Bývalý český muslim: Až zde budou přistěhovalecké komunity a začnou problémy, bude probíhat lokálně polooficiální občanská válka. Jediná cesta je...

19.05.2016 21:07 | Zprávy

ROZHOVOR Muslimský starosta Londýna Sadiq Khan je z pohledu pravověrného islámu vlastně hříšníkem a jeho úspěch ve volbách je spíš znakem vítězství multikulturalismu. Tvrdí to bývalý muslim a kritik islámu Lukáš Lhoťan. V rozhovoru pro server ParlamentníListy.cz také uvádí, že tam, kde budou mít původní obyvatelé problém s imigranty, může lokálně probíhat polooficiální občanská válka.

Bývalý český muslim: Až zde budou přistěhovalecké komunity a začnou problémy, bude probíhat lokálně polooficiální občanská válka. Jediná cesta je...
Foto: David Daniel
Popisek: Lukáš Lhoťan

Na svém blogu jste komentoval fakt, že se starostou Londýna stal muslim. O čem to podle vás svědčí?

Podle mne je to výsledek multikulturalismu a konkrétní fakt, že je to muslim, nehraje roli. Nový londýnský starosta je spíš politický a prosazuje levicový politický diskurs. V Londýně žije 12 % muslimů a to by mu ke zvolení nestačilo, Sadiq Khan byl zvolen díky tomu, že je prezentován jako socialista. Převážná většina obyvatel Londýna jsou křesťané nebo ateisté a museli ho zvolit i oni. Spíš to tedy vypovídá o tom, že multikulturalismus je tam už na takové úrovni, že se starostou stane i takový reprezentant menšiny.

On je ale z pohledu pravověrného islámu vlastně hříšníkem, protože vystupuje na obranu gayů, sám islám správně nepraktikuje a pro ortodoxní vyznavače islámu je to hříšník. Podle mne to svědčí o tom, že ten člověk se politicky korektně integroval tím, že islám praktikovat přestal. Náš problém je v tom, že ti, kdo islám skutečně praktikují, zaujímají pozice proti dlouhodobému soužití s naší společností.

V současnosti přicházejí praktikující muslimové z tradičních kultur. Jak může vypadat jejich integrace?

Podle mne integrace možná není, protože islám je ve své původní podobě neslučitelný s jakýmkoli systémem, nejen s naším evropským, ale i s čínským nebo indickým. Islám navíc klade důraz na svou nadřazenost. Náš problém je v tom, že příchod těchto lidí vede k vytváření multikulturní společnosti, která je čím dál víc rasisticky zaměřena proti původním obyvatelům, proti nám Evropanům. Londýnský starosta je znám svými kontroverzními názory na naši evropskou kulturu, sám je multikulturalista a v tom vidím problém – čím dál víc se dostáváme do pozice, kdy příchozí vytvářejí multikulturní společnost, která je vůči nám velmi agresivní.

V českém prostředí se zatím strany a hnutí zaměřené proti imigraci spíše hádají a rozcházejí. Čím to podle vás je?

Vznik takových hnutí je přirozená reakce obyvatel – děje se zde něco, s čím nesouhlasí, a jimi volení politici to přitom prosazují. I kdyby se ale tyto iniciativy dostaly do parlamentu, nebudou schopné reálně tomuto vývoji zabránit a teprve to může občany hnát do skutečně radikálních skupin. Dnešní politický systém nebere ohled na přání obyvatel a to je obrací proti celému demokratickému systému.

Organizace jako Blok proti islámu byly většinou založeny na modelu jednoho vůdce, což nikdy neprospívá demokratickému řešení problémů a tím pádem se pak snadno dělí na malé skupinky, které vždy někam vede jejich vůdce, který se obklopí svými věrnými. Je to vidět na případu Martina Konvičky nebo Tomia Okamury. To ale není řešením, pokud se problému chopí skuteční demokraté, dokážou spolupracovat na spoustě věcí se i přes rozdílné názory dohodnou.

Co by měly v této situaci dělat zavedené politické strany?

Mohly by se do řešení aktivně zapojit, ale zatím se nezdá, že by to chtěly udělat. Premiér Sobotka je proti kvótám, a přitom se už lidi podle kvót přijímají. Občan má pak dojem, že šéf ČSSD lže a že se mu nedá věřit. Až zde budou přistěhovalecké komunity a začnou s nimi být problémy, teprve pak začnou být občané radikální.

Jak by mohlo vypadat taková radikalizace společnosti?

Tam, kde budou mít původní obyvatelé problém, budou vznikat různé domobrany nebo spolky, které budou bránit jejich zájmy, a lokálně bude probíhat polooficiální občanská válka. To se už děje ve Francii nebo Británii. Trochu to pak může připomínat situaci Výmarské republiky, kdy vládnoucí demokratický režim nezvládl situaci ve společnosti a kde se řezali komunisti s nacionalisty apod.

Na blogu také zmiňujete potřebu nějaké nové organizace, která by bránila islamizaci společnosti. Jak by měla vypadat?

V rámci státního systému to není možné, protože náš stát se prezentuje jako radikálně sekulární a podle většiny politiků není problém, že se islám u nás šíří. Vznik organizace, která by se snažila hájit zájmy občanů této země, je proto spíš otázkou pro soukromý sektor. Byla by to organizace, která by se snažila podchytávat projevy radikálního islámu mezi muslimy a také projevy neslučitelné s naší společností. Tyto materiály by pak zpracovala a poskytla veřejnosti. Lidé, kteří jsou dnes ze strany politiků přesvědčováni, že s islámem problém není, by viděli, jak se jim lže.

Takže ta organizace by byla něčím jako Hate Free naruby?

Ano, lze to tak otevřeně říct. Byla by něčím, po čem je tady mezi občany poptávka, protože lidé nevěří současné politické reprezentaci, která je přesvědčuje, že se nemají čeho bát a že se nic neděje.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Tomio Okamura byl položen dotaz

bydlení

Stát musí převzít plnou odpovědnost za bytovou politiku a zajistit pro mladé lidi dostatečné kapacity cenově dostupného bydlení. Co touto vaší větou přesně myslíte? A jaká cena za bydlení je podle vás v pořádku? A jak byste řešili problém, že na řadě míst, kde je největší poptávka po bydlení, není u...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…