Advokátka Hamplová: Nedospělý Macron. Ti, kteří mají radost z požáru Notre-Dame, musí pryč z Evropy. Jasní nepřátelé. Vyznamenání pro generála Pavla? Velké ano

19.04.2019 13:33 | Zprávy

ROZHOVOR „Když se podobná věc stane, ať by to bylo v kterékoli zemi, lidé se zastaví a cítí sounáležitost. Pak je tu ale už velká skupina lidí, ve kterých podobné tragédie vyvolávají radost,“ říká v souvislosti s požárem slavné katedrály Notre-Dame advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. Vystupování francouzského prezidenta hodnotí jako politický kalkul. „Doufám, že požár Notre-Dame jako symbol spojí Evropany proti lidem právě typu Macrona,“ podotýká Hamplová s tím, že Evropa se musí bránit hlavně Evropské unii.

Advokátka Hamplová: Nedospělý Macron. Ti, kteří mají radost z požáru Notre-Dame, musí pryč z Evropy. Jasní nepřátelé. Vyznamenání pro generála Pavla? Velké ano
Foto: archiv J. Zwyrtek Hamplová
Popisek: Jana Zwyrtek Hamplová

Požár slavné katedrály Notre-Dame vyburcoval veřejnost. O čem jste přemýšlela vy, když jste sledovala záběry hořícího chrámu?

Bylo mi to hlavně líto, protože jsou to nenahraditelné ztráty. Záběry s plameny v té architektonické kráse vyvolávaly mrazení, smutek, pocit bezmoci.  

Úřad pařížského prokurátora rychle vyloučil žhářství, hovoří se výhradně o nehodě. Zároveň se ale v této souvislosti připomíná i zvýšený počet útoků na francouzské kostely v minulých letech a načasování před největšími křesťanskými svátky. Na sociálních sítích si lidé všímají posměšných reakcí. V médiích už se objevilo varování před lživými zprávami, které se šíří. S jakým dojmem sledujete reakce, co požár vyvolal?

Je smutné, že situace v Evropě je taková, že nás hned tyto spekulace napadnou. Svědčí to o tom, že si všichni uvědomujeme, že tu mezi námi žijí jasní nepřátelé, kteří se radují nad našimi neštěstími a svým nepřátelstvím vůči nám a našim hodnotám se ani netají. Ptáme se, jak to evropští lídři mohli připustit, ptáme se, jak je možné, že se s tím nic nedělá. Protože ti lidé musí z Evropy odejít. Buď sami, protože tu nenajdou to, co hledali, nebo je musíme vykázat. A ne je podporovat, jak se nám to snaží přikazovat EU. Neuvěřitelné, z mého pohledu.  

Spisovatel a publicista Alexander Tomský uvedl v rozhovoru pro PL: „Nepochybně, je to zlé znamení – omen – postupující sekularizace.“ Má podle vás požár chrámu Notre-Dame nějaký symbolický přesah?

Na symboly příliš nevěřím, tedy s tímto postojem se neztotožňuji. Spíše bych připomenula to, co jsem říkala výše. Když se podobná věc stane, ať by to bylo v kterékoli zemi, lidé se zastaví a cítí sounáležitost. Pak je tu ale už velká skupina lidí, ve kterých podobné tragédie vyvolávají radost. Měli bychom se zamyslet nad tím, proč tu podobné lidi trpíme a z Evropy je nevykážeme. Jednou provždy. Evropa je náš domov, ne jejich. 

K neštěstí v souvislosti s katedrálou se vyjádřil na ČT kardinál Dominik Duka: „Francouzský laicismus má podíl na tom, že v minulém roce byl stav katedrály Notre-Dame vyhlášen za katastrofální. Zboření věže nebylo jen z důvodu požáru, ale myslím, že i z důvodu technického stavu.“ Co si o tom myslíte?

Nemám o tom dost informací, abych mohla dělat závěry. Kdyby to měla být pravda, pak bych řekla asi tolik, že francouzské elity v čele s Macronem by se měly méně starat o kázání nám ostatním v Evropě, co a jak máme dělat a co o kom si máme myslet, a měly by se starat o to, co je opravdu důležité. Třeba právě o budovy na svém území, které jsou odkazem evropské historie.  

Nad požárem katedrály se zamýšlel autor knihy Podivná smrt Evropy Douglas Murray. „Jak jsem řekl ve své knize před několika lety, v určitých ohledech se o budoucnosti evropské civilizace rozhodne podle toho, jak se stavíme ke kostelům a jiným kulturním památkám. Budeme je nenávidět, ignorovat, pracovat s nimi, nebo je dále uctívat? Budeme je udržovat?“ psal. Rozhoduje o evropské budoucnosti i náš vztah k památkám? Jaký je podle vás?

Naši budoucnost neovlivňuje ani tak vztah k památkám, který je, dle mého soudu, stále plný úcty a respektu k práci našich předků, protože do chrámů a kostelů chodí i ateisté a žasnou nad tou krásou, ale ovlivní ji to, jak uhájíme evropské tradice včetně těch památek. A zde jednoznačně selháváme, když tolerujeme evropským politikům to, jak připustili příchod x tisíců běženců, kteří do Evropy nepatří, nemají tu co dělat, a kteří jsou našimi jasnými nepřáteli už svými ideologiemi, vírami a výchovou. Tito lidé nepatří do evropské civilizace, a jsou to oni, kteří se budou nad požáry památek typu Notre-Dame radovat. Tedy bych citát poopravila pro Evropu dnešních dnů – bude záležet na tom, jak se budeme chovat k lidem, kteří budou projevovat neúctu k našim památkám a k našim hodnotám. Za mne – tito lidé musí z Evropy odejít.        

Je to jistě zásadní kulturní ztráta. Někteří ale řeknou, že nikdo nezemřel, tak proč tolik pláče? A pak, horší než vyhořelá budova, i když jde o Notre-Dame, je vyhořelý člověk. Upínáme se na chrámy, protože lidi už jsou nám jedno?  

Osobně jsem velmi ráda, že tam nezemřel hlavně žádný hasič, protože ze všeho kolem lze usuzovat, že poměrně dost riskovali, když se snažili zachránit až nemožné. Žádný život hasiče nestojí za záchranu zdí jakkoli cenných. Ale nemyslím si, že nám jde více o chrámy a že lidé jsou nám jedno. To pouze evropským politikům jsme jedno, ti nás tou invazí přistěhovalců ohrozili a ohrožují tak, že to nemá obdoby. Obklopili se frázemi a humanistickými žvásty, a Evropu zaplavili jasnými nepřáteli Evropy… a evropských chrámů, abych to řekla symbolicky.

Takže na Evropany zapomněli evropští političtí lídři v čele s Merkelovou, která bezohledně, sama a bez jakéhokoli ohledu na členství Německa v Evropské unii, jejichž dalších členů byla povinna se zeptat, spustila tu neuvěřitelnou vlnu migrace. Na jejím místě bych odkráčela do propadliště dějin a tam navždy zůstala. Něco takového mohla udělat jen hloupá, sebestředná a bezdětná žena. Tedy nejsou tu žádní vyhořelí Evropané, ale nezodpovědní, od reality života odtržení evropští politikové.            

Francouzský prezident Emmanuel Macron už má konkrétní termín, do kdy bude katedrála opravena. Tvrdí, že do pěti let. Finančně mít jistě problém nebude, miliardáři se skládají na opravu. Hovoří se i o nové podobě věže…

Za sebe se přikláním ke stejné podobě chrámu, jaký byl. Žádné novoty. Doba, za kterou se to podaří, je nedůležitá. Hlavně aby se to podařilo. Jako nám kdysi s Národním divadlem.  

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Jak zabránit Číně, aby o nás sbírala citlivá data?

Podle mě také není problém jen v Číně, ale dnes už téměř neexistuje nic jako soukromý. I třeba EU dost šťourá do soukromý lidí - většinou to vydává za dobrý úmysl a možná to i dobře myslí, ale je to potřeba? Co vím, tak třeba chtěla mít možnost sledovat i soukromou korespondenci lidí na internetu at...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…