Pořádáte Pochod pro rodinu. Říkáte, že cílem akce je poukázat na současný stav společnosti, kdy zájmy tradiční rodiny nejsou dostatečně hájeny. Můžete to rozvést?
Akci pořádáme z důvodu propagace hodnot, o nichž se domníváme, že se z naší společnosti vytrácejí. Zároveň vidíme proměny ve společnosti, mnoho změn rodinám nepomáhá, některé trendy jim přímo škodí. Například vzrůstající počet párů žijících mimo manželství společnosti, především ženám, neprospívá.
Jaká opatření by podle vás rodině pomohla? Neměla by se v tomto směru více angažovat KDU-ČSL ve vládě?
Určitě ano, rodinná politika je doménou KDU-ČSL, otázkou je realizace programu v koaliční vládě, která je z hlediska ideového pojetí velmi rozdrobená. Rodinná politika by ovšem měla být skutečným úhelným kamenem celého státu.
Co například nějaká ekonomická opatření? Snížit rodičům za každé dítě daně? Či nastavit důchodovou reformu tak, že by dospělé děti přispívaly ze svého sociálního pojištění či daní přímo na důchody svých rodičů, čímž by byli lidé motivováni mít více dětí a starat se více o jejich výchovu a vzdělání, aby pak měli větší důchody?
Ekonomická opatření jsou nutná. Podívejme se na výzkum ze skandinávských zemí provedený sociology Davidem Popenoem a Alanem Wolfem, který jasně prokázal souvislost úpadku kultury manželství s rostoucími výdaji státních rozpočtů a vzestupem moci státu. Mladí křesťanští demokraté preferují v rámci rodinné politiky spíše pasivní zásahy, tedy spíše ponechání co nejvíce prostředků v rukách rodin, proto si myslíme, že by bylo vhodné zvýšit slevu na dani za každé dítě a zároveň je nutná reforma celého penzijního systému.
Naše společnost extrémně stárne. Hrozí, že se systém v horizontu několika let zhroutí. Podívejme se na fakta – polovina až většina státního rozpočtu jde na důchodové a sociální zabezpečení. Dle agentury Moody´s bude v roce 2025 z celkového počtu obyvatelstva 20,5 procenta překračovat věkovou hranici 65 let. Proto je nutné na nastalou situaci adekvátně reagovat a je pravdou, že systém za současného fungování nemotivuje k odpovědnému přístupu k rodině.
Psali jsme:
Proč jste proti adopci dětí homosexuály?
Adopci dětí v případě párů žijících v registrovaném partnerství v dnešní době česká legislativa neumožňuje. V průběhu vytváření návrhu zákona o registrovaném partnerství se zástupci LGBT zavázali, že si právo na osvojení či adopci dětí nárokovat nebudou, proto mi přijde nefér, že po tomto slibu existuje sdružení PROUD, které od roku 2013 prosazuje možnost osvojení a adopce do takzvaných „homoparentálních rodin“. Hlavním argumentem příznivců je jakási mantra, která dezinterpretuje celkový pojem rodiny. Rodina je odvozena ze slovesa rodit, což je primární cíl rodiny. V případě soužití páru stejného pohlaví nelze o reprodukčním potenciálu skutečně hovořit. Možnost asistované reprodukce, umělého oplodnění, existuje v České republice pouze pro heterosexuální páry. My s tímto pojetím souhlasíme, protože výchovu dítěte v „homoparentální rodině“ nepovažujeme za vhodnou pro jeho celkový vývoj. Dítě se zde stává artiklem, o nějž se svádí boj.
Dle našeho názoru neexistuje právo na dítě, pouze existuje právo dítěte na rodinu, a to tradiční. Proto je v rámci adopce možné individuálně žádat o adopci dítěte, ale šance jsou pak mizivé, jelikož existuje mnoho manželských párů, kteří možnost mít vlastní dítě nemají. Proto nerozumíme tomu, proč by se děti měly stát obětí ideologie genderu, která se nám snaží namluvit, že žádné rozdíly mezi pohlavími neexistují „a celý vztah je založen na porozumění a toleranci, proto děti nemají dané vzory chování a stereotypní očekávání od genderových rolí, mají potenciál vyjednávat své role ve vztahu více autenticky a především rovnoprávně“, pokud použiji doslovnou interpretaci rodiny v pojetí LGBT citovanou z webových stránek sdružení PROUD. To je pro nás nepřijatelné.
Není i riziko pro výchovu dětí v tom, že homosexuálové jsou dle statistik a studií více promiskuitní a často šíří pohlavní choroby? Poměrně mnohem více než heterosexuálové?
Je pravdou, že dle různých průzkumů se ukazuje, že v kruzích LGBT je promiskuita vyšší. Je to logické, pokud je vztah chápán jako emocionální a nezaložený na sexuální exkluzivitě. Vysoké procento párů stejného pohlaví uvádí, že sexuální exkluzivitu nectí – to je politicky korektní pojem pro nevěru. Je pak skutečným mediálním zázrakem, že tyto páry jsou prezentovány jako ideál váženého vztahu, oproti heterosexuálním manželstvím, které všechny údajně vedou k rozvodu.
Měla by KDU-ČSL pohrozit odchodem z vlády, pokud by chtěly adopci schválit koaliční strany?
Jde o natolik vážné téma, že je nutné na něj adekvátně reagovat. Proto si myslím, že ano.
Psali jsme:
Co si myslíte o festivalu Prague Pride? Někteří takové akce označují za exhibicionismus....
V České republice každý požívá výsady shromažďovacího práva, proto i LGBT mají možnost uskutečnit svůj pochod hrdosti. Proti shromažďovacímu právu skutečně nic nemám, ale osobně bych se pochodu určitě nezúčastnil. Zajímavé na fenoménu Prague Pride je fakt, jak mnoho hotelů a různých klubů tuto akci podporuje. Ovšem věřím tomu, že jsou dostatečně tolerantní k finančním prostředkům LGBT, kteří na Prague Pride přijedou.
Záštitu Prague Pride opět převzal primátor Tomáš Hudeček z TOP 09, která se označuje za konzervativní stranu hlásící ke křesťanským civilizačním hodnotám. Není to zvláštní?
Mám trochu obavu, že obecně strana TOP 09 moc konzervativní stranou není. Má ve svých řadách mnoho konzervativních politiků, ale například pan primátor jasně ustoupil ekonomickým zájmům Prahy. A aby to bylo spravedlivé, nebyl první primátor, který za Prague Pride záštitu převzal.
Jak hodnotíte to, jak o Prague Pride referují veřejnoprávní média ve srovnání s informováním o obráncích tradiční rodiny?
Velmi dobrá otázka. Veřejnoprávní média se čím dál více chovají jako komerční, proto chápu, že pokud naše akce nepřinese žádnou zásadní konfrontaci či konflikt, veřejnoprávní média o ní pomlčí. Na druhou stranu akci Pochod pro rodinu pořádáme právě proto, abychom naší společnosti ukázali, na co jsme hrdí my, tedy na tradiční a fungující rodinu a hodnoty s ní spojené. A pokud se nám od veřejnoprávních médií prostoru nedostane, nás skutečně netrápí. Uvidíme za třicet až čtyřicet let, jaké hodnoty mají vyšší míru trvanlivosti.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
