Sněmovní komise pro vyšetřování odposlechů z policejních spisů navrhuje zřízení zvláštního orgánu, který by se zabýval vyšetřováním státních zástupců, a zavedení povinnosti orgánů činných v trestním řízení evidovat kontakt s médii. Je potřeba podle vás přijímat zvláštní opatření, aby k únikům informací, kterých už bylo v minulosti skutečně hodně, nedocházelo?

Stále si myslím, že je věc jednotlivých resortů – vnitra a spravedlnosti – zajistit si, aby k únikům nedocházelo, než zřizovat zase nějaký zvláštní kontrolní orgán. Možná doporučení sněmovní komise k tomu trochu přispějí, ale nevidím to jako něco zásadního.

Nepřekvapilo vás rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci náměstka olomouckého vrchního státního zástupce Pavla Komára, že se nedopustil provinění, když loni v červnu informoval média o předvolání strůjců policejní reorganizace, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho tehdejšího náměstka Zdeňka Laubeho? Komár dokonce tvrdil, že informovat média bylo ve veřejném zájmu.

Bylo to postaveno tak, že veřejný zájem nesmí být v kolizi s ochranou osobních údajů. Kdyby řekl, že budou vyslýchány špičky policie, ale nikoho přímo nejmenoval, tak by to bylo v pořádku. Tím, že je jmenoval, tak to v pořádku nebylo. Je už otázka policie a státního zastupitelství, jak si to vyhodnotí, jestli to je skutečně veřejný zájem, jestli jim to pomůže ve vyšetřování, protože mohou nastat případy, kdy veřejnost může přispět nějakými důkazy nebo zkušeností k tomu, aby se to vyšetřilo. Ale policie by se měla vyhnout osobnímu poškození lidí, kterých se to týká.

Někteří advokáti poukazují na to, že by měli i policisté nést zodpovědnost, pokud někoho bez pádných důkazů obviní, protože ten člověk může v průběhu vyšetřování a soudu přijít o zaměstnání, rodinu, vážně onemocnět, a když je po letech zproštěn obvinění, stát mu jen řekne, buďte rád, že jste se očistil. Byl byste pro zvýšení odpovědnosti vyšetřovatelů?