Kolem vměšování ruských zpravodajských sil do amerických prezidentských voleb formou hackerských útoků se stále vedou ostré diskuse. Americké bezpečnostní služby jsou o ruském vlivu na volby prý stoprocentně přesvědčené. Dokonce Barack Obama za to Moskvě hrozil odvetou. Donald Trump to však rezolutně popírá. Jaký na tuto záležitost zastáváte názor? Jedná se jen o boj mezi politickými stranami v USA a odvetu poražených příznivců Hillary Clintonové, anebo to může být pravda?

Jestliže americké bezpečnostní služby prohlašují, že jsou stoprocentně přesvědčeny o ruském vlivu na americké volby, mají nepochybně pravdu. Rusko už jen svou existencí nemůže nemít vliv na americké voliče, a tudíž i na výsledky voleb. Vždyť v USA je už téměř 100 let SSSR (a Ruská federace jako jeho nástupce) prezentován jako primitivní a tmářská „země zla“, monstrózní jaderný nepřítel a hrozba americkému způsobu života. To se nemůže neodrazit ve způsobu myšlení voličů a v jejich rozhodování, komu dát svůj hlas. Předpokládám, a předvolební průzkumy v USA to jasně ukazují, že tento pohled na Rusko vynesl Hillary Clintonové díky její výrazně protiruské rétorice velmi významný počet hlasů.

Samozřejmě netvrdím, že se ruská strana alespoň nepokusila „nahlédnout“ do vybraných informací, kroužících ve formě nul a jedniček rozlehlým kybernetickým světem USA. Divil bych se, kdyby tomu tak nebylo. Mate mě však fakt, že ačkoliv se americké tajné služby považují personálně i technickým vybavením za nejlepší na světě, nedokázaly kromě „stoprocentního přesvědčení o ruském vměšování“ předložit ani jeden zásadní důkaz, že se tak skutečně dělo. Že by špičkově vybavené americké tajné služby, které bez problémů „šmírovaly“ mobilní hovory (a předpokládám, že i e-maily) všech vrcholových evropských politiků včetně Angely Merkelové, nedokázaly zabránit „primitivním“ ruským hackerům v průniku do serverů hlavních politických stran USA?

Fakta nasvědčují tomu, že rétorika CIA, jejíž vedení bylo jednoznačně nakloněno vítězství Clintonové, byla součástí předvolebního boje mezi ní a Trumpem. Pro tento závěr hovoří i únik tajných e-mailů Clintonové, za nímž rozhodně ruští hackeři nestáli. A Obamovi pak už nezbývalo než se rétorice CIA přizpůsobit, aby se vyhnul mezinárodní ostudě.

Jaroslav Štefec