Docent Ševčík: EU je někdy totalitnější než Čína. Co chce NATO? Nesouhlasím. Na Havlova slova naše firmy doplatily

20. 3. 2019 4:39

ROZHOVOR „Ať chceme, či nechceme, Čína je trhem s miliardou a téměř 400 miliony spotřebitelů, což představuje téměř pětinu obyvatel celé planety,“ říká ekonom a proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, docent Miroslav Ševčík. Podle něj je v některých aspektech dokonce Evropská unie totalitnějším režimem než Čína. „Na pozoru se musíme mít před každou velmocí,“ varuje Ševčík před selektivním přístupem. Podrobně rozebral také naše členství v NATO, zejména požadavek na výdaje na obranu ve výši 2 % HDP, který považuje za přemrštěný.

Docent Ševčík: EU je někdy totalitnější než Čína. Co chce NATO? Nesouhlasím. Na Havlova slova naše firmy doplatily
Foto: Hans Štembera
Popisek: Václav Klaus s Miroslavem Ševčíkem

Připomínali jsme si 60. výročí krvavého potlačení povstání v Tibetu. Stovky českých radnic vyvěsily tibetské vlajky. Je to důležitý signál? Měli bychom dávat najevo, že okupace Tibetu Čínou je bezprávím, které stále trvá? Jde obecně o přínosnou aktivitu?

Krvavě potlačených povstání bylo v dějinách lidstva bezpočet, dokonce i na našem území. Možná by tak každý den měly viset v ulicích našich měst vlajky různých států, kde k nějakému krveprolití došlo. Dnes je však zřejmé, že přinejmenším i část Tibeťanů je ráda za spolupráci s Čínou, která jim přináší zvyšování jejich životní úrovně. Možná tak více za jejich samostatnost bojujeme my v Čechách, než oni sami za sebe. Ale nemám nic proti svobodnému vyjádření názoru. Odlišuji se tak od těch, kteří vlajky vyvěšují a povětšinou nejsou tolerantní k názorům jiných.

Anketa

Pomůže ODS vyloučení Václava Klause ml.?

6%
94%
hlasovalo: 10476 lidí

V posledních dnech v souvislosti s Tibetem padají názory, že snahy Miloše Zemana a dalších ústavních činitelů o dobré vztahy s Čínou podporují ekonomiku totalitního režimu, který utlačuje menší a slabší. Je to pravda? Měli bychom od snahy vyvíjet vztahy s Čínou ustoupit?

Vůbec nechápu, proč bychom neměli udržovat dobré vztahy pokud možno s co největším počtem států na světě, mimochodem tedy i s Čínou. Ten, kdo tvrdí, že Čína v roce 2019 je totalitním režimem, je naprosto mimo realitu. Některé prvky totality jsou v rámci Evropské unie podstatně silnější než v samotné Číně. A ať chceme, či nechceme, Čína je trhem s miliardou a téměř 400 miliony spotřebitelů, což představuje téměř pětinu obyvatel celé planety. Jako směšné mi připadají názory, že nemáme v hospodářské oblasti s Čínou spolupracovat, když politikové jako jsou Merkelová, Macron a další Čínu z důvodu hospodářské spolupráce v posledních letech opakovaně navštívili a hájili zájmy tu francouzských, tu německých firem. A podezřívá je snad někdo z našich lepšolidí z podpory údajně totalitního režimu? Už kdysi jsme pod tlakem Havlových slov opustili ruské trhy, které pak záhy obsadily právě německé a francouzské firmy. A je úsměvné, že zejména jako dodavatelé mimo jiné i vojenských technologií.

Platí, že bychom se měli před Čínou mít na pozoru? Co třeba z hlediska technologické špionáže?

Na pozoru se musíme mít před každou velmocí. Jinak spolupráce v obchodní oblasti a bourání bariér je vždy přínosem pro spotřebitele, ať se to politikům líbí, nebo ne.

Co kauza Huawei? Americký prezident Donald Trump ustupuje od kritiky čínského technologického giganta, ve snaze částečně urovnat obchodní válku mezi USA a Čínou. Česká republika ovšem prostřednictvím NÚKIB trvá na tom, že Huawei je bezpečnostní hrozbou. Firma hrozí Česku žalobou. Jak z toho ven? Máme si stát za svým a být vůči Huawei obezřetní?

Není pochyb o tom, že prezident Trump velmi dobře ví, že naprostá většina nových technologií je schopna zasahovat do soukromí každého individua. Na počátku to byli právě Američané, kteří svými technologiemi ovládly kybernetický prostor včetně odposlechů nejvyšších politických představitelů EU. A bylo to dávno předtím, než Čína vůbec dosáhla takového technologického pokroku, že v těchto technologiích v současnosti předčila americké výrobce. Situace se dá charakterizovat jako mnoho povyku pro nic. Směšně působí i prohlášení NÚKIB, který teatrálně, účelově a manipulativně varuje před bezpečnostní hrozbou ze strany Huawei, a přitom není schopný jako instituce, která má na starost boj s kybernetickou hrozbou, zjistit autora téměř rok kybernetickou cestou opakovaných výhrůžek bombovým útokem na jednu z největších budov v centru Prahy. Varování před hrozbou od takové instituce působí velmi hloupě. Osobně se domnívám, že technologie od firmy Huawei nejsou více toxické než americké technologie, které již dlouhodobě používáme.

Fotogalerie: - Klima teď, škola později

Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...
Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...
Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...
Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...
Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...
Iniciativa studentů a studentek Fridays For Future...

Je to dvacet let, co Česká republika vstoupila do NATO. Jak tyto dvě dekády hodnotit? Je členství pro ČR přínosem? A měli bychom v rámci aliance být aktivnější, například v Afghánistánu?

To, jestli je členství v NATO pro ČR přínosem, lze jen těžko hodnotit. Jsou země, které jsou v Evropské unii a nejsou členem NATO a nezdá se, že by nějakým způsobem strádaly. A pak jsou země, které jsou členem NATO, třeba Turecko, a osobně bych v této zemi žít nechtěl. Takže členství v NATO pro kvalitu života obyčejných občanů té které země není určující, zda je  přínosem, či ne. Už vůbec si nejsem jistý, zda bychom měli být aktivnější např. v Afghánistánu. Američané sami poznali, jak se proti nim obrátilo vyzbrojování afghánských militantních skupin z jejich strany ve druhé polovině 70. a 80. let minulého století. Tyto zbraně pak byly použity v boji proti samotným Američanům po jejich příchodu v roce 2001. A může se také stát, že  Američané z Afghánistánu v příští dekádě odejdou.

Americký prezident Donald Trump kritizuje evropské členské státy NATO, protože ty neplní, co slíbily – totiž přispívat na obranu 2 % HDP. Česká republika je nyní na pouhých 1,11 % HDP. Je to ostuda? A měli bychom se na 2 % dostat co nejrychleji, nebo je lepší postupovat pomalu?

Stanovení hranice financování příspěvků na obranu území pro země, které jsou členskými státy NATO, na 2 % HDP je přinejmenším diskutabilní. Z hospodářsko-politického hlediska s touto výší naprosto nesouhlasím. Vojenské výdaje na tzv. obranu mohou být u tak malé země s tak malým počtem obyvatel jako je ČR podstatně nižší, než jsou výdaje USA, která nepoužívá tyto vojenské výdaje pouze na obranu, ale hraje roli světového četníka v desítkách zemí na světě. Má více než 33x vyšší počet obyvatel a je rozlohou více než 130x větší než ČR. Požadavek na příspěvky na obranu ve výši 2 % HDP se odvozoval v minulosti od výdajů USA na obranu. Nemyslím si, že tento ukazatel je směrodatný i pro tak malé země jako jsme my. Z toho důvodu si ani nemyslím, že by byla ostuda nedosahovat 2 % HDP v oblasti těchto výdajů. Myslím si, že prostředky z veřejných financí lze využít daleko efektivněji, a ne je za každou cenu vrhat na vojenské výdaje.

Anketa

Vadí vám výrok Václava Klause ml. o EU a Židech?

3%
97%
hlasovalo: 21378 lidí

Ministryně financí Alena Schillerová se dostala do křížku s premiérem Andrejem Babišem kvůli jejímu návrhu, aby stát zrušil platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Babiš to rezolutně odmítá. Co návrh Schillerové značí, docházejí peníze? Je vláda v koncích a hledá další zdroje? Pracuje Babišova vláda zmateně a nekoncepčně?

Přenášet platbu na zdravotní pojištění za státní pojištěnce na někoho jiného považuji za nemravné z hlediska historických hospodářsko-politických konsekvencí. Bylo by pak nutné klást si otázku, na koho tuto zátěž přenést, a pokud by to měli být ekonomicky činní obyvatelé a případně firmy, následovala by otázka proč, v jaké výši, a kde jim pak v daňové oblasti bude uleveno. Myslím, že v současné dekádě není důvod měnit systém, který se zrovna nehroutí.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na sjezdu ČSSD zopakovala svůj záměr zvednout penze seniorům o 900 korun, odmítavému postoji Andreje Babiše navzdory. Důchodci mají dnes 38 % průměrné mzdy. „I za Kalouska měli senioři více,“ uvedla Maláčová. Je to opodstatněný návrh? A nerozhazujeme v „předkrizové“ době už příliš?

Důchodcům přeji samozřejmě co největší zvýšení penzí, nicméně naprostá většina opatření z dílny paní ministryně Maláčové mě vede oprávněně k přiklonění se k názoru mnohých studentů naší fakulty, kteří ji přejmenovali na „Venezuelu Maláčovou“ v narážce na to, kam by její opatření mohla vést v souvislosti se současnou situací ve Venezuele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Marek Korejs

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Vezměte syna radši k hrobu Havla.“ Patrik Nacher ve střetu s kritiky Gotta: Na svoji svobodu si nedají sáhnout a druhým budou říkat, kde zapálit svíčku?!

8:51 „Vezměte syna radši k hrobu Havla.“ Patrik Nacher ve střetu s kritiky Gotta: Na svoji svobodu si nedají sáhnout a druhým budou říkat, kde zapálit svíčku?!

ROZHOVOR „Mám ke Karlu Gottovi rodinnou vazbu. Táta ho měl hodně rád. Na prvním Gottově koncertu ve …