Podle průzkumu společnosti CVVM si stále více Čechů myslí, že v naší zemi žije příliš mnoho cizinců. Nyní je takový názor blízký 40 procentům obyvatel. Vyhrocuje se situace v české společnosti? A je obava z cizinců opodstatněná?
Nemyslím, že by se situace vyhrocovala, protože zatím nedošlo k excesům, které by tomu nasvědčovaly. Faktem, ale zůstává, že občané hodnotí systém sociálních dávek pro migranty jako diskriminující. Navíc, i přes prohlášení ministerského předsedy, se rozrůstá komunita se svými vlastními zákony a to bych hodnotil jako zcela nepřijatelné pro ČR.
Použiji slova ministerského předsedy Austrálie, cituji: „Vaši víru můžeme akceptovat, a nebudeme se ptát proč. Vše co žádáme je to, abyste vy akceptovali tu naši a žili s námi v souladu a pokojném soužití. Tohle je naše země, naše půda a náš způsob života a dáme vám veškerou příležitost k tomu, abyste toho všeho mohli užívat. Ale jakmile jste si začali stěžovat, naříkat a remcat o naší vlajce, našich závazcích, naší křesťanské víře nebo o našem způsobu života, velmi vám doporučuji využít další přednosti naší skvělé australské svobody – právo odejít. Pokud jste nešťastní, odejděte. Nenutili jsme vás sem přijít. Požádali jste, abyste tu mohli být. Tak přijměte zemi, která přijala vás.“ Konec citátu.
Co k tomu dodat? Jen, aby už konečně někdo sebral odvahu a řekl to nahlas i u nás.
Mají podle vás dnešní Češi vlastenecké cítění? A co mladá generace, nevytrácí se národovectví s tím, jak se všude kolem nás stále častěji operuje s termíny „evropanství“, „společná Evropa“, „světoobčan“ aj.?
Moc málo lidí si to v dnešním chaosu uvědomuje, a školy místo apolitična tahají politiku do škol a blbnou dětem hlavy. Příkladů by bylo možno uvést mnoho. Mladí mají tendenci do určitého věku rebelovat a vysmívat se starším, ale postupem času jak nabývají životní zkušenosti se od rebelství odvrací a dávají za pravdu starším. Také jsem si tím prošel. Mrzí mě snahy o jiný výklad dějin, o jejich překrucování, vytlačení osobností a nahrazení jinými, které v podstatě neznamenaly nic a naši vlast zaplevelily pojmy jako ty vzpomínané. Vývoj zcela nepochybně ukáže na scestnost obsahu těch pojmů. Náprava však bude více než bolestná. To by si dnešní mladí měli uvědomit a nenechávat se strhnout, protože oni budou ti, kteří se s důsledky současna budou prát.
Podle výsledků loňského tzv. „světového indexu míru“ jsme sedmou nejbezpečnější zemí světa. Co bychom měli dělat, abychom tuto skvělou pozici udrželi? Jak by měla vypadat bezpečnostní politika státu, jaké máme nedostatky?
Především důsledně prověřovat ty, kteří k nám přicházejí, a ekonomické migranty bez milosti posílat tam, odkud přišli. Nedovolit různým komunitám, aby si vytvářely na našem území uzavřenou společnost s vlastními zákony, tzv. no-go zóny. Nepovolovat výstavbu mešit, pokud recipročně nebudou budovány svatostánky na jejich území a přestane pronásledování jiných věřících. Nepodléhat tlakům vyplývajících z „nezávazných“ úmluv a zcela zásadně je odmítat. Bezpečnostními službami důsledně monitorovat činnost menšin a v případě porušení našich zákonů musí bezpečnostní složky státu tvrdě zasáhnout a ochránit občany. Státní správa musí okamžitě skončit s pozitivní diskriminací.
Fotogalerie: - Školství nad propastí
Francie se vrací k povinné vojenské službě, měli by ji podstupovat chlapci i dívky ve věku od 16 let. Je to příklad, který by Česko mělo následovat? A jste pro zrovnoprávnění v tom smyslu, aby bylo v armádě více žen? Jsou namístě námitky, že žena toho fyzicky nezvládne tolik, co muž?
ČR povinnou vojenskou službu zrušila se všemi důsledky, které z toho vyplynuly. Pokud bychom se k ní měli vrátit, stát by musel vynaložit obrovské finanční prostředky na výstavbu ubytovacích kapacit, nových jednotek, kde by branci sloužili atd. Vše co šlo zlikvidovat, to se zlikvidovalo a zcela nepochybně se některým naplnily kapsy. Zájem obrany státu byl až na posledním místě. Důležité bylo, že „pakárna“ skončila a politické body přistály těm „správným“. Co se týká žen v armádě a jejich schopností či neschopností, to nechť si zhodnotí ony samy; ale příkladů je dost, hlavně z 2. světové války, kdy ženy prokázaly svoje schopnosti, a někdy muže i předčily.
Jsou naše bezpečnostní složky v dobrém stavu?
To nebudu hodnotit.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzývá členské státy NATO, aby přispívaly 2 % HDP na obranu tak, jak bylo dohodnuto. Česká republika se k této hranici dlouhodobě ani nepřibližuje. Je to ostuda, měli bychom výdaje na obranu navýšit?
Proč hovořit rovnou o ostudě, jsme na tom hůře než ostatní členské státy NATO? Až budou všechny členské země vydávat 2% HDP na armádu a ČR bude tou poslední, kdo tak nečiní, pak je to důvod k zamyšlení, ale v současnosti ne.
Jak se díváte na chystaný vojenský tendr v hodnotě 52 miliard kč, který má pro armádu zajistit více než 200 nových bojových vozidel pěchoty, která mají nahradit stárnoucí sovětskou techniku? Kolem tendru prý panuje řada pochybností, některé firmy nebyly pozvány, za běhu se měnila pravidla…
Nevím proč, ale nějak mi to připomíná situaci kolem BV Pandur. Tenkrát chtěli také nakoupit přes 200 kusů, a jak to dopadlo. Myslím, že by bylo záhodno veřejnosti vysvětlit, jak budou tyto nové prostředky začleněny do organizační struktury AČR, proč zrovna tolik kusů, jak bude řešen jejich „životní cyklus“, opravy, náhradní díly a jak zodpovězena otázka, zda problematika životního cyklu je zahrnuta do stávající ceny, nebo zda bude nutno připlatit.
Dokdy bude trvat Evropská unie?Anketa
Končící šéf hnutí STAN Petr Gazdík vyzval, aby se demokratické strany spojily v boji proti populismu a extremismu. Je u nás něco takového potřebné? Kdo jsou ti extremisté?
Kdo je populista a kdo extremista? Ten který se snaží něco pro stát a jeho občany udělat – anebo ten, kdo měl před volbami plnou „hubu“ slibů a občan-volič ho po volbách vůbec nezajímá? Naopak dělá politiku proti občanům, v EP hlasuje tak jak hlasuje a opět názor veřejnosti ho naprosto nezajímá. Nám voličům je bohužel naprosto jedno, že nám vládnou strany a hnutí, které by mohly „dělat sjezdy ve výtahu“. Jsem populista, když nechci, aby moje děti, vnoučata žili ve společnosti, která úplně ztratila pud sebezáchovy, aby se tu roztahovali ti, kteří pro tuto zem nic neudělali a jen natahují ruku? Jsem extremista, když chci, aby tu byl pořádek a nerozkazovali tu lidé, kteří by neměli řídit ani koloběžku?
Kandidujete za SPD ve volbách do evropského parlamentu. Co byste chtěl v Bruselu změnit? Jak byste chtěl posílit české zájmy?
Jeden člověk těžko něco změní, ale doufám, že ve spolupráci s ostatními poslanci vlasteneckých stran se podaří navrátit suverenitu zemím, zabránit, aby vstupovaly v platnost různé nesmyslné směrnice namířené proti občanům atd.
Jak se díváte na společný projekt Mattea Salviniho, Marine Le Pen a dalších evropských euroskeptických špiček, které se chtějí sjednotit v boji se společným soupeřem? Existuje šance, že euroskeptický hlas bude po květnových volbách v EU znít výrazněji?
Je to super projekt a Matteo Salvini nám všem ukázal, že se problémy spojené s migrací, s bezpečnostní situací uvnitř státu dají úspěšně řešit a získal na vážnosti u vlastenecky smýšlejících lidí. On je ten, kdo ovlivňuje v pozitivním slova smyslu postoje občanů zemí k vlastenecky zaměřeným stranám a hnutím. Pevně věřím, že vlastenecká fronta získá co nejvíce poslanců v Evropském parlamentu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
