Hra s eurem. O co jde Fialovi a spol. Šichtařová odhalila

12.02.2024 9:17 | Rozhovor

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Neprocházíme standardní cyklickou recesí, ale jde o dlouhodobý úpadek naší konkurenceschopnosti daný dlouhodobou přeregulovaností, rozpínáním státu, vysokými veřejnými výdaji. Vláda tanečky kolem eura odvádí pozornost a sází na to, že bude-li často opakovat, že ho potřebujeme, nakloní veřejné mínění na svou stranu. Koaliční europoslanci většinově podpořili přenesení „boje s nenávistí“ z Česka do Bruselu. „Liberálové jako kdyby se nejraději vzdali naší státní suverenity,“ glosuje to pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová.

Hra s eurem. O co jde Fialovi a spol. Šichtařová odhalila
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ing. Markéta Šichtařová, ředitelka analytické a konzultační společnosti Next Finance

Anketa

Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?

6%
92%
hlasovalo: 27729 lidí

Jaké jsou nejzajímavější souvislosti a dopady rozhodnutí České národní banky snížit základní úrokové sazby o půl procentního bodu na 6,25 procenta?

Tak především tím hlavním signálem je, že ČNB hodlá snižovat úrokové sazby razantněji, než dosud bývalo zvykem. Hodně k tomu přispěl i fakt, že česká ekonomika je stále velmi slabá. Inflace ještě je vysoko nad dlouhodobým průměrem, nicméně to už je z důvodů, na které vysoké úrokové sazby nyní nebudou fungovat. Takže myslím, že to je dobré rozhodnutí. Ale čistě prakticky to hlavně znamená, že ti, kdo se nyní rozhodují, zda fixovat svůj úvěr, by měli k případné fixaci sáhnout na co nejkratší dobu, protože na konci roku už budou úroky výrazně níže než dnes.

ČNB v nové prognóze zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. V listopadu ještě očekávala růst letošního HDP o 1,2 procenta, nyní už jen o 0,6 procenta. Český statistický úřad přinesl informaci, že průmyslová produkce v loňském roce poklesla o 0,4 procenta. Na ještě přijatelném výsledku se podílely jako hlavní tahoun automobilky, jejichž výroba se dostala na třetí nejvyšší úroveň v historii. Co podstatného z aktuálních dat, prognóz a informací pro Česko v letošním roce vyplývá?

Potvrzuje to mou domněnku, že neprocházíme standardní cyklickou recesí, ale že se jedná o dlouhodobý úpadek konkurenceschopnosti daný dlouhodobou přeregulovaností, rozpínáním státu, vysokými veřejnými výdaji. Zkrátka, abychom se z tohoto dlouhodobého úpadku dostali, museli bychom provést transformaci ekonomiky podobně jako v 90. letech založenou na zmenšení státního sektoru.

Velké pozdvižení vyvolal začátkem týdne ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, když vytvořil pozici zmocněnce pro vstup České republiky do systému ERM II a přijetí eura. Jmenoval na ni ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka. O den později mu to sice dohodovací řízení koaličních špiček zatrhlo, ale i tak si vláda vyžádá stanovisko NERV k posouzení výhodnosti vstupu Česka do ERM II do října. STAN se tím evidentně pokouší strhnout na svou stranu zastánce přijetí eura a v červnových volbách do EP získat jejich hlasy. Od koho lze naopak v kampani čekat rezolutní odmítnutí eura? Může jít o jedno z důležitých kritérií, podle něhož se budou voliči rozhodovat?

Rezolutní odmítnutí přijetí eura lze čekat od 80 procent českých obyvatel, což je přibližný podíl lidí, kteří se proti euru v průzkumech veřejného mínění vyslovují.

Žádné další stanovisko NERVu vláda nepotřebuje, to je jen zastírací manévr, protože má stanovisko expertní skupiny k tomuto tématu. Proti přijetí eura se vyslovili experti ČNB, Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu i Vysoké školy ekonomické. Vláda má všechny podklady, které potřebuje, ale tváří se, že je nemá. Odvádí pozornost. Někdo tu evidentně sází na to, že opakovaná lež se stává pravdou, a tak bude-li dost často opakovat, že potřebujeme euro, tak že si nakloní veřejné mínění na svou stranu.

Voliči se v eurovolbách budou nejspíš rozhodovat i podle postoje kandidátů k migraci. Proto udivuje, jaký obrat v této věci provedl pětikoaliční kabinet. Ten se během českého předsednictví EU významně podílel na přípravě migračního paktu. V polovině minulého roku ho na schůzce unijních ministrů vnitra odsouhlasil Vít Rakušan, ještě v prosinci si ho pochvaloval premiér Petr Fiala. Ale ve středu večer kabinet ústy ministra dopravy (!) Martina Kupky oznámil, že Česko současnou podobu migračního paktu, na které se shodl Evropský parlament, nepodpoří. Navrch europoslanec Alexandr Vondra prohlásí, že zdržení se Česka je čistě symbolickým krokem, který nemá žádný význam. Jak to celé má volič chápat?

Je to lavírování kolem toho, o čí hlasy a pozornost ta koalice zrovna usiluje. Malá část voličů pětikoalice je pro pakt, větší je proti. Ale vláda zase nemá „psychickou sílu“ postavit se Bruselu. A tak v tom lítá a neví, čím si uškodí míň, a co pro ni bude cesta nejmenšího odporu. Žádný symbolický krok to přitom samozřejmě není – je to velmi nebezpečný akt, ze kterého se půjde velmi těžko, pokud vůbec, vyvléknout.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zveřejnil reformu systému sociálních dávek, kterou označil za „největší změnu v této oblasti za posledních 30 let“. Místo čtyř různých sociálních dávek bude od příštího roku existovat jen jedna dávka, protože jejich propojením se prý lépe zacílí na potřebné. Velikost dávky bude nově ovlivňovat pracovní bonus, který má podporovat příjemce, aby se zapojili do práce. Už bez většího zájmu veřejnosti dva dny nato oznámil, že ukrajinští uprchlíci by od příštího roku mohli čerpat české sociální dávky. Jdou kroky šéfa lidovců správným směrem?

Počet dávek je v zásadě jedno, i když zjednodušení je spíš vítané; podstatné je jejich nastavení tak, aby byla co nejvyšší motivace k práci. Co je ale jednoznačně špatně, je přiznání dávek jakýmkoliv cizím státním příslušníkům. Pokud někdo chce odejít do České republiky, nechť sem jde proto, že tu chce pracovat a živit se. Pokud tu pracovat a živit se nechce, nechť tu buď není, anebo tu je, ale bez jediné koruny z našeho rozpočtu. Když naši občané za socialismu utíkali do západního Německa a do USA, taky se s nimi nikdo nemazal.

Pod záminkou „boje s nenávistí“ podpořil Evropský parlament za významné podpory českých koaličních europoslanců návrh nové legislativy rozšiřující seznam trestných činů EU o nenávistné verbální projevy. Návrh zákona chce unifikovat definici projevů nenávisti coby trestného činu napříč EU, což znamená odebrat pravomoc ČR takové projevy vymezit a podřídit českou definici přísnější podobě v západní Evropě. Nepřipadá vám nejen podle tohoto hlasování, jako by někteří čeští europoslanci (Piráti, topkař Niedermayer atd.) byli úplně posedlí touhou po tom, aby si Česko samo o sobě vůbec nemohlo rozhodovat a aby vše za nás „řešil“ Brusel?

Ano, připadá mi to tak. A zase, znovu si všimněte, že ta dělicí čára není o levici či pravici, ale o liberálech a konzervativcích. Liberálové jako kdyby se nejraději vzdali naší státní suverenity. Ten návrh je extrémně nebezpečný, dá se pod něj schovat cokoliv. Je to krystalický příklad zneužitelné právní normy. V podstatě, kdo se znelíbí, může být obviněn na základě jakékoliv záminky z šíření nenávisti. Ideální nástroj „zakleknutí státem“.

ANATOMIE SVOBODY

Markéta Šichtařová a Martin Vavruša

 

  • Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE

 

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Ondřej Benešík byl položen dotaz

EU

Uznáváte, že se vám lidi nepodařilo přesvědčit o výhodách členství v EU. Proč ne? Proč jste nechali odpůrce EU, aby vás takto převálcovali svou rétorikou? A je nepopularita EU u nás důvod, proč tak odmítáte referendum o setrvání v EU?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Fialovi a spol. jde o jediné, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseFilipes , 12.02.2024 10:03:01
Vyhovět opět svým šéfům z EU a Evropské centrální banky a udržet si tak své koryto ještě necelé dva roky.

|  7 |  0

Další články z rubriky

„Jinak než prohra se to nazvat nedá.“ Generál Šándor vidí Ukrajinu a má jasno

4:30 „Jinak než prohra se to nazvat nedá.“ Generál Šándor vidí Ukrajinu a má jasno

Velká ztráta území, odchod 10 milionů lidí a třetina ekonomiky v troskách. Ukrajina, která dva roky …