Co nejzásadnějšího si podle vás ponese česká společnost z koronavirové pandemie?
To, že teprve za deštivého počasí se ukáže, jak schopné má tato země vedení. Když svítí sluníčko, dá se předstírat, že jste dobrý premiér, manažer. Když zaprší a přiřítí se povodeň, může se ukázat, že jste chaot, který není schopen vybrat správné lidi na správná místa, a že vám kvůli tomu, že chcete řídit skutečně vše, naopak všechno uniká. A toho jsme teď svědky v plné nahotě u pana premiéra.
A co ukázala o povaze Čechů? Umějí být solidární, ale také umějí obcházet a nerespektovat pravidla?
Obrovskou solidaritu jsme viděli vloni. Ale abyste dodržovala všechna opatření bez nátlaku, tak o nich musíte být přesvědčena. A když se neustále mění nebo když vám pan Prymula káže, že máte opravdu, ale opravdu omezit své sociální kontakty a vydržet to, a ten samý den vyrazí na fotbal, tak první, co vás napadne, že si z vás papaláši dělají legraci a jen zkoušejí, co vydržíte. Nebo karanténa, která třeba neplatí pro pana premiéra, protože měl přece respirátor. Když to shrnu: jsme schopni solidarity, ale dobrých příkladů od dočasných správců státu jsme se nedočkali.
Fotogalerie: - Nacpaná náplavka
O rozdělenosti společnosti se mluvilo už před pandemií. Jak do toho zasáhl koronavirus? Jsou Češi z vašeho pohledu ještě rozdělenější, nebo naopak pospolitější?
To ukážou nadcházející volby, ale téma koronaviru zatím dominuje. A každého zajímá, jak a kdy to skončí. Proočkuje se populace? Nebudeme zažívat podobné věci i napřesrok? A co rozvrácené státní finance? Takže až toto vše sečteme a podtrhneme, tak uvidíme, jaké budou postoje lidí. Zatím si řadu dopadů práce nemehel ve vládě vůbec neuvědomujeme.
Covid ekonomicky odnesla především střední třída. Mnoho bohatých lidí naopak své majetky rozšířilo. Přispěje to k rozdílům a tím i k rozkolům mezi třídami? Co bude důsledkem?
Nezahajoval bych nový třídní boj. Bude na vládě, ale především na krajích a obcích, aby se rozjely investice a tím i pomoc středním firmám. Pokud nebude centrální vláda odrýpávat peníze samosprávám. Na tom bude záležet, jak rychle se z této krize oklepeme.
Podpora hnutí ANO začala klesat, naopak posilují Piráti a Starostové a nezávislí. Domníváte se, že jsme svědky proměny české politické scény?
Váš předseda Vít Rakušan uvedl, že je třeba, aby staré elity odešly a nastoupila mladší generace. Je to tak? A děje se to nyní?
Děje se to přirozeně. A bylo by jen dobře, aby se do skutečného čela správy země dostali čtyřicátníci.
A celkově, jsme svědky konce určité epochy země, která započala v letech 1989 - 1990?
Konec jedné polistopadové epochy znamenalo někdejší rozdělení moci v zemi mezi ČSSD a ODS, mezi Klausem a Zemanem. A tato smlouva, ve skutečnosti koaliční, ale trochu nemravně nazvaná opoziční, znamenala konec jedné éry. Éry naděje devadesátých let, nadýchnutí se svobody a samozřejmě i éry divokých privatizací.
A pak přišla protikorupční rétorika a jsme svědky epochy, kdy úspěch zaznamenáte tím, že hlasitě křičíte: Pryč s korupcí! Ale třeba taktně zamlčíte, že jste v obrovském střetu zájmů - rozkročený v byznysu i v politice. Vždyť vy tu korupci nepotřebujete! A řadě voličů nedochází, že tento střet zájmů je totéž, co korupce: prostě veřejné peníze jdou tam, kam by jít neměly.
Psali jsme:
Jednou z významných osobností posledních 30 let byl bezesporu Petr Kellner, který nedávno zemřel při pádu vrtulníku na Aljašce. Jak jste jeho osobnost vnímal vy?
Jako bezesporu schopného finančníka a manažera, jako velkého filantropa.
„Pro moji generaci jsou svoboda, pracovitost, podnikavost a úcta k tradicím základními principy, na nichž jsme formovali své názory a postoje. To jsou také hodnoty, díky kterým jsme mohli vytvořit náš byznys a vybudovat firmy po celém světě. Dnešní západní společnost, a zejména Evropa, je ale stále více ovládána ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot. Novodobé ideologie mají tendenci omezovat svobodu, kreativitu a kritické myšlení. Věřím ale, že česká společnost, která tradičně stojí především na umu a pracovitosti zdejších lidí, v takovém světě obstojí,“ uvedl Kellner ve výroční zprávě PPF. Měl pravdu? Ztrácí Evropa úctu k tradicím, podnikavost a svobodu?
Řeknu to, co vždy: svoboda není danost jednou provždy. Můžete ji rychle a překvapivě získat, jako v roce 1989, ale třeba i nenápadně a plíživě ztratit. Záleží na tom, zda ji opravdu chceme, zda je pro nás skutečnou hodnotou a zda jsme schopni se pro ni i prát.
Fotogalerie: - Národní očkovací centrum
Jak vnímáte kritiku směrem k vašim předvolebním partnerům, že Piráti jsou příliš mladí a nezkušení na to, aby mohli vládnout?
Jejich předsedovi je přes čtyřicet, to přece není nezkušený zelenáč. Můžete mít mladého politika, velmi schopného. A můžete mít šedesátníka, který si nevidí na špičku nosu. Ve věku to přece není. Ale v životních zkušenostech už třeba ano. Myslím, že se v tomto výborně doplňujeme zkušenost Starostů a elán, chcete-li módně drive, Pirátů. Základem je vybrat ty pravé lidi na místa, kde ze sebe vydají to nejlepší. Troufám si tvrdit, že by se to naší koalici dařilo lépe než Andreji Babišovi. Protože ani jedna z našich stran nejsme stranami jednoho muže obklopeného stafáží.
Už jste zmínil problém schodků. Jak velká jizva zůstane českému státu a budoucím generacím ohledně dluhu, který stále stoupá? Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že velká část financí z loňského dluhu nebyla použita na problémy související s covidem. Za jak závažnou finanční situaci České republiky považujete?
Za velmi vážnou. Nejde jen o velikost schodků. Jde o to, jak se rozjede ekonomika - je rozdíl, máte-li úspěšného drobného nebo středního podnikatele, který vydělává na svém byznysu a přispívá daněmi, nebo naopak téhož člověka, který v důsledku nezaviněného krachu skončil na podpoře. Bude nutné finance ozdravit, zajistit, aby bylo na sociální a zdravotní péči, aby bylo na penze, a to na důstojné penze. To všechno teď současná vláda hodila za hlavu.
Co koronavirus prozradil o českém školství – v negativním i pozitivním slova smyslu?
Ukázal schopnosti a kreativitu učitelů - samozřejmě ne všech. A ukázal všem úplně natvrdo, že škola není jen nalejvárna, ale důležitá součást socializace dětí. Zírat na své spolužáky jen skrze monitor není to pravé. A když se rozhlédnu po svém okolí, podívám se třeba na svého sedmiletého synka, pak je potěšující, jak velkou chuť zase se s vrstevníky potkávat u něj vidím. Neměli bychom vyrůst v národ solitérů.
Jaký vliv bude mít na nynější školáky skutečnost, že někteří už nebyli rok ve škole? Obáváte se dlouhodobých následků, nebo není rok něčím, co by se nedalo „dohnat“?
Obávám. Ale zároveň doufám a věřím, že ten výpadek rychle překonají.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
