Nekritizujte zpravodajské služby veřejně! Generál Šándor varuje politiky před rizikem

17.01.2015 20:05

ROZHOVOR Politici by neměli veřejně kritizovat zpravodajské služby, lákají tím problémové osoby do republiky. I to si myslí bezpečnostní analytik Andor Šándor. Zároveň považuje za špatné, že je BIS podřízena vládě. „Jasně by měl být stanoven resortní ministr, v tomto případě přichází v úvahu ministr vnitra nebo premiér,“ říká Šándor, který se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz pozastavil nad tím, proč jsme na islámský radikalismus nereagovali dřív.

Nekritizujte zpravodajské služby veřejně! Generál Šándor varuje politiky před rizikem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andor Šándor

MF Dnes přinesla Váš komentář, který upozornil na to, že masakr v Paříži byl umožněn i tím, že novinová redakce, byť chráněná policisty, je tzv. „měkký cíl“a žádná policie ani zpravodajský systém nedokáží své občany ochránit na sto procent. Takže se máme smířit se skutečností, že další útoky mohou nastat. Co bychom měli udělat pro omezení rizik?

Od 11. září 2001 mi chybí debata o tom, co uděláme. První varianta je, že neuděláme vůbec nic a pokud nastane problém, vzniklá situace nás poškodí. Druhá možnost je, že zajistíme bezpečnostní opatření, ovšem musíme počítat s tím, že systém negarantuje, že bude stoprocentně funkční. Debata na toto téma se nevede, což vnímám jako chybu a výkřiky různých kampaní docela dobře nechápu. Nechápu, na co jsme museli čekat po útocích v Madridu a Londýně? Stále jsme říkali, jak je islámský radikalismus nebezpečný a když k atentátu dojde v Paříži, najednou všichni volají po opatřeních. Dá se říci, že v podstatě jediní, kteří zareagovali správně po 11. září, byli Američané.

To, že mohou útoky nastat, je realita dnešního světa a života v demokratickém státě. Ani v autoritářské zemi vás policejní a zpravodajské systémy dostatečně neuchrání. Podívejte se na útoky ve Volgogradu v roce 2013 před olympiádou v Soči. Je samozřejmě potřeba udělat maximum v preventivní části, aby se pravděpodobnost maximálně eliminovala, ale nikdo nedá garanci k tomu, aby řekl, že se to nemůže stát. Někteří politici chtějí zvýšit pravomoci tajných služeb a zároveň zachovat veškeré svobody. To ale dost dobře nejde. Na druhé straně omezení svobod nemusí znamenat dramatické zásahy. Pokud chce například BIS vědět, kdo je vlastníkem telefonního čísla, na které volá podezřelý cizinec, na kterého byla v rámci spolupráce upozorňována, považuji to za zcela legitimní věc. Asi se všichni shodneme na tom, že terorismus a organizovaný zločin nemůže žít bez financování, pak je jen logickým důsledkem to, aby BIS měla možnost podívat se do finančních úřadů. Když budeme BIS dobře úkolovat, kontrolovat a chtít výsledky, nebude mít čas si hrát a pravomoci zneužívat.

Mělo by dojít k projednávání novely zákona o BIS, která agentům umožní zasáhnout více do soukromí, tak jak o tom hovoříte: sledovat peněžní toky a snáze identifikovat účastníky telefonních hovorů. Takže schvalujete tento postup?

Je to dobré opatření a jsem přesvědčený, že už dávno mělo platit. Není to poprvé, co BIS volá po těchto změnách. Jsem pro větší pravomoci, ale zároveň pro skutečnou kontrolu tajných služeb. To, co máme v rámci parlamentu, není skutečná kontrola, ale předstírání. Dokonce jsem si jist, že citace zákona, že BIS je podřízená vládě, a že ji může úkolovat vláda, považuji za špatnou. Jasně by měl být stanoven resortní ministr, v tomto případě přichází v úvahu ministr vnitra nebo premiér. Chápu, že zákon pochází z roku 1994, kdy politici nechtěli připustit, aby takto mocný nástroj byl v rukou jednoho ministra. Ve všech demokratických zemích je ale taková organizace odpovědná buď nějakému ministrovi nebo předsedovi vlády.

Premiér Bohuslav Sobotka konstatoval, že na riziko spojené s radikály z Islámského státu nejsou české zpravodajské služby připraveny. Chce také bezpečnostní služby finančně i personálně posílit a to především Bezpečnostní informační službu. Bude to mít podstatný efekt?

Nemyslím si, že je potřeba zpravodajské služby nějak reorganizovat, spíš kvalitně řídit, jejich omezené možnosti mnohem lépe koordinovat a kontrolovat. Není možné, aby 25 let po revoluci neměl Úřad pro zahraniční styky a informace žádnou kontrolu. Já prostě nechápu důvod, proč se tak dlouho čeká s poměrně jednoduchou věcí jako je parlamentní kontrola zahraniční civilní rozvědky. To, co říká premiér Sobotka, je samozřejmě správné, navýšit pravomoci i finance, ale nečekejme, že v momentě, kdy vláda rozpočtovým opatřením nalije peníze do tajných služeb, se systém rázně změní. Pokud nebyl v minulosti záměrně podtrháván, minimálně nebyl kultivován, přitom všichni, co sledují, co se ve světě děje, musí vědět, že negativní trendy jsou na vzestupu. Aby se služby výrazně zkvalitnily, bude otázkou let. Nejdřív musíte přesvědčit vhodné adepty, že jde o službu perspektivní. Tito adepti musí být vzdělaní, mít dobré psychické předpoklady, projít náročnými psychotesty, být vlastenci, i když to slovo dnes lidé příliš rádi nemají. Takové lidi nevycvičíte za rok. V bezpečnostním sboru se říká poučka: „Vedle starého vola orá mladý oráč.“ Novým lidem musí ti starší předávat zkušenosti, protože v praxi se bez nich neobejdou.

Jak bychom měli reagovat na požadavky imigrantů?

Máme stále unikátní situaci v tom, že u nás je muslimská komunita malá, není radikalizovaná, ale není bezproblémová. Teď bychom měli pečlivě zvažovat, koho na své území pustíme a neměli bychom se nechat tlačit řečmi o morální povinnosti. Pomáhejme lidem lékařsky, pomáhejme lidem prokazatelně pronásledovaným, kterým hrozí smrt, ale nemusíme k nám brát ekonomickou migraci. Zcela nepochybně by také mělo platit, že v ČR platí jedny zákony pro všechny. Nápady o venčení prasat u mešit, zbytečné dráždění toho, co muslimy irituje, není úplně nejrozumnější. Na druhou stranu musíme počítat s tím, že muslimská komunita většinou nepáchá nic špatného, ale přesto připouští, že se řídí právem šaría, které není slučitelné s právem demokratických zemí. V jiných zemích existují místa, kam se po setmění policie bojí vstoupit. To je stav, který my nemáme, a proto dbejme na to, aby nenastal.

Prezident Zeman řekl, že muslimové, kteří nedokáží zapadnout a přijmout kulturu nové země, by se měli zase sbalit a vrátit se zpátky do domoviny. „Každý má žít ve své původní zemi. Něco jiného je cestovat a poznávat jiné kultury a něco jiného ve své původní vlasti pracovat,“ zmínil v rozhovoru pro Deník Zeman s tím, že lidé by měli žít ve svých rodištích a tam se věnovat náboženství a neměli by se pokoušet narušovat normální život v zemích, které mají odlišnou kulturu. Co si o tom myslíte?

Neumím odhadnout, kolik z velké muslimské komunity ve Francii má už francouzské občanství nebo se tam narodili. Jak jim řeknete, že mají odejít? To jsou občané Francie. U nás máme Vietnamce, kteří páchají trestnou činnost, nemají státní občanství a protože se jejich děti tady narodily, neumíme je poslat domů. To je problém nastavení systému. Souhlasím s tím, že by lidé měli žít především tam, kde se narodili. Jednoduše se to ale řekne, hůř dodrží. Francie přeci pozvala Alžířany, Němci pozvali Turky do svých zemí po druhé světové válce, aby jim pomohli budovat válkou zničený průmysl. Možná se domnívali, že zůstanou jen na přechodnou dobu, ale ti lidé tam teď žijí a to je realita. Já si neumím představit, že jen tak jednoduše řekneme: „Běžte domů.“ Byl bych také hrozně rád, kdyby politici, kteří jsou příjemci zpravodajských informací a ze zákona je mohou kontrolovat, neříkali, že jejich zprávy nestojí za nic a že si to, co dostali, už přečetli na internetu a že je odhazují do koše. Potenciální lump, který si toto přečte, co si o tom má myslet? Řekne si, že ti, kteří zpravodajské služby znají, je hodnotí negativně a dojde k závěru, že je jednodušší angažovat se v zemi, která má špatné zpravodajské služby. Pokud takový stav v bezpečnostních službách je, měl by se řešit neveřejně.

Přísnější opatření zavádějí i další země EU. Třeba Německo chce islámským radikálům zabavovat občanské průkazy a pasy, aby se nemohli přidat k armádě Islámského státu. Odebírání dokladů už schválili ve Francii. Británie zase uvažuje o tom, že zavede povinnost, podle níž by učitelé museli hlásit studenty s příliš radikálními sklony. Co říkáte těmto opatřením?

Stoprocentně souhlasím s tím, že je potřeba zamezit tomu, aby lidé jezdili bojovat do konfliktů například v Sýrii nebo v rámci Islámského státu, i když takových profesionálních bojovníků máme samozřejmě hodně. Představují velké nebezpečí. Nevím, jak si ale běžný učitel poradí s odpovědí na otázku: „Co je to radikální?“ Každý máme různé názory. Pro někoho je Pussy Riot pornografické uskupení a pro druhého rebelující punk. Některá opatření jsou logická, ale někde něco hlásit? Kdyby doporučení vzali učitelé doslova, mohli by policii zahltit. Obávám se toho, abychom ve snaze zlepšit bezpečnostní systém nevymysleli tisíc formálních věcí, které mohou ještě víc zkomplikovat soužití.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Výpalné“ za migranty: Mach začal počítat. Rakušan jako kdyby žil na jiné planetě

18:34 „Výpalné“ za migranty: Mach začal počítat. Rakušan jako kdyby žil na jiné planetě

Vyjadřování Víta Rakušana k migračnímu paktu, který inicioval a v Bruselu dohodl, působí podle lídra…