Předvolební Německo: Potrestat Čechy! zní. Kniha ukázala, jak to bylo s „vítačským“ rozhodnutím Merkelové. Bohatí si žijí v bezpečí, ale chudší Němci se bojí

10.09.2017 20:21

ROZHOVOR Hlavní otázka, kterou budou rozhodovat poslední zářijovou neděli voličí v Německu, je, zda budoucí vláda bude opět velkou koalicí CDU/CSU a SPD, jako jí byla poslední čtyři roky, nebo zda vznikne středopravá vláda CDU/CSU a FDP. Matematik a publicista Marian Kechlibar, který se politickému dění v Německu věnuje na svém blogu Kechlibar.net, přičítá neotřesitelnou pozici kancléřky Angely Merkelové naprosté absenci věrohodných alternativ. Se smutkem také konstatuje, že nemálo Němců fandí výrokům lídra SPD Martina Schulze o trestání těch zemí EU, které odmítají migrační kvóty.

Předvolební Německo: Potrestat Čechy! zní. Kniha ukázala, jak to bylo s „vítačským“ rozhodnutím Merkelové. Bohatí si žijí v bezpečí, ale chudší Němci se bojí
Foto: Archiv MK
Popisek: Matematik a publicista Marian Kechlibar

Přesně za dva týdny půjdou Němci k volbám a objevují se komentáře, že budou pouhou formalitou. Může tedy vůbec něco ohrozit kancléřku Angelu Merkelovou, která má podle většiny hlasů nakročeno k tomu, aby se čtvrtým triumfem vyrovnala největším předchůdcům, tvůrci poválečného hospodářského zázraku Konradu Adenauerovi a „kancléři sjednocení“ Helmutu Kohlovi?

V současné době by Angelu Merkelovou mohl o vítězství připravit jen zásah vyšší moci. Vaše srovnání s Adenauerem a Kohlem však podle mého názoru není přesné. Současná kancléřka se těžkým rozhodnutím spíše vyhýbá, než aby jim šla vstříc.

Co ji v očích Němců dělá tak silnou, jsou to „jen“ ekonomické úspěchy země?

Anketa

Který premiér země Visegrádu je nejlepší?

hlasovalo: 12773 lidí

Zejména naprostá absence věrohodných alternativ. Německá politická scéna na federální úrovni je až zarážejícím způsobem prostá velkých osobností. Ani jedna z tradičně velkých stran (CDU, SPD) nemá jiný „materiál na kancléře“ nežli A. M., a menší strany ještě v historii nikdy ve volbách nezvítězily. Řekl bych, že hlavním rysem německé politiky v současné chvíli je setrvačnost, což je skutečně podpořeno dobrým stavem ekonomiky, zejména na západě. Východní Německo, které se po sjednocení nikdy úplně hospodářsky nevzpamatovalo, je o poznání ochotnější volit jiné politiky. V celkovém výsledku voleb se to však tolik neprojeví, protože bývalá NDR má sotva pětinu všech obyvatel Německa.

Minulou neděli prohlásila Angela Merkelová v televizním duelu se svým největším soupeřem Martinem Schulzem, že islám patří k Německu, což si ale podle průzkumů nemyslí dvě třetiny Němců. Dá se tento rozpor vzhledem k popularitě Merkelové vysvětlit tím, že tohle není otázka, které by voliči přikládali větší váhu, tedy že je soužití s muslimy zase až tak netrápí?

Němečtí voliči jsou zvyklí na to, že ve věcech imigrace si politické strany s názorem veřejnosti příliš nelámou hlavu. Je však pravda, že v debatě, o které jste se zmiňoval, migrační téma – poprvé v historii Německa – časově dominovalo. Skutečně akutní otázka je, jak naložit s právem na sjednocování rodin. To by mohlo přivést do Německa dalších několik set tisíc, možná také přes milion, muslimských obyvatel z arabských zemí a Afghánistánu. Domnívám se, že v tomto je mezi SPD a CDU reálný rozdíl: SPD by to udělala, CDU ne.

Střední vrstva v Německu má vesměs na to bydlet v bezpečných lokalitách, takže migrační otázka ji trápí spíš z hlediska toho, že peníze utracené za imigranty se nedostávají na opravy silnic či škol. To ještě ale obvykle není důvod, proč změnit zaběhnuté voličské vzorce. Daleko citlivější na imigrační otázku je chudší část populace, která žije v problémovějších čtvrtích a s nově příchozími se dostává do konfliktů. Ta je mnohem ochotnější volit netradiční strany.

Merkelová v té televizní debatě také obhajovala svojí migrační politiku z krizového roku 2015. Šlo podle ní o velmi dramatickou situaci, v níž bylo správné běžencům pomoci otevřením hranic. Z větší části s ní souhlasil i lídr SPD, jen prý měla dopředu informovat své evropské kolegy. Když na toto téma shodně nahlížejí představitelé dvou nejvíce podporovaných stran, znamená to, že takhle na situaci nahlíží i většina německé společnosti?

Nedávno vyšla v Německu kniha novináře Robina Alexandera „Hnaní“ (nebo „Vláčení“, Die Getriebenen), která popisuje dění v německé vládě v kritických dnech roku 2015. Říká, že byly připraveny tvrdé rozkazy pro německou pohraniční stráž, která měla 13. září 2015 zavřít hranice a odmítat každého. Takové opatření by bylo v souladu s ústavou (paragraf 16a, hlava 2), protože podle německé ústavy se nároku na azyl nemůže dovolávat nikdo, kdo přišel z jiné země Evropské unie – a hlavní migrační proud šel přes Rakousko, které je členem EU. Toto opatření však ztroskotalo na tom, že Angela Merkelová se bála „škaredých scén“ na hranicích – patrně podobných tomu, co se dělo na maďarsko-srbské hranici, když Maďaři postavili plot a rozháněli agresivní davy migrantů slzným plynem. Posuďte sami, zda taková obava ze „škaredých scén“ je záležitostí vyššího principu mravního, nebo snahy o to, nepřijít o část voličů.

S názorem, že tehdy německá vláda postupovala správně, se setkávám, ale nejsem schopen říci, nakolik je většinový. Mám dojem, že většina Němců se tomuto tématu radši vyhýbá. V Německu je poněkud riskantní být vnímán jako „pravičák“.

Připomene občas někdo kancléřce její výrok, v němž před lety tvrdila, že multikulturalismus ztroskotal, tedy že nízká úroveň integrace imigrantů je příčinou napětí ve společnosti? Nebo to teď tak už není?

Kancléřce to nikdo nepřipomene, protože kancléřka si takové nepříjemné otázky klást nenechává. Ona se občas nechá vyzpovídat spřátelenými novináři, kteří jsou na ni hodní, a konec.

Její výrok nezapadl do zapomnění a na sociálních sítích či v komentářích pod články dost často padá, ale na reálnou situaci to, bohužel, nemá vůbec žádný vliv.

Mohla debata Merkelové a Schulze vůbec něco ovlivnit? A čím to, že podle průzkumu německé veřejnoprávní televize ARD Mekelová jasně zvítězila a podle druhé ZDF skončil duel prakticky nerozhodně?

Duel neskončil nerozhodně, ale upřímně, vyhrát proti Schulzovi není zas tak velké vítězství. On měl z počátku své kampaně určité charisma novosti, které ale nedokázal proměnit v trvalou výhodu.

Základní věc, o kterou se v těchto volbách hraje, je, zda budoucí vláda bude opět velkou koalicí CDU/CSU a SPD, jako jí byla poslední čtyři roky, nebo zda vznikne středopravá vláda CDU/CSU a FDP, která by sice neměla tolik poslanců v parlamentu, ale mohla by vládnout trochu méně „bezvýrazně“. Velké koalice jsou vždycky problém, protože jsou spolu nuceny v exekutivní sféře fungovat strany, které by správně měly reprezentovat různé názory na řízení státu. Osobně doufám, že se velká koalice v Německu opakovat nebude, je to zdroj spousty problémů, které se skrz Brusel pak přenášejí až k nám.

Potřebují Merkelová nebo Schulz hlasy v Německu žijících Turků? A dá se očekávat, že „bratři a sestry v Německu“ vyslyší výzvu tureckého prezidenta Erdogana k tomu, aby ve volbách nepodporovali ani stranu CDU kancléřky Merkelové, ani předpokládanou opoziční SPD Martina Schulze?

SPD zatím není v opozici, ale je součástí aktuální vlády. O to, zda bude v příštím volebním období v opozici, se právě nyní hraje.

Angela Merkelová turecké hlasy příliš nepotřebuje, nemůže s nimi ani moc počítat; Turci nikdy nevolili v podstatné míře CDU. Zato Martin Schulz je potřebuje velmi. Pro SPD můžou být turecké hlasy právě tím rozdílem mezi účastí na vládě, tedy v podobě velké koalice.

Turecký prezident Erdogan doporučil německým Turkům volit poměrně obskurní stranu ADD, Alianci německých demokratů. Nemají šanci překročit celostátně 5 procent, ale bude zajímavé sledovat, kolik hlasů skutečně dostanou. Tipoval bych tak 400 tisíc. Toto bude důležité číslo, protože bude odrážet to, jak velká je „pátá kolona“, ochotná poslouchat příkazy vládce z Ankary.

Je pro voliče v Německu důležitý i postoj stran k Evropské unii, tedy k tomu „překrásnému projektu“, jak o EU hovoří Angela Merkelová?

Nejdůležitější atribut EU, který řadový Němec při volbách řeší, je případná nutnost se podílet na sanování řeckého či italského rozpočtu. Dobře tuší, že by to šlo z jeho životních úspor.

Řecká otázka byla ale úmyslně posunuta na rok 2018, kdy proběhne další kolo jednání o tamní permanentně špatné situaci. To už bude bezpečně po volbách.

Jak jsou přijímány výroky Martina Schulze, aby země, které se odmítají podílet na přijímání uprchlíků na základě kvót, nesly finanční důsledky, včetně prohlášení, že by jako kancléř zpochybnil rozpočet Evropské unie, pokud by některé země zůstaly „nesolidární“?

Se smutkem konstatuji, že nemálo Němců tomu fandí. Nejsem schopen určit, zda je to většina, ale rozhodně mezi částí německé veřejnosti existuje představa, že východní Evropa, tedy my, je „nevděčná“ a „nelidská“, a že je potřeba ji za to adekvátně potrestat.

Na druhou stranu narazíte také na Němce, kteří otevřeně fandí třeba Orbánovi. Rozpolcenost společnosti je v tomto veliká.

Jaký volební výsledek se dá čekat od Alternativa pro Německo (AfD), která si svůj vrchol zažila v minulém roce a před letošními volbami se zviditelňuje deklarovaným soubojem s věčnou kancléřkou, čehož důkazem je hlavní volební heslo v bývalém východním Německu „Merkelová musí pryč“?

Hlavní problém AfD je rozhádanost a nejednotnost. Všimněte si, že za tím heslem o tom, že Angela Merkelová musí pryč, nenásleduje žádný návrh, kdo by ji měl nahradit. Bohužel, takového člověka sami nemají. Jejich problém je přesně opačný, nežli třeba v CDU – různých lidí, kteří by chtěli do čela, je ve straně příliš mnoho.

Má-li AfD začít hrát nějakou výraznější roli, musí najít jednoho lídra. Aktuální situace, kdy sama předsedkyně strany není volebním lídrem, ale strana má jiné dva volební lídry, je dost schizofrenní. Takto má AfD šanci na nějakých 8 až 10 procent hlasů, vesměs protestních, ale nedokáže naplnit svůj potenciál, který by při efektivním vedení mohl být třeba dvakrát větší.

Jak mohou zamíchat kartami ostatní politické strany, pokud vůbec mohou?

V podstatě jen jedna, a to je FDP. Tato liberálně pravicová strana byla dlouho považována za mrtvou, ale poslední dobou se stala další protestní volbou – zejména mezi západními Němci, kteří se nedokážou přimět k tomu, volit radikálnější AfD, ale Angele Merkelové už také hlas dát nechtějí. Vyjdou-li výsledky voleb určitým způsobem, je možná vláda CDU/CSU a FDP. Ta by nutně byla konzervativnější – finančně, ale také z hlediska imigrace – než aktuální velká koalice.

Jiná malá strana podle mého názoru nemá šanci budoucí německou politiku ovlivnit. Leda negativně, kdyby například Zelení vypadli ze spolkového sněmu. Poslední dobou jim preference dost poklesly, ale spíš si myslím, že nad pětiprocentní hranici se ještě dostanou.

Řešila se v Německu nějak významněji kauza tamního diskontního řetězce Lidlu, který na svých prodejních letácích odstranil kříže na řeckých kostelech z ostrova Santorini? Lidl se nakonec omluvil svým zákazníkům za to, že je znepokojil. Bere se ale v Německu vůbec ještě za znepokojující takové podbízení se muslimům?

Řešila se, byli nuceni se omluvit, ale obávám se, že to není poslední taková „iniciativa“. Viz třeba hamburský supermarket, který odstranil ze svých prodejen všechno dovezené zboží, aby tím bojoval za větší toleranci k imigrantům. Jenže odstraněné zboží bylo italské, francouzské či japonské, ne třeba somálské nebo afghánské; v podstatě tím nechtěně zdůraznili, jak velký rozdíl mezi různými kulturami – například z hlediska produktivity – je.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dluh 1 000 000 000 000 eur, německá past eurozóny. Expert na EU ukazuje, k čemu potichu dochází

19:53 Dluh 1 000 000 000 000 eur, německá past eurozóny. Expert na EU ukazuje, k čemu potichu dochází

ROZHOVOR Třetina Britů je ochotna přistoupit na tvrdý brexit, protože dění kolem něj považují za pon…