Mohla hloubka současné energetické krize způsobit odložení Evropskou unií prosazovaného Green Dealu i bez přerušení dodávek ruského plynu do Evropy? Jaká je situace, kritika se množí?
Jak hluboká byla energetická krize v Evropské unii a v České republice ještě před vypuknutím války na Ukrajině a do jaké míry k ní přispěl Green Deal, je patrné z následujících výroků. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček: „Kvůli cenám energie a inflaci je ohrožen sociální smír.“ Odborník na energetiku Michal Šnobr: „České ceny energie mohou být nejvyšší v EU.“ Dánský statistik Bjørn Lomborg: „Cílem EU je učinit elektřinu tak drahou, aby se vyplatily solární a větrné elektrárny.“ „Na kom si vytvoříme závislost, když vyměníme plyn za obnovitelné zdroje? Nebude to horší?“
Nejnovější vývoj neustále aktualizován ZDE
Cena ruského plynu z obvyklých dlouhodobých smluv je cca 7 korun za m3, cena plynu na burze ovlivňovaná zásahy ze strany EU je 20 až 25 korun za m3, vláda přesto preferuje LNG. Bjørn Lomborg má pravdu, EU spekulacemi s povolenkami a nelogickým svázáním cen plynu s cenami elektřiny zvýšila výrazně cenu plynu a elektřiny na burzách. Má pravdu i v tom, že si díky Green Dealu budujeme ještě větší závislost, dokonce na neznámých dodavatelích materiálu v Asii pro zelené elektrárny, než je závislost na jednom dodavateli plynu.
Vladimír Štěpán
V čem se liší postavení Česka oproti jiným členským zemím Evropské unie?
Česká republika nakupuje jako jediný středoevropský stát plyn pouze na burzách. To znamená, že odběratelé u nás zaplatí navíc až 100 miliard korun za rok oproti jiným státům. Žádná legislativa nenutí Českou republiku vyvážet elektřinu na burzy. Michal Šnobr má pravdu, když říká, že ceny energií mohou být vinou chyb v kvalitě řízení energetiky ČR nejvyšší v EU. Cena elektřiny je v Česku už nyní druhá nejvyšší na světě, viz graf:
A válka s tím nemá nic společného. Ceny energií v České republice meziročně vzrostly o 300 procent. Přesto česká vláda nepřispívá ke zmírnění napětí na Ukrajině, tím se mohou zvýšit ceny nekontrolovatelně.
Naše vláda situaci podceňuje a odmítá jakékoliv návrhy, které by vedly ke snížení cen energií pro odběratele. Česká ekonomika dramaticky klesla a klesá dále, inflace byla v České republice jedna z nejvyšších na světě ještě před začátkem války na Ukrajině. To je obrovský rozdíl například proti Německu.
Půjdu v té úvodní otázce ještě dál. Místo odložení se zeptám na uložení k ledu. Mohla by být válka na Ukrajině začátkem konce Green Dealu v Evropské unii a u nás?
Očekávám spíše reformu cílů a nástrojů Green Dealu. Bude zřejmě korigován systém emisních povolenek, jejich cena se sníží o spekulativní část. Bude zachována i část dodávek zemního plynu, a to i z Ruska na základě dlouhodobých kontraktů. Zvýší se dodávky zkapalněného plynu. Bude tolerováno uhlí. Dojde k dalšímu zvyšování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zase se zvýší dotace a ceny energií pro odběratele.
Fotogalerie: - Putler go home!
Z hlediska České republiky je nutno prosadit dvě zásadní změny ve vztahu k nástrojům Green Dealu a cílům EU obecně. Za prvé, místo zvyšování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a dotací pro nízkoúčinné hnědouhelné zdroje co nejrychleji dotovat veškerá možná opatření na snížení spotřeby energie u obyvatelstva a v průmyslu. Za současné situace, kdy ceny energie dále porostou a energie může být nedostatek, by se mělo jednat o více než 100 miliard korun ročně. Za druhé, změnit co nejrychleji strukturu ekonomiky ve prospěch vysoké přidané hodnoty, montovny a sklady prosazované v Česku ze strany EU lidem neumožní platit tak vysoké ceny energie.
Psali jsme:
Jak vámi zmíněná možná reforma cílů a nástrojů Green Dealu ovlivní jeho očekávaný ekologický přínos?
Ekologický přínos Green Dealu se výrazně zhorší. Průmysl bude zase využívat vysoce emisní topné oleje a uhlí, obyvatelstvo bude topit uhlím, dřevem, PET láhvemi. Bude preferován zkapalněný plyn, který není tak čistý jako ruský, jeho těžba v USA metodou frakování je ekologicky škodlivá, mimochodem v EU je zakázaná, a emise při dopravě LNG na dlouhé vzdálenosti jsou obrovské.
Fotogalerie: - Zastavme válku na Ukrajině
EU zaplatí za úplnou náhradu ruského plynu až dva biliony korun ročně. To ale Německo, Itálie a Rakousko pro své státy nepřipustí, budou dovážet levný ruský plyn i nadále, a EU jim to nezakáže. Není vůbec jisté, že Německo a další státy západní Evropy se vzdají exportu zboží do Ruska, Česko ano. Ztráta levného ruského plynu a ruského trhu by mohly vážně poškodit německou ekonomiku a stav životního prostředí. Navíc Rusko hrozí, že zabaví veškeré západní firmy na území Ruska. Celá EU by se dostala pravděpodobně do recese. Je otázkou, kdo by oboustranné sankce vydržel déle, zda zhýčkaný západ nebo nespokojený východ.
Nejvíce postiženým státem bude zcela dominantně Česká republika. Její vláda se vůbec neohlíží na ekonomické škody, které politici vyvolávají neuváženými výroky za hranicí vyjádření západních politiků. Česko uzavření kontraktu na dovoz ruského plynu zakáže, i když jsou tyto dodávky garantované, a vysoké ceny LNG na burze zůstanou i v létě. Vysoké ceny plynu, tepla a elektřiny zdůvodňují politici válkou již nyní, řešení nehledají.
Jak zní váš komplexní odhad znalce energetické problematiky ohledně toho, zda budou dodávky ruského plynu do Evropy pokračovat? Co by jejich tok mohlo nejvíce ohrozit?
Vše bude záležet na ekonomických sankcích ze strany Evropské unie a USA, které začaly platit ode dneška. Je už jasné, že systém SWIFT bude upraven tak, aby nebránil vývozu ruských surovin na západ. Rusko bude odstřiženo od dovozu vyspělých technologií. Je ale otázkou, zda Rusko na takovou strategii přistoupí. Je nutno vzít v úvahu, že Rusko může zcela přerušit dodávky plynu přes Ukrajinu a Polsko, a ponechat v provozu jenom plynovod Nord Stream 1 přes Německo. Stejně pravděpodobná je ale varianta úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU a dalších surovin, jako jsou ropa a uhlí. Ukončení odběru plynu ze strany Evropské unie ekonomicky nijak výrazně Rusko nepostihne, příjmy z plynu představují jen cca 6–7 procent příjmů státu, z ropy 30 procent.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Byli bychom při naprostém výpadku zemního plynu schopni zmobilizovat nějaké rezervy pro výrobu elektřiny a tepla?
Musíme vzít v úvahu, že i kdyby nebyla válka, tak světové dodávky surovin jsou omezené, a jejich cena se dramaticky zvyšuje. Nejvíce na tom vydělává právě Rusko a v případě LNG i Spojené státy. USA až 1 bilion korun ročně.
Se zkapalněným plynem nelze pro Česko počítat, ten by spotřebovaly přímořské státy, popřípadě i Německo. Norský plyn byl vždy fyzicky jen ruský, ten nebude. Zásobníky plynu mají mít zásoby na cca 1 měsíc při současné teplotě, tady je nutno vzít v úvahu, že při ochlazení pod bod mrazu o každý stupeň spotřeba plynu dramaticky roste. Zásoby by pak při návratu zimy vydržely jen dva až tři týdny. U plynu je proto nutno počítat s regulací odběru minimálně pro průmysl.
U elektřiny je situace výrazně příznivější. Výroba elektřiny na zdrojích České republiky by měla plně pokrýt domácí spotřebu. Státy EU mají vypracovánu strategii pro osobní spotřebu a zákaz vývozu. Bylo by až legrační, kdyby naše země, která by dodávala elektřinu jen pro domácí spotřebu, ji musela prodávat na export, a kupovat zpět za ceny na burze. Česká republika by vyvezla elektřinu, protože by to bylo cenově výhodné, a akcionáři by nesouhlasili s prodejem na domácím trhu? Takhle se to vykládá v médiích.
Premiér Petr Fiala po jednání Bezpečnostní rady státu prohlásil, že „Česká republika je připravena na případné výpadky dodávek surovin, jako je třeba ropa nebo zemní plyn. Máme dostatečné zásoby, jsme schopni případné snížení nebo výpadky dodávek řešit“. Znamená ta připravenost, že by spotřeba energie zůstala na stejné úrovni, že by k žádnému omezování spotřeby nedošlo?
Tady se právě ukáže, zda sankce postihnou více Rusko nebo Evropskou unii. EU by měla být ve svých odhadech velmi opatrná, Česko ještě více. U ropy lze označit zásoby České republiky za obvyklé, navíc ropu k nám lze dodávat i ze západního směru ropovodem IKL. Je ale třeba upozornit, že Rusko je největším vývozcem ropy do USA, Německa i České republiky. Pokud by přerušilo i vývoz ropy do těchto států, tak možnost náhrady výpadku plynu ropou – topnými oleji – se v těchto státech dramaticky sníží.
U plynu žádné strategické zásoby nemáme. Plyn v zásobnících nevlastní stát, ale jednotliví obchodníci. Je otázkou, jestli tyto zásoby budou k dispozici pro české odběratele. Jiný plyn než v zásobnících asi nebude.
Dá se v takové situaci uvažovat o zvýšeném využívání uhlí?
Dovoz uhlí do Česka je minimální. Těžba černého uhlí byla u nás prakticky zastavena. Těžbu hnědého uhlí zvýšit lze, ale jeho kvalita se postupně snižuje a vytěžitelné zásoby také. Vláda rozhodla o prolomení limitů na lomu Bílina, otevření lomu je ale víceletá záležitost. Volné uhlí spotřebují domácnosti bez ohledu na to, že jeho využívání má být postihováno. Využívání uhlí má být ukončeno po roce 2030 z ekologických a ekonomických důvodů. Kromě povolenek stanovila EU také maximální limity pro emise škodlivých látek, tyto limity stále zpřísňuje. Tyto limity jsou pro provozovatele možná ještě větší zátěží než povolenky. Jedná se zejména o rakovinotvorný prach, kysličník siřičitý, nově jsou stanoveny limity i pro rtuť. Ani rekonstruované zdroje nejsou schopny se vyrovnat s limity na rtuť, zdroje na hnědé uhlí proto masově přecházejí na štěpku nebo plyn. Zpětný přechod na uhlí je proto málo reálný.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
