Je meziroční červencová inflace 3,4 procenta při propadu ekonomiky něčím, co by mělo vyvolat pozornost České národní banky, když zůstává dál nad horní hranicí cílového intervalu ČNB?

Ta inflace je větší, než se čekalo, ale taky větší, než si ČNB stanovila za cíl. Cíl ČNB je stanoven mezi 1 a 3 procenty, optimálně na 2 procentech. Tedy vyvolat pozornost ČNB by to mělo. Protože stav, kdy úroky jsou skoro nula, ale inflace je na 3,4 procenta znamená, že úroky inflaci ani omylem nepokryjí, takže inflace úspory už zase požírá. S tím nikdo nemůže být spokojený.

Jenomže současně Česká národní banka je sama jednou z příčin vysoké inflace. Jednou z položek, které nejvíc táhly ceny nahoru, byly ceny v oddíle bydlení – a na tomhle místě jsem už mockrát upozorňovala, že měnová politika ČNB vede ke zdražování bydlení!

A konečně, co by vlastně ČNB mohla s inflací dělat, kdyby se rozhodla, že ji bude nějak „řešit“? Existují klasicky dva způsoby, jak inflaci zkrotit: Zvýšit úrokové sazby nebo posílit korunu. A obojí by v tuhle chvíli už tak koronou a karanténou zdecimované podniky ještě víc dodecimovalo. Neboli ČNB nemůže dělat vůbec nic…