Pane Skalický, vy jste byl během protestních „Václaváků“ aktivní, nakonec nekandidujete. „Václavák“ je přítomen na kandidátkách SPD a STAČILO! Jak jste spokojen s tím, jak to „dědictví Václaváku“ dopadlo?
Přiznám se, že během „velkých Václaváků“ – zejména 3. 9. 2022 – kdy jsme na pódiu cítili podporu a odhodlání těch 100 000 lidí, kteří náměstí zaplnili, jsem propadl příjemné euforii a naději na možné propojení všech vlasteneckých konzervativních sil do jednoho silného „antifialovského“, antiprogresivistického bloku, který by vedle hnutí ANO plnil roli jakési rovnováhy a hybatele návratu ČR na normální koleje. Následující měsíce jsme strávili mnoha jednáními s opozičními uskupeními s cílem vytvoření volebních kandidátek plně obsazených velmi výraznými a nezpochybnitelnými osobnostmi. Jak známo, ke spojení široké vlastenecké fronty – zejména kvůli egu jednotlivců – nedošlo, ale naše aktivita nás nasměrovala například ke vzniku hnutí STAČILO!
Mimo STAČILO! a SPD se protestní hlasy soustředí možná ještě do Motoristů, ale také ke stranám, které rozhodně nemají preference blížící se pěti procentům. Ať už je to Česká republika na 1. místě, JaSaN a další. Co si s tím počít?
Se vznikem zvolitelných 5+ % uskupení (SPD, STAČILO! ) spokojen jsem, avšak malé subjekty (např. ČR na 1. místě, JaSaN, SMS, malé moravské strany apod.) budou zbytečně štěpit konzervativní scénu a odebírat hlasy volitelným uskupením. Tyto hlasy tradičně a zbytečně propadnou.
Pochopím, že např. hlasy pro ČSSD Jany Volfové také propadnou – a jsou si toho vědomi, ale cílem jejich kandidatury je udržet ve veřejném prostoru značku ČSSD pro nadcházející komunální volby v roce 2026 – zejména v malých obcích mají sociální demokraté tradiční podporu – takže jsou i u malých stran ospravedlnitelné výjimky. Ale u většiny malých stran, které se budou svými volebními výsledky pohybovat maximálně kolem 1 %, bych řešení hledal v tom, že TĚSNĚ před volbami vyzvou na sociálních sítích SVOJE VOLIČE, aby volili některou ze stran a hnutí, které mají jasnou šanci na výsledek 5+ %.
Výhod tohoto kroku je pro malé strany hned několik: V kampani, při debatách i na sociálních sítích měli jejich lídři možnost do veřejného prostoru dostat svoje programové priority, cíle a myšlenky a nyní tím, že dají svoji podporu zvolitelným uskupením nejen nic neztratí, ale naopak začnou budovat případný koaliční potenciál do voleb v příštích letech. Jsem přesvědčen, že většina jejich voličů tento státotvorný krok ocení a že prestiž lídrů malých stran tímto krokem jen a jen vzroste.
Zejména Miroslav Sládek, kandidát ČR na 1. místě, se činí. Na akcích STAČILO! pořvává „Konečníková“, byl i na akci s prezidentem Zemanem. Přijde vám to vtipné?
Jsem moc rád, že se takto jasně ukázalo, kdo je kdo. Miroslav Sládek si svým chováním na akcích STAČILO! nebo i našeho spolku SVATOPLUK vysloužil zasloužené ignorování ze strany všech přítomných a prokázal, že už mezi politiky s jakýmkoliv potenciálem nepatří.
On i jeho kolega Ladislav Vrabel svými žalobami vůči větším zvolitelným uskupením (STAČILO! a SPD) jasně ukázali, že definitivně a totálně rezignovali na jakoukoliv spolupráci s kýmkoliv a ztratili tím poslední zbytky jakéhokoliv koaličního potenciálu do dalších voleb v příštích letech – je to tedy jejich konec, těchto dvou politiků, v přímém přenosu.
Akce Miroslava Sládka
„Václavák“ začal zářím 2022. Mezitím se lidé setkávali, scházeli, rozcházeli, někteří se pohádali, někteří se dohodli. Zkuste nám popsat ty „osoby a obsazení“ a jak to celé za ty tři roky probíhalo.
Události posledních tří let nám ukázaly, jaký je rozdíl mezi potenciálem lídrů často jednoúčelových COVIDových uskupení a politiků, kteří jsou schopni nadhledu a strategického počínání. Tyto vlastnosti jsou totiž nutnou podmínkou pro vytvoření opravdu zvolitelného a úspěšného politického projektu. A také jsme v přímém přenosu viděli, kdo je schopen krotit svoje ego a kdo je ochoten svému „sebevýznamu“ obětovat vše.
Je také velmi zajímavé sledovat jednotlivé typy lídrů a osobnosti na vlastenecké scéně. Některým stačí být součástí nikdy nekončícího „revolučního“ procesu, prostě „být při tom“, pořádat demonstrace, chodit k soudu, nonstop se napadat na sociálních sítích. Zajímá je víc cesta, neřeší tolik cíl. Jiní lídři jsou větší pragmatici a jde jim o celkový výsledek jejich několikaletého snažení – aktivismus postupně přetavují do racionální politiky. To je i moje cesta.
Pokud se ptáte na cestu a osudy jednotlivých hráčů z „Václaváků“, tak to je opravdu obšírné téma na samostatný článek. Rád se tomu budu s vámi v budoucnosti věnovat.
Vy máte blízko ke STAČILO!, jehož součástí je i KSČM. Vláda má jako jeden ze svých mobilizačních bodů to, že „nesmíme pustit komunisty k moci. Přece jen, 50. léta se stala a normalizace se také stala?
Petr Pavel na Hradě je 100x větší komunista než Kateřina Konečná a je miláčkem progresivistů, zatímco rudými plakáty s portréty Kateřiny a Tomia Okamury teď progresivní liberálové polepili celou zemi. Absurdní a iracionální divadlo.
Pokud volby dopadnou dle průzkumů, tedy přesvědčivým vítězstvím opozice, bude na tahu Babiš. Co čekáte, že udělá?
Andrej Babiš byl, je a bude hlavně pragmatik a tvrdý vyjednavač. Jeho kroky budou ostře závislé na volebních výsledcích. Ale já věřím a cítím stále intenzivněji, že „ledy se už prolamují“. Voliči už mají fialového vlastizrádného vládnutí opravdu dost, a proto mám naději, že volební výsledky budou Andrejovi Babišovi prostírat takové povolební menu, že se při skládání vládní koalice už bez konzervativních uskupení (STAČILO!, SPD) zkrátka neobejde. A tím se pak cesta k návratu ČR na koleje po letech konečně otevře. A to je moc dobře – je to nutný počátek pro realizaci výrazných změn a náprav ve všech vládních resortech. Bude to dlouhý, náročný, ale opravdu nezbytný proces.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Prokázala „opozice z Václaváku“ své politické schopnosti?
autor: Jakub Vosáhlo
