Islámský stát začal ztrácet území a je nucen ustupovat. Džihádisté už byli vytlačeni z Ramádí, irácká armáda se s pomocí Kurdů chystá na Mosul. Podobně i v Sýrii je Daeš zatlačován syrskou armádou a Kurdy. Mezitím se v mainstreamu objevují informace typu, že Erdogan obvinil Asadův režim ze smrti 400 tisíc lidí… Tedy, co důležitého, se v těchto oblastech událo? Nakolik se může dařit v Iráku a Sýrii Daeš vytlačovat?

Situace v Iráku a Sýrii je složitá a nepřehledná. Průměrný občan, který se musí starat o obživu své rodiny v dlouhodobé chronické hospodářské krizi a je unavený, nemá mnohdy čas a náladu vyhledávat informace na alternativních zdrojích. Proto se stává obětí psychologické války, takzvaného vymývání mozků cestou oficiálních médií. Je logicky pohodlnější se podívat na zpravodajský pořad v ČT než sedět po práci u počítače a hledat pravdu na internetu. Ten je navíc záměrně zaplaven matoucími informacemi, především na Facebooku, ale i jiných sociálních sítích ovládaných z USA. Vždyť na vývoj Facebooku jako systému sledování a ovlivňování lidí v globálním měřítku přispěla i CIA. U nás je realitou matení občanů mnohými českými médii, jejichž vlajkovou lodí je ČT, a to ve službách amerických zájmů. Slouží k tomu především záměrné zkreslování informací a takzvaná politická korektnost, která není ničím jiným než odpornou, zločinnou a zavrženíhodnou formou zatajování pravdy, tedy lži, mediální manipulace a psychologické války. 

Islámský stát je umělá konstrukce, stejně jako Al-Káida a jiné teroristické organizace. V případě velkého tlaku se rozplyne, vůdcové a organizátoři zmizí do Saúdské Arábie, Turecka, Pákistánu, Súdánu, nebo s falešným pasem uprchlíka do Evropy. Zůstanou domácí bojovníci, kteří budou tvrdit, že jsou přesvědčení demokraté a s ISIL neměli nikdy nic společného. Následně začne boj jinde. Takový může být i vývoj v Sýrii a Iráku. Pokud budou teroristé v Sýrii poraženi, bude na tom mít zásadní podíl syrská armáda podporovaná Ruskem. Ostatní, snad s výjimkou Francie, to s bojem nepřehánějí. Spíše bojují jen na oko a s všemožnými výmluvami, aby nebyla jejich podpora teroristům označovaným americkou propagandou za demokratickou opozici příliš zjevná. Typickým příkladem je nedávný článek na Novinkách/Právu (Seznam), kde se píše o bojích vedených příslušníky prodemokratických povstalců a islamistické fronty An-Nusrá. Jestliže někdo spolupracuje s teroristy, není nic jiného než terorista, žádný prodemokratický povstalec. Nebo americká propaganda již mezi svojí demokracií a islámským terorismem nevidí žádný rozdíl.