Přestože se země skupiny G20 postavily tento týden na jednání nejvyspělejších ekonomik světa v Buenos Aires proti protekcionismu, USA začaly v pátek uplatňovat cla na dovoz hliníku a oceli. Na jednání si prý přitom země, které jsou součástí Evropské unie, v mnohých tématech více rozuměly s Čínou než Spojenými státy. Lze po slovních varováních čekat i odvetné akce, které by mohly vést k obchodním válkám, nebo tenhle krok prezidentu Donaldu Trumpovi „projde“?
Možná vzpomínáte, jak prudce finanční trhy padaly těsně před americkými volbami. Všichni se báli, že pokud vyhraje Trump, propad ještě zrychlí. To se nakonec nestalo. Proč? Protože proti sobě šly dva trendy.
Tím prvním byl strach z protekcionismu, který Trump avizoval a který je jednoznačně pro ekonomiku špatný. To byl onen důvod k propadu akcií a spol. Druhým trendem ovšem bylo nadšení ze slibované daňové reformy, která naopak měla být pro ekonomiku pozitivní. Nakonec po zvolení Trumpa převážila z obojího právě tato naděje na daňovou reformu, protože většina lidí si myslela, že změnu daní Trump skutečně prosadí, zatímco protekcionismus mu jeho poradci rozmluví.
Jenomže poradci mu nic nerozmluvili, protekcionismus je tu, a já si díky tomu dál stejně jako tehdy před volbami myslím, že Trump po ekonomické stránce není dobrým prezidentem. Přesto nejspíš nakonec nebude tak zle, jak to vypadá. Trump musí vidět, že všichni ekonomičtí poradci kolem něj se chytají za hlavu, jaký je protekcionismus krokem zpět. Současně si ale chce zachovat tvář. Proto leccos nasvědčuje tomu, že se momentálně snaží, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Ačkoliv původně mluvil o clech i pro EU, nakonec to vypadá, že EU bude mít výjimku a protekcionismus bude zaměřen hlavně proti Číně.
A ani v tomto případě není jasné, zda nepřijdou výjimky a výjimky z výjimek. Takže vzhledem k tomu, že Trump je vpravdě neřízenou střelou, těžko soudit, jak to nakonec dopadne, možná to ani on sám ještě neví. Každopádně svět je jistě blíž k obchodní válce, než byl před dvěma roky.
Česko-německá obchodní a průmyslová komora zveřejnila výsledek průzkumu, který si v březnu zadala mezi 150 firmami působícími u nás a z něhož vyšlo, že 78 procent firem je znepokojeno diskusemi o Czexitu a 28 procent podniků by v případě opuštění EU zvažovalo přesunout investice jinam. Podle manažerů a investorů už i samotná debata zemi neprospívá, a proto požadují, aby se politická reprezentace jasně vyslovila pro dlouhodobé setrvání v EU a odmítla referendum, které by nechalo občany o této otázce rozhodovat. Jak a kým by měla být vedena diskuse, když té dosavadní vytýkají účastníci průzkumu nevěcný a populistický tón a po politicích chtějí, aby důrazně vylíčili výhody členství a negativní důsledky případného vystoupení z EU?
Souhlasím v jednom bodě: Diskuse je skutečně nevěcná. Přesněji řečeno, ona tu ani žádná diskuse není, je tu jen mediální emotivní kampaň obou táborů. A po politicích těžko chtít věcné argumenty, když většina z nich ekonomickým konsekvencím členství či nečlenství v EU sama nerozumí…
Pokud jde o zmiňovaný průzkum, vskutku nevím, jakou metodikou byl prováděn a jak byly vybírány firmy, které se jej účastnily. Nějak se mi ale silně nepozdává. Kdyby totiž odrážel realitu, vlastně by z něj vyplývalo, že 28 procent firem působících v ČR by zvažovalo odchod z České republiky. To jako že by se podnikový sektor v Česku zmenšil o 28 procent? To sotva… Propadl snad podnikový sektor v Británii o 28 procent?!
Co je to za firmy? Jak byly dotazovány? Není to náhodou tak, že průzkum vůbec nezachycuje firmy, které by naopak do ČR potenciálně mohly přijít, protože by se tím zmenšila regulace v ČR? A že nezachycuje firmy, kterým to je víceméně jedno?
Abychom si rozuměli: Já nikdy neřekla, že potenciální Czexit by byl ekonomická sranda. Současně ale taky tvrdím, že mezi řádky veřejnosti podsouvaný dojem, že soukromý sektor v ČR by se smrskl o 28 procent, je prostě nesmysl.
Psali jsme:
Ministerstvo financí předložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh novely zákona o DPH, která snižuje daňové zatížení v sektoru stravování, některých řemeslných a odborných služeb, vodného a stočného. Navržené změny jsou součástí novely zákona o evidenci tržeb a ministryně financí Alena Schillerová dodala, že stejně jako při startu první vlny EET jde o podporu podnikatelů prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže. Je načase začít vládu hnutí ANO chválit?
Není to podle mne moc velká podpora podnikatelů. Víte, co je podpora podnikatelů? Jsou to dvě věci.
Zaprvé podporou podnikatelů by bylo snížení administrativy a regulace, tedy kontrolní hlášení, EET, souhrnné hlášení, zajišťovací příkazy a tak dál a dál – jmenuji jen nejznámější špičku ledovce.
A zadruhé podporou podnikatelskému prostředí je daňová stabilita. Ano, čtete dobře – nikoliv daně nahoru a dolů, ale stabilita. Nejvíce dlouhodobě prosperují země, které daňovými sazbami hýbou nejméně. Nikoliv země, které mají miliony výjimek, jako je tato chystaná.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Docela velkým politickým tématem se stalo zachování karenční doby. ČSSD ji chtěla zrušit, Hospodářská komora byla proti, přičemž argumentovala tím, že omezila zneužívání systému nemocenských dávek a snížila fiktivní nemocnost zaměstnanců. Vláda Andreje Babiše přišla s kompromisním návrhem, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci místo nynějšího 4. až 14. dne a pak by na sebe náklady vzaly pojišťovny. Máte vysvětlení pro to, že zaměstnavatelé zastoupení Hospodářskou komorou trvají na zachování karenční doby, i když to pro ně vychází na stejný počet dnů hrazených při nemoci zaměstnance?
Pokud vím, dokonce ani vlastní právníci vlády to vládě nedoporučili… Firmy se obávají, že by se tím prudce zvýšila fiktivní nemocnost. Což by pro ně zejména nyní, když je taková přezaměstnanost, respektive nikdy v historii se zaměstnanci nehledali hůř, bylo extrémní zátěží. Nakonec bychom na to doplatili všichni, protože schopnost firem dostat lidi do práce by se ještě zhoršila, což by znamenalo ještě větší pnutí na trhu práce, a tedy větší riziko, že přijde vlna hospodářského ochlazení a propouštění.
Bývalý premiér Bohuslav Sobotka ke konci března rezignuje na funkci poslance a odejde z vysoké politiky. Z ohlasů mě nejvíce zaujal výrok předsedy poslaneckého klubu STAN Jana Farského, který mu poděkoval za poslední čtyři roky, protože současný ekonomický úspěch Česka je jeho zásluhou, neboť dokázal udržet stabilní vládu. Vy jste opakovaně říkala, že politici ekonomice svými zásahy mohou jen škodit a nejlepší, co mohou udělat, je do ní nijak nezasahovat. Učiníte u Bohuslava Sobotky výjimku a přiznáte mu, že se jako předseda vlády zasloužil o nynější ekonomický úspěch Česka?
Nezasloužil, podle mého soudu poslední čtyři roky byly po stránce legislativních změn jedněmi z nejhorších od roku 1989. Podnikatelské prostředí se razantně zhoršilo, díky poslední vládě začali být podnikatelé a živnostníci považováni za lumpy.
Přiznám ale Bohuslavu Sobotkovi jinou polehčující okolnost: To, co dělal, nedělal podle mého soudu proto, že by snad „chtěl škodit“, ale prostě proto, že byl opravdu vnitřně přesvědčen o své pravdě. Řeknu to takhle: Nenapadá mě jediná věc, ve které bychom se spolu shodli. Ale vždy, kdy jsem se s ním setkala, domnívala jsem se, že to, co dělá a říká, pramení z jeho skutečného přesvědčení. Naproti tomu znám lidi, se kterými bych se třeba i v některých otázkách shodla, ale považuji je za lidská čuňata, která by byla ochotná kohokoliv kdykoliv podrazit, kdyby se jim to hodilo.
Státem stoprocentně vlastněné České dráhy zavedly kupé vyhrazené pouze pro ženy. Je dobře, že České dráhy, jejichž klíčový byznys – osobní doprava – prodělává, nabízejí to, co by soukromí dopravci zřejmě kvůli nehospodárnosti nenabídli, ale národní dopravce tím sleduje legitimní cíl zvýšit pocit bezpečí cestujících žen, tedy i zvýšit zájem žen o cestování vlakem?
Je to diskriminace mužů. A to přesto, že ombudsmanka došla k jinému názoru – já jí ale budu oponovat. Umíte si představit, jak by některé ženy ječely, kdyby České dráhy zavedly speciální kupé jen pro muže? Jistě umíte. To je nejlepším důkazem, že o diskriminaci mužů jde. Je to sice pomatené u soukromé firmy, ale nechť si soukromá firma dělá, co v tomto ohledu uzná za vhodné. Je to ale nepochopitelné u veřejných peněz.
Když jste dnes vstávala, co vás v souvislosti se změnou času na letní jako první napadlo?
Už aby byl letní čas zrušen!
Psali jsme:
|
aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím
Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
