Andrej Babiš ve čtvrtek veřejně oznámil, že svůj potenciální střet zájmů vyřešil převedením holdingu Agrofert do tzv. slepého trustu. Tvrdí, že se „navždy a nevratně“ vzdává jakéhokoli vlivu na firmu a že ji bude spravovat nezávislý správce pod dohledem nezávislého protektora. Po jeho smrti mají akcie připadnout jeho dětem. Tento krok otevřel cestu k jeho jmenování premiérem, protože podle prezidenta Petra Pavla splnil podmínky k odstranění střetu zájmů a jmenování by mělo proběhnout příští úterý.

Odborníci poukazují na možné nesrovnalosti a upozorňují, že české právo umožňuje, aby zakladatel měl i nadále nepřímý vliv, a upozorňují, že skutečné oddělení není jisté. Kritici také poukazují na to, že skutečnost, že trust připadne dětem, může zachovat ekonomický prospěch rodiny i do budoucna.

Ekonom Lukáš Kovanda souhlasí, že slepý svěřenský fond není „zázračné řešení, jak eliminovat střet zájmů“, ale upozorňuje, že Babiš v tomto řešení zašel mnohem dál, než mnozí západní politici včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a že vkládání do slepého svěřeneckého fondu je naprosto běžnou praxí.

„V zemích jako Velká Británie, Kanada nebo Spojené státy politici při nástupu do veřejné funkce celkem běžně umisťují svůj majetek do slepého svěřenského fondu. V poslední době takové řešení uplatnil třeba někdejší britský premiér Rishi Sunak nebo jeho současný kanadský protějšek Mark Carney,“ poznamenal Kovanda na síti X.

Kovanda upozornil, že ani zkušené západní demokracie nemohou zcela zaručit nezávislost slepého fondu. „Ústřední ideou slepého svěřenského fondu je právě to, že za účelem jeho zaslepení stane v čele osoba, která nemá s osobou, jejíž majetek se ve fondu ocitá, nic společného. Ani z hlediska rodinného, ani obchodního a finančního. Osobou, která svěřený majetek spravuje, nemusí být nutně osoba fyzická, může jít o osobu právnickou typu banky či jiné finanční instituce,“ vysvětluje.