Aktuální téma posledních dnů a už i týdnů se nazývá socha maršála Koněva a její ponechání či neponechání v Praze-Bubenči, kde stojí půl století. Zpětný pohled do historie ovšem ukázal, že maršál Koněv zdaleka není jenom tou kladnou postavou osvoboditele, ale že například v roce 1956 velel vojskům, která potlačila povstání v Maďarsku. Zastupitelstvo Prahy 6 minulý týden rozhodlo, že sochu přesune na „důstojné místo“ a tam, kde doposud socha stála, vybuduje památník osvobození Prahy. S tím samozřejmě řada občanů nesouhlasí a nesouhlasí s tím ani prezident Miloš Zeman či předseda KSČM Vojtěch Filip. Ruské ministerstvo zahraničí se nechalo slyšet, že čeští politici vedou válku se symboly vítězství nad fašismem, což zase Černínský palác a ministr Petříček považuje za nepřiměřené. Přesto se asi, pane senátore, shodneme na tom, že se zde skutečně jedná o určitou kontroverzi symbolů...

Ano, je to věc, která se týká zdánlivě jen Prahy 6, ale jak jste sám naznačil, je to téma, které se vztahuje k celé zemi.

Víte, já si myslím, že pomníky by měly patřit těm, kteří společnost více spojují, než rozdělují. Měli bychom raději postavit pomník mužům a ženám, kteří za naši svobodu položili život, než kontroverzním generálům, kteří sloužili totalitním vládcům za každou cenu, a proto nás nyní rozdělují a budí vášně. Hrdinství těch obyčejných vojáků nás spíše může spojit než maršál Koněv.