Co vás v poslední době překvapilo?
Jak EU chce vyrovnat ceny! To přece nejde, protože jenom Němcům trvalo dvacet let, než se dostali na nějakou úroveň. A my jsme se zabrzdili. Ve Varšavské smlouvě a RVHP jsme se snažili vyrovnat Maďarům, Bulharům, Polákům, i když jsme byli jedni z nejlepších. Ekonomicky, sociálně. Ano, v Polsku, NDR nebo Maďarsku byly živnosti, ale ne zas tak velké. Dopláceli jsme na tři čtvrtiny RVHP a na celý rozvojový svět.
Některé zákony jsme neměli předělávat. Co do 25. února 1948 bylo dobré, tak se v tom mělo pokračovat. Mělo se zapomenout na těch 40 let a mělo se začít obnovovat, a ne rozprodat a rozkrást republiku. My jsme se zas dostali na čáru, ale mohli jsme být vepředu. Zrušil se u nás zbrojařský průmysl. Teď se to nakupuje a armáda se za velké peníze vyzbrojuje. Tak proč se to rušilo? Proč se rušila armáda? Dnes, kdy po 11. září máme strach…?
Ta devadesátá léta byla sice na jedné straně hodně divoká, ale na druhé straně taková optimistická, bez dotací, domnívali jsme se, že Západ doženeme, nešpiclovalo se, bylo to uvolněné, usměvavé... A teď to drhne čím dál tím více…
Ano! Protože jsme vstoupili do spolku, kde jsme na chvostu. Proč jsme zas někam lezli? Angličané od toho spolku odcházejí, protože přišli na to, že je to brzda. A co do toho spolku dáme, tak z něj nedostaneme. Prostě není návratnost. Takže bych peníze raději dával na zdravotnictví nebo školství. Když jsme za první republiky mohli být samostatní a úspěšní, tak proč ne dál? Vždyť jsme měli jedny z nejlepších aut. I třeba pan Porsche... Byl to český Němec.
A teď se zeptám starého ostříleného mořského vlka. Když se nyní hovoří o neziskových organizacích, které si pronajímají lodě a nabírají uprchlíky na moři. Přece najmout si loď není nijak levné a snadné, nebo ano?
No jistě! Ale hlavně jsou to podřadné lodě, které po technické stránce nejsou tak konstruované, aby mohly přepravit tolik lidí. Jsou přetížené, nejsou tam hygienické podmínky. A není to o malých penězích. Kde je berou? Provoz takové lodě stojí miliony...
Jsou lodě, které jsou registrovány a plují pod jinou vlajkou, to kvůli daním. Tam na ně nejsou kladeny takové technické nároky. Proto takové lodě jezdí pod panamskou vlajkou. Nebo pod Sierrou Leone. Tam nejsou tak náročné podmínky, jako kdyby ty lodě jezdily pod naším nebo německým či italským rejdařem. Protože ten by je do provozu nemohl dát. Vždyť jsou to v mnoha případech ubohé bárky, dobré tak ne pro uprchlíky, ale na rybaření nebo výlety.
Ta neziskovka, když si je zapůjčí, tak neplatí tolik, než kdyby si ji půjčila třeba od Italů. Proto si je zapůjčují tam, kde lodě neodpovídají technickému stavu, ale to je jim jedno.
A také tam přece musí být nějaká obsluha, technicky a odborně zdatná. Ta také něco stojí a nemůže se to dělat zadarmo jen z lásky k bližnímu...
Jistě! Musí tam být kapitán, vzdělaní kormidelníci a další.
A v mezinárodních vodách se mohou jen tak pohybovat?
Tam se mohou pohybovat lodě, které jsou schopny provozu. Ale jak je vidět, tak jsou lodě a rejdaři, co mají lodě, které neodpovídají požadavkům. A jezdí třeba pod liberijskou vlajkou.
Co se týká posádek, tak to nikdo nedělá zadarmo. A neziskovky? Ty také zadarmo nedělají. Málokdo dnes dělá zcela zadarmo.
Ve výsostných vodách toho daného státu se také nemůže pohybovat jen tak někdo…
Ne, musí žádat, přijede pilot, a než je zavede do přístavu, musí zůstat na rejdě, než se domluví, zda jej stát do přístavu pustí. Tam nemůže každý zajet, jak se mu zlíbí. Je to tak zhruba 12 mil od břehu. V mezinárodních vodách se může pohybovat prakticky každý. Ale v teritoriálních vodách, poblíž pobřeží, tam platí zákony toho státu, který to tam spravuje. Jsou mezinárodní dohody. Musí se přihlásit, vyhodí kotvu a domluví se telefonicky, jestli jej vpustí do přístavu. Přijede pilot a ten jej zavede na přesné místo, kde bude kotvit.
Proto vidíme, že uprchlíci skáčou do vody a chtějí doplavat na pobřeží. A to je nejvíc těch utopených. Loď prostě nemůže jet k pobřeží, ale vypustí je na malých člunech. Že by dopádlovali z Libye na Maltu nebo na Sicílii, to je nesmysl. Prostě pádlují od lodi k pobřeží. Jdou za svobodou, kterou si zaplatili. Na loď vás nikdo zadarmo nevezme. To jsou tisíce dolarů, aby se dostali do Evropy. A to jsou ti překupníci, kteří na tom vydělávají. A je to velký, veliký kšeft. Jako bývalý mariňák vidím, že jsou v tom velké peníze a že nikdo to z dobroty nedělá. Je to prostě za úplatu.
Takže je musí někdo třeba v té Africe ponoukat a slibovat hory doly...
No ano! Naslibuje jim cokoliv, a pak je nechá být. Teď už se chytnou nějací překupníčci, pašeráci, ale to jsou malé ryby. O těch vyšších a hlavách se raději ani nemluví. Ti rozhodně po poušti v džípu nejezdí. To bychom se asi divili, odkud to řídí. Pěkně z bezpečí nějaké metropole.
A to samé je v autodopravě. Kolik je už takových případů, že uprchlíky nechali v autě vlastnímu osudu. Je to prostě byznys... A nepolevuje to. Naopak. Tvrdím jedno, vlády se měly domluvit a mělo se zakročit přímo tam a nenechat je vypouštět ven. Když ti chudáci jsou na moři, tak už peníze mají pašeráci v kapse... A tihle běženci si myslí, že u nás létají pečení holubi do úst. Ale tady se musí dělat.
Jako dříve. Spousta lidí, co emigrovali, si ani práci nehledali, protože jim stačilo vyžít z podpory, kterou dostávali. A vydrželi žít pět i osm let. Nikdo je nedonutil, aby šli pracovat. Nejvíc to takhle bylo už tehdy ve Švédsku. Tam byla řada Čechů, kteří si nehledali žádnou práci. Prostě podporu měli vyšší, než by tady brali mzdu. A to samé jsou ti černoušci z Afriky.
Takže štědrý sociální systém je vlastně úlitba politické strany, která je u moci a dává těmto lidem dávky. Vlastně si kupuje své voliče…
Ano, to je přesně tak. A řekl bych spíše, že si je uplácí.
V devadesátých letech to byla velká a malá privatizace. Já tomu říkám česky zlodějina. Všichni ti, kteří vekslovali, byli první, protože měli peníze. Doba jim to umožnila. Jako v případě naší námořní plavby. Doba umožnila, že na ní někteří zbohatli. Začaly se dělat dceřiné společnosti a pak lodě zmizely. A to nebylo zadarmo, to byly miliardové hodnoty. Dlužno připomenout, že na začátku devadesátých let jsme měli dvacet lodí. Ani se to nestihlo rozdělit mezi Českou a Slovenskou republiku.
Ty lodě se ale přece nevypařily…
No jistě, že ne! Ty skončily v rukách překupníků a vydělal na tom jen nějaký jednotlivec. Plavba a stát ostrouhaly... Karlovy Vary, Bratislava, Dukla, Košice, Kladno, to jsou všechno lodě, které jezdily pod naší vlajkou a dnes jsou pod vlajkou zcela jiných států.
Václav Havel řekl jako první, že lodě coby středoevropský vnitrozemský stát nepotřebujeme. Nemáme moře, tak k čemu. Ale zapomněl, že po ekonomické stránce jsme byli samostatní a mohli jsme jak vyvážet, tak dovážet a bylo to levnější, než kdybychom si lodě najali.
Libérie také nevlastní takové množství lodí, ale jsou u ní jen zaregistrované. Samozřejmě jí z toho jdou nějaké peníze. Registr lodí je pořád v Praze. A každý rok deset vysokoškoláků ukončuje studium ve Štětíně. Dříve to bylo v Gdaňsku. Ti se pak rozprchnou po světě a je to škoda, protože to je z našich daní. Kdybychom měli lodě, tak by mohli být zaměstnáni u nás. Ale takto my vyškolujeme lidi pro jiné státy. A naši studenti jsou jedni z nejlepších a jsou celosvětově vyhledáváni.
Ti lidé nejsou ani na ty malé lodičky, vždyť už nemáme ani labsko-oderskou plavbu! Nemáme nic.
Psali jsme:
Ale co je to tedy za lodě, které se plaví po Labi?
To jsou přece soukromé lodě. My nevlastníme lodě. Máme firmy, ale nemáme lodě. Hovořilo se o tom, že by se to zas obnovilo. Jenže to by se muselo najít pár fanatiků, kteří by do toho šli, protože nejsou za hubičku. Ostatně, v těch lodích měly peníze naše banky. To byla vždy akciová společnost, kterou založil Tomáš Baťa. Vydržela za komunistů, ale nevydržela za Havla a Klause.
To samé jsou studenti ve Štětíně. Naše plavba je nabízí do světa a z toho se zase živí pár kancelářských v Čechách. Teď je průšvih, že jezdili třeba u Švédů, ale nikdo jim neplatit sociální a zdravotní pojištění a oni nevěděli, že si to mají cálovat sami.
Zpět k domácí scéně. A k Andreji Babišovi…
On udělal spoustu dobrých věcí. Podívejte se, kolik se díky těm elektronickým pokladnám ušetřilo. Myslím si, že to byl správný krok. Ano, jsou společenství, kde kasa být nemusí. Spousta restauratérů přišla o dýška. Ale jsou firmy, které zdražily jídlo i pivo. Takže si nikdo nemůže stěžovat, že prodělal. Vím o restauracích, že zvedly ceny jídla o pět šest korun. A všechno nejde jen na hlavu jednoho člověka. Vždyť podívejte, co je na Ministerstvu financí lidí. A viníkem je jen a jen Babiš. To samé je, jak se nadává na prezidenta. Ano, má své bonmoty, ale vždyť tam má poradce!
A Čapí hnízdo? Proč se to neřešilo dříve? Vždyť tam jezdí kdekdo. A najednou se na tom hledá i třeba mikroskopem, jen aby se něco našlo. Proč se nepodívají na pana premiéra nebo na pana Kalouska? Jak oni přišli k majetku a k penězům?
A co další kandidáti na prezidenta?
Horáček je ekonomicky zdatný, umí v tom chodit, je i jazykově vybavený. A Drahoš? Jak se dostal k tolika penězům? Když slyším, jak jsou akademici špatně placeni – a najednou má na kampaň! Kde ti lidé berou peníze? Že si je vypůjčili? A když nebudou zvoleni, z čeho to budou splácet?
U Miloše Zemana se zas říká, že je financován z Kremlu...
Ale prosím vás! To by musel být financovaný Putinem i Trump! To jsou jenom fámy! Tak jsou lidi krmeni, takovými kecy. A Rusko pořád špatné. Američané začali dodávat Ukrajině zbraně. Kolem Ruska jsou všude postavené raketové základny – Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Maďarsko. Jenom u nás zatím nejsou. Naštěstí.
Který partajní lídr vás nejvíc štve?Anketa
Říká se však, že musíme být jednotní jako další státy EU…
Ale no tak, můžeme být jednotní, až budeme vyrovnaní s ostatními. Němci si to mohou dovolit, protože jsou od nás ekonomicky nejméně dvacet let vepředu. Ti si mohou dovolit bojkotovat. To samé Francouzi. Západ si od nás nic nevezme. Dřív jsme říkali, že co je z Ameriky, je špatné. Dnes to, co je z Ruska je špatné. Západ je dobrý, Východ špatný. A je to.
Tak i naší redakci se spílá, že jsme prokremelsky orientovaní…
Já vím a rozhodně s tím nesouhlasím. To není pravda! Vy jste takoví, kteří ještě publikují různé názory. My nejsme žádní putinovci. My jen máme otevřené oči a cítíme, že nám to společenství začíná ubližovat. A lidi jsou zaslepení.
V novinách a v televizi se říká, dejte si pozor na Rusko, všechno špatné pochází z Ruska. Dnes ten náš nejvyšší v NATO, Petr Pavel, který sloužil v československé armádě od sedmdesátých let, tak bude říkat, že se musíme bát Ruska? My se ale musíme bát těch, kteří přicházejí přes moře do Evropy. Proč bych se měl bát Ruska? Já bych se měl bát těch tmavých, kteří sem přijdou a zavedou islám. My jsme jinak vychovávaní. Máme jinou víru.
A co ten Štětina? Dříve takový milovník Sovětského svazu. Byl tam pečený vařený. A teď je rusobijec. Změnila jej funkce, lidi kolem něj.
Není poněkud zvláštní, že se stále říká – pozor na Rusko – a přitom západní Evropa je plná Rusů? Žijí v metropolích, i tady v Praze. To je budeme deportovat zpět? A vlastní spoustu západních firem, i nějaké společnosti z bývalé plzeňské Škodovky…
My jsme udělali jednu věc. Bývalí politici nám tvrdili, jak je pěkný Sovětský svaz. Měli jsme se osamostatnit. Když se podíváme do první republiky, jezdili sem spisovatelé, básníci, umělci ze SSSR. A šlo to. A po roce 1945 jsme velkému bratrovi lezli do prodloužených zad. A teď po roce 1989 jsme si zas našli velkého bratra v Americe. My nedokážeme být samostatní.
A jsem šťasten, že zatím u nás není euro. Protože až bude, tak všechno bude dražší, i když nám tvrdí, že to není pravda. Naše koruna je dobrá. Byla zabezpečena zlatem. Dnes je to pofiderní, protože nevíme, kde to zlato je. Naši lidé jsou samostatní, pracovití.
My Rusům nelezeme do zadele, jak si někdo myslí! Ti, co jsou poslanci, jsou jenom vyžírkou. Teď před volbami se už třepou na to, aby se tam zase dostali. A když se tam nedostanou, s jakými naplněnými ruksaky budou odcházet! Uzákonili si bohaté odstupné, aby chudáčci netrpěli.
Pořádně zaplaceni by měli být lidé ve školství, zdravotnictví, ve výzkumu. A politici by neměli brát žádné další příplatky, diety, odlučné, ošatné, na reprezentaci, na asistenta, na kanceláře... Jak má vyžít důchodce za necelých deset tisíc?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
