Jste pro zvýšení poplatků za ČT?Anketa
Už měsíce slýcháme, že Putin připravuje invazi na Ukrajinu. Jaký by to ovšem dávalo smysl z vojenského hlediska?
Z vojenského hlediska to samozřejmě žádný smysl nedává. Na rozdíl od Krymu, který byl pro Ruskou federaci životně důležitý kvůli černomořské flotile a své strategické poloze, politicky a ekonomicky rozvrácená Ukrajina lákavou kořistí opravdu není. Pokud by však došlo k útoku na obě povstalecké republiky v Donbasu, prezident Putin by musel zasáhnout kvůli vnitropolitickým důvodům. Obě „lidové“ republiky silně podporuje Komunistická strana RF. Ta v posledních volbách do Státní dumy výrazně posílila.
Rusko chce záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a také aby vojenské operace NATO v Evropě se omezily na úroveň roku 1997. Co reálně z toho může získat?
Zatím nejsou známy texty odpovědí Spojených států a NATO, ale z dosud publikovaných náznaků vyplývá, že asi dojde k základní domluvě v oblastech, které jsou strategicky důležité. Tedy vše o jaderných zbraních, bude se zase jednat o smlouvách, které byly nedávno vypovězeny, o nouzové komunikaci. V politické rovině USA neustoupí od toho, že Gruzie a Ukrajina mají právo usilovat o vstup do NATO. Nicméně současný trend budování vojenských základen Aliance (čti USA) v zemích jako Slovensko, Maďarsko a Polsko (?) možná nasvědčuje opuštění těch v Rumunsku a Bulharsku.
Německu je vyčítáno, že zdržuje dodávky zbraní na Ukrajinu, za což je některými horlivými obránci Ukrajiny kritizováno. Jak toto vidíte?
Již jsem o tom mluvil na Primě CNN – dodávky zbraní na Ukrajinu rozdělily členské státy Severoatlantické aliance na anglosaské (USA, Kanada a Velká Británie), které jsou od možného konfliktu daleko a evropské (Německo, Francie a další). Anglosasové jsou radikální a cpou na Ukrajinu zbraně a munici pod tlakem, Evropané jsou zdrženliví a dávají přednost dodávkám humanitárního charakteru (polní nemocnice, neprůstřelné vesty, přilby). Naše vláda přes chabé znalosti angličtiny se chová jako by byla anglosaská.
Jak nahlížet na naše zapojení, kdy tam posíláme munici do samohybných houfnic? Co si myslet o tom, co předvádí naše politická reprezentace a diplomacie?
Naše vláda se snaží o to, aby se její zahraniční a vojenské angažování nedalo odlišit od ukrajinského. Již se nám tu vytvořila strana války. Bohužel, už nejenom ve válečnické rétorice. Poněkud přeceňují možnosti a schopnosti české armády a podceňují možnou ruskou odvetu.
Pro případ, že by opravdu tento konflikt vyeskaloval, se domlouvají dodávky plynu z Kataru. Dává toto smysl? Kolik by tento plyn stál a kolik by ho bylo?
Důsledky již popsali někteří ekonomové – cena benzinu by během týdne stoupla asi na 50 Kč za litr. Později na víc. A z Kataru je blíž do Indie a Číny, kde je cena plynu asi o třetinu vyšší než v Evropě. Proto budeme muset nabídnout více, tedy nejméně dvojnásobek dnešních cen. Ale mohla by nás zásobovat také Austrálie, jako s černým uhlím. Dovolí-li to strážci Green Dealu.
Jaká je kvalita a úroveň debaty v Česku o tomto konfliktu, kdy někteří mluví o historické zkušenosti, Mnichovu, roku 1968...
Myslím si, že celá historie o vpádu Ruska na Ukrajinu má jediný cíl – najít záminku pro vyřazení ruských dodávek zemního plynu do Evropské unie, a vyměnit je za dodávky „molekul svobody“, tedy zkapalnělý břidlicový plyn z USA. Proto považuji za velmi pravděpodobné, že někdy v době konání Zimních olympijských her v Pekingu dojde na východě Ukrajiny k něčemu podobnému jako v den zahájení Letních olympijských her v Pekingu 8. 8. 2008, tedy k takovému útoku na Donbas, který přinutí Ruskou federaci zasáhnout jako tenkrát. (8. 8. 2008 začala Sedmidenní válka mezi RF a Gruzií). V dobrovolnických jednotkách na obou stranách frontové linie je pro takový scénář nadkritické množství magorů.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban