Derou se k záchranným člunům. Profesor Svoboda o mocných a bohatých za covidu

08.02.2021 12:02

ROZHOVOR Jestli kritizujete za opatření proti pandemii českou vládu, podívejte si, jak to zvládají další západní země. Nemluvě o Evropské unii, jejíž předsedkyně komise začíná svým vyjadřováním připomínat Miloše Jakeše ve fázi Červeného hrádku. Profesor Jiří Svoboda si myslí, že západní civilizace projevuje nepokoru, za kterou nás příroda potrestá podobně, jako všechny zaniklé civilizace před námi.

Derou se k záchranným člunům. Profesor Svoboda o mocných a bohatých za covidu
Foto: Archiv PLTV
Popisek: Jiří Svoboda v pořadu Horké téma

Anketa

Mělo by Česko nasadit ruskou vakcínu Sputnik V ještě před jejím schválením orgány EU?

92%
8%
hlasovalo: 14296 lidí

Z opozice začíná zaznívat, že to, co sledujeme ze strany Babišovy vlády, je naprostý rozklad státu a jeho důvěryhodnosti. Dokonce i KSČM už nechce dát vládě další podporu v podobě prodloužení nouzového stavu. Máte také dojem, že vláda selhává? A šlo by vůbec udělat něco jinak?

Pokud by bylo ANO v opozici, patrně by používalo v dané situaci podobný způsob kritiky a obdobná silná slova. Každý si může udělat vlastní názor, zda taková volební rétorika prospívá atmosféře ve společnosti, zasažené frustrací.

Svět zažil podobnou katastrofu naposledy před 100 léty při zásahu „španělskou chřipkou“. Od té doby si lidé ve vyspělých zemích navykli věřit všemocnosti vědeckého poznání a z něj vyplývajícího ovládání přírody.

Sondy pojíždějí po Marsu, každý má právo si rozhodnout, bez ohledu na vůli přírody, jakého je pohlaví; a náhle decimuje virus o rozměrech 120 nm miliony zasažených bez ohledu na národnost, věk, vybrané pohlaví a barvu pleti. Při nasazení vší vědecké a technologické kapacity současnosti vidíme celosvětovou bezradnost, promítající se do pokusů a omylů. Statistiky uvádí celosvětově téměř 2,5 milionu úmrtí v souvislosti s covidem-19. Budeme-li i nadále stejně nepokorní jako dosud, naše přírodní danost si s námi účty vždycky znovu vyrovná. Předcházela nás řada vyspělých civilizací a dnes po nich zbývají jen vykopávky v písku.

Spojené státy, země s největším vědeckým potenciálem, jak v počtu institucí, tak špičkových vědeckých pracovníků, mají 82 tisíc nakažených na 1 milion obyvatel, Velká Británie 60 tisíc, vědecká velmoc, Izrael 75 tisíc… Česká republika, bohužel, 96 tisíc. Na druhé straně Pakistán 2,5 tisíce nebo Indie 8 tisíc.

Můžeme se jen dohadovat, ve kterých případech se jedná o chyby údajů, a kde jde o jiný druh specifické afinity covidu k typu obyvatel. O zalidněnosti Indie a úrovni striktního dodržování hygienických norem jistě nejsou pochyby.

Naše současná vláda na cestě pokusů a omylů už rok kopíruje opatření, zaváděná ve vyspělých státech. Lze samozřejmě pochybovat o racionálnosti uvolnění restrikcí v době před Vánočními svátky. Na druhé straně je třeba zaznamenat odpor části obyvatel k omezením v jiných evropských zemích s přibývajícími násilnými excesy a nasazením speciálních jednotek – Vídeň, Brusel, Amsterodam. Racionálně uvažujícím lidem je zřejmé, že restrikce, byť sebevíc nepříjemné, brzdí šíření epidemie k hraničnímu množství, přesahujícímu kapacitní možnosti zdravotnictví. To se týká technického vybavení, ale především fyzické a psychické únosnosti pro zdravotníky.

V současnosti se naděje upínají k očkování. Je-li kritizována naše vláda, nahlédněme na schopnosti EU. Smlouvy mezi EU a výrobci vakcín jsou tajné. Nicméně spor, zda je vina nedodržení počtu dodaných vakcín na straně výrobců nebo bruselské byrokracie, vyústila minulý týden v mezinárodní spor, nazývaný v některých zahraničních periodikách „vakcínová válka“.

„Musím říct, že jsme dostali lekci, pokud jde o rychlost dodávek, dodržování smluv a předvídatelné jednání (…) Věřili jsme, že budeme dostávat pravidelné zásilky tak, jak to stojí ve smlouvě. Kdybych věděla, s jak velkými problémy s výkyvy dodávek se budeme na počátku setkávat, pak ano, měli jsme více varovat, že ne vše půjde hladce,“ řekla ve čtvrtek šéfka Evropské komise, von der Leyenová (věta připomíná projev M. Jakeše na Červeném hrádku).

Jde o projev „naprostého rozkladu EU a její důvěryhodnosti“? Analogicky s tvrzením opozice u nás?

Postoj vedení KSČM k pokračování nouzového stavu, který byl nesmyslně navázaný na kličku vlády v dohodě s představiteli KSČM o omezení rozpočtu MNO o 10 mld., očividně souvisí se sebezáchovnými kroky, které se budou směrem k parlamentním volbám stupňovat v naději, že náhlým radikalismem uklidní nespokojence ve straně i voličském elektorátu. To je ale podle mne součástí strategie celé opozice.

Já bych se v souvislosti s covidovou pandemií zabýval spíše mravní a filozofickou stránkou. Na povrch se dostávají přirozené instinkty člověka jako přírodní bytosti, nezměněné osvícenskou nadějí na trvalou „kultivaci“. Vlivní lidé kašlou na mravní zásady a na úkor ohrožených zdravotníků a starých lidí se derou do „záchranných člunů“ Titaniku – očkování. V mezinárodních rozměrech sledujeme velmi analogické procesy. Vedení firem hledá lukrativnější zákazníky, kteří zaplatí lepší ceny, než ty původně dohodnuté.

/p>

Komentátor Bohumil Pečinka v nejnovějším Reflexu obsáhle kritizoval „esemeskový management“ premiéra Babiše, stojící místo dělby zodpovědnosti na osobních příkazech premiéra (v podobě jeho slavných stručných příkazů v textových zprávách), který cítí potřebu rozhodovat a kontrolovat každou jednotlivost. Podle Pečinky to ze státní správy udělalo sbor alibistů, kteří se bez „esemesky“ bojí cokoliv rozhodnout. Premiér sám si veřejně buduje image určité vlastní nepostradatelnosti. Neměl by ale přece jen více důvěřovat ostatním lidem a nenést vše na svých bedrech?

Až se pan Pečinka stane předsedou vlády, zvolí si jistě způsob řízení, který bude považovat za optimální. Pokud jde o odborné záležitosti, pan premiér se jistě řídí názory kompetentních lidí. Protože, jak oba víme, názory specialistů v různých oborech se často diametrálně liší, musí nakonec někdo rozhodnout, ke kterému názoru se při rozhodování přikloní.

Je přece příznačné, jak je v mediální oblasti dáván prostor zcela protichůdným názorům virologů a parazitologů zřejmě s cílem získat sledovanost a čtenost senzací, které matou veřejnost. Vzhledem k jazykové vybavenosti pana premiéra nepochybuji, že není v odborných otázkách odkázaný pouze na domácí zdroje.

Ministr zdravotnictví v posledních dnech zoufale přiznává, že opatření, která měla fungovat (tedy poměrně významné omezení mobility a dalších věcí, ve kterém žijeme) nefungují a počty nakažených neklesají. Jako důvod uvádí, že lidé opatření nedodržují. Máte pocit – ze svého okolí – že občané skutečně opatření porušují tak rozsáhle, jak ministři naznačují?

Konzumní společnost je nákaza infekcí, která nás jednoho dne zahubí. Ustavičný „růst růstu“, požadavek mít nové a nové věci, trvalá migrace mezi kontinenty, ztráta potravinové soběstačnosti a závislost na dovozech zboží, to jsou příčiny lavinovitého šíření a mutací infekcí. Pamětníci II. světové války vymírají.

Skromnost, ve které jsem v poválečných letech vyrůstal, je zapomenutá. Na určitý typ luxusu jsme si zvykli mít nárok. Pozapomněli jsme na varovnou knihu Římského klubu z roku 1972 „Meze růstu“, jejíž součástí byla i studie „Jak přežít“ a nemám dojem, že by politici i publicisté četli studii „Překročení mezí“ z devadesátých let. Čtenáři mnohé pochopí.

Okruh lidí, které teď vídám, je samozřejmě omezený. Nezdá se mi, že by se v mém okolí tak zásadně restrikce nedodržovaly. Nejezdím ovšem do Teplic na oslavy narozenin, nechodím na setkání do exkluzivních restaurací jako je Rio´s na Vyšehradě.

Problém je patrně ve velmi silné virulenci zmutovaných typů. Bakterie i viry nepostrádají určitý typ „inteligence“ (jak si myslíme). Virus, kterému se podaří prorazit ochranou bariéru imunitní odezvy, nějakým způsobem předá tuto informaci dalším – to je princip mutace. Virulentnější kmeny samozřejmě násobí způsoby šíření, a tak dochází k překročení hranice 0,7 nakaženého na jednoho člověka, který předává virus dalším. Tak vzniká lavina a opatření, která byla ještě včera dostatečná, v nových podmínkách dostatečná nejsou.

Musíme doufat, že proočkování určitého procenta populace, důvěryhodnými vakcínami, pandemii zastaví.

Proti politice vlády se začíná zdvihat odpor z řad uzavřených provozoven, lidé je začínají nelegálně otevírat, případně se rovnou po stovkách scházet na demonstracích. Máte pro jejich protesty pochopení? A přijde vám toto chování jako rozumné řešení těžké situace?

Jedna věc je psycho-sociální pochopení. Druhá věc je racionální zvážení následků. Lidé odvykli za 30 let od listopadové revoluce „šikanování“ státní mocí. Člověk je navíc tvor společenský a zapomínáme na psychologické následky dlouhodobé izolace s lidmi jen na televizní obrazovce, které jsou devastující. Zejména pro staré lidi. Výuka on-line je zajímavá, má své přednosti, ale přímý kontakt dlouhodobě nenahradí.

Plně chápu lidi, kteří vložili do podnikání úsilí, čas, peníze a nyní jsou závislí jen na částečné kompenzaci. To má rovněž nejen ekonomické, ale i psychologické důsledky. Cestou transgrese je pocit nesvobody a různých reálných omezení rozšiřován z covidu na další viníky. Po ruce je samozřejmě nejprve vláda. Bude-li stav trvalejší, začne být viníkem systém. Následky jsme viděli na obrazovce v ulicích USA, násilí, rabování. K pochopitelně frustrovaným se přidávají kriminální živly a začne docházet na ozbrojené konflikty.

Řada lidí začíná říkat, že vláda se vlastně nemůže divit, že občané jí nevěří a opatření nedodržují, když vláda sama ve svých rozhodnutích létá ode zdi ke zdi, nedodržuje sliby a celkově si nepočíná důvěryhodně. Myslíte, že vláda stále má nárok na důvěru obyvatel?

Anketa

Mělo by Česko nasadit ruskou vakcínu Sputnik V ještě před jejím schválením orgány EU?

92%
8%
hlasovalo: 14296 lidí

Která vláda měla v Čechách naposled důvěru? Určitě počátky vlády Václava Havla. Pak očekávání zlepšení sociální a ekonomické situace. Lidé věřili argumentům některých politiků, že ekonomicky dostihneme Německo či Rakousko za pár let. Pak přicházela deziluze. „Děkujeme, odejděte!“, „Impuls“ a demonstrace na Václavském náměstí. Která vláda dodržovala sliby? Vzpomínám si na volební kampaň a dvojici Topolánek–Tlustý, která ukazovala půlarch papíru jako budoucnost daňových přiznání.

Po volbách řekl Topolánek, že to nemysleli vážně. Vláda ČSSD slibovala zatočit s korupcí a její ministři Sobotka a Urban privatizovali ČKD se ztrátou miliard. Nedůvěra k vládě je národní folklor již od časů I. republiky – ne náhodou musel prezident Masaryk opakovaně jmenovat tzv. úřednickou vládu. O vládách po roce 1948 nemluvě.

Nemyslím si, že současná vláda dělá špatná a nekompetentní opatření. Sledujeme-li vývoj ve vyspělých zemích, zaváděná opatření jsou u nás analogická. Myslím Německo, Rakousko, Dánsko. I v těchto zemích probíhají vzrušené veřejné diskuse, jsou-li ta či ona opatření přiměřená a přinášejí-li kýžený efekt, či naopak defekt.

Hodně se v posledních týdnech mluví o očkování a očkovací strategii. Jak vláda podle vás zatím tuto „koncovku pandemie“ (jak to sama nazvala) zvládá?

Částečně jsem na to odpověděl. To, že chybí vakcíny, není vinou vlády, ale určitým chaosem v dohodách a realitě výrobců vakcín a orgánů EU. Problémy mají ale i v Izraeli, kde se některé skupiny obyvatel odmítají nechat očkovat z náboženských důvodů. Stratifikační systém byl jinak nastaven správně – lékaři a zdravotní personál, který přichází s nakaženými do bezprostředního kontaktu, a věkově nejohroženější věková kategorie.

Někteří komentátoři řeší, že premiér orientující se na nejstarší věkové skupiny svým voličům „nadělil největší úmrtnost na světě“. Myslíte si, že se ze strany vlády dalo pro větší ochranu seniorů udělat více?

Vtahovat do politických komentářů úmrtnost je samozřejmě nevkusné. Stálo by ale za pozornost srovnání počtu seniorů v LDN a domovech sociální péče u nás a v kulturně příbuzných zemích. Jsou dostupné srovnávací studie péče o staré občany ve Švédsku, Anglii a Švýcarsku se zaměřením na péči v rodině, podporovanou z penzijních fondů, a péči v domovech, které spravují municipality.

Pak bychom z těchto srovnání mohli získat zajímavé poznatky, z jakých důvodů bylo covidem postiženo mnoho starých lidí i ošetřovatelského personálu. Odkládání starých lidí do různých domovů má u nás podstatně vyšší frekvenci. Z toho vyplývá i množství nakažených a zemřelých v těchto zařízeních.

A úplně poslední věcí, která zamíchala děním a tentokrát nesouvisí s pandemií, je rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo část volebního zákona, který prý moc zvýhodňuje velké strany. Je podle vás správné, že k tomuto rozhodnutí došlo pár měsíců před volbami, navíc v tak složité situaci, jakou země prožívá?

Předpokládám, že otázka míří na Politicko-aktivistický soud, protože soudce Ústavního soudu máme jen čtyři. Rozhodnutí je samozřejmě politicky účelové, a to zejména načasováním. Je humorné, že předseda Rychetský prohlásil za ustanovení kolidující s ústavou části zákona o volbách, která před lety coby senátor obhajoval jako ústavně konformní.

Politicko-aktivistický soud měl na svůj nález tři roky a rozhodl účelově osm měsíců před konáním voleb. Kdo k tomu ctihodné aktivisty pohnul, je samozřejmě tajemstvím. Rozhodují-li podobným způsobem pravidelně, pak jejich nálezy mají jen pramalou právní validitu. O ústavě ani nemluvě. Vytvořili z uvedeného sboru třetí komoru Parlamentu ČR a měli by tak být deklarováni i voleni.

Nyní už k politickým aktivistům míří další stížnost Senátorů, a to na usnesení o nouzovém stavu. Zároveň by mohli v politicko-aktivistickém shromáždění také snad rozhodnout o použití příslušných proticovidových vakcín a řadě dalších opatření, třeba o vybraných povolených sjezdovkách pro lyžaře s počtem dospělých a dětí. Mám dojem, že některé skupiny obyvatel bez lyží jsou v tomto ohledu diskriminovány.

Žít v právním státu se mně asi v mém životě už nepodaří.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Perte to do nich, nesmíme to vylejt. Exposlanec byl u jednání. Bouchne to, varuje

7:45 Perte to do nich, nesmíme to vylejt. Exposlanec byl u jednání. Bouchne to, varuje

„Sedm a půl milionu dávek musíme do těch lidí narvat. Hlava nehlava, píchejte to do nich. Co máme dě…