Školské odbory požadují od listopadu zvýšení platů ve školství a hrozí stávkou. Na podhodnocení platů ve školství upozornil i lídr kandidátky Strany zelených v Jihočeském kraji Pavel Himl. Jak se díváte na tento požadavek jako ekonom a vysokoškolský učitel?
Platy učitelů jsou tak nízké, že odrazují nejtalentovanější absolventy pedagogických fakult, aby vůbec do škol šli. Nemluvě o tom, že se čerství absolventi, kteří do škol přicházejí s nějakými inovativnějšími metodami, potýkají někdy s ne úplně velkým porozuměním ze strany starších učitelů. Někteří z nich jsou zvyklí učit celá léta stejným způsobem. Když si k tomu vezmeme, že prostředí ve třídách není vždycky úplně konstruktivní, tak ty platy u tak náročné činnosti jsou velmi nízké. Je to jeden z největších problémů, který tady máme. Těžko říci, proč se to zatím nezměnilo. V průzkumu organizace OECD o kvalitě škol pravidelně vycházejí čeští učitelé jako nejhůř placení. I na Slovensku mají učitelé větší platy. Pro každého je důležité, aby měl sociální status, který mu vyhovuje. Tento komfort učitelské platy nenabízejí.
Který premiér země Visegrádu je nejlepší?Anketa
Není to tak, že se i na školství dává postupně více peněz, ale tak nějak se rozplynou a na platy téměř nejdou?
Je pravda, že máme relativně nízké procento peněz ve školství, které jdou na platy. Ale máme i nominálně v porovnání k HDP nízké výdaje na vzdělávání. Bez kategorického požadavku a bouchnutí do stolu – že přes něco nejede vlak ať už ve formě stávky či že si ministr školství ve vládě postaví hlavu a pohrozí, že nebude hlasovat pro koaliční rozpočet – se asi nic nezmění.
Když už jsme u těch platů, odboráři, ale i sociální demokraté zvyšují tlak na navyšování platů a chtějí navyšovat minimální mzdu. Argumentují hospodářským růstem. Co si myslíte vy?
Teoretické představy, které platily v osmdesátých letech o tom, že minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost, se v ekonomii opustily. Od devadesátých let se obecně bere, že to tak není. Vliv zvýšení minimální mzdy na nezaměstnanost je velmi malý, pokud vůbec nějaký. Naopak vyšší minimální mzda může nezaměstnanost snižovat, protože se zvýší poptávka po zboží. I produktivita práce, protože lidé mají větší motivaci pracovat. Minimální mzda rostla v České republice v posledních letech málo. Obecně se bere, že by měla být na šedesáti procentech mediánové mzdy, což by odpovídalo 15 tisíci korun. Dnes je minimální mzda pod touto výší. Je důležité nastavit minimální mzdu tak, aby člověk, který za ni pracuje, nebyl pod hranicí chudoby. Jakmile máte minimální mzdu nižší, je tu past pracující chudoby. Což je demotivující. Na to lidi do práce nedostanete. Ten problém není v sociálních dávkách, ale v nízké minimální mzdě. Ani ty sociální dávky u nás nejsou hodně štědré, jak se někdy říká. Myslím, že zvyšování minimální mzdy je důležité. Pro Českou republiku obecně jsou nízké platy jednou z bariér dalšího rozvoje. Jde o to, že vyšší úroveň mezd by více motivovala k inovacím a k vymanění se z pasti málo kvalifikované práce.
Zůstanu ještě u sociálních demokratů. Tady v Libereckém kraji přišli teď před volbami s peticí požadující zrychlení a kvalitnější železniční spojení v Libereckém kraji a hlavně mezi Libercem a Prahou. Což by klidně mohla být vaše petice. Neberou vám sociální demokraté témata?
Zelení často přinášeli do politiky témata, kterých se pak chopily další strany. Jsem rád, že to tak je. Zelení dlouhodobě prosazovali, aby výdaje do silnic a železnic byly nastejno. Pro všechny dopravce – ať už silniční nebo železniční – stejné podmínky z hlediska poplatku za dopravní cestu. Zkrátka aby podmínky pro obě přepravy byly vyrovnané. Co se týče zrychlení dopravy z Liberce do Prahy – od osmdesátých let minulého století je nakreslená a v plánech zanesená takzvaná příšovická spojka, která by umožnila železnici vyhnout se Turnovu a otáčení se vlaků. Dodnes se nezrealizovala. Jsem rád, že se tento tlak objevuje z čím dál většího počtu stran, a třeba se něco pohne.
Zaznamenal jsem na Facebooku výtku, že Zelení se příliš věnují margináliím, jako je gender, a že o ekologii není moc slyšet. Co na to říkáte?
Zelení se v posledních měsících hodně zabývali dvěma tématy hodně souvisejícími s ekologií a životním prostředím. Tím jedním je posunutí těžebních limitů v severních Čechách. Dalším je novelizace stavebního zákona, která efektivně bere občanům šanci bránit se proti těm stavbám, u kterých mají dojem, že ničí životní prostředí. Zelení senátoři byli mezi těmi, kteří iniciovali ústavní stížnost senátorů. Třetí věc je otázka lesů, která reaguje na to, že Ikea a některé další nábytkářské firmy se rozhodly, že už nechtějí brát dřevo, které nebude certifikované FSC. Je nejen o ekologickém hospodaření s lesy, ale i o sociálních právech lidí, kteří v lesích a dřevozpracujícím průmyslu pracují.
Psali jsme:
Jste dvojkou na kandidátce Strany zelených v Libereckém kraji do parlamentních voleb. Proč volit Zelené?
Zelení jsou v Česku pořád nezastupitelní, protože vnášejí do politiky témata, která tam jinak absentují. To je ochrana životního prostředí. Největším problémem životního prostředí dnes je zemědělství. To nejvíc kříží plány Andreje Babiše. Ale já nejsem největší expert na ekologická témata. Myslím, že Zelení se hodně za poslední roky posunuli. Není to už strana, která by byla koncentrovaná jen kolem životního prostředí. Vnáší do společnosti témata, jako je ochrana lidských práv. Je to také jedna ze stran, která je principiálně proevropská. Je to strana, která by chtěla, aby Česko bylo důležitým členem Evropské unie, který se zapojuje do toho hlavního centra dění. Byť třeba má někdy kritické námitky. Nepovažujeme třeba vůbec za vhodné, aby Česko plýtvalo svůj politický kapitál proti imigračním kvótám a nehledalo ve spolupráci s ostatními zeměmi cestu k potírání daňových rájů. Což je velké téma. Tahle nerovnost a to, že náš stát dokáže velmi efektivně potírat malé podvody a nedokáže sáhnout na velké. Zároveň vidíme, že bez spolupráce v rámci Evropské unie se s těmi daňovými ráji celkově nic neudělá.
Zmínil jste jméno Andreje Babiše. Nepřijde vám, že letošní volby jsou trochu jestli Babiš ano, nebo ne a ostatní témata ustupují do pozadí?
Mediálně možná trochu ano. Ale volby jsou o něčem víc než o Andreji Babišovi. Tyhle volby jsou o směřování České republiky. Jsou o tom, jestli Česká republika se znovu pokusí vrátit do hlavního proudu evropské integrace, nebo se vydá směrem k Polsku a Maďarsku, uzavírání se do sebe. Vzývání starých zlatých časů, které se nikdy nevrátí. O tom, jestli se vydáme směrem k otevřené moderní společnosti, nebo jestli se zavřeme na tom svém písečku. Když se bavíme o Andreji Babišovi, tak on některými svými kroky nepřispívá k obrácení se k moderní společnosti, kam bych si přál, abychom se dostali.
Na závěr se zeptám na občasnou kritiku Zelených, že jsou příliš vlevo. Neboli že jsou více rudí než zelení. Co vy na to?
Nevím, co znamená moc doleva. U velké řady lidí je dědictví z devadesátých let, že cokoliv, co souviselo s levicí, bylo a priori odmítáno. Zelení vnášejí do politiky témata sociální, například dostupné bydlení či problematiku exekucí. Dnes tento systém nepomáhá ani věřitelům, ani dlužníkům, a jediný, kdo na něm profituje, jsou exekutoři. Vnášejí i téma nedostatečného růstu minimální mzdy a nerovnosti. To jsou všechno témata, kterým se dnes věnují i mezinárodní instituce typu Světové banky i Mezinárodního měnového fondu. Program Zelených do nějaké míry je možná směrem k moderním levicovým stranám, ale rozhodně nemá nic společného se stranami, jako jsou komunisté. Na rozdíl třeba od ČSSD kladou Zelení velký důraz na občanská práva a politické svobody. Tyhle věci by nevyměnili za populistická a rádoby jednoduchá řešení těch velkých problémů, kterým naše společnost čelí. Ať už je to globalizace, stárnutí obyvatelstva a podobně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
