Minimální mzda má od ledna 2019 vzrůst o 1150 korun na 13.350 korun měsíčně. Aktuálně je bez práce pouze 2,8 procent obyvatel, bez práce je nejméně lidí od roku 1997. Jde za této situace o dobrý krok vlády?
Růst minimální mzdy je faktor, který přispívá k růstu nezaměstnanosti. Vzhledem k aktuální situaci na trhu práce, kde chybí přes 300 tisíc zaměstnanců, se však růstu nezaměstnanosti obávat nemusíme. Vyšší minimální mzda bude motivovat firmy, aby více investovaly do technologií a nahrazovaly lidskou práci kapitálem. Lidé s nízkou kvalifikací by proto na sobě měli pracovat, aby v budoucnu našli uplatnění. S příchodem krize se totiž situace na trhu práce může proměnit.
I kabinet Andreje Babiše je v této otázce nejednotný. Ministryně Alena Schillerová namítá, že toto navýšení bude velmi nákladné pro drobné podnikatele. Sdílíte její obavy?
V některých chudších regionech České republiky může růst minimální mzdy způsobovat problémy, které jsou umocněny neochotou části populace stěhovat se za prací. Na druhou stranu za minimální mzdu pracují jen zhruba 4 procenta zaměstnanců a část z nich ve skutečnosti dostává další nezdaněné peníze přímo na ruku. To se děje například u číšníků, kteří kromě minimální mzdy jsou placeni ze spropitného.
Za minimální mzdu pracuje asi 150 tisíc lidí. Je možné, že někteří z nich budou pro malé podnikatele příliš „drazí“ a některé pracovní pozice zaniknou?
Zaniknou všechny pracovní pozice, kterých si zaměstnavatelé budou cenit na méně než 17.890 korun, což budou po zvýšení minimální mzdy na 13.350 korun celkové měsíční náklady zaměstnavatele na vytvoření pracovního místa s minimální mzdou.
Fotogalerie: - Klaus, ,,Bobo" a Okamura slaví
Pokud dojde k rušení pracovních pozic, očekáváte, že se část z nich přesune do šedé zóny? Švarcsystém, práce na černo? Může zvýšení minimální mzdy vést k horšímu výběru daní?
Vzhledem k velkému počtu neobsazených volných pracovních míst se rušení pracovních pozic nebude promítat do růstu nezaměstnanosti. Rovněž motivace k přesunu do šedé či černé zóny nebude příliš velká. Růst minimální mzdy za příznivých ekonomických podmínek vede spíše k legalizaci části příjmů (například u zmíněných číšníků), čímž se zvyšuje daňový výběr. S příchodem krize se však situace může začít obracet a následně se vysoká minimální mzda může projevit jako škodlivá regulace.
V lednu 2015 činila minimální mzda 9200 korun. Za pouhé čtyři roky vzrostla na 13.350 korun, tedy takřka o polovinu. Je tempo růstu minimální mzdy adekvátní ekonomickému vývoji?
Minimální mzda v České republice byla dlouhou dobu směšně nízká. Nyní zažíváme rychlý růst minimální mzdy, nicméně vzhledem k celkovému výkonu ekonomiky nelze říct, že by výše 13.350 korun byla příliš vysoká.
Je takto vysoká minimální mzda potenciálním rizikem v případě, že by přišla další hospodářská krize? K čemu by mohlo dojít?
Ano, to je koneckonců příklad celé řady regulací. Nejdříve mohou působit neškodně, ale v případě změny ekonomické situace mohou způsobovat problémy.
Fotogalerie: - Zemanova čínská rapsodie
Navyšování minimální mzdy má i jiné dopady. Po navýšení minimální mzdy na příliš vysokou úroveň nahrazují některé pracovníky roboti, protože jsou pro podnikatele levnější. Jedná se například o místa pokladních. Lze podobný trend očekávat v budoucnu i v České republice?
Tento trend již probíhá. Růst minimální mzdy stejně jako vysoké zdanění práce a četné regulace na pracovním trhu vedou zaměstnavatele ke snaze nahrazovat lidskou práci stroji. Někdy proto zaznívají nápady, že by se měly zdanit i stroje. To by však pouze vytvořilo motivaci k přesouvání strojů do zemí, kde nebudou zdaněny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
