Niedermayer pro PL: Lidi věří tomu, kdo lže a nejvíc křičí. Doufám, že to už končí. Jinak máme problém

07.05.2019 7:37

ROZHOVOR Ekonom a europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer předpokládá, že v okamžiku, kdy se ukáže, že Evropská unie skutečně neproplatí dotace firmám koncernu Agrofert, stát okamžitě vymůže z Agrofertu zpět peníze, které dnes dává z českého rozpočtu. „Nedovedu si představit jiný scénář. Teď vláda na sebe vzala odpovědnost, že dotace pro Agrofert jsou v pořádku, přestože Evropská komise naznačuje, že v pořádku být nemusí. Takže uvidíme, jak to dopadne. Myslím, že je to hodně riskantní postup, a doufám, že ho má vláda hodně rozmyšlený,“ prohlásil Luděk Niedermayer, který v květnových volbách znovu kandiduje do Evropského parlamentu na kandidátce TOP 09 a STAN – Spojenci pro Evropu.

Niedermayer pro PL: Lidi věří tomu, kdo lže a nejvíc křičí. Doufám, že to už končí. Jinak máme problém
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Luděk Niedermayer ve studiu OVM

Premiér Andrej Babiš odmítl sektorovou bankovní daň, jejíž zavedení požaduje sociální demokracie, ale chce, aby bankéři dali českému státu deset až dvacet procent zisku z dividend, který jinak odchází do zahraničí. Tyto peníze plánuje Babiš použít na financování svého Národního investičního fondu. Co si o tomto záměru myslíte?

Nejsem také úplně fanda do sektorové daně, protože pokud nějaká část v ekonomice vydělává příliš velké peníze a uvažuje se, jak to nejvíc zdanit, znamená to, že v tom sektoru není dobrá konkurence, že ten sektor dobře nefunguje, a to poškozuje ekonomiku, klienty, firmy. Je lepší se spíš vždycky podívat, co je příčinou toho, že banky nebo jiné společnosti příliš vydělávají, než to nechat a zdanit. To nevidím jako optimální řešení.

Myslím si, že pokud vláda chce vytvořit nějaký fond, do kterého bude někdo investovat, aby využil potenciál ekonomiky, není to úplně špatný nápad, ale musí být úplně jasné, co ten fond bude dělat. Pokud to má být komerční investice, je třeba, aby byla jasná pravidla, co se s těmi investicemi bude dít, a investoři musí být přesvědčeni, že ta investice je dobrá. Ale mám pocit, že všechno kolem toho investičního plánu je nejasné, natož aby bylo zřejmé, že ta investice je smysluplná. Proto myslím, že bavit se s jakýmikoli investory o podpoře takového projektu vyžaduje, aby bylo v této věci jasno. A zatím v této věci vůbec jasno není.

Fotogalerie: - Polední zastávka Nočních vlků

Dvě stovky motorkářů, tzv. Nočních vlků  se zúčast...
Dvě stovky motorkářů, tzv. Nočních vlků, se zúčast...
Dvě stovky motorkářů, tzv. Nočních vlků, se zúčast...
Dvě stovky motorkářů, tzv. Nočních vlků, se zúčast...
Dvě stovky motorkářů, tzv. Nočních vlků, se zúčast...
Dvě stovky motorkářů, tzv. Nočních vlků, se zúčast...

Anketa

Jsou demonstrace proti Babišovi a Benešové prospěšné?

9%
87%
hlasovalo: 20517 lidí

Myslíte, že je reálné, aby se akcionáři bank dobrovolně vzdali deseti až dvaceti procent svého zisku?

Zásadní rozdíl je, pokud nabídnete nějakým investorům, aby investovali do nějakého produktu, který je smysluplný, a ty peníze se zhodnotí a budou se vracet, tak to možné je. I když si myslím, že to je typické spíš pro centrálně  plánované ekonomiky nebo ekonomiky, ve kterých nepanuje konkurence, protože v normální tržní ekonomice mají investoři nespočetně možností, jak mohou své peníze zhodnotit. A nejsem si úplně jistý, že by pro ně byla úplně preferovaná varianta investovat se státem za nějakých velmi nejasných podmínek.

Myslím, že úplně standardní tohle není. A kdyby to bylo takové mafiánské „máte tady nabídku, které nemůžete odolat“, tak to jsme opět na míle vzdálení od fungování tržního prostředí. A můžeme si třeba položit otázku, jak by se Andrej Babiš tvářil, kdyby někdo řekl, že chce nemalý podíl zisku jeho firmy. Asi by se mu to taky úplně nelíbilo. Mám pocit, že je to spíš takový výstřel naprázdno. V okamžiku, kdy vláda nemůže přesně říci, co by investorům nabídla, tak to spíš připadá jako ta nabídka, které se nemůže odolat. Ale v naší ekonomice by pro tohle nemělo být místo.

Pokud jde o sektorovou daň, uvažuje o ní vláda v případě asi sedmiprocentní digitální daně za reklamu na Facebooku nebo Googlu. Zavedení této daně není tak úplně ojedinělé, protože některé evropské země ji také v nějaké podobě zavádějí. Je tato daň pro vás přijatelná?

Především považuji za velkou chybu, že se na tom evropské země nedohodly. Sám chci udělat nějaké kroky v tom, aby se dalo zvrátit rozhodnutí, že každá země bude v této věci postupovat zcela odlišně, namísto toho, aby Evropa stanovila nějaké parametry pro tuto daň, která by měla být dočasným řešením. Protože se domnívám, že vůči digitální ekonomice potřebujeme celosvětové řešení, dokonce nestačí ani to evropské. Ale Evropa by v tom mohla být ten pionýr. To, že se tedy jednotlivé země do toho pouští alespoň samy, je správné.

Ale jeden z problémů také je, že zavedení této daně vyžaduje spolupráci internetových firem, protože tato daň se bude moci vybírat jen v případě, že ony s tímto konceptem budou souhlasit a budou poskytovat data nezbytná pro spočítání této daně. Jinak mám pocit, že když se o tom vedla diskuse na úrovni Evropské unie, bavilo se o nějaké dvou nebo tříprocentní dani, což se na první pohled zdá být velmi málo, ale to není daň ze zisku, ale daň z obratu. Myslím, že daň z příjmu bez nějakého zohlednění nákladů ve výši sedmi procent je opravdu úroveň, o které žádná evropská země, pokud vím, neuvažovala. Je to opravdu hodně. A je tedy otázkou, jak kooperativní by v tomto případě internetové firmy s naší vládou byly.

V nedělní televizní debatě České televize předseda ODS Petr Fiala kritizoval vládu Andreje Babiše za to, že dává málo peněz na investice, dokonce méně, než dávala pravicová vláda v době hospodářské krize. Premiér Babiš se hájil tím, že dává na investice dost, protože přidal důchodcům i učitelům. Co říkáte jako ekonom těmto argumentům?

To je bezesporu zaměnění ekonomických kategorií. Platy a důchody jsou něco jiného, investice by měly vést k vytváření něčeho, co je samo o sobě schopno urychlit ekonomický růst. Když budeme mít lepší silnice, lepší železnice, tak to zefektivní fungování firem, firmy se stanou více konkurenceschopné, ekonomika poroste, a to znamená, že i stát bude bohatnout. Jestli toto premiér řekl, tak je to absolutní zkreslení pojmů a ekonomické teorie.

Velký problém, o kterém nemluvíme, je podle mne v tom, že stát si zvykl, že obrovské množství investic se platí z evropských peněz, nikoli z našich. I když se naší zemi, přestože ne všechno u nás funguje dokonale, daří velmi rychle bohatnout, tak se už přibližujeme do fáze, kdy evropské peníze na investice už nebudeme mít. A podle mého názoru je nejvyšší čas, aby se na to náš rozpočet připravoval. Tím nechci říci, že nemáme evropské peníze čerpat, samozřejmě že je máme čerpat, ale měli bychom se připravovat na dobu, kdy jich bude stále méně a méně. V některých oblastech, jako je doprava, řádově čtyřicet procent peněz, které investujeme, pochází z evropského rozpočtu. Když mluvíme o podpoře podnikání, je to přes devadesát procent.

Naše vláda by se měla rozhodovat, jakým způsobem bude v budoucnosti tyto věci financovat. Evropské peníze by se neměly používat jako náhrada za to, co bychom měli platit z rozpočtu, ale opravdu na výjimečné věci, které zlepší životní úroveň a fungování v naší zemi. Teď to tak není, my používáme evropské peníze na to, co bychom měli být schopni financovat z našeho rozpočtu a ten rozpočet zatěžujeme vyššími náklady, například tím, že vláda v minulosti dramaticky zvýšila počet zaměstnanců státu.

Premiér Andrej Babiš v pořadu Otázky Václava Moravce uváděl na rozdíl od vás evropské dotace ne jako přínos, ale jako zátěž státního rozpočtu, protože věci, na které jdou peníze z evropských fondů, musí stát ještě kofinancovat nějakou částkou.

To je věru neuvěřitelná argumentace, protože vláda, respektive programy, které nastavujeme na čerpání evropských dotací, by se samozřejmě měly zaměřovat na projekty, na investice, které dávají společenský smysl. Neměli bychom investovat do něčeho, co nedává smysl, jen proto, abychom utratili evropské peníze. Měly by to být věci, které zlepšují život v této zemi, zlepšují fungování ekonomiky, životní prostředí, vytvářejí podmínky, aby naše země fungovala i do budoucna. A když budeme financovat takové projekty, je pro nás úleva, že nemusíme platit z každých sta korun celých sto korun, co to stojí, ale jen dvacet, nebo třicet. Je to úplně obrácená logika, která naznačuje, že pan premiér považuje za normální, že financujeme nesmyslné věci. Nesmyslné věci bychom neměli financovat ani z národních, ani z evropských peněz. A u těch smysluplných bychom měli být rádi, že nám někdo umožní ty investice provádět rychleji. Zjednodušeně řečeno místo toho, abychom zrekonstruovali kanalizaci v jednom městě, díky evropským fondům to zvládneme ve čtyřech. To nepovažuji za nic nevýhodného, považuji to za obrovské plus, které bychom měli umět využívat.

Pokud jde o dotace, předseda ODS Petr Fiala poukázal na to, že Evropská unie odmítá kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše proplácet dotace Agrofertu, ale české úřady je platí dál – z daní všech občanů. Je to v pořádku?

Na postupu, že když poskytujeme někomu dotace, nejprve je zaplatíme my a potom si je necháme proúčtovat v Bruselu, není obecně nic špatného. Tak to financování v zásadě funguje, v tom nevidím problém. Ale problém je, pokud poskytujeme rádoby evropské dotace, o kterých existuje velká pravděpodobnost, že nám je Brusel neproplatí. To by byl hodně velký problém. A já samozřejmě předpokládám, že v okamžiku, kdy by se ukázalo, že Evropská unie neproplatí dotace firmám koncernu Agrofertu, z titulu konfliktu zájmů nebo jiného důvodu, tak stát okamžitě vymůže peníze z Agrofertu zpět. Neslyšel jsem bohužel žádné jasné stanovisko vlády, ale nedovedu si představit  jiný scénář. Teď vláda na sebe vzala odpovědnost, že dotace pro Agrofert jsou v pořádku, přestože Evropská komise naznačuje, že v pořádku být nemusí. Takže uvidíme, jak to dopadne. Myslím, že je to hodně riskantní postup, a doufám, že ho má vláda hodně rozmyšlený.

Za necelý měsíc bude vláda Andreje Babiše ve funkci jeden rok. Jak byste zhodnotil její působení jako ekonom, když v době, kdy se stále daří ekonomice, už je teď státní rozpočet v třicetimiliardovém deficitu, i když vláda slíbila, že schodek státního rozpočtu nepřevýší v letošním roce čtyřicet miliard korun?

Naší ekonomice se daří a platí, stejně jako často v minulosti, že se jí daří ne proto, co vláda dělá, ale přesto, co vláda dělá. Ale to není nic výjimečného, skutečný test toho, jak vypadá vládní ekonomika, nastane tehdy, až se zbrzdí ekonomický růst. Doufám, že se to tak rychle nestane, ale jednoho dne se to stane a pak uvidíme, jak se vláda připravila na horší ekonomický vývoj. Myslím si, že náznaky, že to nebude úplně jednoduché, tady jsou.

Už jsem hovořil o vysokém růstu počtu státních zaměstnanců, další věc je nesystémový přístup k nastavování některých důležitých parametrů jako změny v důchodovém systému a můžeme skončit u ryze populistických politik, jako je sleva na jízdném, která vyvolává dojem, že to, co trápí stále větší počet důchodců je, že platí jízdné ve vlaku, a nikoliv dostupnost sociálních služeb a fungování zdravotního systému, ve kterém stárnutí populace vytváří mnoho problémů, které bychom měli přednostně řešit.

Jsem dalek tvrdit, že z toho měsíčního vývoje se dá očekávat, že se řítíme do nějakého velkého fiskálního problému, to si úplně nemyslím, to se ukáže až časem, ale obávám se, že už jen to, že vláda řeší některé věci, které by řešit neměla, jako je to jízdné,  a zároveň neřeší ty problémy, které by řešit měla, což jsou věci související s demografickým vývojem, vytváří téměř jistotu, že následující vlády budou mít před sebou v budoucnu opravdu nelehké úkoly.

I když už jsme si u Andreje Babiše zvykli na různé urážky politických protivníků a kritiků, co říkáte tomu, že v televizní debatě s předsedou ODS Petrem Fialou nazval nepřítomného šéfa parlamentní strany  TOP 09 Jiřího Pospíšila parazitem. Jak vám tato urážka vašeho stranického předsedy a kolegy v Evropském parlamentu zní z úst premiéra, jehož byznys je závislý na dotacích a státních zakázkách?

Myslím, že ta kultura, kdy politici používají stále ostřejší slovník a nepokrytě lžou, je špatná.

Věřím, že to voliči jednoho dne přestanou tolerovat. V minulosti to bylo tak, jak si z dětství a svého života pamatuji, že když člověk lhal, přišel trest. A to je dobře. Ale nyní žijeme ve světě, ve kterém je to tak, že když lžete, stanete se třeba americkým prezidentem. Nebo českým premiérem. A to je špatně. Doufám, že jsme teď na vrcholu té situace, kdy část lidí ignoruje fakta a věří tomu, kdo nejvíc křičí, bez ohledu na to, co říká, a že ta doba pomalu končí. Ale jestli se to nestane, budeme mít velký problém.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Organizovaní demonstranti proti národu. Klára Samková udeřila

19:59 Organizovaní demonstranti proti národu. Klára Samková udeřila

ROZHOVOR „Proti dělníkům z Kolbenky, proti národu, dnes nestojí milicionáři a speciální policejní sb…