Bývalý český muslim: Až zde budou přistěhovalecké komunity a začnou problémy, bude probíhat lokálně polooficiální občanská válka. Jediná cesta je...

19.05.2016 21:07

ROZHOVOR Muslimský starosta Londýna Sadiq Khan je z pohledu pravověrného islámu vlastně hříšníkem a jeho úspěch ve volbách je spíš znakem vítězství multikulturalismu. Tvrdí to bývalý muslim a kritik islámu Lukáš Lhoťan. V rozhovoru pro server ParlamentníListy.cz také uvádí, že tam, kde budou mít původní obyvatelé problém s imigranty, může lokálně probíhat polooficiální občanská válka.

Bývalý český muslim: Až zde budou přistěhovalecké komunity a začnou problémy, bude probíhat lokálně polooficiální občanská válka. Jediná cesta je...
Foto: David Daniel
Popisek: Lukáš Lhoťan

Na svém blogu jste komentoval fakt, že se starostou Londýna stal muslim. O čem to podle vás svědčí?

Podle mne je to výsledek multikulturalismu a konkrétní fakt, že je to muslim, nehraje roli. Nový londýnský starosta je spíš politický a prosazuje levicový politický diskurs. V Londýně žije 12 % muslimů a to by mu ke zvolení nestačilo, Sadiq Khan byl zvolen díky tomu, že je prezentován jako socialista. Převážná většina obyvatel Londýna jsou křesťané nebo ateisté a museli ho zvolit i oni. Spíš to tedy vypovídá o tom, že multikulturalismus je tam už na takové úrovni, že se starostou stane i takový reprezentant menšiny.

On je ale z pohledu pravověrného islámu vlastně hříšníkem, protože vystupuje na obranu gayů, sám islám správně nepraktikuje a pro ortodoxní vyznavače islámu je to hříšník. Podle mne to svědčí o tom, že ten člověk se politicky korektně integroval tím, že islám praktikovat přestal. Náš problém je v tom, že ti, kdo islám skutečně praktikují, zaujímají pozice proti dlouhodobému soužití s naší společností.

V současnosti přicházejí praktikující muslimové z tradičních kultur. Jak může vypadat jejich integrace?

Podle mne integrace možná není, protože islám je ve své původní podobě neslučitelný s jakýmkoli systémem, nejen s naším evropským, ale i s čínským nebo indickým. Islám navíc klade důraz na svou nadřazenost. Náš problém je v tom, že příchod těchto lidí vede k vytváření multikulturní společnosti, která je čím dál víc rasisticky zaměřena proti původním obyvatelům, proti nám Evropanům. Londýnský starosta je znám svými kontroverzními názory na naši evropskou kulturu, sám je multikulturalista a v tom vidím problém – čím dál víc se dostáváme do pozice, kdy příchozí vytvářejí multikulturní společnost, která je vůči nám velmi agresivní.

V českém prostředí se zatím strany a hnutí zaměřené proti imigraci spíše hádají a rozcházejí. Čím to podle vás je?

Vznik takových hnutí je přirozená reakce obyvatel – děje se zde něco, s čím nesouhlasí, a jimi volení politici to přitom prosazují. I kdyby se ale tyto iniciativy dostaly do parlamentu, nebudou schopné reálně tomuto vývoji zabránit a teprve to může občany hnát do skutečně radikálních skupin. Dnešní politický systém nebere ohled na přání obyvatel a to je obrací proti celému demokratickému systému.

Organizace jako Blok proti islámu byly většinou založeny na modelu jednoho vůdce, což nikdy neprospívá demokratickému řešení problémů a tím pádem se pak snadno dělí na malé skupinky, které vždy někam vede jejich vůdce, který se obklopí svými věrnými. Je to vidět na případu Martina Konvičky nebo Tomia Okamury. To ale není řešením, pokud se problému chopí skuteční demokraté, dokážou spolupracovat na spoustě věcí se i přes rozdílné názory dohodnou.

Co by měly v této situaci dělat zavedené politické strany?

Mohly by se do řešení aktivně zapojit, ale zatím se nezdá, že by to chtěly udělat. Premiér Sobotka je proti kvótám, a přitom se už lidi podle kvót přijímají. Občan má pak dojem, že šéf ČSSD lže a že se mu nedá věřit. Až zde budou přistěhovalecké komunity a začnou s nimi být problémy, teprve pak začnou být občané radikální.

Jak by mohlo vypadat taková radikalizace společnosti?

Tam, kde budou mít původní obyvatelé problém, budou vznikat různé domobrany nebo spolky, které budou bránit jejich zájmy, a lokálně bude probíhat polooficiální občanská válka. To se už děje ve Francii nebo Británii. Trochu to pak může připomínat situaci Výmarské republiky, kdy vládnoucí demokratický režim nezvládl situaci ve společnosti a kde se řezali komunisti s nacionalisty apod.

Na blogu také zmiňujete potřebu nějaké nové organizace, která by bránila islamizaci společnosti. Jak by měla vypadat?

V rámci státního systému to není možné, protože náš stát se prezentuje jako radikálně sekulární a podle většiny politiků není problém, že se islám u nás šíří. Vznik organizace, která by se snažila hájit zájmy občanů této země, je proto spíš otázkou pro soukromý sektor. Byla by to organizace, která by se snažila podchytávat projevy radikálního islámu mezi muslimy a také projevy neslučitelné s naší společností. Tyto materiály by pak zpracovala a poskytla veřejnosti. Lidé, kteří jsou dnes ze strany politiků přesvědčováni, že s islámem problém není, by viděli, jak se jim lže.

Takže ta organizace by byla něčím jako Hate Free naruby?

Ano, lze to tak otevřeně říct. Byla by něčím, po čem je tady mezi občany poptávka, protože lidé nevěří současné politické reprezentaci, která je přesvědčuje, že se nemají čeho bát a že se nic neděje.

Co si myslíte o vystupování prezidenta Zemana, pokud jde o islám a imigraci?

Prezident Zeman je jeden z mála politiků v Evropě, který si uvědomuje, co se tady děje, že to může vést k problémům a že to může poškodit naše občany. Běžný politik se bojí, že pokud řekne pravdu, příště nebude zvolen, prezident Zeman se nemá čeho bát a říká, co si myslí.

Kde je podle vás největší problém multikulturalismu, který kritizujete?

Podle mne je multikulturalismus velmi úspěšný, je to v podstatě rasistická teorie, jen opačná než nacismus – multikulturalismus nenávidí vlastní a obdivuje cizí a je úspěšný v tom, že to dokáže vytvářet nenávist vůči vlastní kultuře a historii. Jsme v situaci, že naše matka Evropa kašle na svoje děti-občany a místo podpory svým občanům ji dává lidem, kteří přicházejí a kteří za to mnohdy ani nejsou vděční. Ze statistiky vidíme, kolik jich nechce pracovat a končí na sociálních dávkách. A to vše financují lidé, na jejichž důchody pak nezbude. Nejde o soucit, ale o čistou nenávist vůči vlastním lidem.

Poté, co jste opustil muslimskou víru, jste se stal katolíkem. Co pro vás znamená k uprchlíkům vstřícné vystupování papeže Františka?

Neříkám, že se nemá pomáhat těm, kdo pomoc potřebují. Je ale rozdíl mezi takovou pomocí a podporou lidem, kteří ji nepotřebují a jdou jen za vlastním prospěchem. Sama otázka pomoci je problematická, ti lidé přelidňují na základě své kultury vlastní země a podle mne je nejlepší jít k nim domů a zbavit je negativní části jejich kultury, která se jmenuje islám. Nebudu soutěžit s papežem v jeho zbožnosti nebo znalosti teologie, ale Ježíš neřekl, že papež nemůže dělat chyby, Ježíš řekl, že jeho církev ďábel nepřemůže.

A jaká by v současné migrační krizi měla být role křesťanů?

Skutečně věřící křesťané byli vždy v Evropě menšinou, křesťanství se zde jen stalo součástí kulturního vzorce. Křesťané nyní mají jednu jedinou povinnost, být solí země tak, jak řekl Ježíš. Pokud budou takoví, Evropa bude uchráněna spousty problémů, křesťané se například mají snažit odislamizovat muslimy, prosazovat sociální spravedlnost. Evangelizace muslimů je jediná cesta jak předejít problémům.

Jaká je dnes v současné krizi role Islámského státu? Může jeho vojenská porážka zmírnit problémy?

Islámský stát vychází z kořenů jedné muslimské sekty, která vznikla brzo po islámu, a ideologie Islámského státu je blízká ideologii Saúdské Arábie. Představa, že bude vojensky zničen, není reálná, protože si to v podstatě nikdo nepřeje. Všem to totiž vyhovuje, Američanům tím, že zaměstnává Iráčany, Íránce a syrskou vládu, a není v zájmu USA a EU ani Saúdské Arábie, aby byl Islámský stát poražen.

Co čeká v budoucnu Evropu? Máte nějakou optimistickou variantu vývoje?

Jsem bytostný demokrat, a pokud se nám podaří zastavit multikulturalismus, odstranit politickou korektnost a vrátit do veřejné debaty všechny – i kontroverzní – názory, které nevyzývají k přímému násilí, povede to k tomu, že se lidé znovu začnou učit toleranci. Demokracie je jediná věc, která dokáže zajistit mír. My ale už dávno nežijeme v demokracii, u nás už ani nerozhodují politici, ale nikým nevolení úředníci. Je otázkou, nakolik se občané dokážou vzchopit.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

10:02 Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

„Byla to čistě rituální návštěva, která měla potvrdit naši absolutní loajalitu Washingtonu,“ hodnotí…