Paní senátorko, nejprve bych se vás rád zeptal na aktuální situaci kolem sestavování vlády. Prezident Petr Pavel velmi dlouho otálel s pověřením vítěze voleb Andreje Babiše. Nepůsobilo to celé už spíš jako politické divadlo než důstojný ústavní proces?
Trochu si odpovídáte sám, ale ona je politika vždy také tak trochu divadlo. Zde jde navíc o proces kolíkování si prostoru mezi jednotlivými ústavními hráči. Mediální obraz ale ukazuje i na dvojí metr, v životě i v politice. Když jen zlomek zdrženlivosti naznačovali prezidenti Klaus nebo Zeman, strhla se proti nim mediální válka. Když dělal drahoty mediální miláček, tedy současný prezident, vadilo to jen nastupující vládní koalici.
Ve Sněmovně mezitím běží válka nervů – vítězové chtějí vládnout, poražení se snaží brzdit, co se dá. Má to podle vás ještě něco společného s normální politickou kulturou, nebo už sledujeme jen souboj dvou znepřátelených táborů?
Do normální politické kultury ale souboje znepřátelených táborů patří, politika není nedělní škola. Jenže tady je teď každý den drahý. Každý den, kdy se neřeší nutné a neodkladné problémy republiky, ale jen technikálie kolem předání moci.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Vlastimil Dorotík
