Každý student, každý den. Zásada, kterou si Julie Pickrenová napsala do záhlaví svého webu. Kromě toho tam lze najít také heslo „dosáhnout na americký sen texaskými hodnotami“. Matka dvou synů, která se přes aktivity v sousedské komunitě a místní dobrovolničení dostala až do Statní rady pro vzdělávání ve státě Texas.
Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?Anketa
„Kritická rasová teorie má kořeny v socialismu a je proti texaským hodnotám a americkému snu. Všechny děti jsou si rovny a zaslouží si rovný přístup ke vzdělání,“ vzkazuje Julie Pickrenová.
Nyní je v Evropě. V Berlíně ji poslanec Petr Bystroň představil v Bundestagu, nyní je na pozvání Tomio Okamury a SPD v Praze a svou cestu má zakončit v Budapešti.
Pracujete v Texasu jako členka rady pro školství. Nyní jste v Evropě. Viděla jste podle svých zkušeností v Evropě nějaké podobnosti a rozdíly ve vzdělávacím systému?
Myslím, že vy i my řešíme podobné problémy. Jak v Texasu, tak tady u vás, je zásadním problémem liberální progresivní agenda. Přepisování historie, LGBT agenda pro děti, kritická rasová teorie. To jsou podobné problémy.
V Česku v posledních měsících diskutujeme o některých otázkách genderu. Minulý týden jsme měli kauzu o toaletách ve školách, které byly historicky odděleny, ale v nové legislativě mohou být dobrovolně společné. Do budoucna můžeme čekat nějaké požadavky na toalety společně s LGBT aktivisty. Máte také tyto problémy?
Víte, u nás v Texasu neradi mluvíme o genderové agendě. Je to přece agenda studentů, dětí. Teď se tu objevila otázka dětské tranzice nebo přeoperování dětí, to můžeme nazvat dětmi s genderovou otázkou, ale pořád je to otázka dětí, ne genderu.
V Bibli je psáno, že děti jsou požehnané od Boha. A my klademe otázku, zda tyto děti patří svým rodičům, nebo zda patří vládě. To je skutečně „genderová otázka“ ve školství, vyjasnit si, komu děti patří.
Protože pokud patří rodičům, tak právo rozhodovat vzniká rodičům, nikoliv škole nebo státu.
Není to až tolik otázka genderu, ale spíše otázka práva.
U nás v Texasu jsou školy sdruženy pod orgány místní školské správy. A vidíme, že některé z těchto regionálních školních orgánů problematika transgender dětí fascinuje. Ale pak vzniká velký problém, pokud uznáme, že děti té vládě nepatří.
Fotogalerie: - Šmarda o cenzuře
V České republice máme jeden specifický problém. Tlak nevládních neziskových organizací na vzdělávací proces. Máme tady jednu dominantní nevládní organizaci Člověk v tísni, která provozuje program pro žáky a studenty avizovaný jako doplněk ke vzdělávání a servis pro učitele. Je ale tak velký a spolupracuje s tisíci školami, že zaznívají názory, že tento program v podstatě supluje školní výuku. Je tento problém také v USA?
U nás je to trochu jinak. Nevládní organizace částečně přispívají na financování škol. Ale u nás financuje skoro 95 procent rozpočtu stát Texas a téměř 5 procent financuje federální vláda. V Texasu nevládní organizace financují školy velmi málo a proto nejsou tak silné.
V našem státě podporují školy více církve, než nevládní organizace. Nemáme tedy velký vliv nevládních organizací.
A jak je to v jiných státech, zvláště v těch s liberálnějšími a progresivnějšími guvernéry?
Federální vláda aktivně vstupuje do vzdělávacího systému od roku 1973. To bylo podle tehdejšího zákona, který chrání dívky a ženy.
Nyní se ale Bidenova administrativa snaží jeho působnost rozšířit na genderovou identitu. Chtějí ochranu určenou ženám pro biologické muže, kteří se identifikují jako ženy.
V Texasu jsme se velmi zasazovali o zachování oddělení chlapců a dívek. Například, že se mužští studenti nemohou účastnit dívčích sportů, o což opravdu někteří usilovali.
A v Texasu také máme velmi silnou politiku na ochranu rodiny. Sice není úplně v souladu s federální vládou, ale pomáhá studentům z Texasu.
Poslední roky jsou v americké společnosti plné změn. Jak ovlivnily americký vzdělávací systém?
Náš vzdělávací systém se v posledních letech výrazně změnil verdikty našeho Nejvyššího soudu.
Zmínila bych třeba přístup k víře na školách. Měli jsme dlouhé roky spoustu soudních verdiktů, které odsunuly Boha a modlitby ze školy. Ale teď máme dva významné verdikty Nejvyššího soudu za poslední rok a půl. Jedním byla kauza fotbalového trenéra Joe Kennedyho, který se chtěl se svým týmem před zápasem a po zápase pomodlit a za to ho vyhodili. Nejvyšší soud po mnoha letech řekl, že na to žádný školský úřad nemá právo.
A druhý verdikt Nejvyššího soudu se opírá o to, že dolary z veřejných daní lze použít na náboženskou výuku, náboženské předměty. To je další významná věc.
Díky tomu víme, že můžeme bez obav učit Starý zákon nebo Nový zákon.
Ale jsou i jiné věci, kterými Nejvyšší soud skutečně ovlivnil vzdělávání v Americe.
A to tedy je „Trumpův“ Nejvyšší soud po řadě výměn soudců v letech 2017 - 2020...
Ano, a byl to velký příspěvek prezidenta Trumpa pro spravedlnost v naší zemi.
Velmi usilujete o zákaz výuky kritické rasové teorie ve školách. Jak velký vliv a dosah vůbec toto učení mělo ve vašem vzdělávacím systému?
Mnoho učení z kritické rasové teorie přepisuje historii Ameriky, historii Texasu. A je to navíc hodně „vizionářská“ historie. Nepodložená fakty, plná fikce. Od roku 2020/21 se podařilo zakázat její výuku v Texasu.
Jenže se učí dále, jen už se nejmenuje „Kritická rasová teorie“. Prostě to liberální progresivisté nazvali jinak, přebalili a učí se to dál.
Nikde totiž není definováno, co to ta teorie vlastně je a co je jejím obsahem. O to usilujeme teď, aby byla jasně definována a její případný zákaz mohl být skutečně efektivně vymáhán.
Fotogalerie: - PRO proti vládě
Donald Trump oznámil plán zrušit ministerstvo školství ve Washingtonu a vrátit ho zpět do států. Podporujete tento názor?
Myslím, že je to velký krok správným směrem. Vzdělávání v Americe je tak rozmanité, že je nesmysl snažit se ho sjednotit.
Původně byla představa, že byrokrati z Washingtonu D.C. budou diktovat vzdělání každému dítěti v Americe. A to není dobré. Vzdělávání dětí v Texasu je velmi odlišné od vzdělávání dětí ve Washingtonu.
Vzdělání vždy bude v podstatné míře záležitost států a místních samospráv. Lidé, kteří jsou zvoleni na místní a státní úrovni, přece vědí nejlépe, co je pro jejich děti dobré. Vědí, jak se stát vyvíjí, vědí, co komunity potřebují, jaká je tam úroveň středních škol a univerzit. Takže je velmi úctyhodné, pokud se pokusí vrátit správu školství na úroveň států.
Věděl jste, že ministerstvo školství je nejmladším z vládních úřadů? Vzniklo v roce 1979. Jeho historie tedy zahrnuje jen necelých padesát let.
Texas ví, co je pro texaské studenty nejlepší. Konec příběhu.
Celý Texas sdílí tento názor, že Texas ví nejlépe?
Ano. Víte, náš stát ztratil mnoho ze svých tradic v tom sjednoceném školství. Je velmi důležité, aby měl možnost učit své děti podle místních zvyklostí.
Jak je to v jiných státech?
Jste-li republikáni, jste konzervativní, měli byste mít velký smysl pro kontrolu moci, měli byste mít velký respekt ke státům federace. To je fundamentální princip Republikánské strany. Domnívám se tedy, že státy vedené republikány a konzervativci by o tom měly vážně uvažovat.
Myslíte si, že je možné tuto agendu po volbách 2024 uvést do legislativy?
To bude na příštím Kongresu a prezidentovi.
Julie Pickrenová, členka Statní rady pro vzdělávání ve státě Texas
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
