Vánoce jsou svátky klidu a míru. Letos se ovšem adventní doba nesla v duchu demonstrací proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi, politika a svár tu byly i o adventu. O čem to svědčí?
Demonstrace tu už jsou 30 let naštěstí bez represí a potvrzují, že v tomto ohledu tady demokracii máme a Bohu díky za to.
Na druhou stranu zůstává otázkou, zda se poslední demonstrace nestanou kontraproduktivní – Babišovu hnutí ANO rostou preference, opozice v tomto spíše stagnuje. A to si uvědomuje i druhý muž Chvilek Benjamín Roll a ptá se po řešení.
Je tu přirozená tendence v ČR posílit jaksi toho, komu je „ubližováno“. Osobně se obávám možné rostoucí frustrace demonstrantů, která se může proměnit v agresi. Pevně doufám, že lidé budou nadále kultivovaní.
Často se říká, že Češi jsou ostře politicky rozděleni. Mají rádi Zemana, nemají rádi Zemana, protestují. Diskuse se přiostřuje. Jak udržet klid, co byste radil?
Demokracie je diskuse, a obojímu je třeba se učit. Někdy těžce. Vánoce mají naštěstí ve svém středu Ježíška, tedy Boha, který se stal člověkem, Neviditelný se stal Viditelným, Vzdálený se stal Blízkým, Nekonečný se stal Maličkým. To nám dává také vidět hodnotu druhých.
Vánoce jsou časem inspirace, kdy můžeme mít na sebe navzájem více času, a to je dobře.
Fotogalerie: - Havel mezi lidmi
Kněz Tomáš Halík měl celkem nedávno, v říjnu, přednášku, ve které varoval populistickou pravicí, která zneužívá křesťanské symboly, zmiňoval strany SPD a Trikolóra. Tyto strany jsou podle Halíka nebezpečné. Cítíte to taky tak?
Domnívám se, že je třeba varovat i před populistickou levicí. I „díky“ tomu v současnosti prožíváme nadnárodní krizi liberální demokracie a mohli bychom říci, že se nacházíme ve „věku vzteku“.
O výrocích migrujícího zakladatele již dvou politických stran a jeho poslanců je toho dostatečně známo, a určitě je dobré před ledasčím varovat, ale znovu zase tak, aby to v závěru nebylo kontraproduktivní a otec Tomáš jim spíše nedělal politickou reklamu.
Víme také, že zakladatel hnutí Trikolóra Václav Klaus ml. se za své výroky omluvil. Tady bych spíše viděl osobní spor otce Tomáše s fenoménem Klaus. Na profilaci hnutí Trikolóra si musíme ještě počkat.
Křesťanskou historii naší země je ale třeba přestat politicky ignorovat, a naopak ji umět zahrnout. Ale umět to. Jsem přesvědčen, že se to vyplatí. I politicky.
Fotogalerie: - Chvilky na Hlavním nádraží
V rozhovoru pro Forum 24 Halík uvedl, že v ČR je demokracie osamocena a prezident Zeman je takový „Antimasaryk“, který přispěl k vulgarizaci politiky. Navíc, podle Halíka je Zeman manipulován oligarchy, což se projevuje jeho politikou směrem k Číně a k Rusku. Souhlasíte s Halíkem, či nikoliv?
Mám za to, že demokracií v ČR výrazně zasáhla historicky první přímá volba prezidenta. V současnosti tu zápasí formy demokracie – ta parlamentní a ta prezidentská.
Že prezident Zeman je mistr bonmotů a také v házení šrapnelů, víme. Myslí si, že tak rozčeří hladinu politické korektnosti a bude ho více slyšet. Přesto – byl svobodně a demokraticky zvolen i podruhé. Slíbil ale před druhou volbou, že bude slušnějším prezidentem, takže i on si uvědomuje potřebu příkladu a kultivace. Doufám, že svému slibu dostojí.
Na manipulaci oligarchy si musí dávat pozor každý, včetně otce Tomáše. Minimálně jednoho oligarchu v jeho blízkosti také vidím.
Byl bych rád, kdyby vedle důrazu na ekonomickou politiku byl také jasnější důraz na politiku podpory demokracie a skutečných lidských práv a náboženské svobody.
Do jaké míry by měl vlastně kněz dělat politiku?
Takové pokušení v životě kněze skutečně je. Kdo se také setkává minimálně každý týden s voliči tak, jako faráři v kostele? V minulosti byli mnozí také poslanci nebo zakladateli politických stran.
V současnosti je ale tato aktivní politická role pro kněze zakázána. A připomeňme, že prezidentský úřad vykonávaný knězem nikdy nedopadl dobře.
To ale neznamená, že se kněz nemá vyjadřovat k politice. Může a musí. Ovšem nesmí to být politická propagace.
Fotogalerie: - 30 let od sametové revoluce
Minulý rok Česko slavilo sto let státnosti. Letos zase 30 let od sametové revoluce, a oslavy byly skutečně velkolepé. Když se podíváte na těch 30 let a ty oslavy, řekl byste, že se Češi už s komunistickou minulostí vyrovnali, nebo ne?
Nejenom, že se s ní Češi nevyrovnali, ale ani samotní komunisté se s ní nevyrovnali. Nepochopili to, že jim bylo odpuštěno v roce 1989 a nenásledovaly procesy, vězení a povinnost náhrady škody, kterou způsobili.
Místo toho pronásledujeme jejich oběti, ty, které různým způsobem zmanipulovali ke spolupráci. Podařilo se jim především vymazat a zmanipulovat historickou a náboženskou paměť našeho národa, a i v současnosti se potýkáme v tomto s obrovskou nevědomostí.
Přesto rozdíl mezi tím, co bylo za totality, a co je teď ve společnosti, je obrovský, a ten, kdo křičí, že se totalita vrací, vůbec neví jaké to bylo.
Z pohledu klerika, řekl byste, že se za tři dekády od listopadu 89 podařilo restaurovat církev, obnovit ji poté, co ji desítky let komunisté likvidovali?
Za třicet let se podařilo církev doslova vzkřísit, když porovnáte zdecimovaný stav církve, na které se podepsal nacismus i komunismus. Za obou režimů vyrostlo také množství světců a mučedníků, z jejichž obětí a modliteb dosud žijeme.
Vyhlo se nám také díky tomu zesvětštění, jehož jsme svědky v církvi v západní Evropě. Do určité míry jsme byli také uchráněni velkého počtu sexuálního zneužívání v řadách služebníků církve, a naopak toto byly praktiky StB k diskreditaci a dehonestaci církve a nátlak na spolupráci.
Církev se nerestauruje, ale reformuje, a to stále. Vždy je co zlepšovat.
Fotogalerie: - Národní atrakce
Některým lidem se ale po určitých sociálních jistotách, které minulý režim nabízel, zřejmě stýská. V nedávném dotazníkovém šetření pro Paměť národa až třetina respondentů starších 40 let uvedla, že se domnívá, že za minulého režimu bylo lépe. O čem to svědčí?
Svědčí to o tom co jsem popsal výše: nevědomost, a také krátká paměť. Vezměte si ale, že před rokem 1989 byly v ČR téměř 2 miliony komunistů, připočtěte další spolupracovníky, rodinné příslušníky a budeme pomalu na té třetině respondentů. A ti se měli skutečně dobře za minulého režimu. Byla tady ale skrytá inflace a komunistická ekonomika se propadala, byl nedostatek zboží.
Faktem také je, že jsme dosáhli svobody a demokracie, a častokrát si s tím nevíme rady a můžeme prožívat tu Sartrovu „odsouzenost ke svobodě“. Musíme se ještě hodně učit, že naše svoboda má sloužit dobru, lásce a životu.
Na druhé straně, ze strany vlády a sdělovacích prostředků slýcháme, jak se Češi mají dobře, jak platy rostou a že se máme nejlépe v historii. Ovšem například bydlení se stává takřka luxusní komoditou. Jak na tom tedy jsme, a vydělali na přechodu k tržní ekonomice všichni?
Nebylo jiné cesty, než přejít k tržní ekonomice. Zapomnělo se ale přitom na mravní imperativy a na úctu k člověku i k přírodě. Svítá ale na lepší časy, roste mezi lidmi solidarita, jak vidíme například na charitním díle a na různých dobročinných sbírkách, jejichž výše každoročně roste.
Čas Vánoc je i časem bilancování. Komu, podle vás, patřil rok 2019, které osobnosti?
Pro mě vítězí každý rok jako osobnosti skuteční otcové a matky, kteří se opravdově manželsky milují a mají vícedětné rodiny, s láskou a něhou o ně pečují a vychovávají je. Skutečným problémem budoucnosti je totiž nedostatek dětí. Vždycky, když slyším děti v kostele (někteří to mají bohužel za rušení), tak říkám, že máme budoucnost: bude na důchody a bude se mít kdo za nás modlit.
Fotogalerie: - Věnce a svíčky po třiceti letech
Časopis Time například za osobnost roku 2019 označil Švédku Gretu Thunbergovou. Co říkáte na klimatický aktivismus mladých lidí, který v poslední době zjevně posiluje?
Všímat si životního prostředí a pečovat o něj je důležitá věc. Někdy se nám ta pravda ale splaší, podobně jako u SPD nebo u Trikolóry (tam ještě uvidíme) s křesťanskými symboly a hodnotami, které pak můžeme vidět jako zneužité, byť je důležité, aby se politika konečně začala jasněji odkazovat k našemu společnému evropskému křesťanskému dědictví.
Analogicky to vidím v úsilí v péči o klima. Zatím to vidím jako velmi splašenou pravdu. Ale hlavně nesmíme v péči o přírodu vylučovat sebe. Člověk je přece také její součástí, vztahy mezi námi, především v rodinách, v péči o děti, seniory, nemocné a umírající. Barometr civilizace lásky a života podle mě velmi ovlivňuje „klima“ na zemi. Války, jež se na mnoha místech světa vedou s velikou urputností, zanechávají nepoměrně větší uhlíkovou stopu než jsou letadla nebo zasílání e-mailů, jak se nedávno řešilo v jedné rozhlasové diskusi.
Rok 2019 přinesl i další liberální agendu: příkladem je boj za manželství stejnopohlavních párů. Ten by logicky časem otevřel dveře zřejmě adopci dětí těmto párům.¨Jak se v roce 2019 držely „tradiční hodnoty“, jejichž je církev, nepletu-li se, i v dnešní době strážcem…
Tradičním hodnotám církev slouží, musí o nich umět mluvit, protože jsou ve skutečnosti velmi moderní. Bioetická témata jsou také velmi citlivá, protože se dotýkají hlubokých lidských struktur. Domnívám se, že nám v tomto chybí klidná, věcná a také vědecká diskuse. Je to především úloha filosofických a teologických fakult, aby pomohly společnosti vyjasnit tyto otázky.
Když například při Pochodu pro život různé duhově oblečené skupinky mladých pokřikují na rodiče s dětmi: „Vaše děti budou jako my!“, pak to vidím jako varovné a ukazující na vzrůstající napětí ve společnosti v tomto ohledu.
Fotogalerie: - Statisíce proti Babišovi a Zemanovi
Čím prošla v letošním roce katolická církev ve světě a v Česku?
Od jara jsem byl hodně blízko tomu dění. Především se církev v ČR připravovala na 30 let výročí svobody a svatořečení sv. Anežky České. Pouť pěti tisíců lidí do Říma v listopadu letošního roku u té příležitosti byla fenomenální. Celonárodní sbírka, která vynesla 1,5 milionu korun pro papeže Františka a jeho pomoc chudým, zaznamenala pozornost v Římě. Moderní socha sv. Anežky České také našla místo v bazilice sv. Petra.
Vedle toho – dokáže někdo zmapovat aktivitu téměř dvou tisíc farářů v ČR? Realita je krásnější a silnější, než si myslíme a než někteří novináři obsáhnou…
Dařilo se církvi vyřešit sexuální skandály ve svých řadách? Například i ty, o kterých informovala česká média?
Osobně jsem zasažen tímto tématem dlouho. Jsem přesvědčen, že skutečné oběti mlčí. Jsem rád, že církev v ČR spustila linku pro ty, kteří se cítí být obětmi, dříve, než papež František předepsal tuto povinnost pro všechny země.
Díky mým dokumentům o domácím násilí vím, že mezi rozvádějícími se manžely bývá nařčení ze sexuálního zneužívání vlastních dětí bohužel silnou zbraní. I proto je mravnostní oddělení Policie ČR velmi na pozoru. Je třeba chránit skutečné oběti i dobrou pověst ve smyslu presumpce neviny. Lehce v dobrém úmyslu můžeme vyrobit oběti.
To je pro mě velký vykřičník. Jak skutečné oběti samotné, tak možnost pošpinit touto hrůzou nevinné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
