Prezident Petr Pavel vyvolal velkou diskusi svými aktuálními slovy ohledně případného přijetí eura. Uvedl, že pokud by česká koruna bránila rozvoji, měl by se sentiment k ní opustit. Jak jeho slova vnímáte?

Upřímně, ne příliš dobře. Protože pan prezident, ač to myslí zcela bezpochyby s ČR dobře…, ani nikdo další z těch občas až fanatických zastánců přijetí eura, neřekli to b), to zásadní: a sice, že ve všech zemích, zvlášť těch postkomunistických, kde přijali euro a kde průměrná mzda opravdu neodpovídá té „západoevropské“, zásadně zdražil život. Zboží, služby, nájmy… Všechno. Zvlášť třeba pro seniory, handicapované, nízkopříjmové lidi. Stačí se podívat na Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, ale i některé další. A přijetí eura by zcela logicky přeci znamenalo, kromě ztráty tradiční měny /identity/, to, že zatímco dnes může ČNB měnit úrokové sazby podle potřeb české ekonomiky, reagovat na domácí krize, tohle by možné nebylo. A mohlo by to řadu lidí, ale i firem přivést do zásadních problémů. A takové ty řeči, že „přeci jinde to řeší taky“, jsou liché. Protože česká ekonomika není totožná s ekonomikou eurozóny. Ekonomické problémy v Česku mohou být jiné než třeba v Itálii, Francii nebo Německu.

Apropos, třeba Dánsko má trvalou výjimku pro zavedení eura. Ano, musí sice sledovat politiku Evropské centrální banky, ale i tak si může jisté věci rozhodovat samo.

Co by tedy přijetí eura znamenalo pro české domácnosti? Podívejme se v té souvislosti například právě na to vámi zmíněné Slovensko, kde máte příbuzné.

No právě. Zkuste si jít nakoupit v nějakém supermarketu, jehož zastoupení máme my tady taky, čili stejné zboží, stejná značka… Budete valit oči a zjistíte, že vás třeba nákup na Slovensku vyjde i dráž než v sousedním Rakousku. Že důchodce tam dostane 600–700 eur důchod, ale třeba 450–500 eur zaplatí za nájem. To je realita. Nehledě na to, že u našich slovenských bratří nefunguje třeba tak dobře sociální systém jako u nás. Různé příspěvky a podobně. A ostatně na tohle se všeobecně v rámci EU a „eurozóny“ nepamatuje. Myslím tím povinně, aby Brusel nějak „sanoval“ nezbytné náklady na život těm, kteří si to prostě nemohou dovolit.

Když jsme u Slovenska, které je spolu s námi součástí V4, co říkáte na plány nového maďarského premiéra na „oživení“ a také prý výrazné rozšíření V4? Mluví například o Rakousku.

No, uvidíme. Pro mě je pan Magyár zatím docela nečitelný. Už když si uvědomíme, „jací kámoši“ byli s Orbánem, u čeho všeho kdysi byl, a najednou otočil. Ano, rozšíření V4 na V8 nebo možná V10 by asi mohlo znamenat posílení vlivu v EU a možná větší tlak na Brusel. Otázka je, co skutečně za tím vším je? To, že chce Magyár přizvat hlavně Rakousko, je jasné. Zase je to „trochu zištné“. Rakousko je totiž ekonomicky velmi úzce propojeno se střední Evropou: je významným investorem v Česku, Maďarsku, ale i na Slovensku. Sdílí třeba podobné zájmy v dopravě, energetice a migraci, historicky bylo součástí stejného geopolitického prostoru jako většina zemí V4. Zatím je to jeho vize, zda se mu to podaří naplnit, na to si počkejme.

Vraťme se ještě k prezidentovi. Ten se prý hodlá zúčastnit pondělního jednání vlády. Jedním z důvodů je údajně záměr projednat koordinaci účastí ústavních činitelů na vrcholných setkáních mezinárodních organizací. Momentálně stále ještě probíhá určitý spor o to, zda se prezident zúčastní summitu NATO. Měl by se zúčastnit? A co říci na to, že má prý prezident připravenou kompetenční žalobu, pokud by součástí delegace být neměl?

Tohle je vlastně „typicky český“ spor. Dva se hádají, kdo tam pojede, oba by tam chtěli a vlastně měli být. Samozřejmě, že Petr Pavel tam chce být a asi měl být, protože má s NATO velmi úzké kontakty. Byl předsedou Vojenského výboru NATO, což je jedna z nejvyšších vojenských funkcí v Alianci. Mnoho státníků a generálů ho osobně zná a velmi respektuje. Prezident taky reprezentuje stát navenek. Na druhou stranu hlavním představitelem vlády je premiér. Proto řada zemí to má dopředu vyřešené. Někde se účastní jen premiér, někde jen prezident. Dvojí zastoupení na summitu není standardní. Protože pak si tam někteří mohou klást otázku: Kdo vlastně za ČR mluví?

A nebudeme si nalhávat, že zrovna spor o účast na summitu je vyústěním sporu mezi prezidentem a premiérem ohledně (ne)jmenování některých členů Babišovy vlády.

A vaše otázka na kompetenční žalobu k ÚS? No, ať by rozhodl soud jakkoli, spíš bych se ptal: Stihl by vůbec, s rychlostí, s jakou soudy v ČR pracují, Ústavní soud rozhodnout do doby, než se summit uskuteční? A kdyby ne, co by to vlastně přineslo?

Asi by se pánové měli domluvit jako dva dospělí a inteligentní lidé. Jsou totiž daleko důležitější věci, které by se měly řešit.