Pane inženýre, jste nositelem vize a jedním ze zakladatelů Ligy pro zdravé české potraviny; o čem to všechno je?
Jsem rád, že mohu právě čtenářům Parlamentních listů představit bez velkých a složitých úvah a statistik, těch už bylo víc než dost a jistě budou i další, program (vizi) Ligy pro zdravé české potraviny.
Především to je dobrovolná platforma, nejsme neziskovka, nejsme spolek. Naším cílem je podávat formou edukačních a odborných článků občanům, politikům, výrobním organizacím, zkrátka veřejnosti pravdivé a objektivní informace o českých potravinách se zaměřením na avizovaný potravinový zákon, který schválila 21. ledna Poslanecká sněmovna. Duchovním otcem a hlavním hybatelem zákona je exprezident Agrární komory Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. Zákon v Poslanecké sněmovně prošel složitým legislativním procesem, když se ho nakonec ujalo SPD, takže je takříkajíc z jeho pera.
Předpokládá se, že ho Senát pod taktovkou Miloše Vystrčila vrátí, nepřijme, ostatně jako většinu legislativních návrhů Sněmovny a zejména vládní koalice, pandemie nepandemie. Na rozhodující bitvu, projednávání v Poslanecké sněmovně, dojde někdy v dubnu.
Když ho Senát, jak říkáte, vrátí, co bude dál?
Každé zlo je ale k něčemu dobré. Za prvé, je tu čas, aby se kritici a odpůrci českých potravin – mezi které bohužel patří i řada členů, a teď pozor, Potravinářské komory ČR – se zákonem důkladně seznámili a svůj postoj přehodnotili! Neznám jejich motivy odporu proti českým potravinám, když pracují ve stavovské organizaci, která má ve svém názvu Českou republiku (ČR). To je hodně špatně a určitě by si měli ujasnit, koho že vlastně píseň pějí.
Tento stav je neudržitelný, pnutí velké a je jasné, že se něco zkrátka musí stát. Být tato situace v kterékoliv jiné zemi EU, pak věřte, že už by se dávno stalo! Neumím si představit, že třeba takový šéf Madety či Moravia Lacto (oba řídí špičkové mlékárenské podniky) budou koukat se založenýma rukama na pana Prouzu a přicmrndovače z ČT a další, jak denně dostává prostor v médiích a směje se doslova do očí našim šikovným lidem. Takže do dubna má pan Prouza čas si to trochu porovnat v hlavě, aby nemluvil pitomosti o banánech coby české potravině.
Dobře, ale můžete dát našim čtenářům trošku více nahlédnout do vaší vize Ligy, která se začíná rozbíhat? Jaké máte časové plány, s kým je budete realizovat?
Ano, jsme teprve na začátku, na startu. Jak už jsem řekl v úvodu, jde o volné uskupení sympatizantů, kteří budou dostávat naše informace a ty předávat dál ve svém okolí, ve svém regionu. Budou to věci edukační, budeme vysvětlovat, trpělivě, postupně vše kolem tzv. potravinového zákona a českých potravin, o jejich kvalitě, o predikci cen. Jsem si vědom, že břímě, které si bereme na svá bedra, je velké... Ale jsem rozhodnut, že to musíme podstoupit, neboť je to pro naši zemi šance a jsem si jist, že se jí zemědělci a potravináři chopí a lidé nám pomohou. Jak? Tím, že budou kupovat a vyžadovat české potraviny, což už se nakonec děje.
Fotogalerie: - Farma v Olešnici
To jistě, ale u mnohých politiků a nakonec i u médií tu podporu nemáte, co s tím chcete udělat? Proč je takový humbuk kolem tohoto zákona, proč ho Senát nepodpoří, v čem je jeho podstata a skutečně je nesplnitelný a příliš rychlý?
To je dobrá otázka a pro mne osobně i pro mé kolegy velká výzva. Vysvětlím na příkladu Senátu, jehož práci jsem okusil, a tudíž té atmosféře trošku rozumím.
Je před volbami a jsem zvědav, jak dlouho protičeská potravinová rétorika předsedovi Senátu panu Vystrčilovi a dalším vydrží. Možná že mu chutná pažitka z Maroka, prý vždy čerstvá a svěží, laciná, balená v luxusním kontejnerku z PVC, 30 gramů za 39 Kč. Dovážená jedním nejmenovaným eseróčkem, prodávaná v jednom nejmenovaném supermarketu. To kupříkladu.
Pokud se Senátu týká, tak kdyby si novelu zákona o potravinách přečetli a kdyby si ho pořádně analyzovali – teď na to mají spoustu času, jsou ušetřeni nesčetných letů do zahraničí – tak by museli dojít k jinému stanovisku, než že se jím vůbec nebudou zabývat. To pokládám za docela ubohé a hloupé. Ale konkrétně. Potravinový zákon není o kvótách, ale o podílu potravin z tzv. krátkého dodavatelského řetězce. Vyrobených ze surovin, které pocházejí z území České republiky.
O jaké potraviny se jedná konkrétně, a jak se bude jejich podíl navyšovat?
Jde o cca 120 položek základních domácích potravin, vyjma alkoholu, nápojů, exotického ovoce, kávy nebo čokolády. Jde o základní druhy potravin, které jsme si dokázali nebo dokážeme vyrobit, vypěstovat a byli jsme v nich soběstační – například hrách, zelí, salát, rajčata, česnek, jablka, švestky. Další příklad – vepřové a hovězí maso, mléko, brambory atd. Podrobně uvedeme v některém z dalších materiálů Ligy.
Podíl potravin z krátkého dodavatelského řetězce by měl začínat na 58 % v roce 2023, meziročně narůstat o 3 % a končit na 73 % minimálně v roce 2028. Ale pozor, jde o hmotnostní podíl domácích základních potravin – jenom cca 120 položek z cirka 15 000 položek, respektive 0,8 %. Navíc se hodnotí podíl stejných potravin, stejných 120 položek českých potravin se stejnými potravinami dováženými – takže v čem je problém, koho to ohrožuje?
Tedy z toho je vidět, že se nejedná v žádném případě o kvóty, ale o hmotnostní podíl potravin domácích. Podrobně to rozebereme v některém z příštích článků Ligy. Stejně tak vysvětlíme, jakým způsobem a kým to bude kontrolováno.
Otázka na závěr. Chcete se zaměřit na edukaci, předávání informací... ale jak docílíte toho, že budou zajímavé a lidé o ně budou mít zájem? Není to trochu nadhodnocené?
Není to nadhodnocené. Chceme, aby se střídaly edukační, odborné články s příspěvky zajímavých a populárních osobností, které mají vztah k této zemi – a těch, kteří vzdělávají půdu, chovají hospodářská zvířata a zajišťují na náš stůl to nejlepší z plodů české země.
Vstoupili jsme v jednání s umělci a se zkušenými politiky, kteří se nestydí za své češství a kteří jsou velmi překvapeni, jak málo dnes produkujeme českých potravin, a varují před pokračováním tohoto vývoje. Postupně je zde představíme. Samozřejmě chceme dát prostor odborníkům na zdravou výživu, výrobcům českých potravin, vítězům soutěží o regionální potravinu, jakož i těm, kteří ty soutěže zajišťují.
Zkrátka, opravdu to není o banánech, ale o kvalitních a zdravých českých potravinách. Není to o kvótách, ale o podílu malého segmentu našich domácích potravin a potažmo v této zlé době o bezpečnosti a stabilitě České republiky. Jsou to obrovské výzvy, které přijímáme. Je tu čas začít věci kolem českých potravin v klidu, trpělivě a bez velkých emocí řešit.
Právě proto jsme založili platformu Liga pro zdravé české potraviny. A jdeme do toho!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
