Anketou Český slavík v minulých dnech otřásl poměrně velký skandál…
Ano, zaregistroval jsem to. To se dalo jen těžko přehlédnout.
Co říkáte na to, co se dělo kolem kapely Ortel a jejího zpěváka?
Že je to průšvih, samozřejmě. Musím ale konstatovat, že jsem byl režisérem Českého slavíka po dlouhá léta, dokonce od samého začátku, a že jsem se s ničím podobným za celá ta léta nesetkal. Vždy bych dal ruku do ohně za regulérnost celé téhle oblíbené hry.
Co to nakonec pro tuto pěveckou soutěž popularity, kterou někteří umělci už delší dobu zatracují, bude podle vás znamenat?
Doufám, že nic. Ona sama ta soutěž za poslední léta už hodně ztratila na své prestiži, na TV přenos ze Státní opery se dnes dívá cca 30 % diváků oproti nedávné minulosti... Už to samo o sobě je nějaký signál.
Čím si podle vás kapela Ortel získala tolik fanoušků?
Omlouvám se, nevím. Neznám jedinou jejich píseň. To se tak někdy děje, ptáte se proč, a odpověď nenacházíte. Pro mě je tohle ten případ.
Přesto – jak si vysvětlujete takový obrovský zájem o kapelu, jejíž texty někteří označují za dost kontroverzní? Myslíte, že by mohlo jít například o vyjádření vůle lidí, kteří nesouhlasí s migrační politikou?
Ne, takhle jednoduché to určitě není.
A tušíte tedy, jak to je?
Bohužel netuším. Neznám jejich tvorbu, a to mi přijde pro názor jako jediné podstatné.
Bloger roku Ladislav Větvička ohledně toho, co se dělo v souvislosti s anketou Český slavík na svém blogu na iDnes napsal: Měli strach z Kubišky, měli strach z Kryla, měli strach z Pražského výběru, měli strach z Matušky a fčil maju strach z Ortela…
Ano, tak to může být. Stále je někdo chytřejší než ti ostatní a potřebuje regulovat myšlení společnosti k ještě lepší až nejlepší správnosti.
Jediné, čeho dosáhli, je jen zvýšení popularity všech jmenovaných.. Vrací se opravdu doba, kdy se nesmělo říct, že například Marta Kubišová nebo Waldemar Matuška vyhráli?
Ano, souhlasím... částečně... i když si opravdu nemyslím, že se vrací doba přiblblých zákazů...
Když jsme zmínili migrační politiku, podle výzkumné agentury Pew Research Center se v Evropě může do roku 2050 až ztrojnásobit počet muslimů. Agentura pracuje s různými variantami. V ČR nyní dle této agentury máme 0,2 % muslimů, nejhůře toto číslo může stoupnout na 1,2 %. Mnohem hůře na tom však mohou být Švédsko, Francie či Německo. Je to problém? Nebo jde jen o zbytečnou hysterii namířenou proti myšlence multikulturalismu, anebo se máme zvýšeného počtu muslimů opravdu bát? A proč vlastně?
To je téma na samostatné dlouhé povídání. Řeší to celá Evropa, vlastně celý svět, a nikdo si s tím neví rady. Je tady celá řada jasných signálů, že křesťanská kultura je zcela odlišná od muslimské, že tyto dva světy se v nekonečném řetězci věcí nepotkávají, natož aby se protínaly. Tvrdí se, že muslimové přicházejí na pozice západního světa nikoliv proto, aby s ním splynuli, ale aby ho přetvořili k obrazu svému a nakonec aby si ho podrobili.
Mnoho okolností nasvědčuje tomu, že to není výmysl xenofobních mozků. My v České republice tenhle problém vnímáme pouze jako hypotetickou budoucnost, protože se světem muslimů se skoro nepotkáváme. Ale co třeba Belgie, co Paříž nebo Londýn... Čísla jsou hrozivá a svědčí o tom, že pokud se téma nezačne řešit podle reálných skutečností, může být za pár let v Evropě opravdu zle.
Po sněmovních volbách neutichají nářky na téma, že jsme si pustili do Poslanecké sněmovny fašisty, xenofoby, hulváty, rasisty atd.
Tohle já tak nevnímám. Mně se spíš zdá, že to je společný beznadějný poplach poražených. Najednou nám vadí, že občané volí... že svobodně vyjadřují svoji vůli. Tvrdíme, že Andrej Babiš je ohrožením demokracie, ale mně se zdá, že tím ohrožením jsou právě tihle zneuznaní křiklouni.
Podle bývalé herečky a diplomatky Magdy Vášáryové mají naši voliči v hlavách zmatek. Češi prý volili jinak, než bylo zvykem, a je na pováženou, že „vítězí ti, co křičí“, ale „naše společnost si musí poradit i s extrémními názory“, uvedla například pro časopis Finmag.
Myslím, že jsem podobné teze slyšel paní Vášáryovou říkat i v České televizi. A nemyslím si, že jsou spoluobčané padlí na hlavu, prostě jen říkají, a nahlas vyjadřují jinak jiné věci, než si někteří z nejchytřejších myslí, že jsou jediné správné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora