Premiér Česko – Slovenska, který má Váš respekt:Anketa
Evropská unie řeší vakcíny proti koronaviru. Jednak firmy omezily množství slíbených vakcín do zemí Evropské unie, k tomu probíhá spor mezi Bruselem a Velkou Británií kvůli dodávkám vakcín a tak dále. Nejdříve obecně, jak celé dění vnímáte?
Zjistil jsem si, kolik vakcín dohromady Evropská komise objednala, kdy a od kterých dodavatelů. Zveřejnil jsem údaje na Facebooku a nebudu to tady opakovat, protože si je každý může přečíst. Jde o to, že v celkové sumě množství vakcín se zdá, že jich Evropská komise objednala dost – přes dvě miliardy vakcín asi od osmi dodavatelů. Od každého určitou část plus ještě možnost si objednat další množství. A kámen úrazu spočívá v tom, že není známo – protože jsme neviděli smlouvy, Evropská komise nám je nechce ukázat s odkazem na obchodní tajemství –, v jakém časovém horizontu dodávky budou, tedy za jak dlouho budou, jestli jsou některé firmy vůbec schopné vyrobit množství, ke kterému se zavázaly. A hlavně že ještě zdaleka ne všechny ty výrobky mají evropskou certifikaci.
V tuto chvíli má ze všech výrobců evropskou certifikaci de facto jen Pfizer a Moderna, čili je zde spousta neznámých a já bych řekl, že za prvé začala Evropská komise objednávat vakcíny pozdě. To nám řekl v rozhovoru šéf firmy AstraZeneca (Pascal Sorio, pozn. red.), se kterou má teď Evropská komise spor o dodávky vakcín. Podle něj začala Evropská unie objednávat vakcíny o tři měsíce později než Velká Británie, čili je jasné, že Velká Británie nyní dostává dodávky přednostně. To je jeden problém – fakt, že Evropská komise je objednala pozdě. A za druhé, jak je vidět, narážíme na problém výrobních kapacit, protože jak Pfizer, tak AstraZeneca v tuto chvíli nejsou schopné vyrobit v krátkém čase tak velké požadované množství, protože musejí dodávat i jinam, než je Evropská unie. Musejí dodávat i do Spojených států nebo do jiných zemí.
Tím sice neomlouvám českou vládu, která jak se ukazuje, v tom má velký zmatek, ale je zapotřebí také ukázat prstem na Evropskou komisi a říct, že to podcenila. A my teď budeme chtít vědět po české vládě, jestli situaci také nepodcenila a zda si z toho, co už Evropská komise dokázala zajistit, náhodou neobjednala zbytečně málo.
Psali jsme:
Takže vidíte chybu spíše na straně Evropské unie?
Myslím, že se v tom plácají jak Evropská komise, tak česká vláda, o tom nemám žádných pochyb. Organizace a logistika na straně české vlády mi připadají dost šílené a lidé na to začínají velice podrážděně reagovat. A hlavně nevíme, jestli česká vláda opravdu neobjednala málo vakcín. Druhá strana mince je ta evropská, kde se ukazuje, že firmy nejsou schopné v krátkém čase vyrobit a dodat tak velké množství vakcín, jaké si Evropská komise objednala. Čili tady měl asi někdo velké oči, nebo přišel pozdě s objednávkami, takže se teď dodává těm, kdo si objednali dříve. Plavou v tom rukou nedílnou jak Evropská komise, tak česká vláda.
Spor mezi Evropskou unií a Velkou Británií tedy tkví v tom, že Británie reagovala dostatečně včas, předvídala a objednala vakcíny dříve, a Evropská unie tedy zaspala?
Je to vidět z toho, co říkají činovníci farmaceutických firem. Británie si, pokud vím, zajišťovala objednávky u firmy AstraZeneca a potom Johnson & Johnson. Zdá se, že zatím má vakcín dost. V očkování je Británie také vysoce před Evropskou unií. Velká Británie už stihla naočkovat několikanásobně větší procento populace než celá Evropská unie.
Mluvil jste o smlouvách a obchodním tajemství. Jaký je váš názor na to, že Evropská unie odmítá smlouvy s farmaceutickými firmami odtajnit a ukázat detaily, když se týkají všech obyvatel členských států Evropské unie?
Pokud je někde ve smlouvách klauzule o obchodním tajemství, o tom, že se nesmí zveřejňovat například cena nebo smluvní podmínky a podobně, tak jde o chybu Evropské komise. Pak na jednu stranu chápu, že je Evropská komise nemůže zveřejnit, protože by čelila nějakým sankcím, arbitrážním žalobám ze strany farmaceutických společností, ale v tom případě udělala Evropská komise chybu už na začátku, že vůbec připustila, aby tam takové doložky o obchodním tajemství byly. Koneckonců Evropská komise platí vše z veřejných peněz. Nejedná se o žádné veřejné zdroje, finance putují z rozpočtu Evropské unie, což jsou veřejné peníze, takže by měla být povolena veřejná kontrola a minimálně Evropský parlament by o tom měl být informován.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Budete v tomto směru činit nějaké kroky, je reálné zveřejnění ovlivnit?
Určitě ano. Je kolem toho velká kontroverze a v Evropském parlamentu kolem toho panuje velká nespokojenost. My jsme už minulý týden na plenárním zasedání parlamentu prosadili debatu o vakcinační strategii Evropské unie a předpokládali jsme, že nám Evropská komise řekne některé smluvní podmínky včetně toho, jak a v jakém časovém harmonogramu hodlá postupovat. Vlastně se to nestalo. A já třeba údaje, které mám o tom, kolik vakcín od koho a kdy Evropská komise objednávala, nemám od Evropské komise, posbíral jsem je z otevřených zdrojů, co bylo kde publikováno. Komunikační nedostatečnost ze strany Evropské komise tady prostě je.
Když vidíte, co se kolem vakcín proti koronaviru děje, a postup Evropské unie, domníváte se, že by bylo lepší, aby si členské státy nakupovaly vakcíny samy? Nebo stále považujete centrální nákup přes Brusel za ideální řešení?
Stále věřím, že centrální nákup je minimálně z hlediska ceny výhodnější. Kdyby se nákup rozjel do národních států a začaly mezi sebou soutěžit, kdo nakoupí vakcíny víc a rychleji, tak by to samozřejmě bylo pro farmaceutické společnosti výhodné, protože by se státy vzájemně přeplácely a výhodu by pak měly samozřejmě silnější a bohatší státy, které by mohly investovat více prostředků. Ještě dodám, že když vidím činnost naší současné vlády, tak vůbec nevěřím, že by tahle vláda byla schopná dojednat a vyjednat lepší podmínky, více vakcín a rychlejší dodávky, než to dokázala Evropská komise. Spíše si myslím, že opak by byl pravdou.
Psali jsme:
Ve čtvrtečním Radiožurnálu byl europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který byl k Evropské unii natolik kritický, že ho musel moderátor zastavovat. Vondra mimo jiné prohlásil, že Evropská komise je pomalá a neochotná riskovat, že Evropská unie v podstatě ve všem selhala. Celkově je od vzniku koronavirové krize kritizována, že je dobrá jen v dobrých časech, ale v časech zlých není schopná adekvátně reagovat. Jak ji za poslední rok hodnotíte vy?
Kolega Vondra má samozřejmě pravdu. Ono se opravdu vždy v krizích ukáže, jak je to s efektivitou, rychlostí a schopností reagovat. A tady se celý svět kouká na Evropskou unii a Evropskou komisi a vidí, že Evropa běží za vozem, jak se říká. Myslím, že v celé řadě různých světových mocenských center, ať už Amerika nebo Čína, je prostě vidět, že všechny řeči o tom, že Evropa bude geopolitická velmoc, zůstávají jenom na papíře, a když jde o nějaké akční chování a schopnost akce, tak Evropa zaostává.
Vývoj bude opravdu zajímavý, protože většinou se geopolitická síla jednotlivých světových center vždy měřila podle takových parametrů, jako je třeba technologická vyspělost, síla armády nebo schopnost diplomaticky nebo vojensky zasáhnout některé části světa a podobně. Teď k tomu přibyl další parametr, a to je zdravotnický, což je schopnost rychle zajistit a distribuovat mezi obyvatelstvo dostatečné množství vakcíny a proočkovat takové množství obyvatelstva, aby ten virus vlastně přestal být nebezpečný. A v tom tedy ve světovém měřítku Evropská unie zaostává.
Jak by měla Evropská unie přistupovat k současnému dění v Rusku? Do Ruska se vrátil opozičník Alexej Navalnyj, začaly demonstrace, demonstranti volají po osvobození Navalného, ale i proti prezidentu Putinovi. Ze Západu se ozývají hlasy, aby Rusko čelilo dalším sankcím. Nezdá se však, že by sankce měly nějaký větší účinek… jak by k tomu podle vás měla Evropská unie přistoupit?
Rusko se chová velmi nemotorně. Já vůbec nechápu, jak může očekávat, že když ihned po příletu uvězní hlavního opozičního činitele, který se ještě navíc vrátil z léčení z velice vážné otravy, kterou podle všech náznaků mohly spáchat ruské tajné služby, tak jak se ten režim může chovat tak hloupě, že ho prostě okamžitě nechá zavřít a čeká, že to ve světě nevyvolá žádnou reakci.
Fotogalerie: - Svobodu Navalnému
Mně to připomíná křeč pozdního socialismu v osmdesátých letech v Československu, kdy všichni Jakešové a tato komunistická garnitura nevěděla, co dělat a spoléhala se pořád jen na represe a rozhánění demonstrací, čímž to vlastně ještě přiživovali. Odpovědnost leží jednoznačně na straně ruského režimu, který se chová neadekvátně a vlastně si o to sám říká.
Psali jsme:
Novým americkým prezidentem je Joe Biden. Očekáváte nějaké změny ze strany Spojených států amerických vůči Evropské unii poté, co se na postu prezidenta vyměnilo obsazení?
Musím říci, že nějaký velký optimismus, pokud jde o euroamerické vztahy, nesdílím. Už delší dobu pozorujeme, že Amerika se od Evropy tak nějak odpoutává. Začalo to už za Baracka Obamy (bývalý prezident USA, pozn. red.), abychom to upřesnili. Já bych rád připomněl roky 2009 a 2010, když jsme měli rozjednanou smlouvu o umístění radaru v České republice v rámci raketové obrany. Obama to jednostranně zrušil a tehdy volal někdy v noci premiéru Fischerovi, který byl premiérem úřednické vlády, že od toho Spojené státy odstupují. Byl to první krok, kdy se ukázalo, že Spojené státy ztrácejí o Evropu zájem, že se jejich zájem přesouvá spíše do Asie a do Pacifiku.
Pak to pokračovalo za Donalda Trumpa, který Evropskou unii považoval vysloveně za konkurenta. A Joe Biden sice vede líbivé řeči o tom, jak s Evropou znovu naváže vztahy, ale reálná americká politika se od té Trumpovy nebude moc lišit. Spojené státy prostě budou na první místo klást svoji vlastní ekonomiku. Vždyť i heslo America First, které razil Donald Trump, si Joe Biden předělal na Buy American, tedy kupujte americké výrobky. Je vidět, že ochrana národních zájmů v Americe vyrostla hodně do popředí.
A já si nemyslím, že Evropa z toho bude nějak moci těžit. Nějaká dohoda s Amerikou se nám nerýsuje, stále platí různé obchodní překážky, běží tady obchodní spor mezi bankami a Boeingem kvůli nedovolené státní podpoře na obou stranách. Čili já s výjimkou nějaké rétoriky neočekávám, že by se to nějak měnilo. Samozřejmě až Biden přijede do Bruselu, budou se s ním všichni objímat a budou mu tleskat, to očekávám, ale měli bychom se smířit s tím, že Evropa ztrácí na významu. A koronakrize vše zesílí, protože se ukazuje, že Evropa opravdu nebyla schopna adekvátně reagovat. Bohužel zejména střední a východní Evropa se stane úplně marginálním územím a speciálně Američané se o nás už opravdu zajímat nebudou.
Psali jsme:
Odjel poslední americký velvyslanec Stephen King z České republiky, takže teď nemáme amerického velvyslance. Jsem zvědavý, jak dlouho bude trvat, než sem nastoupí jiný velvyslanec a kdo to vůbec bude. A z toho se také bude dát odvodit, jestli Spojené státy vůbec mají o střední a východní Evropu nějaký zájem.
Já si myslím, že moc velký zájem nemají, a pokud to budou s někým v Evropě hrát, tak to nebude střední a východní Evropa, ale Německo a Francie. Ostatně sám Biden jako prvnímu po své inauguraci volal francouzskému prezidentovi a zdůraznil, že Francie je nejstarší spojenec Spojených států. Z toho vidíme, kudy se to asi bude ubírat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
