Česko vyhostilo tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského a pak britského agenta Sergeje Skripala v Británii. Bylo to adekvátní? Mělo by jich být podle vás více, nebo méně?
Hlavní otázkou není kolik, ale proč byli vyhoštěni. Z dokumentů, které britská premiérka předložila v Bruselu, nevyplývá žádný dostatečný argument, natož důkaz. Výsledky policejního vyšetřování a závěry zpravodajských služeb hovoří jen o tom, že použitou otravnou látkou je nervově paralytická látka řady novičok, z čehož všichni usuzují, že viníkem jsou Rusové. To je ale příliš jednoduché a v praxi nepoužitelné. Vyšetřování není ve fázi, aby mohl být někdo obviněn. Rusové mohou být z tohoto hlediska jen podezřelými. Ale podezřelými se stávají také Britové, a to už jenom proto, jak po tomto incidentu jednají. K tomu patří i jejich „umírněný nátlak“ na ostatní země včetně ČR, aby je následovaly ve vyhošťování ruských diplomatů, což je domluvený postup se Spojenými státy, který je součástí dlouhodobého boje proti ruskému režimu.
A část vlád evropských zemí se neodvažuje tomuto naléhání oponovat a podřizují se. Svým občanům to pak vysvětlují jako nutnou solidaritu. Jenže solidarita s kým? S podezřelými Brity?
Pokud se vrátíme k číslu vyhoštěných diplomatů, tak česká vláda k tomu přistoupila po vzoru chytré horákyně: ani málo, ani moc. Jeden diplomat by byl málo. Symbolizoval by jen základní povinnost, ale česká vláda chtěla vypadat jako platnější země v západním společenství. Proto to magické číslo tři – tři osoby, to už je skupina. Takže nikoli jeden či dvojice, ale celá skupina ruských diplomatů opouští ČR.
Tematice se věnujete v textu „Jaký motiv měli Rusové, aby eliminovali bývalého člena GRU Sergeje Skripala? Ve hře zůstávají Britové či třetí strana“. Jaké vidíte rozpory ve vnímání kauzy ze strany odborníků a politiků?
Myšlenkový proces rádobyodborníků, ale hlavně politiků je ohledně incidentu v Salisbury následovný:
-
Základní informací je, že novičok vyráběli, vlastnili či stále vlastní Rusové.
-
Zjištěnou informací je, že v Salisbury byl použit novičok.
-
Logickým závěrem tedy je, že novičok v Británii použili Rusové.
Závěr může být pravdivý, pokud předchozí dvě informace (předpoklady či takzvané premisy) jsou pravdivé a úplné. Jenže první informace úplná není. Jak někdo může prokázat, že látky řady novičok nebo znalosti postupu výroby se za několik uplynulých desetiletí nedostaly za hranice Ruska, respektive Sovětského svazu? A to nechci rozvádět špionáž v oblasti získávání utajených informací o bojových schopnostech protivníka.
A kdo potvrdí, že látka použitá v Salisbury byla skutečně z řady novičok? Tady musíme spoléhat na Brity. Avšak Britové nebyli nikdy tím nejspolehlivějším zdrojem. Navíc dosud nedokázali vysvětlit, jak se látka řady novičok dostala na území Británie a kdy se tam dostala. Chybí také identifikace přesného typu látky.
Přistoupila Česká republika k vyhoštění i za cenu zhoršení vztahů s Ruskem? Jak bude podle vás Rusko reagovat na podobné věci v budoucnu?
K vyhoštění ruských diplomatů z ČR nebyl žádný pádný důvod. Jedná se jen o další fázi nastaveného politického trendu Západu proti ruskému režimu, který nechce hrát podle předurčených a nevýhodných pravidel.
Rusové jsou příliš hrdý národ na to, aby si někdo mohl myslet, že neprovedou žádná protiopatření. A jak už se sami Rusové vyjádřili, tak ta opatření budou mít vždy minimálně „zrcadlový“ charakter. Obecně to lze shrnout do fráze, že vyhostí-li někdo pět ruských diplomatů, vyhostí Rusové stejný počet diplomatů té které země a možná něco přidají navrch. Navrch přidali například Britům, když jim nařídili snížit diplomatický personál o dalších 50 osob nad ten zrcadlový efekt, aby srovnali diplomatické počty na obou stranách. Tím ale zároveň obrátili inciativu na svou stranu a Britové nevědí, co s tím, protože tohle vůbec nečekali. Je v tom samozřejmě i další význam.
Čeho se můžeme obávat?
Do budoucna se můžeme obávat, že se vše otočí proti nám (tedy proti ČR), a to jak z ruské strany, tak i ze strany Západu. Nikdo z politických subjektů, které se vystřídaly v českém vládním kabinetu, si nechce přiznat, že se již řadu let podílíme na dost nepoctivých věcech včetně porušování mezinárodního práva. Prostě všechny tyhle politické subjekty vsadily na jednu kartu s emblémem EU a NATO (což je téměř jedno a to samé: 21 zemí bez Británie je jak v EU, tak zároveň v NATO) a jen se střídají ve vedení země.
Není to nic o spojenectví ani solidaritě, nýbrž o falešném spojenectví a falešné solidaritě. Budovat něco na pokrytectví a vydávat to za pevné ukotvení v „demokratických strukturách“ znamená posilovat negativní čili nechtěné účinky. Všechny věci napáchané ve světě Západem ve prospěch několika mocností budou mít pro nás nepříjemnou zpětnou vazbu.
Vás osobně překvapilo nařčení, že jed novičok mohl pocházet od nás, nebo nepřekvapilo? Nařčení se objevilo, přestože Miloš Zeman udržuje s Ruskem dobré vztahy i navzdory řadě českých politiků...
Okamžité odmítavé reakce našich politiků byly tragikomické. Co například mohou vědět premiér Babiš a ministr Stropnický o tom, co se dělo v Československu a jiných tehdy socialistických zemích v 70. a 80. letech? Poctivá politická reakce by byla prověřit tuto možnost, ale oni to okamžitě odmítli. To nevypovídá nic o jejich poctivosti. Buď něco skrývají, anebo opět jednali ve smyslu podřízené politiky ve prospěch Západu, která hlásá, že vše špatné je dílem Ruské federace. Nelze tedy připustit, že by mohlo být něco jinak. Jenže ono to bylo jinak už v mnoha věcech, které postupně vyplynou na povrch. Ale co potom s tím?
Všichni politici tvrdí, že naši vojenští chemici patřili vždy ke světové špičce. Avšak jak by mohli patřit ke světové špičce, kdyby nešli s nejnovějším vývojem? Tady něco nesedí. Pokud řeknu, že se bojové otravné látky z kategorie nervově paralytických látek (třeba i jen v malém množství a pro účely výzkumu) nacházely na našem území, tak se jen těžko mohu mýlit. Zcela jistě to byly látky řady „G“ (například sarin) a pravděpodobně i látky řady „V“ (například VX). Proč by to nemohly být i látky z nejnovější řady novičok?
To zní logicky...
Co vlastně naši chemici dokáží? Pokud jsou světoví, měli by umět odhalit látky řady novičok. Jenže k těmto schopnostem mohli dospět jenom za předpokladu, pokud by prováděli testy právě s těmito látkami. Jestliže to tak není, měli by naši politici opravit svá tvrzení o světovosti našich chemiků. Tady je zajímavé položit otázku, jak vlastně Britové dospěli k závěru, že se jednalo o látku řady novičok. Jakým způsobem získali schopnost toto odhalit? Anebo jenom odhadovali, protože jim výsledky nikam nepasovaly?
Budeme vůbec mít věrohodná zjištění o přítomnosti látek řady novičok? Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že u nás nebyl...
S přítomností látek řady novičok zřejmě zůstaneme na mrtvém bodě: jejich přítomnost nebude pravděpodobně potvrzena, ale ani spolehlivě vyvrácena. Odmítavá stanoviska některých odborníků nepovažuji za dostatečné vyvrácení.
Mohou popsat pouze věci do úrovně svého tehdejšího pracovního zařazení a své pracovní náplně, ale nemohou vědět o všech utajovaných zařízeních, která tehdy na našem území byla, a o všech činnostech, které se v nich odehrávaly, třeba i za přítomnosti zahraničních vědců.
Prezident Miloš Zeman uložil šéfovi Bezpečnostní informační služby, aby BIS pátrala, zda byl na území Česka vyvíjen nebo skladován jed novičok. Je to správný postup? Neměl by se ptát spíš jinde – třeba armádních chemiků?
Prezident Zeman může podle zákona č. 153/1994 Sb. s vědomím vlády ukládat úkoly všem třem českým zpravodajským službám. Akorát mě zaráží, že si vybral zrovna BIS. Jedná se přece přednostně o bojové otravné látky, a tak by mu mnohem lépe posloužilo Vojenské zpravodajství, které má lepší znalosti, možnosti a přístupy k záležitostem vojenské problematiky.
Prezident Zeman je vrchním velitelem ozbrojených sil, tudíž by mohl vydat úkol týkající se poznatků (ne tak nasazení vojenských sil) přímo vojenským chemikům. Avšak to nepovažuji za dostatečné. Nejlepším postupem v této věci je úkolovat Vojenské zpravodajství a vojenské chemiky vyzvat k maximální vstřícnosti a spolupráci. BIS by se mohla poohlédnout po stopách této látky v civilním sektoru.
Jak by měl prezident poté postupovat s informací, kterou zjistí?
Se zjištěným závěrem by měl postupovat podobně, jako když úkol vydával. Pokud tento úkol vydal veřejně (což byl úmysl), měl by také veřejně sdělit jeho výsledek. Samozřejmě jen do výše informací, jež jsou uvolnitelné pro veřejnost. Úplně by postačila věta, zda bylo šetření pozitivní, nebo negativní. Je nutné samozřejmě počítat s tím, že v případě pozitivního nálezu to bude mít určité dopady.
Jaké?
Především tyto tři:
-
Novináři budou chtít vědět víc.
-
Poškodí to reputaci Velké Británie a zemí, které vyhostily ruské diplomaty.
-
Česká vláda se bude muset omluvit Rusům a zřejmě i zjednat nápravu, pokud to nebude zrovna na rezignaci premiéra a pád celé vlády.
A teď si pragmaticky odpovězme: Bude chtít prezident Zeman v případě pozitivního nálezu podstoupit toto martyrium, a to za situace, kdy podporuje současnou či následující vládu v čele s Andrejem Babišem?
Ve státní správě stále funguje nesmrtelná fráze: Udělejme to tak, aby dobře bylo. Je také možné, že šetření nebude mít konce, což může být i záměr.
Například podle Jana Farského (hnutí Starostové a nezávislí) slouží prezident cizí moci, nikoli českým občanům...
Jak by mohl prezident sloužit cizí moci, když se jedná o hledání novičoku na českém území? Tím, co poslanec Farský prohlašuje, odhaluje, že je to spíše on, kdo jedná ve prospěch cizích mocností. Proč bychom neměli mít svůj vlastní český přístup? Proč bychom měli vždy následovat vzorec chování určený západními mocnostmi? Cožpak pan Farský nechce znát pravdu o novičoku? Proč mluví o službě českým občanům, když se on sám podřizuje nastavené politice silnějších mocností? Cožpak nemůžeme mít vlastní pohled na věc s vlastními závěry?
Ve stejném duchu promluvil i Petr Gazdík: pokud česká vláda prohlašuje, že novičok použitý při útoku nepocházel z České republiky, ale prezident přesto pověří BIS hledáním stop na našem území, pohybuje se „na hranici vlastizrady“. Senát by podle něj měl začít ‚konat‘, jak řekl...
V případě poslance Gazdíka je pozoruhodné, co všechno považuje za vlastizradu. Měl by si především uvědomit, jaké skutečné hodnoty zrazuje on sám, když takto vystupuje. Podle Petra Gazdíka si prezident nemůže chtít ověřit tvrzení vlády. Pokud by tohle měla být vlastizrada, tak by se to mělo vztahovat i na poslance, kteří ve svých vystoupeních často podrývají vládu i prezidenta. Kolikrát takto sám poslanec Gazdík vystupoval proti vládě a prezidentovi? Dopustil se tím snad vlastizrady, když kritizoval chování představitelů státu?
Poslanci Farský a Gazdík neustále hovoří o demokratických hodnotách, ale vždy jen ve svůj prospěch. Ti ostatní, kteří mají jiný názor, jsou pro ně zrádci. Co nám tohle chování z historie připomíná?
Není to nic, čím by se měl zabývat Senát. I když někteří senátoři by rádi napsali zase nějaké prohlášení proti prezidentovi. Chování zmíněných poslanců je spíše dobrým příkladem do společenských věd a do zpravodajské nauky v oblasti analýzy vyjadřování politiků.
Takže není možné si zákon vysvětlovat tak, že politik, který brojí proti současné zahraniční politice a v podstatě podporuje Rusko, se dopouští rozvracení obrany státu, vlastizrady nebo sabotáže? Snaží se to tak interpretovat třeba i ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda...
V prvé řadě by měl někdo už konečně prakticky definovat naši zahraniční politiku. Ale toho se asi jen tak nedočkáme, protože zahraniční politika ČR je neustále předkládána jako dodržování spojeneckých závazků. Toť vše. Ale ani ty závazky nejsou občanům prezentovány pravdivě. Teď mám samozřejmě na mysli Severoatlantickou smlouvu, kde jsou všehovšudy jen dva závazky, avšak článek 5 mezi ně nepatří.
Závazkem je článek 1 (udržování mezinárodního míru a vyvarování se hrozby silou) a článek 3 (udržovat a rozvíjet schopnost odolávat ozbrojenému útoku, což nemusí být nutně ve financích, ale třeba ve výcviku).
Jakub Janda by se měl nejprve řádně seznámit s trestním zákoníkem – konkrétně co je obsahem jednotlivých položek a jakým způsobem mohou být naplněny. S ředitelem Jandou je to stejné jako s některými poslanci, kteří by chtěli trestat za vyjádření názoru, který se neslučuje s nastaveným trendem. Vyjádření názoru, pokud to zrovna není pomluva, nenaplňuje skutkovou podstatu žádného trestného činu. Z tohoto pohledu je naopak zajímavé, že pan Janda hájí něco, co se v odborné literatuře pomalu dostává do popředí jako masové zločiny Západu: například německá publikace Dějiny světa, kde se hovoří, že Západ páchal masové zločiny v Srbsku, Afghánistánu a Iráku. Pokud někdo řekne, že členské země NATO páchaly zločiny proti lidskosti, čeho se vlastně dopouští, když pouze tlumočí fakta? A když někdo i na základě těchto faktů chce, aby ČR vystoupilo z NATO, případně i z provázané EU, tak je to naprosto přípustná aktivita, která není jakkoli protizákonná. Jaké tedy skutečné hodnoty pan Janda hájí? Co se skrývá za E(e)vropskými hodnotami, ať už o nich hovoříme s velkým nebo malým počátečním písmenem?
Co by podle vás měl think-tank Evropské hodnoty dělat? Co si o poslání tohoto spolku myslíte?
Think-tank Evropské hodnoty chce bojovat proti dezinformacím, ale měl by začít u dezinformací ze strany české vlády a některých sdělovacích prostředků. Například by měl vysvětlit, že článek 5 Severoatlantické smlouvy není o žádné kolektivní obraně a že neobsahuje povinnost vojenské pomoci. Pokud si ale prohlédneme výroční zprávy Evropských hodnot, tak zjistíme, že to z jednoduchého důvodu udělat nemůže: Think-tank dostává finance například z různých ministerstev ČR, z Úřadu vlády ČR, z americké ambasády, z institucí EU a NATO, což je jasný doklad o tom, že nemůže nikdy působit proti politice těchto institucí, a to i když se tato politika neslučuje s mezinárodním právem. Zkrátka jednají podle fráze „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Tím ale prokazují, že nejsou nezávislí a že nejednají podle svého nejlepšího svědomí.
Vůbec mi nevadí, že na svých stránkách mají část nazvanou KREMLIN WATCH. V pořádku, ať je sledují. Ale aby to bylo objektivní, nestranné, a tedy spravedlivé, měla by tam být také část nazvaná WHITE HOUSE WATCH. Jenže ta už tam chybí, takže se jedná o jednostrannou záležitost a jejich činnost nemůže být nikdy objektivní, ale naopak propagandistická.
Jak to v těchto dnech vypadá s česko–ruskými vztahy oproti předešlým měsícům? Jde o krach zahraniční politiky našeho prezidenta?
Řekněme si na rovinu, že pro Rusko jsou prioritou vztahy s EU, kde jsou jednotlivé země zastoupeny. Samozřejmě že Rusové budou využívat i spolupráci s jednotlivými členskými zeměmi, ale to hlavně proto, aby ten vztah s EU znovu obnovili a upevnili. Rozpad Evropské unie jim nevyhovuje. Usilují o to, aby s unijními státy mohli opět obchodovat ve velkém. A k tomu jim mají dopomoci země a politici, kteří chtějí změnit politiku EU.
Pokud bych měl něco nazvat krachem, tak je to obecně politika České republiky, kde dlouhodobý krach spatřuji ve vedení naší země. Ta skutečná politika je hodně vysoko nad Babišem i nad Zemanem. To se celkově týká všech politických subjektů v Parlamentu ČR. Všichni se opírají o Masaryka, ale zapomínají na jeho slova: nebát se, nelhat a nekrást.
Přímo u prezidenta Zemana spatřuji také několik slabých míst jeho politiky.
Jaká například?
Jedno z nich je to, že se dosud jako vrchní velitel ozbrojených sil nevyjádřil k vyslání českých vojáků do Pobaltí s cílem odstrašit údajnou hrozbu z Ruské federace. To je zbytečná eskalace napětí, která se nám jenom prodraží, neboť se z toho stane nejdelší zahraniční mise českých vojáků, která bude v Parlamentu ČR rok co rok prodlužována.
Ke jmenování prezidentem mu mimo jiné nepoblahopřál Donald Trump. Také třetí nejvyšší ústavní činitel USA Paul Ryan se při své návštěvě Prahy nesetkal s prezidentem. S důvody odkázal novináře na samotného prezidenta. Dá se z toho něco usuzovat?
To, kdo prezidentovi blahopřál či neblahopřál, není dostačující známkou toho, zda dělá dobrou politiku. Ale je to určitou známkou o charakteru a záměru těch, kteří blahopřáli či neblahopřáli. Nejlepší ocenění je obstát sám před sebou. Nejsou to žádná vyznamenání a mezinárodní ceny ani kariéra.
Paul Ryan byl v ČR na soukromé návštěvě jako americký turista. Z časových důvodů nepřijel oficiálně, ale oficiálně zde jednal. Sehrál tu divadelní frašku v hlavní roli a komparzem mu byli čeští poslanci. Vedlejší roli pak sehráli premiér Babiš a ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Předmětem v této hře byl zadržený ruský hacker Jevgenij Nikulin. Ryanovi se podařilo zdiskreditovat Poslaneckou sněmovnu, českou vládu a dokonce i Ústavní soud ČR. Mělo by to mít dohru, ale jako obvykle se nic zvláštního nestane. Takže to, že se s ním prezident nesetkal, bylo nejlepším řešením. Nic dalšího nechci prozrazovat, neboť je to součástí našeho zpravodajského produktu pro předplatitele „Paul Ryan odhalil pravou podobu spojenectví mezi USA a ČR, přesto mu čeští politici vstoje tleskali“).
Monitorujete hodně zavádějících výstupů v rámci aktuální tematiky kolem Ruska, potažmo zahraničních vztahů obecně?
Ano, sami politici a novináři šíří nespočet zavádějících výstupů, ať už se jedná o ruské ovlivňování amerických voleb, údajné ruské dezinformace, ohrožení pobaltských zemí z Ruské federace, angažmá Rusů na Blízkém východě, rozbíjení EU a NATO a podobně. Mnoho témat z této oblasti lze nalézt na stránkách EXANPRO - ty obecné a volně přístupné jsou například „Česká republika mezi pravdou a lží“, a „Propaganda o propagandě“.
Nejzávažnější je, že západní politici se chovají, jako kdyby historie prohřešků proti mezinárodnímu právu začala až zabráním Krymu a úmyslně zapomínají na bombardování Srbska, intervenci a okupaci Iráku, destabilizaci Libye a další prohřešky, které nebyly dosud potrestány ani sankcionovány.
Ing. Jiří Wagner je plukovník v záloze. V ozbrojených silách působil jako zpravodajský důstojník na různých funkcích a v různých organizacích, a to jak na domácí půdě, tak v zahraničí. Zpravodajskou činnost vykonával na taktickém, operačním i strategickém stupni.
Nyní se věnuje analytické činnosti především v oblasti ozbrojených konfliktů, terorismu, bezpečnostní politiky a působení zpravodajských služeb. Je provozovatelem stránek EXANPRO (EXkluzivní ANalýza a PROdukce), kde jsou zveřejňovány analýzy a hodnocení úzké odborné komunity.
Psali jsme:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
