Sobotní demonstrace na Letné opět přilákala přes dvě stě tisíc lidí. Jak se na propojení s událostmi 17. listopadu 1989 díváte?

Je mi pomalu šedesát let a zažil jsem rok 1989, běhal jsem po ulicích s peticí, která protestovala proti násilnému zásahu v pátek 17. listopadu, a už v pondělí nebo v úterý mě Státní bezpečnost zadržela. Dobře si to pamatuji, ale to, co teď sleduji, je novým prvním májem. My jsme se dostali do bodu, kdy se z listopadu 1989 staly kultovní oslavy prvního máje především těch, kteří ho nikdy nezažili.

Je tragické, když mi někdo píše a negativně vykřikuje o těch, co mají jiný názor. Naprosto stejná doba, tu jsem zažil. Kdo měl jiný názor, byl oportunista, idiot a dnes jste xenofob, idiot, nacionalista. Takže jsme se obloukem dostali po třiceti letech k prvnímu máji, který se jmenuje listopad 1989.

Na demonstraci zaznělo z pódia, že nejde o nerespektování demokratického výsledku voleb, ale o to, dát najevo svůj názor proti tomu, s čím nesouhlasí.

Třicet let spali, když se republika rozkrádala, když Kalouskové drancovali republiku, když udělali privatizace, kterými vykradli československé socialistické banky. Když rozbili český průmysl, všichni chrápali a po třiceti letech se vzbudili a chtějí zpátky dělat pořádek: a kdo ho udělá? Kalousek, který se tam s nimi producíruje a ukazuje prstem na ostatní? Já si myslím, že celá řada lidí, kteří opravdu dělali listopad 1989, a já si je pamatuju, slušné poctivé lidi, kteří možná v naivitě šli a riskovali nějakou svoji existenci, jsou zklamáni. K nám na sever dění přišlo o týden, čtrnáct dní později. Lidé jsou zklamáni z toho, že republiku rozdělili a máme takovou svobodu, která má rozměr toho, co si můžete dovolit. Každý má starost, aby žil a přežil. To je strašný.