Spojené státy, Velká Británie a Francie v odvetě za údajný chemický útok provedly v Sýrii jen velmi omezený úder, což tamní opozici zklamalo. Americký prezident Donald Trump navíc vzkázal svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi, že zájmem USA je co nejrychlejší stažení ze Sýrie a všichni dávají najevo, že další útok nebude. Jak to celé hodnotit zejména v kontextu úvah před úderem, že se blíží světová válka a podobně?
Katastrofické scénáře se ukázaly jako neopodstatněné. Trump a Putin mezi sebou komunikovali neustále. Nemáme žádnou zprávu, že došlo k nějaké hádce. Koneckonců Trump klidně může objednat dalších 105 raket, uspokojit výrobce, zaměstnance všech firem spojených s výrobou raket a obecně dát pozitivní signál americkému veřejnému mínění. Rusko se má ještě líp, protože Asad bude muset koupit od Rusů další antiraketové systémy, protože ať už byly jeho stávající S-200 úspěšné, nebo ne v případě Tomahawk, tak arzenál se musí stále doplňovat. Takže Trump je spokojen, Putin je spokojen, jejich ekonomiky jsou spokojeny a kdo si přeje exhalaci konfliktu, bude asi zklamán.
Nejen od syrské opozice, ale i ze Západu zaznělo, že úder byl slabý a Donald Trump přenechává Blízký východ Rusům a Íránu. Podle europoslance Jana Zahradila má Sýrie funkci náhradního bojiště mezi USA a Ruskem. V našem zájmu podle něho je, aby se z Ruska díky tomu nestal globální hráč a z Íránu regionální hegemon. Na to se prý máme soustředit bez ohledu na různé fake news. Je nezbytný aktivnější přístup Západu, nebo bychom se měli držet víc zpátky?
Jedná se o pragmatický názor, se kterým můžeme, ale nemusíme souhlasit, v závislosti na našem osobním pohledu. Soustředit se na „fake news“ znamená znovu v jednotlivých státech posunout bojiště k veřejnému mínění a pokusit se ho přesvědčit, že je nějaký nepřítel, který šiří „lži“. Samozřejmě pokud předpokládáme, že máme nepřítele, jeho interpretace reality bude pro nás vždy vypadat lživá. Jako teoretik komunikačních procesů si ale nejsem na sto procent jist, že strategie poukazovat neustále na nějakého nepřítele skutečně odradí od fascinace, kterou ten údajný nepřítel nepochybně u určité části české populace vzbuzuje. Vysvětlím to na příkladu svých studentů. Pozoroval jsem, že mnozí z nich jsou v posledních letech fascinováni osobností ruského prezidenta. Moje otázka tedy zní, jestli náhodou důvod této mytizace Vladimira Putina nenastal právě proto, že se o něm neustále mluví. Nebylo by to poprvé, že se ze zvířete stane kráska a z krásky naopak zvíře, i když původní úmysl byl opačný. Je to klasická chyba, kterou, jak se zdá, mnoho politiků a novinářů stále opakuje.
Prezident Miloš Zeman označil za debilitu, pokud některé státy – hlavně USA – dělají ty stejné chyby. Vše prý začalo invazí do Iráku pod záminkou zbraní hromadného ničení, které se ale nenašly, pokračovalo to v Libyi a tak dále. Jde o sérii hloupostí a příznak debility, jak říká český prezident?
Každá válka tohoto typu s sebou nese pozitivní efekty pro ekonomiku dané země. Válka, kde házíte pouze bomby a nemáte lidské ztráty – taková válka je spíše než válkou systém, jak napumpovat státní peníze do ekonomiky skrze investice, které mají vysoký multiplikační efekt. Investice do rafinovaných zbrojních systémů vytvoří nejvyšší multiplikační efekt. Zbraně a munice se musí ale občas obnovit, a proto je třeba je zničit. Lokální války navíc částečně mění i mocenské vazby v regionu. V případě Libye byla Itálie díky francouzské intervenci z prostoru, kde měla velký vliv, takzvaně odšoupnuta. Na její místo nastoupila Francie a její firmy. Nezdá se mi tedy, že se jedná o „debility“, ale o racionální úvahy, kde ekonomika je vždy na prvním místě.
Psali jsme:
Domácí politickou scénu zčeřilo, když premiér Andrej Babiš nejprve s ministrem zahraničí Martinem Stropnickým americký útok jasně podpořil, ale po návštěvě prezidenta Zemana v Lánech otočil s tím, že to tak jednoznačně nevidí. Za to ho jeho největší kritik Miroslav Kalousek obvinil, že nedokáže být konzistentní. Poslankyně ODS Jana Černochová přiznala, že si není jistá, jak to s důkazy bylo. Co si o reakcích politiků myslíte a dá se podle toho, co víme, říci, jestli existují jasné důkazy, a je dobře, že k útoku došlo?
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v poslední době ztrácí lesk. To pro něj představuje veliký problém, protože jeho politika je založena na efektivitě. Otočil, protože je pro něj klíčové držet se v centru politického spektra České republiky. S poslankyní Janou Černochovou mám osobní zkušenost. Zdá se mi, že je až moc závislá na zprávách z tisku a moc se nesoustředí na odborné analýzy ohledně pravd a důkazů o útoku. Myslím, že vždy bude část veřejného mínění, která bude věřit, že „kat Asad“ dal rozkaz k použití chemických zbraní. Jiná část bude vždy věřit, že děti brečely, protože nechápaly, proč jim někdo najednou polévá vodou hlavu a navíc před připravenou kamerou, a jiná část, řekněme ta normativní, bude vždy chtít najít nějakou pravdu.
V českém kontextu první skupina jsou ti, které prezident Zeman nazývá „pražskou kavárnou“, což je omyl, protože mnoho představitelů tohoto názorového proudu chodí normálně do hospody, plus dva klíčoví ministři zahraničí a obrany a část novinářů ČT – nutno řičí pouze část. Druhá odpovídá nejspíše voličům prezidenta Zemana a třetí část je ta, která si dělá iluze, že by mohla brzy vyjít na světlo nějaká jasná pravda. Tato skupina je reprezentována hlavně mladou částí obyvatelstva. Myslím, že není v našich silách najít jasné důkazy pro nebo proti, které by dostatečně přesvědčily tu část, která věří, nebo nevěří na realitu prezentovanou buď na Západě, nebo na Východě.
A jestli je dobře, že k útoku došlo? Pro americkou, francouzskou, britskou a ruskou ekonomiku určitě. Pro ostatní evropské politiky je to velká šlamastika, protože ocelová osa Německo-Francie, jak se ukázalo, není ocelová, ale slaměná. Pro běžného člověka, který se rád v hospodě baví o mezinárodní politice, aniž by měl na ni jakýkoliv vliv, je to možnost se bavit o něčem novém. Obávám se, že v posledních letech v hospodách mizí debaty o fotbale a hokeji a namísto toho se lidé baví výlučně o politice. Nejlépe o mezinárodní politice, bohužel, často ale v dichotomii až v manicheistické formě.
Jak ve světle toho vidíte české reakce, které jsou vůči operaci Američanů, Britů a Francouzů velmi pochybovačné? A co naopak říci na argumenty, že jsme se měli více zachovat jako loajální spojenec?
Ano, ale ke komu loajální? K USA, nebo k Evropě? To je problém, protože tři ze čtyř současných klíčových politických stran – hnutí ANO, ČSSD a Piráti – jsou proevropští, čtvrtá ODS o trochu méně. Emmanuel Macron byl pro mnoho politiků těchto tří stran modelem, který je třeba napodobovat. Co ale teď, když Francie najednou dala najevo, že je zemí, která chce být stále svérázná, nejenom z pohledu kulturního ale také politického?
Ing. Miloš Zeman
Silná reakce k úderům na Sýrii přišla od Václava Klause mladšího, který použil Hemingwayův citát: „Věřím, že všichni ti, kteří těží z války a přispívají k jejímu vzniku, by měli být zastřeleni hned první den občany své země“. Jak hodnotit takové vyjádření i samotné údery na vybrané syrské cíle?
Ty strany, které mají osobnosti s různými názory, se zdají být silnější než ty strany monolitické, které mají pouze jednu politickou linii. ODS roste, jelikož vypadá rozmanitá, stejně jako Piráti, ale částečně i ANO, ČSSD a dokonce i KSČM. Naopak SPD nebo TOP09 se profilují jako monolitické, a proto ztrácejí body. Ohledně citace Hemingwaye je to sympatický intelektualismus, který se mi zdá spíše diktovaný animozitou, kterou vyvolal úder raket v prvních hodinách dne 14. dubna. Dnes je ta situace už klidnější, protože je dost jasné, že ten úder nebyl myšlen tak vážně, ale spíš jako další „trumpovina“: mnoho kouře a malá podstata.
Asi se nečekala reakce ČSSD, která ústy svého předsedy Jana Hamáčka útok označila za odsouzeníhodný. Odpovědí podle něho nesmí být ukázka síly bez mandátu RB OSN. Oproti tomu většina ODS a TOP 09 zásah schvalují. Kdo se v této věci na naší politické scéně chová racionálně a kdo ne?
Reakce ČSSD byla založena na víře v „normativnost“. Ale to, že se jednalo o neočekávané reakce, jak správně poukazujete, nevytváří ještě dojem, že strana dosáhla konečně svojí rovnováhy. Racionálně se chovali Piráti, kteří – jak se zdá – získali díky svému vyjádření to centrum českého politického spektra, které ještě nedávno patřilo hnutí ANO. Otázka ale je, odkud pramení racionální postoje Pirátů. Z části určitě z jejich až extrémní normativnosti. Nejsem schopný ale poznat, jestli zdrženlivost vůči útoku na Sýrii pramení z dalšího procesu maturace jejích špiček, nebo z politického oportunizmu někoho z nich. Faktem je, že pokud sledujeme fórum Pirátské strany, názory podporující extrémní postoje TOP09 jsou stále hodně silné.
Místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna na adresu Donalda Trumpa a Theresy Mayové poznamenal, že několik hlavounů si myslí, že ovládá svět a my jen zíráme. Podle Foldyny bylo Česko v této věci servilní. Šéf české diplomacie Stropnický z nás podle něho udělal satelit. Z celé situace se prý Foldynovi chce zvracet. Naopak podle aktivisty Jandy je Foldyna proruský element a nikdy se nestalo, že by ve standardní české politické straně měli Rusové svého agenta tak vysoko. Byli jsme příliš servilní, nebo to tvrdí jen proruští politici?
Jakub Janda měl stejná slova i proti mně. A protože já vím, že nejsem ruský agent, začnu se domnívat, že ten ruský agent je spíše on sám. Nebylo by to poprvé, kdy ten, který nejvíce křičí proti někomu, ve skutečnosti pracuje pravě pro toho, proti komu křičí. Tento klasický klamný manévr je pro Jakuba Jandu typický. Ale stejně jako Janda nemá důkazy proti Jaroslavu Foldynovi, já nemám důkazy proti němu. Tak nechám všechno na laické posouzení.
A jak byste hodnotil nynější pozici sociální demokracie, tedy výroky jejího předsedy a místopředsedy, v kontextu s tím, jak se chovala ČSSD poměrně nedávno v bývalé Sobotkově vládě, kde měla ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka? Jde o názorový posun?
Také ČSSD se snaží získat střed, i za cenu rychlých obratů. To protože preference ANO začínají klesat, a tak se pomalu vyklízí i prostor v centru českého politického spektra. Kdo první získá střed, bude mít i nejlepší startovací pozici v budoucí politické konstelaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
