to nesmírně zajímavá země, kde mám řadu přátel. Ač s námi měřitelná rozlohou a počtem obyvatel, jedná se o sebevědomou velmoc patrně s nejpropracovanějším zdravotnictvím vůbec. Diagnostikují minimálně, chrání seniory, sázejí na osobní odpovědnost. Snad jako jediná země si tento přístup může dovolit, budoucnost ukáže.
Fotogalerie: - Staň se dobrovolníkem!
Dokázal byste říct, jak se bude nemocnost koronavirem vyvíjet z hlediska let?
To je otázka, na kterou neumí nikdo odpovědět. Odborníci, optimisté mluví o několika měsících a promořenosti do 20 procent, jiní uvažují v horizontu let, to bude ovšem vyžadovat zcela specifickou strategii.
Nevíme, jak se bude infekce šířit v obtížně kontrolovatelných oblastech, jako jsou Indie a Afrika. Ilustrativně můj názor – Olympijské hry letos nebudou.
Záležet bude na tom, zda se objeví účinná a široce dostupná léčiva či vakcíny. Zatím nemáme tušení, jak se infekce bude dále vyvíjet po stránce účinné imunity, mutací, virové agresivity.
Fotogalerie: - Vylidněné metro
Fotogalerie: - Rouškolidé
Fotogalerie: - Vymetený Hrad i podhradí
Jsou tak přísná opatření, jaká zavedla vláda, namístě?
Opatření vlády jsou velmi logická a plně namístě. Musíme ovšem přemýšlet o strategických opatřeních v blízké budoucnosti – co dál, protože sociální a ekonomické problémy se budou prohlubovat.
Z těch, o kterých se příliš nemluví: Jak v zemědělství, jestliže odejdou zahraniční pracovníci? Jak se urychleně vyvázat ze závislosti na Číně, jakožto dodavateli ochranných pomůcek. Jak zareagovat na znásobení používání plastů… a to je jen malý výsek.
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. je přednostou Kliniky hepatogastroenterologie a vedoucím Oddělení gastroenterologických metod v pražském IKEMu. Je řazen mezi největší odborníky na oblast hepatogastroenterologie. Pravidelně přednáší na Evropském gastroenterologickém kongresu (UEGW), Americkém gastroenterologickém kongresu (DDW), v Egyptě, Berlíně, Chicagu, Rochesteru, Bruselu, Hamburgu, Lipsku, Tel-Avivu a na mnoha dalších místech.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
