V úvodu Týdne v médiích Petr Žantovský upozorňuje, že z hlediska ochrany svobody slova je nejdůležitější událostí uplynulých dnů skutečnost, že Evropská unie ustoupila od takzvané šmírovací směrnice, kterou původně prosazovalo dánské předsednictví EU. O návrhu známém jako Chat Control se nakonec vůbec nehlasovalo. Dánské předsednictví EU návrh stáhlo z důvodu, že nezískal dostatečnou podporu napříč členskými státy, kde sílila kritika, že by tato směrnice – původně prezentovaná jako opatření na ochranu dětí před pedofily – ve skutečnosti zavedla ze strany poskytovatelů on-line komunikačních aplikací plošné šmírování uživatelů napříč Evropou.
Podle Petra Žantovského je nebezpečné, když se podobné zásahy do soukromí obhajují emotivními tématy. „To, že to bylo prezentováno jako ochrana dětí před pedofilií, je obrovská výmluva,“ říká mediální analytik. Připomíná, že sexuální zneužívání dětí se „umí šířit různými způsoby i bez šifrovaných komunikačních aplikací“ a že statistiky, o něž se návrh Chat Control opíral, mohou být zavádějící. „Oni dokazují, že se za posledních patnáct let zvýšil počet případů dětské pornografie či zneužívání dětí na dvacetinásobek, ale upřímně – kdo ví, jak k těm číslům došli. Možná jde jen o data, která mají vystrašit veřejnost a vytvořit alibi orgánům, které mají tyto činy vyšetřovat, tedy orgány činné v trestním řízení,“ dodává.
Měl Hayato Okamura právo ve sněmovním projevu proti svému bratru Tomiovi použít informace z jeho dětství?Anketa
Ačkoli opatření označované jako Chat Control, které by technologické firmy nutilo prohledávat zprávy a fotografie všech uživatelů, neprošlo, rozhodně to neznamená, že je nebezpečí zažehnáno. „Zatím tento návrh neprošel. Podtrhuji – zatím. Postavila se proti němu většina evropských států, naštěstí včetně České republiky,“ říká Žantovský a dodává, že i tak je třeba zůstat obezřetní, protože myšlenka na plošné sledování komunikace se z evropských struktur jen tak nevytratí.
Podotýká, že diskuse o návrhu probíhala ještě před českými volbami a končící ministr vnitra Vít Rakušan by smysl takového opatření před českými občany zřejmě jen těžko obhajoval. „Těžko si umím představit, jak by například ministr vnitra Rakušan, do jehož kompetence tato problematika patří, obhajoval před voliči, že umožňuje a nařizuje šmírování, fízlování a stalking každého občana a kontroluje názory, jeho myšlenky a to, co komunikuje,“ říká.
Podle Žantovského jde o další pokus o krok směrem k cenzuře a potlačení svobody projevu. „Jde o tu komunikaci politickou, nikoliv nějakou pornografii. O tom jsem absolutně přesvědčen. Je tu další pokus o krok směrem k cenzuře, k nesvobodnému projevu a trestání za svobodný projev, který není komfortní s tím oficiálně předepsaným,“ říká mediální expert.
„Zatím tato věc neprošla, ale jak znám unijní aktivisty, tak to zcela jistě v nějaké podobě dají na stůl znovu. Uvidíme, jak se k tomu postaví dnešní vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů,“ zakončuje toto téma Petr Žantovský.
Němcová a její výroky „čtvrté cenové“
Mediální scéna opět nabídla řadu momentů, které stojí za komentář. Petr Žantovský se tentokrát zaměřuje na reakce, které vyvolal výsledek parlamentních voleb, a konstatuje, že mezi nimi byla i řada emotivních výroků. Nejotevřeněji se podle něj projevila senátorka Miroslava Němcová (ODS), která „v posledních letech výrazně přitvrdila svou rétoriku“ a spolu se stranickou kolegyní Janou Černochovou se podle Žantovského „stala etalonem určité řečnické hrubosti a neomalenosti“. „Nevím, kde se v těch dámách bere tolik zášti a nenávisti. Člověk by od nich nečekal výrazy, které používají v různých situacích,“ říká Žantovský.
Konkrétně Němcová na sociálních sítích pozurážela nový vládní kabinet i jeho voliče. „Vláda Babišovy hanby zformována. Spojila je hnusná lež o bídě naší země, kterou vtloukali do hlav lidí. Rozpoutali štvavou nenávist vůči vzdělaným a slušným – premiéru Fialovi, jeho vládě, MPA. Podrývali úsilí milionů lidí. Otrávili tu vzduch. Neodpustím a nezapomenu,“ napsala senátorka na sociální síti X. V dalším komentáři se ještě více rozvášnila: „Skutečně devastující. Tolik lidí toto zlé, prolhané, amorální a tupé panoptikum volilo,“ doplnila Němcová.
Slova členky horní parlamentní komory Miroslavy Němcové považuje Petr Žantovský za závažné výhrůžky, pod nimiž si podle něj „lze představit ledacos“. Dodává, že podobná rétorika je nejen nevhodná, ale i hluboce nedůstojná. „Jeden z komentátorů k tomu na sociálních sítích poznamenal, že jde o snížení na úroveň čtvrté cenové,“ připomíná Žantovský. „V době, kdy se ještě restaurace dělily na první až čtvrtou cenovou skupinu, byla ta čtvrtá nejzaplivanější a nejzakouřenější. Chodili tam chlapi večer popíjet kyselé pivo z nemytých trubek a při tom vedli zásadní debaty o politice, ženských a fotbalu. A přesně na této úrovni jsou dnes výrazy senátorky Miroslavy Němcové,“ dodává Žantovský.
Zároveň přiznává, že ho její proměna osobně zklamala. „Je mi to líto. Znám ji pětadvacet let. Pamatuji si ji jako skutečnou dámu. Co se s ní stalo za tu dobu, opravdu nevím,“ říká Žantovský. „Možná je to ta hořkost z toho, že se v roce 2013 nestala premiérkou, na což měla ambici. Možná je to tím, že se ve stejném roce nestala prezidentkou, protože její vlastní strana místo ní nominovala Přemysla Sobotku. Je to nepříjemná situace, ale v její pozici by se s tím měla vyrovnávat kultivovaně,“ dodává.
Němcová tím však dává špatný příklad i veřejné debatě i médiím. „Takhle jen ukazuje našim novinářům, co všechno lze do veřejného prostoru vypustit. A když to přichází z úst senátorky a ústavní činitelky, je to o to bolestnější,“ uzavírá Petr Žantovský.
Kauza Bednářové jako zrcadlo dnešní justice
Na závěr svého přehledu se Petr Žantovský rozhodl vyhlásit pomyslnou anketu o nejlepší článek týdne. V tomto případě prvenství připsal publicistovi Petru Kolmanovi, který na serveru Lidovky.cz publikoval text s názvem „Případ prostějovské učitelky Bednářové a facka ústavnímu právu na svobodu projevu“.
Autor se v něm zastává učitelky Martiny Bednářové, která byla trestně stíhána a nakonec odsouzena s podmínkou za své výroky o válce na Ukrajině. Kolman označuje postup české justice za vážný zásah do svobody slova a varuje, že se společnost vrací k atmosféře před rokem 1989. Upozorňuje, že Bednářová nikoho neurazila ani nevyzývala k násilí – pouze vyjádřila názor na geopolitický konflikt.
Samotný soud s učitelkou Martinou Bednářovou nebyl podle Žantovského o jejím konkrétním výroku, ale o principu. „Ten soud byl jenom o tom, aby se dalo jasně najevo, že máme politicky navrch a můžeme rozhodovat o tom, co jsou dějiny a co se o nich smí a nesmí říkat, jak se smějí a nesmějí vnímat,“ dodává Petr Žantovský. Oceňuje, jak právník Petr Kolman velmi přesně rozebírá zásadní porušení ústavního práva na svobodu slova, a připomíná i původní ideály listopadu 1989. „V listopadu 1989 opravdu nešlo o elektromobily, klimatické žaly, feminismus, Palestinu, dostupné bydlení či dotace na všechno. Studenti tehdy demonstrovali hlavně za svobodu slova a svobodu vůbec,“ píše Kolman ve svém článku.
Žantovský k tomu dodává, že jde o mimořádně přesné vystižení smyslu listopadové revoluce i motivace lidí, kteří se jí tehdy účastnili. Kolman pak připomíná i slova jednoho z revolučních studentů, pronesená v Československé televizi v prosinci 1989: „Klidně ať si komunisté říkají, že jsou lepší než my, a my jim to musíme v diskusi lidsky a slušně vyvrátit. Nikdo nesmí být již zavírán, byť třeba za nemoudrý názor.“
„To je dokonalá pointa případu Martiny Bednářové. Dávám absolutní jedničku Petru Kolmanovi za to, že to napsal takto přesně a nedvojsmyslně. Měli bychom pojem svobody slova vnímat v celé jeho šíři, a ne jen účelově – tak, jak nám nabízí současná politická vrchnost,“ zakončuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s Petrem Žantovským?
autor: Jan Novotný
