Pácháme se Západem zlé věci, obrátí se proti nám. Plukovník v záloze mluví i o možnosti, že se omluvíme Rusům

03.04.2018 6:47 | Zprávy
autor: Lucie Bartoš

ROZHOVOR Co se zjistí v kauze novičok, může znamenat i pád celé naší vlády. Podezřelí jsou jak Rusové, tak Britové. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to říká plukovník v záloze Jiří Wagner, který působil jako zpravodajský důstojník v ozbrojených silách a nyní se věnuje analytické činnosti v oblasti bezpečnostní politiky či terorismu. Nemilosrdně rozebírá reakce českých zákonodárců, které prý nedávají smysl. Hovoří o slabých místech prezidentovy politiky a zarážejícím úkolování Bezpečnostní informační služby. „Skutečná politika je hodně vysoko nad Babišem i nad Zemanem,“ míní expert, podle něhož se moc podřizujeme vzorcům chování západních mocností.

Pácháme se Západem zlé věci, obrátí se proti nám. Plukovník v záloze mluví i o možnosti, že se omluvíme Rusům
Foto: Archiv PL
Popisek: Setkání prezidenta Česka Miloše Zemana s prezidentem Ruska Vladimirem Putinem při návštěvě Číny

Česko vyhostilo tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského a pak britského agenta Sergeje Skripala v Británii. Bylo to adekvátní? Mělo by jich být podle vás více, nebo méně?

Hlavní otázkou není kolik, ale proč byli vyhoštěni. Z dokumentů, které britská premiérka předložila v Bruselu, nevyplývá žádný dostatečný argument, natož důkaz. Výsledky policejního vyšetřování a závěry zpravodajských služeb hovoří jen o tom, že použitou otravnou látkou je nervově paralytická látka řady novičok, z čehož všichni usuzují, že viníkem jsou Rusové. To je ale příliš jednoduché a v praxi nepoužitelné. Vyšetřování není ve fázi, aby mohl být někdo obviněn. Rusové mohou být z tohoto hlediska jen podezřelými. Ale podezřelými se stávají také Britové, a to už jenom proto, jak po tomto incidentu jednají. K tomu patří i jejich „umírněný nátlak“ na ostatní země včetně ČR, aby je následovaly ve vyhošťování ruských diplomatů, což je domluvený postup se Spojenými státy, který je součástí dlouhodobého boje proti ruskému režimu.

A část vlád evropských zemí se neodvažuje tomuto naléhání oponovat a podřizují se. Svým občanům to pak vysvětlují jako nutnou solidaritu. Jenže solidarita s kým? S podezřelými Brity?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Ukrajina v NATO

Kromě toho, že by Ukrajina nesměla být ve válce, co dalšího by podle vás musela splnit, aby byla členem NATO, což prosazujete? A musí s tím souhlasit všechny členské státy? Myslíte, že je reálné, že budou? Neslibuje se Ukrajině něco, co je vlastně téměř vyloučeno?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Zuska: Hrozí koncentrák 21. století. Děje se, před čím varoval Kryl

12:40 Petr Zuska: Hrozí koncentrák 21. století. Děje se, před čím varoval Kryl

Pokud se většina společnosti skutečně neprobudí z letargie a nezačne se aktivněji věnovat tomu, co n…