Pokud jde o školství, tak politici s oblibou mluví o tom, že musejí mladého člověka připravit na moderní svět, omezovat memorování a držet krok s trendy. Premiér Fiala v kampani vykládá, že chce školství pro 21. století. To je hezká fráze, co ale podle vás musí dnešní škola děti naučit, aby ve světě obstály?
Politici se rádi ohánějí frázemi o „školství pro 21. století“, ale realita je taková, že mnohé z těchto vizí zůstávají jen na papíře. Podle nás v SPD musí být hlavním úkolem školy vychovávat vzdělané, zodpovědné a sebevědomé mladé lidi, kteří budou umět obstát nejen v moderním světě technologií, ale také v běžném životě. Základ je jasný – děti musejí zvládnout čtení s porozuměním, správný a bohatý jazykový projev, matematické dovednosti a základní orientaci v přírodních a společenských vědách.
Anketa
Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?
4%
94%
hlasovalo: 17880 lidí
Heslem těch, kteří změny ve školství prosazují, jsou „kompetence místo vědomostí“. Jak se na tyto plány díváte?
Heslo „kompetence místo vědomostí“ zní moderně, ale ve skutečnosti je zavádějící. Žádné dovednosti nevzniknou bez znalostí. Když chcete hrát šachy, musíte nejdřív znát pravidla, než začnete tvořit strategie. Stejně je to ve vzdělávání: Bez faktických znalostí nelze rozvíjet kritické myšlení ani žádné jiné „kompetence“.
V praxi to často dopadá tak, že děti získají povrchní přehled o mnoha tématech, ale žádnou hlubší znalost, která by jim umožnila opravdu chápat svět kolem sebe. My v SPD odmítáme experimenty, které snižují laťku a mění školu na místo, kde se hlavně „diskutuje“, ale málo učí. Kompetence a znalosti musejí jít ruku v ruce. Jinak vychováme generaci mladých lidí, kteří sice sebevědomě mluví, ale nebudou mít dostatečné znalosti, aby své názory podložili fakty.
Nedávno jsem byl na mítinku koalice SPOLU, kde hovořil jejich kandidát, středoškolský učitel matematiky, o tom, že musíme podporovat osmiletá gymnázia, protože to je prostředí, kde mohou budoucí právníci, lékaři či inženýři naplňovat svůj potenciál i v podmínkách inkluzivního školství. Není to v podstatě přiznání porážky tohoto experimentu s českými školáky?
Pokud i kandidát koalice SPOLU, sám učitel matematiky, otevřeně říká, že talentované děti musejí utíkat na osmiletá gymnázia, aby mohly rozvíjet svůj potenciál, je to jasné přiznání neúspěchu inkluze. Tento experiment měl pomáhat dětem se speciálními potřebami, ale v praxi často brzdí výuku pro všechny. Učitelé musejí zvládat příliš rozdílné skupiny žáků, výuka se zpomaluje a ti nejnadanější ztrácejí motivaci.
SPD dlouhodobě prosazuje návrat ke zdravému rozumu. Nadané děti musejí mít možnost rozvíjet své schopnosti naplno, slabší žáci zase potřebují individuální podporu. Současný model inkluze často nefunguje pro nikoho. Osmiletá gymnázia proto zachraňují alespoň část talentovaných dětí, ale to není systémové řešení. Potřebujeme školství, kde se neexperimentuje s ideologiemi, ale kde se vychovávají vzdělaní lidé, ať už mají jakékoliv schopnosti.
Vidíte šanci, že by se tyto trendy ve školství mohly nějakým způsobem otočit. Za hnutí ANO je expertem na školství pan Plaga, bývalý ministr, který je v podstatě součástí těchto trendů…
Obávám se, že otočení těchto trendů nebude snadné. Hnutí ANO a pan Plaga, který byl ministrem školství, stáli u zrodu mnoha reforem, které dnes kritizujeme. Byli to právě oni, kdo podporovali inkluzi v současné podobě, různé rámcové reformy a koncept „kompetencí místo znalostí“. Proto od nich nečekám zásadní změnu směru.
SPD naopak dlouhodobě prosazuje návrat k osvědčeným principům. Chceme méně byrokracie pro učitele, větší podporu odborného vzdělávání, jasné standardy pro základní školy a především respekt k učitelské profesi. Pokud se nezmění filozofie vzdělávání a bude se dál experimentovat s dětmi, žádná kosmetická úprava nepomůže.
Inkluze také přinesla do školství množství neziskových organizací, které školám zajišťují různé související služby. Ať jde o psychologické poradenství, přednášky a besedy, nebo třeba přímo o zajišťování studijních materiálů. Nezvrhlo se to už ale v opačný extrém, že si školy „outsourcují“ i to, co by si mohly obstarat samy?
V posledních letech se ve školství rozmohla móda zapojovat neziskové organizace do všeho možného – od psychologického poradenství po tvorbu výukových materiálů a ideologicky zaměřené besedy. Mnohé školy už mají víc externích projektů než skutečné výuky. My v SPD se ptáme: Je to ještě škola, nebo spíš prostor pro různé aktivisty a byznys s granty?
Samozřejmě, že některé služby mohou být užitečné. Ale když se školy stávají závislé na neziskovkách i v oblastech, které by měly zvládat samy, je to špatně. Vzdělávání se nesmí outsourcovat. Školy potřebují kvalitní učitele, stabilní podporu a jasná pravidla, ne záplavu projektů, které odčerpávají čas i peníze.
Fotogalerie: - Pankáči na Jarmarku
Když se bavíme o penězích ve školství: Co jako poslanec říkáte na návrh rozpočtu pro příští rok, ve kterém je školství opět jedním z resortů, kde se škrtalo?
Pokud vláda škrtá právě ve školství, zatímco utrácí miliardy za zbrojení, Green Deal nebo neziskový sektor, je to pro SPD nepřijatelné. Učitelé, školy i rodiče potřebují jistotu, že financování bude stabilní a předvídatelné. Bez toho se kvalita vzdělávání nikdy nezlepší.
Peníze by měly jít přímo do výuky, na platy učitelů, na pomůcky a na podporu talentovaných dětí. Ne na zbytečnou byrokracii, drahé projekty a experimenty, které ve výsledku nikomu nepomáhají. Školství je investice do budoucnosti. Škrty v této oblasti jsou škrty naší budoucnosti a my s tím nemůžeme souhlasit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Mají v našem školství příliš velký vliv neziskové organizace?
autor: Jakub Vosáhlo
