Minulý měsíc vznikla strategie Národní bezpečnosti Spojených států. Dokument má celkem 33 stránek a je potvrzením, že staré časy ve Washingtonu skončily. V úvodu se americký prezident chlubí, že za devět měsíců stihl zabezpečit hranice, vyhnat genderovou ideologii z ozbrojených složek, dohnat spojence v NATO, aby slíbili 5 % na obranu a zničit íránský jaderný program. „Ve všem, co děláme, máme Ameriku na prvním místě,“ prohlašuje Trump.
A nastiňuje, jak pokračovat dál. Připomíná, že strategie je konkrétní a realistický plán, který vysvětluje vztah mezi cíli a prostředky. A že ne vše může být prioritou. „Americké strategie od konce studené války selhaly – byly seznamem přání nebo požadovaných konečných stavů; jasně nedefinovaly, co chceme, ale místo toho uváděly vágní fráze; a často špatně odhadovaly, co bychom měli chtít,“ trefuje se Trump do předchůdců a dodává, že po konci studené války se americký zahraničněpolitický establishment rozhodl, že vládnout celému světu je pro USA nejlepší.
Konec amerického vměšování
Jako omyl označuje myšlenku, že americký daňový poplatník bude navždy platit za globální závazky, u kterých nevidí žádný přínos pro národní zájmy. Trump dotyčné elity také kritizuje za to, že sázely na globalismus a volný trh, čímž zničily americkou výrobní základnu a střední třídu.
„Umožnili spojencům a partnerům přenést náklady na svou obranu na americký lid a někdy nás vtáhnout do konfliktů a kontroverzí, které jsou klíčové pro jejich zájmy, ale pro nás okrajové nebo irelevantní. A svázali americkou politiku sítí mezinárodních institucí, z nichž některé jsou poháněny otevřeným antiamerikanismem a mnoho z nich transnacionalismem, který se výslovně snaží rozložit suverenitu jednotlivých států,“ obvinil předchozí americké vlády Trump a shrnul, že nejenže to byl špatný a nemožný cíl, snaha o jeho naplnění vedla ke zničení prostředků, kterými byl naplňován.
V domácí politice se strategie orientuje na bezpečnost hranic, potírání kriminality a silnou ekonomiku. Podstatná je ale část věnující se mezinárodním vztahům. USA se dle ní hodlají soustředit zejména na západní polokouli. Tedy budou prosazovat „Trumpův dodatek“ k Monroeově doktríně. „Chceme podporovat naše spojence v zachování svobody a bezpečnosti Evropy a zároveň obnovit sebevědomí evropské civilizace a západní identitu,“ píše se taktéž v dokumentu.
Jsou v něm obsaženy i principy. Jednak je to zúžení americké strategie na národní zájmy, kde je kritizováno, jak americké zájmy „nabobtnávaly“, až v nich bylo všechno a tak vlastně nic. Dále se má prosazovat „mír silou“, tedy že síla bude působit jako deterent. Zároveň mají USA být neintervencionistické, tedy měl by být konec válek v zahraničí, ve kterých se USA angažují. Praktikovat se má „flexibilní realismus“ a základní jednotka na mezinárodním poli jsou pro USA národní státy.
„Spojené státy budou klást své vlastní zájmy na první místo a ve svých vztazích s ostatními národy je budou povzbuzovat, aby upřednostňovaly také své vlastní zájmy. Zastáváme suverénní práva národů, jsme proti zásahům vměšujících se nadnárodních organizací, které oslabují suverenitu, a jsme pro reformu těchto institucí, aby napomáhaly individuální suverenitě a prosazovaly americké zájmy, místo aby jim bránily,“ vymezuje se dokument.
Vykonává Okamura funkci předsedy sněmovny lépe než Pekarová?Anketa
Vztahy s ostatními zeměmi mají být „spravedlivé“, tedy že ostatní země již nebudou žít na americký účet. A dle Trumpa končí éra masové migrace. Dokument uvádí, že rozsah a složení migrace zásadně ovlivňuje budoucí vývoj země. „To, koho země přijme do svých hranic – v jakém počtu a odkud – nevyhnutelně určí budoucnost této země,“ konstatuje strategie a zdůrazňuje, že každý suverénní stát má právo i povinnost stanovit pravidla vstupu na své území. Dokument tvrdí, že zkušenosti západních zemí z posledních desetiletí ukazují na řadu problémů spojených s masovou migrací, včetně tlaku na veřejné služby, zhoršení bezpečnostní situace či oslabení sociální soudržnosti.
Další část nové strategie se zaměřuje na ekonomickou bezpečnost, kterou dokument označuje za „základ národní bezpečnosti“. Administrativa klade důraz na vyváženější obchodní vztahy, snižování deficitů a potírání praktik, které podle ní „poškozují americký průmysl a pracovníky“. Významné místo ve strategii zaujímá plán reindustrializace. Dokument uvádí, že „budoucnost patří výrobcům“ a že Spojené státy chtějí obnovit domácí výrobu v klíčových technologických odvětvích a snížit závislost na zahraničních dodavatelích.
Klíčová je také část věnovaná energetice, v níž stratégové odmítají současné klimatické a emisní politiky. Strategie tvrdí, že ideologie „klimatické změny“ a „čisté nulové emise“ poškodily evropské ekonomiky a představují riziko i pro Spojené státy. Dokument proto prosazuje posílení domácí energetické produkce a dosažení tzv. energetické dominance.
Nový vztah s Evropou
Pro Evropu je důležitý zejména článek týkající se NATO, kdy Trump plánuje přerozdělení bezpečnostního břemene mezi spojenci. Dokument zdůrazňuje, že „dny, kdy Spojené státy jako řecký bůh Atlas podpíraly celý světový řád, jsou pryč“ a že řada bohatých a vyspělých zemí musí převzít větší odpovědnost za svou regionální bezpečnost. Strategie připomíná přijetí tzv. Haagského závazku, podle něhož mají členské státy NATO vydávat 5 % HDP na obranu.
USA chtějí podle dokumentu vytvořit globální síť pro sdílení břemene, v níž budou hrát roli koordinátora. Cílem je zajistit širší legitimitu společných bezpečnostních kroků a zaměřit se na partnerství, která propojují ekonomické a bezpečnostní zájmy. Tento postup má zabránit „nadměrnému rozšiřování a rozptýlení pozornosti“, které podle strategie v minulosti oslabovalo americkou zahraniční politiku.
Významná část textu se věnuje Evropě. Strategie popisuje hospodářský úpadek některých evropských států i problémy spojené s regulacemi, demografickým poklesem a migrační politikou. Dokument varuje, že bez změny trendů může být kontinent „za 20 let k nepoznání“ a že některé země nemusejí být schopné zůstat spolehlivými spojenci. Vztahy Evropy s Ruskem hodnotí strategie jako hluboce narušené a vyzývá k obnovení strategické stability v regionu. Hlavním zájmem USA je podle dokumentu „rychlé ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině“ s cílem stabilizovat evropské ekonomiky a snížit riziko další eskalace.
Strategie zdůrazňuje strategický význam Evropy pro USA a oceňuje její ekonomickou, vědeckou i kulturní sílu. Americká diplomacie by podle dokumentu měla podporovat demokratické procesy, svobodu projevu a „oživení ducha“ evropských národů. Rostoucí vliv vlasteneckých stran označuje strategie za „důvod k optimismu“.
V závěru dokument představuje hlavní cíle americké politiky vůči Evropě: obnovení stability na kontinentu, posílení evropské obranné soběstačnosti, spravedlivý přístup na evropské trhy pro americké firmy, hlubší spolupráci se zeměmi střední, východní a jižní Evropy a omezení dalšího rozšiřování NATO. Strategie také vyzývá evropské státy k odporu vůči nepřátelským ekonomickým praktikám včetně technologických krádeží a kyberšpionáže.
Ekonom a bývalý politik Ivan Pilip tvrdí, že nová americká strategie potvrzuje konec transatlantické aliance USA s Evropskou unií. „Zásadní dokument o nové Národní bezpečnostní strategii USA potvrzuje to, co tvrdím už delší dobu: Aliance Evropy a USA fakticky končí, USA chce mít Evropu jako kolonii rozdělenou a ovládanou nacionalistickými hnutími orientovanými na MAGA. Rusko přestává být pro USA nepřítel,“ shrnuje Pilip základní postřehy z obsáhlého dokumentu.
Zásadní dokument o nové Národní bezpečnostní strategii USA. Potvrzuje to, co tvrdím už delší dobu: aliance Evropy a USA fakticky končí, USA chce mít Evropu jako kolonii rozdělenou a ovládnou nacionalistickými hnutími orientovanymi na MAGA. Rusko přestává být pro USA nepřítel. pic.twitter.com/JFfqMTNCEp
— Ivan Pilip (@ivan_pilip) December 5, 2025
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Líbí se vám představa Donalda Trumpa o novém uspořádání světového řádu?
autor: Jakub Makarovič
