Lidé musí opatřením věřit. Lhaní občanům je to nejstrašnější. Lékař- imunolog se snaží napravit, co se ministrům nedaří

04.11.2020 16:59

ROZHOVOR Lhaní lidem oficiálními místy a panující nejistota občanů je pro stát to nejstrašnější. Tato slova profesora Vojtěcha Cepla, jednoho z autorů současné Ústavy České republiky, si vybavuje imunolog Jaroslav Svoboda vždy, když přijde řeč na opatření a omezení, která na jaře i nyní zcela ochromila život v naší společnosti. Ve druhé části rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří o závěrech, na nichž se spolu s ním shoduje většina kolegů z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Patří mezi ně mimo jiné zacílení ochrany na občany ve věkové kategorii nad 65 let, ale i zvážení otevření škol.

Lidé musí opatřením věřit. Lhaní občanům je to nejstrašnější. Lékař- imunolog se snaží napravit, co se ministrům nedaří
Foto: Archiv JS
Popisek: MUDr. Jaroslav Svoboda, imunolog a Internista
reklama

Anketa

Věříte novému ministru Blatnému víc než Prymulovi?

hlasovalo: 16685 lidí

Zaklínadlem pro jaro a nyní i podzim v prevenci proti koronaviru se stala 3R. Dají se dodržováním rozestupů, častým mytím rukou a používáním roušek významně minimalizovat rizika nákazy?

Důležité je, aby každý měl stále na mysli jednak ochranu vlastní, a tím i svých bližních, protože pokud se i bez příznaků infikuje, může virus přenést kapénkovou infekcí i na ně. Zásadně by si neměl mnout či jinak sahat do oka, protože i takto může virus na sebe z okolí přenést. Základem je nošení roušky, optimálně roušky s respirátorem. Každá rouška má na jedné delší straně flexibilní kovové zpevnění, které patří na kořen nosu. V tom se často dělá chyba a rouška potom dobře netěsní. Je třeba mít k dispozici větší množství kvalitních roušek, nezbytné je jejich střídání a praní. Například roušky z Číny, které obdržel každý občan nad 65 let, mají často tkaničky, které se při prvním dotyku utrhnou.

Roušku by měl člověk nosit vždy, když je v kontaktu s lidmi, například naprosto samozřejmě v obchodě. Přijde mi absurdní, aby ho někdo perzekvoval za to, že ji nemá při procházce v lese, kde nikoho nepotká, nebo když jde v noci prázdnou ulicí vyhodit smetí do popelnice. Bohužel, i takové excesy se na jaře děly… Rouška samozřejmě, ani v té nejvyšší kvalitě, nepředstavuje absolutní ochranu, ale nepochybně chrání, jak to prokázaly studie na zámořských lodích, kde lidé roušky opravdu povinně nosili a kde je nenosili. Smrtnost byla sice zhruba stejná, ale na lodích, kde byla povinně nošena, se snížil počet infikovaných zdravých lidí o desítky procent. Některé studie prokázaly, že rouška právě proto, že nechrání absolutně a může někdy propustit malé množství viru, které je menší než minimální infekční dávka, umožňuje indukovat „T buněčnou imunitu“. Je to tedy jakýsi první krok k vakcíně.

Čím dalším snižujeme pravděpodobnost, že se zařadíme mezi ty, kteří se koronavirem nakazili?

Samozřejmé je časté mytí rukou mýdlem nebo jiným, k tomu určeným, desinfekčním prostředkem. Samozřejmostí je i dodržování tzv. „sociální vzdálenost“, která vychází z maximálního doletu kapky, tj. asi dvou metrů. V těchto odstupech by také lidé měli být v obchodě, u lékaře a podobně. Pochopitelně, kašle-li někdo, snažíme se tomu vzdálenost přizpůsobit nebo se mu vyhnout. Velmi starým, ale účinným receptem, je proplachování si nosu mořskou vodou nebo slabě růžovým roztokem hypermanganu, ale u hypermanganu musíme roztok přefiltrovat přes pláténko, aby se do roztoku nedostal ani jeden malý krystalek, který by mohl lokálně sliznici poškodit. Vhodné je také si vykloktat krk, alespoň vodou, určitě vždy po návratu z venku. Pro obranyschopnost je mimořádně důležitý i dostatek kvalitního spánku.

Lidé také často hledají prostředky, které by redukovaly riziko infekce, ať už jde o léky nebo rostlinné preparáty. Na které byste upozornil?

V literatuře je uváděna řada z nich, ale jejich efekt nebyl žádnou studií ani laboratorně jednoznačně podložen. Některé preparáty, které stimulují imunitu, jsou dokonce kontraindikovány. Z prostředků, které mohu s čistým svědomím doporučit, to je vitamín C ve vyšších dávkách, dostatečná saturace, tedy nasycení tkání, vitamínem D a betaglukany. Vitamín C je především antioxydans, tedy „hasí požár“ volných kyslíkových radikálů, které vznikají například při zánětu a které poškozují tkáně. Zároveň se i koncentrují v bílých krvinkách, jejichž funkci zlepšují a přispívají k udržení stálosti vnitřního prostředí, tzv. homeostázy, která je základem života jednotlivce.

Neměl by se podávat lidem, kteří trpí ledvinovými kamínky nebo pískem ze šťavelanů. V každém případě je při podávání dávek okolo 1000 mg za den a vyšších nutný výrazně zvýšený příjem tekutin. Můžeme ho dlouhodobě podávat v dávce 1000 až 1500 mg denně ústy, a to v kapsli, ze které se pozvolna dvanáct hodin uvolňuje. Podáváme ráno 500 až 1000 mg a v poledne eventuálně ještě 500 mg vitamínu C. Zásadně ho nedáváme na noc, protože vyvolává ve spánku podle EEG určitou „bdělost“, tedy narušuje přirozený spánek. Často je i lékaři nabízena možnost podání vysokých dávek vitamínu C. Nedoporučoval bych víc než 7,5 gramu jednou týdně v nitrožilní infúzi, ale je to možné až po poradě s lékařem. U nás to je vydáváno za novou metodu z USA, ale sám si vzpomínám, že koncem 70. let v některých hematoonkologických indikacích pan profesor František Heřmanský dával i dávky mnohem větší.

Čím je právě v této době tak důležitý dostatek vitamínu D?

Už od svého objevu je spojován s kostní hmotou a s rachitidou u dětí, která byla kdysi – v 19. století – nazývána nemocí anglických dívek, což bylo vysvětlováno tím, že nepřijdou v úzkých anglických ulicích na slunce. Ale i když se potom ven dostaly, rachitida trvala a nezažehnal ji, byť se tvoří v kůži vlivem UV záření. U řady lidí s jeho nedostatkem to totiž nestačí. Vynikající jsou některé preparáty z mořských ryb – třeba tresky – z ekologicky čistých oblastí.

Jinak lze hladinu D vitamínu stanovit v krvi. Nemusí se jednat o jeho nedostatečný přísun, ale i o jeho poruchu vstřebání v trávicím traktu, protože je rozpustný v tucích, nebo nedochází k jeho nutným biochemickým změnám v játrech a v ledvinách. Tak teprve vzniká steroidní hormon, pro nějž jsou čidla téměř ve všech tkáních. Ovlivňuje i sílu svalového stahu, což má zde význam pro dýchací svaly, zlepšuje stažlivost srdečního svalu a především je jedním z nejdůležitějších působků podmiňujících dobrou funkci imunity. Děti s nedostatkem vitamínu D trpí častými virovými infekcemi, negativní změny nacházíme i při imunologickém laboratorním vyšetření. Obvykle ordinujeme kapky Vigantolu, nějaké tablety obsahující také vitamín D a vápník, nyní jsou nové preparáty. Ale léčba by měla být sledována lékařem, aby nedošlo k předávkování.

Vedle těchto dvou vitamínů jste doporučil betaglukany, které mnozí užívají během chřipkového období. Jak působí při nemoci covid-19?

Jsou to komplexní polysacharidy, které primárně nepůsobí na adaptivní imunitu, ale zvyšují aktivitu fagocytujících buněk, které jsou součástí „přirozené“ imunity a vesměs přispívají k likvidaci infekce nového koronaviru jak na počátku infekce, a to pohlcením viru, nebo cirkulujících imunokomplexů složených z protilátek tvořených nemocnými v těžké fázi covidu-19 a vyvazujících virové částice. Pokud nejsou pohlceny těmito buňkami, jsou nefagocytované imunokomplexy ukládány do tkání, kde vyvolávají poškozující zánět. Například i generalizovanou vaskulitidu, která zhoršuje celkový stav v poslední fázi covidu-19, často s potenciálně letálním průběhem. Betaglukany by měly být podávány v dávce minimálně 1000 mg. U nás jsou k dispozici přípravky po 250 mg, 500 mg nebo sáčky obsahující 1000 mg, jde o preparát ImunoBran, kde je ještě arabinoxylan. Samozřejmá je i optimální kompenzace základního preexistujícího onemocnění (diabetes mellitus II. typu, srdeční selhávání různého původu, CHOPN). Vhodná je i suplementace tzv. „stopovými prvky“, především selenem a zinkem.

Škála léků a přípravků, které mají pomoci zdolat covid-19, je určitě hodně pestrá. Které z nich by ještě stály za zmínku?

V literatuře jsou uváděny další přípravky a léky, pro které jsou některé indicie klinické, laboratorní nebo jsou vytypovány „umělou inteligencí“ jako molekuly, které mohou blokovat některé pro rozvoj infekce nezbytné molekuly. Mezi ně patří například fagocytózu stimulující extrakty z třapatky purpurové, acetylcystein nebo erdocystein, tedy látky, které jednak čistí dýchací cesty, ale mají dokonce i bakteriostatický efekt. „Umělá inteligence“ vytypovala molekulu famotidinu, která potlačuje serinovou transmembránovou proteázu nutnou vele molekuly ACE 2 pro vstup nového koronaviru do lidské buňky. V tomto smyslu probíhá také několik studií. Tyto preparáty ale musíme považovat pouze za pomocné léky, základem zůstávají C a D vitamín, betaglukany, případně suplementace zinku a selenu. V poslední době se hovoří i o preparátu Raloxifen, což je modulátor estrogenových receptorů, který byl vytypován také „umělou inteligencí“ a na jehož protikoronavirovém výzkumu se podílela také skupina vědců z naší Přírodovědecké fakulty UK.

Které preparáty více slibovaly, než nakonec naplnily očekávání?

Zejména na počátku infekce se na základě analogie se SARS hodně uvažovalo i o Chlorochinu a Hydroxychlorochinu, který je méně toxický. Redukovaly rozsah pneumonie a in vitro se ukázalo, že tyto léky, používané jako antimalarika a vzhledem ke svým imunomodulačním účinkům i jako léky při revmatoidní artritidě při systémovém lupus erythematodes prostředí endozómů, do kterých koronavirus vstupuje, alkalizuje, ale proteázy v endozómech vyžadují kyselé pH optimum. Mají i další pozitivní vlivy na imunitu, nicméně v klinické praxi se zatím neukázaly jako příliš účinné a dle intenzivistů prodlužují dobu případně na řízeném dýchání, což může mít fatální následky. Antiparazitika jsou vůbec léky se zajímavým komplexním účinkem, podle studií, zatím in vitro, tedy v laboratořích, má vliv na nový koronavirus i antiparazitikum ivermectin vyvíjený v Austrálii. U všech těchto preparátů je třeba předem konzultovat svého ošetřujícího lékaře.

Nehovoříte o plazmě od lidí, kteří se z této nemoci vyléčili. Uplatňuje se?

Podávání rekonvalescentní plazmy od nemocných, kteří onemocnění úspěšně překonali, se při léčbě ve světě také uplatnilo, proto jsou stále hledáni dárci této plazmy. K otázce farmakoterapie bych ale přičinil ještě jednu velmi důležitou poznámku. Někdy jsou i lékaři, kteří v dobré víře, ale aniž by se orientovali v imunologii, doporučují nemocným tzv. imunostimulační preparáty, například Isoprinosine tb., Immodin amp. tj. Transfer factor, Imunor amp. k perorálnímu použití. Jde o preparáty, které komplexně ovlivňují celý imunitní systém, tedy i T buněčnou imunitu, takže zde hrozí uspíšení nebo dokonce vyvolání atypické aktivace imunitního systému směrem k oné cytokinové bouři. Je to můj osobní názor, ale zatím bych tuto skupinu léků v době epidemie covidu-19 nepodával a považoval je za kontraindikované, protože v tomto období i kdo měl včera test na nový koronavirus negativní, můžeme dnes být již pozitivní. To znamená, že se mezitím nakazil nebo nešťastnou náhodou byl ve skupině lidí, u nichž měl test falešnou negativitu, což bývá až ve 20 procentech případů.

Na čem především závisí průběh nemoci nakaženého koronavirem a kdo se jí nemusí bát?

Na to bych odpověděl, že z infekce by měl mít obavy každý. Skutečností ale je, že vážné příznaky covidu-19 se objevují prakticky pouze u závažněji chronicky nemocných starších lidí, u nichž se rozvine v důsledku metabolického, zánětlivého nebo nádorového onemocnění imunodeficience týkající se především T buněčné imunity a z toho vyplývající poruchy fagocytózy. Například letos na jaře u nás ze všech zemřelých představovali 93 procent jinak chronicky nemocní lidé ve věku nad 65 let, stejně nemocní ve věku 55–65 let tvořili několik málo procent a z mladších lidí zemřelo absolutně „pouze“ 40 lidí, kteří pravděpodobně mohli trpět nějakým hematoonkologickým onemocněním nebo geneticky podmíněným poškozením imunity.

Už jste zmínil, že nemoc označovaná jako covid-19 je u některých novým koronavirem infikovaných lidí způsobena přímo tímto virem označovaným SARS-CoV-2, ale to, co případně zabíjí těžce nemocného covidem-19, je vlastní, extrémně aktivovaný imunitní systém. Jak by se dal tento jev co nejsrozumitelněji vysvětlit?

Jde de facto o obecný patofyziologický fenomén. Například u animálních modelů existují viry tzv. choriomeningitidy, tedy viry vyvolávající zánět mozkových blan, který se ale projeví pouze u jedinců, co mají vyvinutý imunitní systém. Jsou kmeny těchto zvířátek, které mají ze své genetické informace vyňaté geny pro imunitní reaktivitu, tzv. „knockoutované kmeny“, které vůbec imunologicky nereagují. Jsou-li tyto kmeny infikovány tímto virem, nic se jim nestane, nedostanou meningitidu a dále normálně žijí, zatímco kmeny s imunitním systémem, byť i částečně poškozeným, dostanou těžký zánět mozkových blan se smrtelným průběhem.

Manifestaci onemocnění tedy zprostředkuje – v tomto případě zcela – imunitní systém. Odpovídá to starému klinickému pravidlu, které říká, že stojíš-li u lůžka nemocného, zamysli se vždy nad tím, které příznaky jsou vyvolány případným vnějším etiologikým agens – tj. příčinou, například virem – a které podmiňuje poškození vlastních tkání odpovědí organizmu. A podle této úvahy se rozhodujeme, zda máme v té které fázi onemocnění působit spíše proti, v tomto případě, viru, nebo zda modulovat imunitní odpověď.

Čím si vysvětlujete to, že nemálo lékařských kapacit má negativní postoj k přijímaným opatřením, která stejně jako na jaře ochromila chod společnosti?

Pokud jde o přijetí opatření, která jak na jaře, tak i nyní zcela ochromila život v naší společnosti, vybavují se mi dávno pronesená slova panem profesorem Vojtěchem Ceplem, tvůrcem naší nové Ústavy, který vždy zdůrazňoval, že lhaní lidem oficiálními místy a panující nejistota občanů je pro stát to nejstrašnější. Takový stav vyvolává u většiny lidí pocity nedůvěry, a ne strachu, ale úzkosti, která, trvá-li dlouho, může vyústit až ve lhostejnost.

Rovněž nesmí lidé v těchto situacích nabýt většinového přesvědčení, že vláda zneužívá nouzového stavu k případnému již  neopodstatněnému omezování individuálních svobody člověka, a k podezření, že situace nějak ekonomicky zneužívá ve prospěch určitých velkých firem, protože mezi ty nejohroženější patří malé a střední firmy. Vždyť střední stav je základem každé společnosti. Současně si lidé musí být jisti kvalitou a dostupností zdravotní péče, ať už jde o nemocnice, ambulance praktických lékařů i ambulantních specialistů, kteří jsou asi nejvíc ohroženi, přestože při trendu zkracování doby hospitalizace celá tíže o komplikovanější pacienty leží právě na nich.

Byli lidé ochotnější podřizovat se na jaře nejrůznějším omezením proto, že informací nebylo tolik a nikdo nemohl tušit, zda i on sám či jeho blízcí nejsou v ohrožení?

Je pravdou, že v jarních měsících, kdy nás zasáhla vlna koronavirové infekce, jsme většinově dosáhli jistého společenského konsensu. Nerad hovořím o podzimu jako o druhé vlně, protože jsem přesvědčen, že jde o pokračování, snad druhou fázi, jarní infekce. Všichni byli zaskočeni, protože kontinentální Čína doutnající infekci tajila. Sekvence viru byla známa již v létě 2019, první infikovaný člověk byl prokázán 17. listopadu 2019 a potom se už epidemie začala šířit v okolí desetimilionového města Wu-chanu ve střední Číně. Povědomost o epidemii se však v zasvěcených kruzích světa objevuje až na rozhraní ledna a února 2020. Infekce se z Číny šíří díky globalizaci. Pokud by došlo k uzavření určitých oblastí v Číně již na přeomu let 2019 a 2020 tak, jak je tomu nyní v Evropě, jistě by k pandemickému šíření nedošlo.

Čím je nejvíce oslabena důvěra veřejnosti v ty, kdo zemi v této složité době řídí?

Současná nedůvěra občanů k vládním rozhodnutím u nás je podmíněna jednak ze dne na den se měnícími opatřeními, bez jakékoliv možnosti přípravy, jednak některá opatření postrádala logiku a lidé nevěděli, s čím mají počítat, a velmi kriticky se dívali na charakter poskytovaných informací. Záplavy čísel vyvolávaly strach, někdy až paniku. Vždyť už sám výraz „covid pozitivní“ je zcela zavádějící. Navozuje dojem, že tito lidé jsou nemocní, i když v 85, dnes snad již v 90 procentech, jde o zcela zdravé osoby. Jen u některých z nich se objevily minimální „chřipkovité“ příznaky odeznívající obvykle po několika dnech, výjimečně přetrvávají bolesti ve svalech a větší únavnost. Drtivá většina lidí o své „pozitivitě“ ani neví. Někdy byly zaměňovány výsledky čínských protilátkových rychlotestů krve z prstu, které se ukázaly jako velmi nespolehlivé, s výsledky testů protilátek IgG, IgA a IgM z žilní krve německé provenience. I poslanci v Parlamentu, pokud nešlo o lékaře, často zaměňovali zdravé, ale covid pozitivní, za nemocné. Správné označení by bylo „Nový koronavirus pozitivní člověk“, zkráceně „NK pozitivní“.

Opoziční politici tepou vládu za to, že v létě situaci podcenila, přestože se někteří z nich jako senátorka a tehdejší poslankyně ODS Miroslava Němcová, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová či její spolustraník Dominik Feri zúčastnili posezení na Karlově mostě u půlkilometrového stolu. Jaké výtky byste vládě adresoval vy?

Už na jaře jsme opakovaně v médiích i z Karlovy univerzity upozorňovali na to, že maximum pozornosti – i finančních výdajů – je třeba zaměřit na starší chronicky nemocné lidi, kteří v důsledku opakovaně jmenovaných metabolických, zánětlivých či nádorových onemocnění trpí i imunodeficiencí a jsou ve velikém riziku vývoje do těžké formy covidu-19. Doporučovali jsme věnovat maximální pozornost těmto ohroženým lidem, nikoliv je izolovat, ale jak to učinili například v Singapuru, čímž mimo jiné dosáhli téměř vymizení infekce. Tedy poskytovat jim individuální péči, která by odpovídala jejich situaci. Zmínil jsem například situaci lidí majících alespoň dvoupodlažní vilku a těch, kde žije třígenerační rodina v relativně malém bytě.

Zmiňoval jsem se o zbytečně zavíraných hotelech, kam by si nemocný člověk mohl vzít i svého psa či kočku, měl by zajištěné stravování, ošetřování a byl by blízko své rodiny, přičemž by mohl chodit na pocházky do parku či do lesa. Pochopitelně by náklady na pobyt v hotelu musel platit stát, ale jde o účinné a humanistické, důvěru budící, opatření. Čas na to je ještě i dnes, ale pořád se ještě nezačalo ve spolupráci s praktickými lékaři a s ambulantními specialisty s vytipováním těchto lidí.

Utlumení života ve společnosti, tedy tzv. lockdown, je v situaci, v níž se nalézáme, namístě?

Vláda musí lidi přesvědčit o tom, že pro všechny je to nejlepší řešení, a lidé se s tímto řešením musí ztotožnit. Vynucovat ho nějakými restriktivními opatřeními nemá smysl. Lidé musí být přesvědčeni, že jim vláda předkládá pravdivé výsledky, že opatření budou zrušena ihned, jak to bude možné, a že opatření nebudou zneužívána k oslabení jejich individuálních svobod v budoucnosti. Lidé si musí být jisti, že všechna opatření jsou logická a opodstatněná.

Je podle vás logické a opodstatněné i zavření škol a úplný přechod na distanční výuku?

To je jeden z hlavních problémů, u nichž se zastánci a odpůrci radikálních opatření střetávají. Matematický model Jana Kulveita z letošního léta tvrdí, že nejdůležitějším opatřením je uzavření všech škol. Ve většině evropských států, i při výrazném přitvrzení všech protiepidemických opatření, zatím zůstávají školy otevřené. Nechci hovořit o obrovských intelektuálních ztrátách v celé zemi, všechny ty typy tzv. „distanční výuky“ zatím nejsou plnohodnotné, nejlépe o tom vědí kantoři. Vzpomínám přitom na slova významného britského sociologa, Anthonyho Giddense, poradce premiéra Tonnyho Blaira, že škola má být především setkáváním očí, nebo na slova italského semiologa Umberta Eca, že smyslem školy není jenom informovat, ale především formovat.

A to by mělo platit i v tak výjimečné situaci, v jaké se po většinu tohoto roku nacházíme?

Vím, že je nouzový stav, ale zastánci otevření škol vycházejí z toho, že děti onemocní jenom zcela výjimečně, a to především děti s chronickým onemocněním, které by se musely učit doma. Děti však jsou intenzivními přenašeči, a proto by mohly přispívat k vytváření imunity v celé populaci. Skutečností je, že imunita se nepochybně tvoří, imunita v nejširším slova smyslu je jako reflexe reality základní vlastností živé hmoty. Nejohroženější skupinou by pak byli chudáci kantoři, i když by pochopitelně studenti i kantoři museli nosit ty nejkvalitnější roušky s respirátorem. Na tom se názory tříští. Druhá skupina, skupina odpůrců otevření škol, nechce vystavovat celou populaci této virové infekci, protože tvrdí, že účinná vakcína je na dohled, většina se shoduje na lednu 2021. Důvěřují tedy také imunitě, ale imunitě vyvolané vakcínou. Důsledkem zavření škol je, že děti jsou doma, ve styku s rodiči místo s kantory a spolužáky, rodiče se s nimi učí, a proto často nemohou chodit do práce.

Někdy se objevuje i argument v tom smyslu, že není možné vyloučit i u bezpříznakových lidí, kteří prodělali infekci novým koronavirem, pozdní následky infekce. Pro toto tvrzení ale nemáme žádné seriózní podklady. Snad pouze po překonání těžké formy covidu-19 víme, že se objevují již zmíněné plicní fibrózy a možné jsou i následky na srdci, opět po těžkém průběhu. Z uvedených hodnot vyplývá jasně, že se jedná o reálnou a nebezpečnou hrozbu pro i jinak chronicky nemocné lidi, především ve věku nad 65 let. Osobně jsem přesvědčený, že opatření by měla být cílena především na tuto rizikovou skupinu a u nich i u ostatních lidí by měla být řešena individuálně. Imunita, vlastnost živé hmoty, se zde vytváří a existuje. Proč by jinak na zámořských lodích, které představují opravdový inkubátor viru, smrtnost odpovídala té celosvětové okolo 0,2–0,3 procenta a vždy zde bylo 30–40 procent lidí, kteří, ač jsou neustále ve styku s novým koronavirem, se nikdy neinfikují?

Jaké kroky by bylo podle vás zapotřebí podniknout v této fázi vývoje pandemie, kdy slýcháme i to, že nouzový stav u nás může trvat až do Vánoc?

Znovu, tak jako letos na jaře, jsme na Lékařské fakultě UK probírali argumenty pro a proti. K jednoznačnějším společným závěrům se dostaneme během několika dnů, ale předběžně se většina kolegů, stejně jako já, shodujeme na několika bodech:
1. Zacílení ochrany na občany ve věkové kategorii nad 65 let a na ostatní nemocné lidi trpící vážnými chorobami, které také narušují imunitní systém. Velkou pozornost je třeba věnovat především všem lidem žijícím institucionalizovaně, v komunitě. Rovněž je nutné tyto lidi pravidelně, asi každý týden, testovat, stejně jako zvenku přicházející ošetřující personál. Toto testování upřednostnit před plošným testováním, které, aby mělo smysl, by se také muselo provádět každý týden, což je nereálné.
2. Uvolnění všech dat včetně rozklíčování pozitivních výsledků PCR-RNA, na žádance podle věkových kategorií: do 65 let/nad 65 let, případně na žádanku vypsat i stručný charakter eventuálních příznaků.
3. Zvážení otevření škol.
4. Informovat občany pravdivě o celkové situaci a získat je ke spolupráci, aby opatření vzali za své a nedávat jim žádný důvod k pochybnostem o okamžitém návratu individuálních svobod, jakmile to bude možné. Zdůraznit podporu všech malých a středních zařízení, drobných podnikatelů, aby nenabyli dojmu, že vše po nouzovém stavu koupí v nouzovém stavu tiše podporované velké firmy a řetězce. Jedině tak lze získat důvěru a spolupráci občanů.

První část rozhovoru s klinickým imunologem MUDr. Jaroslavem Svobodou vyšla v úterý 3. listopadu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Pospíšil: Odchod Petříčka je ztráta. Babišizace ČSSD je kompletní. A Rusko u dostavby Dukovan? Konkrétní hrozba je tato

22:10 Jiří Pospíšil: Odchod Petříčka je ztráta. Babišizace ČSSD je kompletní. A Rusko u dostavby Dukovan? Konkrétní hrozba je tato

ROZHOVOR „Tomáš Petříček ve funkci obstál. Přes proruský tlak ze strany prezidenta zachoval základní…