Demonstrace, změny ve vládě, nestabilita, politická krize... I tak by se dala popsat první polovina roku, kdy si připomínáme 30. výročí sametové revoluce. V kontextu tohoto výročí, co jsme se za uplynulé měsíce dozvěděli o naší společnosti? Je tento půlrok skutečně extrémně neklidný, nebo máme jen tendenci si idealizovat minulost? Co nám schází a co nás trápí?

Vaše konstatování doplňuji, abych mohl jasně a srozumitelně odpovědět: Demonstrace, změny ve vládě, nestabilita, politická krize, to je neúplný seznam symptomů vytoužené bídy. Ta přišla ve formě liberální demokracie postavené na kapitalismu a globalizaci po pádu komunismu před 30 lety. Podstatou liberální demokracie, která není pro všechny členy společnosti, je vše ničící a všude přítomná korupce, včetně vědy, vzdělání, výchovy. Parazituje na banditismu bank, smrtelné ziskuchtivosti mnoha pseudovzdělaných a rodinou nevychovaných individuí, nazývaných moderní podnikatel, kapitalista, oligarcha, demokrat. Přežívá v bezmocných státech. Ty se topí bez možnosti záchrany v obludném veřejném dluhu, v bezradnosti a bezedném pokrytectví, abych jmenoval ty hlavní.

Představitelé liberální demokracie si uvědomují, že korupci nelze vymýtit a dělají vše, aby ji nemohl právní stát ani omezit na řiditelné a kontrolovatelné minimum neohrožující existenci a bezpečnost občanů a státu. Při tom si představitelé liberální demokracie zřejmě neuvědomují obsah citátu známého švýcarského sociologa, exzpravodaje OSN ve věci práva na výživu (2000–2008), jednoho z 18 poradců OSN ve věci lidských práv (2008–2016), profesora Jean Zieglera (1934): Bůh nemá jiné ruce než ty naše, buď změníme svět, nebo to neudělá nikdo. Neuvědomují si ani obsah Zieglerova projevu na konferenci OSN z 29. října 2007, který lze shrnout do jedné krátké věty: Production of biofuels is a crime (Lederer, Edith (2007-10-27, The Independent). Zcela určitě jim ušla v letním horku, politické horečce způsobené strachem o ztrátu moci a během dovolených poslední Zieglerova výzva zveřejněná před několika dny (10. nebo 11. 7) v NZZ. Tu lze také shrnout do krátké věty: Buď zničíme kapitalismus, nebo on zničí nás.