Strana soukromníků České republiky se rozhodla jít do voleb s ODS, s kterou už léta spolupracuje. Co tohle spojení Soukromníkům přináší? Budete v tomto spojení viditelní, nebo to znamená, že se prostě jen pár vašich členů dostane na kandidátky ODS?

Strana soukromníků České republiky úzce spolupracovala s ODS pouze v letech 2010–2013 za vlády Petra Nečase. I tenkrát to byla doba nebezpečí. To se jmenovalo Jiří Paroubek. Dostat Paroubka do opozice bylo důležitější než riskovat, že naše hlasy půjdou tzv. pod stůl a levice si je po volbách rozdělí. Ta spolupráce ale začala dohodou s Mirkem Topolánkem, který mne oslovil a zeptal se, co bychom chtěli do programu, pokud se domluvíme.

Dostal mne větou: „ODS o problémech drobných, malých a středních soukromníků ráda mluví, ale na rozbor jejich problémů nemá trpělivost ani lidi. Udělejte to za nás ve spolupráci s námi.“ Na závěr nabídky ještě řekl: „Pokud budu premiérem, nabízím vám dva náměstky ministrů z vašich řad v resortech, které si vyberete.“ Diskuse na vedení Strany soukromníků, stejně jako dnes, nebyla jednoduchá, ale nabídku jsme přijali a podepsali smlouvu. Uvnitř ODS udělal hodně diplomatické práce Petr Gandalovič, dnes končící velvyslanec v USA a tehdejší místopředseda ODS. Stejně jako dnes to některým lidem v ODS nevonělo.

Naše dohoda přežila i dramatický moment, kdy Mirek Topolánek odstoupil a volebním lídrem se stal Petr Nečas. Ten všechny předešlé dohody potvrdil a i jako předseda vlády se k nám choval velmi korektně. Respektoval naše návrhy a hlavně na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, kde byl náměstkem ministra za nás Bedřich Danda, se mnohé podařilo. Bohužel Nečasova vláda předčasně padla. A tím mnohé zůstalo připraveno, ale neprosazeno. Zkušenosti z té doby se nám ale hodí i dnes.