Že se někdo skládá na raketu, která má nést jméno konkrétní ženy, a někde v konkrétním městě pak zabíjet civilní obyvatelstvo, nemůže pochopit nikdo. Ostatně jsem přesvědčena, že své role „nosičky smrti“ by se zhrozila i sama Dana Drábová. Tohle je prostě dobově úchylné jednání, a skutečně nevím, co na tom koho může „vzrušovat“. Asi má nějaký problém se sebevědomím, a tím si to dohání, skutečně nevím. A to už vůbec nemluvím o pohledu právním.
Ano, v souvislosti s touto iniciativou se dokonce objevují názory, že ČR tímto krokem vstupuje do rizika spojeného s paragrafy 406 („příprava útočné války“) a 407 („podněcování útočné války“) trestního zákoníku. Co vy na to jako advokátka?
Když si přečtete znění těchto zákonných ustanovení, skutečně si umím reálně představit trestní stíhání organizátorů této sbírky. V podstatě se divím, že již nebylo zahájeno trestní řízení z moci úřední, protože trestná je již fáze přípravy. Organizátoři by měli být požádáni minimálně o vysvětlení, „co tím chtěli říct“. Máme tu navíc ještě ono ustanovení, § 318a, což je neoprávněná činnost pro cizí moc, které, paradoxně, protlačila odcházející vláda. Podstata všeho je ta, že Česká republika není ve válce, a to těm, kteří se sbírkou tohoto typu chlubí, nedochází. „Hrají si“, dělají gesta, a vystavují svou naivitou naši zemi opravdu reálnému nebezpečí vtažení do války.
Domnívám se však, že je zde ještě další, méně „vzletná“ okolnost, která jim zatím také nedochází, ale která je dožene. Vyzvali k poskytnutí daru na raketu Dana pro Ukrajinu, ale podle mého názoru ji nebudou moci opravdu zakoupit, to je hloupost, ani na ni jakkoli přispět, protože to nebude možné. Přijali však miliony korun pouze za tímto účelem, a využít tyto peníze na něco jiného nebudou moct, protože by je zpronevěřili, což je také trestný čin. Tedy je budou muset všem dárcům vracet. Úplně jim nezávidím, co na sebe upletli za bič.
Psali jsme:
Andrej Babiš jako pravděpodobný budoucí český premiér předem avizoval změnu politiky vůči Ukrajině. Předně chce upřednostnit zájmy českých občanů před zájmy cizí země. Očekáváte, že svůj slib naplní? A lze to vůbec pod tak silným tlakem ze strany EU, jejíž politika je maximální podpora Ukrajiny?
Právě výslovný návrat k zájmům občanů České republiky vedl mnoho voličů k volbě některé z dnešních koaličních stran. Je ale smutné, že za to byly terčem nevybíravých útoků v tom smyslu, že jsou proto „proruské“, což je absolutní nesmysl. Chránit v první řadě občany vlastní země, jejich zájmy a bezpečí, není přitom žádná výjimečnost, ale musí být naprostá samozřejmost. Naopak ti, kteří dělali opak, nebyli lidé na svých místech.
A tlak EU? EU byla založena kvůli spolupráci členských zemí. Takto je třeba k ní přistupovat a tak Bruselu odpovídat. Věřím, že když se střední Evropa spojí, dokáže nemístnému tlaku čelit.
Bude Andrej Babiš dobrý premiér?Anketa
Obojí Andrej Babiš jako budoucí premiér avizoval. My mu spolu s některými kolegy na půdě Senátu můžeme poskytnout pro důsledný přístup podporu. Bude ji potřebovat, protože lehké to mít nebude. Stačí se podívat, co se děje po volbách – výsledky demokratických voleb nejsou náhle jaksi po chuti, a Brusel se taky nedá snadno. Totalitní manýry pod pláštěm demokracie se zalíbily.
Nad rodící se vládní koalicí se stále spekuluje, zda místo ministra zahraničních věcí má či nemá obsadit Filip Turek. Ten je ostřelován předně ze strany Deníku N, který odstartoval kauzu problematických příspěvků politika na sociálních sítích, které novinářce Zdislavě Pokorné předal jako zdroj Petr Ludwig (jak sám přiznal v pořadu Nory Fridrichové). Jak hodnotíte krok Pokorné, která následně použila screeny, které byly získány od bývalého Turkova kamaráda, sportovního novináře Vojtěcha Dobeše? Měli by novináři více prověřovat, nebo se mají soustředit pouze na obsah získaných materiálů?
Dovolím si spekulaci, protože tou trapnou historií se mi už nechce ztrácet čas. Povšimněme si, že se kopalo hlavně do Motoristů – napřed do jejich ikony Filipa Turka, pak do zkušeného předsedy Petra Macinky, a finále byl Oto Klempíř. Kdesi jsem uvedla, že kdyby Motoristé v tuto dobu navrhli do funkce ministra kultury zlatého slavíka Karla Gotta, kdyby žil, vytáhnou na něj projev z roku 1977. Ta moje spekulace tkví v tom, že podle mě chtěl někdo vyštvat právě populární Motoristy, aby je musel nahradit nějaký jiný subjekt z předchozí vlády, a tím mohli programově a personálně vydírat Andreje Babiše při sestavování nové vlády. Třeba tak, že se ti, kdo něco v posledních čtyřech letech zavinili a způsobili škody, nebudou voláni k odpovědnosti.
Jenže dotyční zapomněli, že Andrej Babiš dnes je jiný Andrej Babiš než před pár lety. Je více nad věcí, více politicky zkušený, více usměvavý, více vtipný, ale stále stejně pracovitý, chytrý a důsledný, až by ho člověk jistě někdy „přerazil“. Zkrátka kam se na jeho kvality a osobní autoritu hrabe předchozí premiér Fiala nebo ministři typu Stanjury. Nic si z nich nedělá, protože nemusí, a proto bude mít vládu, jakou chce a jaká odpovídá výsledkům voleb. To je celé.
To, co organizovali ti, které jste jmenoval, co předvádějí oni tzv. novináři a tzv. kamarádi, kteří náhle po dvaceti letech prozřou a kamaráda podrazí, zkrátka ta hysterie těch, kteří prostě prohráli volby, je v této podobě dětinská, hloupá a trapná. Novináři by samozřejmě měli vše prověřovat, než se někoho rozhodnou diskreditovat, sama vím, co to je, když si na někoho zasednou, ale tam nelze proto mluvit o novinářce, a není jediná. Podobné metody účelového dvojího metru a polopravd a nepravd a zavádějících titulků jich užívá mnohem víc. Všímám si však, že už jsou proti tomu lidé docela imunní.
Psali jsme:
Anketa
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?
Hovořím z vlastní zkušenosti – už kdysi dávno, když jsem ještě byla členkou zastupitelstva svého města a nepříjemným kritikem jeho vedení, protože ohrožovalo městskou společnost, která pak mimochodem opravdu zbankrotovala, otiskl místní zpravodaj vůči mně velmi dehonestující článek s cílem poškodit mě v očích místních lidí. Já tehdy byla začínající advokátka, také máma, dcera, kamarádka… Lidé ztichli, když jsem někam vešla, protože nevěděli, co si o tom článku mají myslet. Žádala jsem ihned omluvu, to redakční rada odmítla. Protože mne to opravdu ohrožovalo, zažalovala jsem to. Soudci nejen že mi přiznali omluvu, ale také výraznou finanční satisfakci. Prostě se za mě plně postavili s tím, že ani politika není nikdo oprávněn urážet. I on je člověk. A co myslíte, dovolili si někdy ještě něco takového? Nikdy. Musíme se prostě vrátit k odlišování kritiky, jakkoli tvrdé, právě od osobních urážek, pomluv a lží. Jinak se fér soubojů v politice nedočkáme, zvláště když ani média nejsou někdy fér. Ochrana osobnosti je nepochybně v dnešní době velké a velmi aktuální téma. Protože zničit člověku pověst, práci a tím i rodinný život lze dnes na objednávku.
Když se nyní vrátím o několik dnů zpět. Prezident Petr Pavel udělil na 28. října státní vyznamenání 48 osobnostem. Vy jste se ceremoniálu na Pražském hradě neúčastnila, nicméně jak hodnotíte výběr těchto osobností, například ocenění pro Zdeňka Svěráka, Aňu Geislerovou nebo generála Karla Řehku? Jak se podle vás projevuje jejich vliv na současnou politiku a veřejný život v ČR?
Patrně vás překvapím, ale hodnotit to až tak nebudu. Není to až tak třeba, protože lidé si to vyhodnotili rychle sami. Pro některá sporná jména, která jste uvedl, a jež jsou oblíbená z různých důvodů v okruhu pana prezidenta, by neměli zapadnout třeba zachránci lidských životů, mezi kterými je i devítiletý chlapec, nebo úžasná Martina Navrátilová a tak dále. Je zkrátka v pravomoci prezidenta státní vyznamenání udělit, a on to udělal. Lidé zvolili za prezidenta Petra Pavla, a tak je mezi vyznamenanými také názorový vkus jeho lidí. To je celé. Jiný prezident nebo prezidentka by vybírali a budou vybírat zase jinak.
Psali jsme:
Jaký máte názor na prohlášení prezidenta Pavla ohledně NATO a EU, které zaznělo v jeho projevu k výročí vzniku Československa, tedy že naše země má být aktivní a spolehlivou součástí Evropské unie a NATO, které zaručují bezpečnost a stabilitu, a to proto, že partnerství Evropy a USA se oslabilo a musíme mít podle prezidenta dost sil na to, abychom odradili Rusko sami. Apeloval tedy na další posilování obrany. Souhlasíte s jeho přístupem, nebo máte výhrady k některým jeho prohlášením?
Především bych ráda připomněla, že to nebylo s nejvyšší pravděpodobností prohlášení prezidenta Pavla, protože ho nepsal. On byl tím, kdo ho z pozice své funkce přečetl. My nevíme, čí názory vlastně vyslovil. Není to také přímo moje parketa, řídím se zde tedy svou přirozenou inteligencí a analýzou dostupných informací. Troufám si tvrdit, že pokud my máme být spolehlivou součástí Evropské unie a NATO, pak to musí platit oboustranně. EU a NATO musí být spolehliví a důvěryhodní pro nás. A to teď rozhodně není. EU i NATO si řečmi o míru říkají o válku, a hraje se o miliardy na zbrojení na úkor kvality života Evropanů. Něco je zkrátka velmi špatně. Takže bez ohledu na to, kdo je autorem textu daného prohlášení Petra Pavla, hrubě s jeho obsahem nesouhlasím, protože je tím, jak straší válkou, ryze účelový, a tím velmi nebezpečný.
Vraťme se ještě k říjnovým volbám. Ty vynesly do Poslanecké sněmovny velmi mladé politiky a političky. Mnozí tvrdí, že mladí politici přinášejí do politiky svěží vítr a nové nápady. Věříte, že mladí lidé jsou na politiku připraveni, nebo se jedná spíše o nezkušenost a naivitu, která může v politice spíše škodit? Jaký je váš pohled na roli mladých politiků v české politice?
Zde bych uvedla diplomaticky, že je to velmi individuální. Někdo nedospěje nikdy (úsměv), některé dnešní mladé politiky považuji za velké talenty hned a jiné vnímám jako pohromu, zvláště když promluví svá moudra, přesvědčeni o své genialitě. Lidé je všechny zvolili, lidé je všechny mají. Osobně si myslím, že jak budou ti mladí mluvit, odkopou se všichni velmi rychle, a lidé si je všechny raz dva „oznámkují“.
Na závěr ještě jedno téma - Ukrajina. V poslední době se na veřejnosti objevila výzva od aktivistů, ale i některých politiků, aby Národní muzeum vrátilo na svou budovu ukrajinskou vlajku, která byla odstraněna. Jak se díváte na tuto tendenci, která se stále více projevuje? Mělo by muzeum v tomto ohledu jednat podle názorů aktivistů, nebo se naopak jedná o symbolický krok, který se příliš politizuje?
Vlajka cizího státu nemá co dělat na národní instituci. Národní muzeum je navíc historickým symbolem, stojí v čele Václavského náměstí, a už přívlastek „národní“ je všeříkající. Státní budovy mají sjednocovat, ne rozdělovat. Demonstraci za opětovné pověšení ukrajinské vlajky na Národní muzeum považuji proto za absurdní a nic neřešící gesto. Kdo chce takto vyjádřit svůj názor, nechť to udělá na vlastním domě, ne na národním majetku. Tam mají být skutečně jen symboly našeho státu.
Znamená pro vás očekávaná změna vlády něco osobně?
Nejvíce pro mě bude znamenat jako pro občana naší země. Tady už to totiž nebylo o politických stranách, ani o sympatiích a nesympatiích, ale o skutečné schopnosti a neschopnosti lidí ve vládě, a čeho naopak někteří schopni byli. Sešlo se toho tentokrát moc negativního v kumulativní podobě. Ale věřím, že posílením střední Evropy, a tím, že nová vláda se dokáže v případě potřeby Bruselu důsledně postavit, se u nás blýská na lepší časy.
Já tomu osobně mohu přispět nové vládě v oblasti práva, nejvíce v oblasti územní samosprávy, protože jako advokátka se věnuji skoro třicet let problematice právě obcí a měst. Chci se proto věnovat právě těmto tématům. Vládě to může významně usnadnit práci v regionech, obcím a městům ve výsledku hodně pomoct v komunikaci s vládou. Tvrdím, že samospráva je základem správy státu, starostové jsou politikové s vysokou přirozenou autoritou, a zastupitelstva mají logicky nejblíž k lidem. A musím říct, že si toho zaslouží aktuálně docela hodně. A nejen proto, že jsou za rok komunální volby. Například po dvaceti pěti letech by se mohl zdokonalit zákon o obcích, mohla by se také promyslet smysluplnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Chce to také zcela jistě důkladnou revizi pravidel provádění dotačních kontrol směrem ke zdravému rozumu a spravedlnosti. A o stavu stavebního řízení ani nemluvím. To vše je má parketa v oblasti práva, a jsem přesvědčena, že s dobrým legislativním týmem, za spolupráce se Svazem měst a obcí a se Sdružením místních samospráv, by vše mohlo jít docela efektivně. Když o tom hovořím se starosty, bývají nadšeni. Je to oblast ryze právní, ne politická, a to mi vyhovuje. V klubu ANO v Senátu pro tato témata nalézám podporu. Věřím, že pro samosprávu budeme moci s kolegy mnohé užitečné udělat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte, aby se ukrajinská vlajka vrátila na Národní muzeum?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marek Bláha
