Mobilizace. Hovoří se o ní stále častěji. Jak se k tomu stavíte?
Jde o velké zahrávání si s realitou. De facto od roku 2005, kdy byla zrušena základní vojenská služba, se vše zakonzervovalo s tím, že se uvidí. Byly zrušeny okresní vojenské správy a celý systém, který měl na starosti to, aby lidé byli schopni v souladu se zákonem splnit svou brannou povinnost. Dnes se to někdo snaží oživit, ale domnívám se, že když k tomu dojde, budeme mít obrovské starosti. Základní otázkou třeba je, jak budou doručovány povolávací rozkazy. Jestli to bude jen prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jak.
U částečné mobilizace se vyhlásí nástup několika ročníků, ale neví se, kam se ti lidé mají dostavit. Jestli do krajských měst, kde budou vystrojovací střediska, kde dostanou všechny věci, co mají mít. Jsem hodně zvědavý na výsledky zdravotního zabezpečení mobilizačního cvičení a jak to bude prezentováno. Některým věcem se musím smát, protože jedenáctý motostřelecký pluk v Klatovech, který spadal pod druhou motostřeleckou divizi, prožil poslední mobilizaci na plné pecky. Vyvolalo to neskutečný chaos v civilu. Krávy řvaly hlady, neměl to kdo nakrmit, nikdo nerozvážel rohlíky.
Je ale třeba říct, že už jsem mimo armádu jedenáct let. Prostě nevím, kam se to posunulo, mohu jen odhadovat. Za mě se to prostě nikam neposouvalo a někteří funkcionáři to jen oprašovali.
Ten pluk zanikl v roce 1991. Kdy tedy byla zmíněná mobilizace?
V roce 1988. Na zodolněném pracovišti byli přítomni sovětští generálové. To bylo velmi zajímavé.
Někteří lékaři byli vyzváni k nácviku odvodů. Šéf České lékařské komory Milan Kubek upozornil, že s nimi generální štáb nekomunikuje a budou akci bojkotovat. Jak si to vyložit?
Dříve měl každý pluk svou ošetřovnu s lékaři včetně několika absolventů vojenské katedry (VKVŠ). Dnes asi nikdo nikomu neporučí. Nevím o tom, že by se doteďka zkoušelo, jestli by i takto lékaři mohli fungovat. Jestli je ale takhle vyzývají, snad mají nějakou zákonnou oporu. Jestli ne, tak by to mohl někdo odskákat. Stejně to na mě působí velmi nedomyšleně. Jde o výstřely od boku.
Dřív vláda vysílala signály a teď pouští balonky plné nesmyslů. Není divu, že to občané odmítají a začínají proti tomu vystupovat. Někteří pánové tam vůbec nevědí, která bije, a jsou totálně nepřipravení. Pak se ale nemohou divit, že to občané odmítnou.
Je dnes vůbec Česko schopné alespoň částečně mobilizovat?
Nevím. Co se týče mobilizace, můžeme se bavit o historii, ale ne o současnosti. Ostatně mobilizační opatření byla vždy přísně tajná.
Když jste v roce 2012 odešel do zálohy, byla tehdy schopna armáda vystrojit a vyzbrojit navíc třeba 50 000 mužů?
To by mě samotného zajímalo, jak by to vypadalo. Tenkrát jsem byl na návštěvě u jednoho útvaru a tam se vysoce postavený funkcionář z ministerstva podivoval nad tím, že vojáci chodí v úplně sešmajdaných kanadách. Když mu bylo řečeno, že jsou sklady prázdné a vojáci si musejí kupovat výstroj v různých army shopech, divně koukal a řekl, že to nemůže být pravda. Ale přesvědčili jsme ho. Nevím však, co se od té doby změnilo. Nicméně do roku 1989 byly plné sklady všeho. Výstroje, výzbroje, konzervovaných dávek potravin alespoň na tři dny.
Dnes si nedokážu ani představit, kde by našli ubytovací kapacity, abych těch padesát tisíc vojáků ubytovali. Všechna kasárna jsou rozprodána, nikde nic není a ta, co fungují, zhruba odpovídají počtům vojáků v naší profesionální armádě. Nerad bych ze sebe dělal vědmu, ale za mě nebylo nic. Nic se nenakupovalo, snižovaly se počty a tak dále. Byl jsem rád, že jsem skončil.
Novou českou obrannou strategii má na Ministerstvu obrany na starosti náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš, který se podílel i na vzniku Bílé knihy o obraně. Nejsou však tyto strategie vzhledem k v čase velice proměnlivým požadavkům na armádu jen těmi balonky plnými nesmyslů, o kterých jste mluvil?
Když vyšla Bílá kniha o obraně, kterou vytvořili někteří duševní kulturisté, co o armádě věděli jen to, že existuje, neměla vůbec nic společného s realitou. To jsou takové dokumenty pro dokumenty, aby mohl někdo říkat, že na jejich základě se třeba správně dospělo ke zrušení společných sil. Byl zlikvidován systém velení a řízení, který dnes velmi pracně obnovují. Takže vrhli armádu o deset let zpátky ve všech oblastech.
Je vlastně potřeba kvůli konfliktu na Ukrajině spřádat takovéto krajní plány?
To ať řeší mocipáni. Pokud by se válečný konflikt přenesl na naše území a došlo ke kontaktu pravidelných armád, tak by to bylo zlé. To nemluvím o stavu, který je teď na Ukrajině, že někdo vystřelí dvakrát ze samopalu, pak po něm někdo vystřelí zpět a bere se to jako odražený útok. Nicméně když se jednotka ocitne na místě intenzivního boje, za jeden den utrpí obecně patnáct až dvacet procent ztrát. To se musí nahradit.
Ostatně ani nevíme, jestli se do sebe zakousnou Číňané s Američany kvůli Tchaj-wanu. Jestli se to stane, tak potěš nás pánbůh. A nechápu, že když podporujeme úsilí Ukrajinců, aby boje dotáhli do úspěšných konců, ještě musíme chřestit zbraněmi na domácí půdě. To je divné. Nevšiml jsem si, že by takhle vyváděli Němci nebo Francouzi, kteří mají celkem silné armády. Takže nevím, co to tady ta naše pětikolka zkouší.
Máme za prezidenta generála. Je to výhoda?
On sice může nějak svými znalostmi vojenské problematiky ovlivnit činnost Bezpečnostní rady státu, ale jinak na to má vliv jako křovák na globální oteplování. Jelikož tady nemáme prezidentský systém, je jeho pozice omezená. Nemá to tedy žádnou superváhu.
Na svém facebookovém profilu máte heslo: „Česká republika je náš domov, rodina, bezpečí...“ Stále to platí?
Samozřejmě. Má to stále svou váhu. A ještě: „Republika na prvním místě.“ Český občan je ten, kterého bychom si měli považovat, protože on nás dostal na ta místa, kde dnes sedíme. Druhá věc je strašení občanů válkou. To má obrovský dopad na společenské vědomí.
Nicméně co by tím Putin získal, kdyby sem vlezl? Doly jsme zavřeli, zlato nemáme, ropy a plynu málo. Nic moc nového nevzniká. O dostavbě jaderných elektráren se žvaní. Přehrady, dálnice či nemocnice nic. Jen plané sliby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
Tecumseh
