Z předpokládaných opatření proti inflaci lidé zaznamenali hlavně jednorázovou dávku 5000 korun na dítě do 18 let pro rodiny s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Mimochodem, dost se o tom diskutovalo. Zároveň kabinet připravil web s názvem Deštník proti drahotě, kde mohou lidé najít odkazy na různé další webové stránky. Pane docente, jak vnímáte opatření kabinetu proti drahotě vy?
Jste pro razantní navýšení výdajů na obranu?Anketa
Základním problémem vládních opatření je úporná snaha o adresná řešení, u nichž je ovšem složité nastavit spravedlivá kritéria. Argument, že nelze podporovat ty, kteří podporu nepotřebují, je sice morálně v pořádku, ale ztroskotává na určení hranice zmíněné potřebnosti a na administrativní náročnosti. Vezmeme-li za příklad onu jednorázovou dávku na dítě, můžeme se právem ptát, proč zrovna do 18 let, a ne do ukončení přípravy na zaměstnání či proč do 1 milionu hrubého příjmu ročně, a ne třeba do 1,5 milionu. Takže v případě příjmu 999 999 Kč nárok vzniká, zatímco u 1 000 001 Kč už ne. Přitom sociální situace obou těchto příjmových kategorií je prakticky stejná. Navíc, snaha o vyloučení „nepotřebných“ vyvolává složité testování, dlouhé formuláře a hodiny práce navíc u úředníků úřadu práce. Je to náročné, neefektivní, drahé, a je jasné, že se pomoc dostaví později, než by bylo třeba. Myslím, že by bylo lepší zamhouřit oči nad tím, že dávku dostanou i rodiny několika tisíců milionářů, a poskytnout ji plošně, stejně jako řadu dalších opatření. Pokud vláda roní slzy nad touto „nespravedlností,“ pak může superbohatým zase vzít ony „nezasloužené“ peníze tím, že je progresivně zdaní.
Zvedají se ceny prakticky všeho. Nelze vlastně očekávat nic jiného, než rozevírání nůžek mezi lidmi s vysokými příjmy a těmi, co žijí v chudobě?
Pokud budeme vycházet z neoliberálního přístupu a selhání trhu řešit nikoli zásahy do jeho mechanismu, pak nezbývá než rozevírání nůžek tlumit prostřednictvím přerozdělování, a to na dluh. A zde jsme zase u problému adresnosti dávek, který jsem popsal v odpovědi na předchozí otázku. Snížit rozevírání nůžek mezi lidmi s vysokými příjmy a těmi, co žijí v chudobě, lze hlavně daňovou progresí, která působí jako tak zvaný automatický vestavěný stabilizátor. K tomu se vláda ovšem nechystá.
Stát přijal stovky tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Následovala vlna nezištné pomoci z řad dobrovolníků, firem, stát podporuje Ukrajince maximálně poskytnutím ubytování, finančně, příjetím do škol. Jenže řada Čechů vnímá situaci tak, že Fialův kabinet „nemá program pro Čechy“ nebo že máme „ukrajinskou vládu.“ Co s tím?
Přehánějí to všichni, vláda i její oponenti. Na jedné straně naprosto plošné dávky (není těch slibovaných 5000 Kč na dítě jakousi „kompenzací“ za plošnou výplatu stejné částky všem Ukrajincům?) pro uprchlíky, na druhé straně přísně testované dávky pro Čechy. K tomu ještě vyvěšování ukrajinských vlajek na veřejných budovách či jinde, jako bychom byli součástí tohoto těžce zkoušeného státu. Nevíme si rady s „Ukrajinci“, kteří neumí ukrajinsky ani rusky, a přicházejí z končin, kde se nebojuje. Dovedu si představit, že to štve i mnohé z těch, kteří nezištně pomáhají finančně i dobrovolnickou prací. Chápu, že zvládnout příliv uprchlíků bylo v první chvíli nesmírně obtížné, ale nyní je třeba zpřísnit kritéria. To, že někam přiletí čas od času raketa, není přece důvodem, aby se celé teritorium přestěhovalo jinam. Co by měli říkat v Izraeli? Přednost by měli mít osoby z oblastí bojů, a ty, které přicházejí z území relativního klidu, je i v zájmu Ukrajiny samotné nutno vracet zpět. Někteří tak již činí sami, my ale vůbec nevíme, kolik jich je a kteří to jsou. To je velká chyba.
Část Ukrajinců (spíše Ukrajinek) se již adaptovala a začala pracovat. Lze se domnívat, že většina z nich už zde zůstane a přijdou za nimi i rodinní příslušníci. Nebude to ale počet, který by nebylo možné zvládnout. Větší problémy očekávám ve školství, které není na příliv dětí předškolního a školního věku dostatečně připraveno. V této souvislosti musím ostře odsoudit počínání některých samospráv, které ukončují nájem soukromých školních zařízení se zdůvodněním, že budovy potřebují pro ubytování Ukrajinců. To je velmi krátkozraké a v delším časovém horizontu vyloženě škodlivé. Naštěstí se snad jedná jen o jednotky případů.
Fotogalerie: - Čaputová se Zemanem v Muzeu
Jak jsme slyšeli od jednoho z poradců premiéra, kdo nevystačí s financemi, má si zajistit druhou práci a uskromnit se. Dvě práce má asi sto padesát tisíc Čechů. Je to „dobrá rada nad zlato“?
Je to stejně „dobrá“ rada, jako kdysi od Marie Antoinetty, která doporučovala hladovějícím Francouzům přejít od chleba ke koláčům. Svědčí to o myšlenkové chudobě a absence empatie u některých příslušníků současné vládní elity. Co si asi myslí o výroku citovaného ekonoma například matky samoživitelky či jinak handicapované osoby, které sotva zvládají jedno zaměstnání, lze lehce uhodnout a jejich reakce není možné doslovně citovat. Stejně pitomé je doporučení pirátského poslance a člena vlády Michálka tepleji se obléknout a snížit teplotu v domácnosti. Pokud si dotyčný myslí, že tak přispěje k záchraně Ukrajiny, je to jeho věc. Ale proč by se takto měli uskrovňovat naši občané, kteří na současné energetické krizi nemají žádnou vinu? Energetická krize přece nevypukla s válkou na Ukrajině, ale souvisí především se systémově špatným uspořádáním a fungováním energetického trhu. To má na svědomí Evropská unie a prounijní horlivost české vlády.
Dramatické zvýšení cen řadu lidí dostává do těžko řešitelných existenčních potíží. V praxi pak sledujeme, že nemohou k lékaři, nemají na jídlo, a hlavně je naprosto děsí, co bude zítra. Narazíte i na názory, že jde o záměr, že je prostě snažší ovládat lidi, kteří mají dluhy, zdravotní problémy, každý měsíc řeší, z čeho zaplatí nájem atd…?
Tady bych byl vůči oběma vládám (současné i předchozí) shovívavý. Inflace byla v převážné míře způsobena vnějšími příčinami – pandemií covidu a nyní válkou na Ukrajině. Bohužel se ukazuje, že dogmatické neoliberální pojetí boje proti globálnímu oteplování situaci neřeší, ale jen zhoršuje. Zvýšení cen energií bylo totiž do určité míry uměle podpořeno, protože stoupenci energetického obratu chtěli zvýšit konkurenční sílu stále o dost dražších obnovitelných zdrojů. Proto se nic nedělalo proti spekulacím s emisními povolenkami i s burzovními cenami elektřiny a energetických surovin. Dnes se děje totéž s ruským plynem a ropou, které má nahradit dovoz zkapalněného plynu z USA, případně Arabského poloostrova, ovšem za cenu podstatného zdražení.
Psali jsme:
Nemyslím, že v době raketového růstu cen surovin a energií pomůže plošné snížení DPH o jednotky procent. Energetický trh EU se musí zreformovat, vrátit se k dlouhodobým kontraktům, vyřadit burzu, posílit státní i evropskou regulaci. Nelze donekonečna udržovat stav, kdy na úrovni EU se vzývá modla volného trhu a jednotlivé členské státy musejí vzniklé cenové deformace korigovat tvrdou regulací.
Řešení vidím nikoli ve složitých a lehce napadnutelných „cílených“ opatřeních, která prosazuje vláda, ale v mixu zvýšení existujících sociálních dávek, plošných opatření a opětovného zavedení progresivního zdanění. Takto se pomůže chudým, neuškodí střední třídě a bohatí odevzdají peníze z plošných sociálních opatření zpět do státní pokladny formou vyšších daňových odvodů.
Hrozba odstřižení dodávek zemního plynu z Ruska nutí domácnosti a zejména firmy hledat alternativní zdroj energie. Poradí si s tím firmy a spotřebitelé?
Od ruské ropy a plynu se chceme odstřihnout zcela dobrovolně, čili hrozbu si vytváříme do určité míry sami. Rusku tím moc neuškodíme, energetické suroviny prodá jinde. Navíc se v důsledku importu dražších náhražek zvednou světové ceny, takže Rusové i při nižších objemech budou inkasovat stejně nebo dokonce více. Reakce ve světě na bezprecedentní protiruské sankce vyvedly liberální Západ z mylného přesvědčení o vlastní neomezené hegemonii a Evropská unie musí slibovat výjimky, protože některé její členské země se bez ruského plynu ještě po nějaký čas neobejdou.
Je třeba připomenout, že zemní plyn byl schválen spolu s jadernými elektrárnami jako přechodný zdroj energie pouze na nátlak některých členských zemí EU a dávno před ruskou invazí. K hledání alternativních zdrojů energie nás nenutí jen situace na východě Evropy, ale především plány EU na emisně vyrovnanou ekonomiku.
Bude záležet, do jaké míry se budoucí energetický obrat projeví v cenách. Že bude na každé střeše v EU instalován solární panel, pobřeží bude lemováno parky větrných elektráren a v každé vesnici bude vybudována výrobna bioplynu, je v nejbližší době naprostou utopií. Navíc, elektřina z malovýroby je dražší než z velkých elektráren a ani v nejbližší budoucnosti neočekávám změnu. Instalovat na střechu solární panely se vyplatí pouze těm, kdo nevědí, co s penězi nebo mohou čekat řadu let na návrat investovaných prostředků. Propagovaná elektromobilita je rovněž stále významně dražší než automobily na klasický pohon.
Zkrátka přechod na alternativní zdroje energie bude finančně nesmírně náročný. Představit si jej v podmínkách neoliberálního volnotržního hospodářství opravdu neumím. V zájmu zachování života na planetě je však nezbytný a vynutí dalekosáhlé společensko-ekonomické změny, jejichž dosah dnes ještě neumíme docenit. V každém případě musejí nastoupit opatření ve prospěch nižších společenských vrstev, jinak vznikne sociální neklid vyúsťující v konflikty.
Co se týče firem, zde očekávám v krátkém časovém horizontu spíše snahu přehodit „Černého Petra“ na subjekty z rozvojových zemí, kde nejsou tak přísné ekologické normy. Zrušit energeticky a ekologicky náročnou výrobu totiž ze dne na den nelze. Její výrobky potřebujeme například i pro realizaci přechodu na alternativní zdroje energie. V každém případě nás čeká velmi složité období s nejistým koncem.
Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela přichází s myšlenkou „vytvořit státního obchodníka s energiemi.“ Vidíte v tom budoucnost?
Špatný nápad to není. Pokud se ale nezmění celý systém obchodování s energiemi v EU, moc to nepřinese. Jestli na burze v Německu bude elektřinu a plyn nakupovat soukromý nebo státní podnik je úplně jedno.
Nejnovější nápad z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu je ale podstatně nadějnější. Jedná se o speciální tarif na topnou sezónu se slevami až o 20 %. Je to rozumné, víceméně plošné, byť diferencované opatření, které by mohlo ulevit spotřebitelům a bránit jim přecházet zpět na uhlí. Jen nevím, jak se na to zatváří neoliberálové v Bruselu.
Fotogalerie: - Ztracený a opět nalezený komiks
Všechny nové veřejné a komerční budovy by od roku 2026 měly mít na střechách solární panely. „Vím, že je to ambiciózní plán, ale je realistický. Dokážeme to,“ říká šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Je to řešení?
U kulturních památek si to nedovedu představit. Panely by je zohyzdily. U moderních veřejných budov s plochou střechou to určitě možné bude. Ale spíše očekávám instalaci fotovoltaických panelů na střechách výrobních hal. Tam to má větší smysl. Význam této grandiózní investice v řádu miliard eur pro energetickou bilanci Evropské unie nedovedu posoudit, ale věděl bych o účelnějším vynaložení těchto peněz v zájmu boje proti globálnímu oteplování.
Vládě se nedaří mapovat pohyb a pobyt Ukrajinců na území naší republiky, s čímž souvisí i nemožnost rovnoměrného rozmístění uprchlíků do všech krajů. Některé kraje jsou pak přetížené, jiné situaci zvládají bez problémů. Extrémnímu tlaku pak v této souvislosti čelí samozřejmě Praha a Středočeský kraj. Zazněla už myšlenka podpořit rovnoměrně rozmístění uprchlíků bezplatnou jízdenkou. Co vy na to?
Uprchlíky nelze zavřít do vězení, ale lze jim nařídit, aby se pravidelně hlásili na policii. Tak se získá přehled, kdo a kam cestuje. Bránit v cestování jim nemůžeme a cestu do Německa či dalších západních zemí mají v podstatě volnou. Uprchlíci by neměli mít možnost si vybírat, kde mají být umístěni, pokud zde nemají příbuzné, kteří by se o ně postarali. Že usilují o umístění v hlavním městě a jeho okolí, je logické, protože zde vidí možnost pracovního uplatnění. Bezplatné cestování není dobrý nápad, protože se tak ztíží možnost kontroly jejich pohybu po republice i mimo ni.
Slyšíme, že pracovní i sociální integrace Ukrajinců probíhá velmi dobře. Jaká je vaše zkušenost?
Osobní zkušenost nemám. Pokud je ale na 60 tisíc uprchlíků už zaměstnaných, je to slušný výsledek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: Daniela Černá
_profil_top.jpg)
